Konečně! Vládou prošel návrh, aby si žáci mohli podávat místo jedné tři přihlášky na střední školy. Systém jedné přihlášky máme u nás hodně dlouho. Před pár lety byl pouze drobně upraven - jedna změna byla k lepšímu a jedna k horšímu (více zde). Současné omezení na jednu přihlášku vyhovuje mnoha školským úředníkům. Minimalizuje totiž jejich administrativu spojenou s přijímacím řízením. Systém také vyhovuje málo poptávaným školám - ať již kvůli jejich nízké kvalitě nebo nevhodnému oboru, protože opticky zvyšuje poptávku po nich. Všem ostatním, a především uchazečům, systém škodí. Stojí za to si teď podstatu problému stručně zopakovat a doufat, že návrh projde i parlamentem, odkud na toto téma dosud zaznívalo až příliš mnoho velice ubohých protiargumentů .

Systém jedné přihlášky vede uchazeče k výraznému zkreslování preferencí. Mnoho z nich se racionálně na dobré školy nepřihlásí. Jsou si totiž vědomi rizika, že mohou promrhat jediný náboj (přihlášku) který jim zákon dal a ve druhém kole by na ně zbyl jen školní druhák. Kdo z uchazečů v prvním kole přijímaček zvolí špatnou strategii tak mine. Jak již to u nás chodí, opět na zdánlivě bohulibém systému tratí především děti ze sociálně slabého prostředí, jejichž rodiče jim při volbě školy s vhodnou strategií neporadí a na soukromou školu (na které se však dle nedávných úprav omezení jedné přihlášky vztahuje také) nedají peníze.

Tím, že uchazeči strategicky zkreslují preference vlastně nikdo v Česku neví, jaká je skutečná poptávka po jednotlivých školách. Ve statistických datech o přihláškách to určitě nezjistíme. Je jisté pouze to, že na dobré školy se hlásí méně žáků a na špatné školy více, než na ně ve skutečnosti chce jít. Poptávka se tak zdánlivě vyrovnává s nabídkou. Sladké rovnostářství. To se samozřejmě líbí úředníkům vzdělávací administrativy, kteří jsou kolébáni falešným pocitem, že systém mají dobře nastaven. Kde jsou zkreslené informace o nabídce a poptávce (převisu poptávky) samozřejmě musí kulhat i řízení a fungování celého školského systému.

Kvůli systému jedné přihlášky zažívají desetitisíce žáků a především jejich rodičů každým rokem traumatické měsíce při volbě strategie výběru té jediné povolené školy, kterou si smějí vepsat do přihlášky. Jakoby lidé neměli dost svých starostí a povinností. Starosti navíc s jednou přihláškou jsou zcela zbytečné. Oč by bylo vše snadnější, kdyby si žáci mohli v klidu sepsat do přihlášky žebříček škol podle vlastních nezkreslených preferencí. Potom by se však například ukázalo, že nabídka a poptávka po školách není zdaleka tak vyrovnaná, jak se to dnes jeví.

Nesmyslný systém jedné přihlášky najdeme jinde ve světě jen ztěží - dejte mi vědět, když na něj někde narazíte. Systémy přijímaček, které vedou uchazeče ke zkreslování preferencí jsou v odborné literatuře shledávány jako zásadně špatné a ve světě se tímto problémem hodně zabývají. Velice zajímavá je empirická zkušenost s takzvaným Bostonským mechanismem. Odhalení slabých stránek tohoto mechanismu, ne nepodobných těm českým, vedla k jeho nahrazení mechanismem smysluplnějším. [1], [2]


Pro pobavení uvádím seznam hloupých argumentů podporujících současný systém jedné přihlášky:
1) Současný systém dává uchazečům větší šanci dostat se na školu, na kterou chtějí. To je naprostá hloupost, protože počet míst na poptávaných školách je zafixován a pouze díky přijímačkám s jednou přihláškou jejich počet nevzroste. Pouze se opticky, nikoliv však reálně, snižuje počet zájemců o poptávané školy. Šance jsou tedy vyšší jen opticky a to pro hlupáky či ty naivní, kteří podstatu současného systému dosud neprohlédli.

2) Lidé si přece mohou již dnes svobodně zvolit na kterou školu se přihlásí, takže na systému není třeba nic měnit. Tento poslanecký argument nebudu raději ani komentovat.