Daniel Münich - Názory Aktuálně.cz

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

stránka: 1/1

Gudka napsal(a):

"Navíc toto řešení výrazně redukuje výběr rodičů mezi zaměstnavateli."

Kdo reduje? Zaměstnavatelé? Nebo rodiče? (Toto je věta z kategorie "dívaje se z okna trkla ho kráva").

23. 11. 2013 | 22:46

Martin napsal(a):

Částečně jsou to bohapusté výmysly, pro děti je nevyhnutelné aby do věku asi 2-3 roky byly s matkou a HDP není tak důležité aby se kvůli tomu odkládaly děcka do jeslí. Systém který se praktikuje v některých západních zemích, tedy matka je doma zhruba dva měsíce, pak se vrací do práce, dítě logicky přestává být kojeno čímž prokazatelně utrpí celoživotní újmu a následně se o něho stará nějaká barevná přistěhovalkyně, je zvrácenost sama.
Naproti tomu se školkou nejsou problémy, dítě ve věku asi 2-3 roky je již dostatečně vyspělé pro denní návštěvu školky.

Co se týká nedostatku školek, tak hlavní problém je v rozkrádání peněz vybraných ze sociálního pojištění na nesmyslné dotování úmyslně nepracujících osob. Správně by na školku v našem socialistickém státě měl být zákonný nárok na základě placení sociálního pojištění, podobně jako je nárok na podporu v nezaměstnanosti.

23. 11. 2013 | 22:49

Arnie napsal(a):

"V Česku je zakořeněn mýtus, že menším dětem je nejlépe trvale doma s matkou, a že jesle jim dokonce škodí. Nic takového však ve světové odborné literatuře nenajdeme."

Ale, ale, to jsou mně mýty.
Stačí hledat, světová odborná literatura v oboru pediatrie není na štěstí pod cenzurou pana autora.
Takže teď nám učiní přednášku o správném pediatrickém názoru pan Munich, sice ekonom, ale odborník na vše.
Doporučuji týdenní jesle pro kojence od šestinedělí, svého času - v padesátých letech - po vzoru Sovětského svazu zaváděné i u nás.
To je to pravé ořechové - a už žádné mýty.

23. 11. 2013 | 23:02

Martin napsal(a):

Arnie: A to se ještě autor mírnil. Skutečně radikální ekonom by rozmnožování zakázal úplně a nejraději by importoval nové pracanty ze zemí třetího světa ve věku asi 25 let, tak aby mohli rovnou nastoupit do Kolbenky k pásu. To proto, že rozmnožování lidí je z hlediska HDP koule na noze.

23. 11. 2013 | 23:10

Richard napsal(a):

"Uvážíme-li, že Češky dnes dosahují vzdělání vyššího než muži, máme co do činění s velkým plýtváním lidského potenciálu"
autor

nevyužívá potenciál, když je zde nemalá nezaměstnanost...?
a kde by se využil, kromě pár nově zřízených míst v samotných školkách?
----------------------------
"Zvýšila by se velmi nízká porodnost. Místo žádného či jednoho dítěte by si ženy byly ochotny pořizovat děti dvě a více. Odlehčilo by se tak demografickému stárnutí, které ohrožuje udržitelnost důchodového a zdravotního systému."

proč by se měla zvyšovat porodnost, když planeta začíná být přemnožená ...vždyť lidi začínají čím dál více migrovat, stěhovat se za prací nejen v rámci Evropy, ale i kontinentů...
nevím, zda - li platí jednoduchý vzorec, více dětí = výhoda pro budoucí důchodce, bo současně hraje roli, více dětí = více hladových lidských krků celkově, více spotřeby v celkovém měřítku = více sežraná planeta, nevím, snahy o umělé produkce dětí v zájmu budoucích důchodců, to mi přijde teze jak z nějaké Babišovy líhně kuřat...
---------------------¨
"Více než polovina z nich dnes předškolní výchovou neprojde vůbec. To snižuje šance na jejich budoucí vzdělavatelnost a zapojení do společnosti"
autor

nevím, jak jiným dětem, ale ve mně žádné sociální kompetence tyhle výchovně - vzdělávací továrny neprobudily, spíš naopak, nechuť a odpor...zas je fakt, že ne každý je taký asociál jak já, pokud je dítě z povahy více společenské, možná chodí do naší socializační mateřinky a dále do úžasné výchovně vzdělávací školičky se srškama učitelkama rádo...nevím
ale povinná školka mi přijde jako padlost na hlavu
Spásu bych v ní rozhodně nehledal, školky jsou jen taký odkládací prostor pro děcka, aby měl rodič čas...což asi často jinak nejde, ale nic jiného bych z toho nedělal...
Socializovat = jedno z nejodpornějších slov, které snad znám...
jak z řízeného chovu králíků...
napsat článek v duchu, rodiče jsou vytížení, potřebují děcko kamsi uklidit, ale není kam, proto nutnost školek, tak to asi vezmu, ale dělat z nich ideologickou záležitost pro blaho dítěte, potažmo celé společnosti, to ani ne..

24. 11. 2013 | 00:55

ondráš napsal(a):

Výžení přispěvatelé a komentátoři článku,
pan autor má v zásadní věci NAPROSTOU a NEODDISKUTOVATELNOU pravdu: katastrofální nedostatek míst ve školkách je ostudou naší společnosti. Je to naprosté selhání celého politického systému od malých obcí až po vládu. Přitom VŠICHNI odpovědní o problému věděli, věděli, že přichází populační vlna a mohli se připravit. Že taková "malichernost" jako populační vlna je pod rozlišovací schopnost tehdy vládnoucí pravice je jasné a nikdo nemohl čekat nic jiného, ale i na úrovni obcí a krajů se většinou nic neudělalo. Tam, kde zastupitelstva včas něco podnikla a aspoň rozšířila stávající školky je stejně cca 50 a víceprocentní převis poptávky nad nabídkou. Bohužel, hlavní příčina je v naprosté ignoranci školství a jeho potřeb ze strany pravicových vlád. Školky totiž spadají do sféry MŠMT a všichni víme, že nejdůležitější funkcí školství v posledních 7 letech bylo šetřit výdaje ze státnío rozpočtu. Tak se to povedlo, že příjmy pedagogů jsou jedny z nejnižších v civilizované Evropě je ovšem způsobeno jen shodou dějinných procesů, kvůli nimž jsme z té civilizované Evropy stále ještě nebyli vyřazeni. Ale to brzy doženeme a zařadíme se tam, kam pozásluze patříme - po bok Albánie a Bulharska. Obávám se jen, že v Bulharsku mají školek stále více než v Česku. Mimochodem, tipněte si, jaký rozdíl je v odměňování vysokoškolsky vzdělaných učitelek v MŠ a jejich "kolegů" pedagogů na VŠ! Správně: žádný. Albánie hadr. Před 25 lety v zanikající NDR se přes noc zvýšily platy VŠ pedagogů z cca 3 tis. vých. marek na 10–12 tisíc DM. Spočítejte si ekvivalenty, pokud to ještě umíte.

24. 11. 2013 | 02:15

ondráš napsal(a):

Prosím, aby nedošlo k omylu: už vidím ty komentáře, že nemůžu srovnávat Německo (západní) a nás atd. Můžu. Ovšem že ne v absolutních číslech, ale např. ve srovnání, na kolik si přijde průměrný dělník v automobilce v Německu a u nás a na kolik SŠ či VŠ pedagog v Německu a u nás. A zjistíme, že cca 20 let "pravicových" vlád tuto společnost stále nedostalo z deformací komunistické éry. A víte proč? Protože v Česku žádná pravice ani Konzervativní politika neexistuje a neexistovala. Jen někteří zločinci si osvojili jazyk západní pravice a náš hloupý volič to prokoukl až po 24 letech a to ještě jen v omezené míře.

24. 11. 2013 | 02:59

Saltzman napsal(a):

Typické pro Český prostor je zpolitizování každého problému ve společnosti. Jako by bylo vždy třeba zařadit do škatulky pravé a levé, co občana trápí a to v zájmu ekonomického zhodnocení, které ovšem stejně nepřináší žádné reálné východisko z problému, zato je schopno rozeštvávat občany mezi sebou. Občané v naprosté většině jsou odkázaní jen na prezentování ekonomických zhodnocení z pravého či levého politického pohledu a oni mohou jen fandit té sobě blízké frakci v politice bez skutečných znalostí problematiky.

Kdo potřebuje dítě dát ohlídat v odborně vedeném prostředí, aby mohl jít do zaměstnání, ten jistě bude příznivcem existence školek. Kdo je tupé hovedo, ten jeho problém zúží na politicky vyhraněné téma. Tito jsou na hlavu padlí, jak jistě odsouhlasí každý, kdo kdy školku potřeboval pro ohlídání a odbornou výchovu a péči svého dítěte. Kdo děti nerad, ten může horovat pro nestarání se státu o nové generace. Takový je schopen argumentovat i zástupně rasově demagogicky, případně asociálně sobecky, neb si myslí, že stát tu je pouze pro něj a ostatní mu mohou ...

24. 11. 2013 | 05:19

Občan napsal(a):

Jooo, milej pane Münichu, vítejte v neoliberální realitě. Pláčete na špatném hrobě.

Za bolševika byla školka v každé mrňavé vesničce a podnikovou školku měl kdejaký podniček.
Jesle byly v každé městské čtvrti (většinou několikery) a v každé větší vsi.
Ženské SMĚLY odejít do penze v intervalu 53-57 let podle počtu dětí a ty z exponovaných oborů ještě dříve.

Školky a jesle byly po plyšáku zrušeny, ženské NESMÍ do penze dřív než v šedesáti a na veřejná dětská předškolní zařízení nejsou peníze.
Pokud máte manželku lačnící po práci a předškolního potomka, račte najmout chůvu (za dlouhý prachy), nebo SI zaplaťte soukromou úschovnu (za dlouhý prachy), eventuálně se domluvte s podobně kariéry chtivými a založte si klubík (také nikterak levná záležitost).

Obce do toho laskavě vůbec netahejte, protože ty mají co dělat, aby vůbec přežily. Nemluvě o tom, že spousta obcí přišla o školky v rámci privatizace, kdy jim stát UKRADL školky a jiná veřejná zařízení vybudovaná v rámci "akce Z" (jenom proto, že na to obce dostaly kdysi státní příspěvek a Klaus rozhodl, že to jsou tedy státní a tudíž zprivatizovatelné majetky).

24. 11. 2013 | 06:28

Lila napsal(a):

ondráš

Máte to nějaké popletené. Zřizovatelem předškolních zařízení a základních škol není stát, ani kraj, ale výhradně obec. Za pravicové vlády se "jen" podařilo prosadit tzv. čtyřrychlostní rodičovskou dovolenou, tedy podporu matek respektive rodin, jaká nemá ve světě obdoby. Nebo snad víte o jiné zemi, kde by byla rodičovská dovolená velkorysejší? Kde může matka (otec) zůstat doma s dítětem na placené dovolené tři nebo čtyři roky?

Na konci 80. let bylo u nás předškolních zařízení dostatek, stát do jejich budování věnoval obrovské prostředky. Kvůli klesající natalitě se však začaly na přelomu 80. a 90. let vyprazdňovat a obcím tak spadly do klína objekty po uzavřených jeslích a mateřských školách. Někde pro ně dokázali najít využití tak, že v případě potřeby bylo možné v nich provoz MŠ obnovit. Jinde budovy prodali a nyní by chtěli po státu, aby financoval nová zařízení, které po krátkodobém boomu čeká stejný osud, jako jesle a školky v 90. letech?

Záleží jen na flexibilitě samospráv obcí, jak se s problémem vyrovnají, inspirovat se mohou třeba v zahraničí. Např. ve Stockholmu fungují malé školičky v bytových domech, spojením několika bytů. Jinde se domluví několik menších obcí a provozují předškolní zařízení společně. Atd....

Od začátku 50. let Československo trhalo rekordy v zaměstnanosti žen. Někdo tu zmínil týdenní jesle, kam se dítě dalo v pondělí ráno a v sobotu odpoledne se vyzvedlo! Nyní se kyvadlo vychýlilo na druhou stranu; matky, které samy jeslemi prošly, si dopřávají luxus zůstat první (nenahraditelné) roky života dítěte s ním. Dospěly k přesvědčení, že tato investice se jim vrátí. Třeba v naději, že až zestárnou, jejich děti je také nešoupnou do kolektivního zařízení...

24. 11. 2013 | 07:14

Zdeněk Brom napsal(a):

ondráš:

Cituji: "Školky totiž spadají do sféry MŠMT..."

To ovšem není pravda. Zřizovateli školek jsou obce.

24. 11. 2013 | 07:14

Zdeněk Brom napsal(a):

Občan:

Cituji: "Obce do toho laskavě vůbec netahejte,..."

Tak to bohužel nepůjde. Zřizovateli školek jsou právě obce. Další podstatné výše popsala Lila. A jen tak na okraj, hloupost mnoha obcí vedla k tomu, že byly zrušeny i základní školy, které opět zřizují obce. Teď jen zírají, jak se jim obec vylidňuje.

24. 11. 2013 | 07:18

Zdeněk Brom napsal(a):

Daniel Münich:

Dítěti je nejlépe doma s matkou.

24. 11. 2013 | 07:25

Občan napsal(a):

Zdeňku Brome,
nemáte pravdu. Nejpozději kolem třetího roku věku dítě potřebuje společnost vrstevníků a matka mu ji ani omylem nemůže nahradit.
Kromě toho je matka frustrovaná nedostatkem prostředků v rodinném rozpočtu pro dítě spíš na škodu než ku prospěchu; protože takové problémy ji dokonale zahltí a vyšťaví a docela rychle začne potomka (většinou jen podprahově, ale někdy i doopravdy) vnímat jako nepřítele a překážku uspokojení základních lidských potřeb.
Pro ordinu i pro dítě je lepší, když je k dispozici odborně vedené a cenově dostuné přeškolní zařízení a rodiče mohou a) dítě lépe existenčně zajistit a b) tročku si od něho odpočinou.

Základní školy byly zrušeny nikoli proto, že je obce nechtěly, ale proto, že jsou MŠMT (patrně dle zákona nebo podzákonné normy) pevně stanoveny minimální počty dětí ve třídách a v případě nenaplnění kvóty škola přijde o "paušál" a zanikne. Odejmutí paušálu je totiž jen alibi na přímé rušení škol.
Takže buď škola "někde" sežene prachy na provoz tříd s podlimitním počtem dětí, nebo SI její zachování zaplatí rodiče (to už se děje), nebo zruší třídy, nebo zanikne úplně.
Oviňovat obce z toho, co podělal stát, je podlé a pokrytecké.

Ad Lila - ty její bytové miniškolky a minijesle fungovaly od 80. let i u nás docela dobře a stát je podporoval (nemusel stavět další a další zařízení).
Skvěle se bavím tím, jak zrovna tahle pravičačka huláká po zřizování "socialistického přežitku" a po financování něčeho takového z veřejných prostředků :o)))

24. 11. 2013 | 07:55

Zdeněk Brom napsal(a):

Občan:

Samozřejmě, že potřebuje vrstevníky. Proto s dětmi chodí maminky na hřiště. V tom není žádný problém.

Ve školce mají jenom ty vrstevníky a navíc není možné respektovat individuální životní rytmus dítěte.

Školy jsou státem dotovány podle počtu žáků. Minimální počty stanové pochopitelně jsou. Ale ani když škola je pod těmito limity, nemusí zaniknout. Od státu dostane dotaci podle počtu žáků (Žádný "paušál" neexistuje.) a zbytek musí doplatit obec. Některé obce ale usoudily, že školy nepotřebují a zrušily je ony samy. Stát školu zrušit nemůže, protože není její zřizovatel.

24. 11. 2013 | 08:07

Občan napsal(a):

Pane Brome,

my jsme vychovali dvě děti, obě chodily do školky a to mladší rok i do jeslí (manželce - celkem pochopitelně - začalo po pěti letech v domácnosti docela slušně "hrabat").
Na školku vzpomínají obě děti jen v dobrém a my také. V té době (2. pol. 80. let) už byla dost běžná výuka cizích jazyků v předškolních zařízeních a to, co pro děti dělaly školka i jesle, bychom my nikdy nestihli. Konkrétně v těch jeslích měly děti možná víc péče než by jim mohla poskytnout rodina - protože na oddělení bylo max. 9 dětí a k nim po celý den dvě sestry a vychovatelka. Takže takřka individuální celodenní péče a odborně vedené aktivity.

Víte, já byl se starším potomkem tři měsíce sám, když byla žena v nemocnici s rizikovým těhotenstvím. Byly mu tehdy dva roky a byl to docela záhul pro mne i pro dítko. A to jsme měli k dispozici švagrovou, která si mrně mohla brát dvakrát týdně do jeslí, kde pracovala; bez ní a bez manželčiných rodičů bych to nedal. Jo, a ještě mi citelně pomohl zaměstnavatel, který mi umožnil si brát práci domů bez zkrácení úvazku (dnes zcela nemyslitelné).
Ona to je totiž celodenní péče o malé dítě všeubíjející každodenní rutina, z níž nelze nijak vystoupit. Dítě nevypnete a musíte se podřídit jeho potřebám bez ohledu na to, jak moc jste sám unavený nebo zaneprázdněný.

Neumím si představit, že bych byl nucen něco takového podstoupit na tři či více let. A naprosto po té zkušenosti chápu ženy, které dávají děti do školek (jeslí) a jdou dělat skoro cokoli jen aby z toho kolotoče vypadly.
Mateřská je nikoli dovolená, ale práce na dva plné úvazky.

Ad školy - tak znovu; "paušálem" je myšlena "dotace na hlavu" a na hraní se slovíčky fakt nemám náladu.
Limitování počtu dětí ve třídě je jen STÁTNÍ alibi na zhůvěřilé "šetření" tam, kde by stát naopak měl být sakra velkorysý. Zejména malé obce s malými rozpočty nemají při současné fiskální politice v oblasti vzdělávání šanci udržet své školy.
Tečka.

24. 11. 2013 | 08:43

Drzá zrzka napsal(a):

Dítě se zapisuje někdy v květnu. Do školky nastupuje až v září, ale rodičovská dovolená končí v den narozenin dítěte.

Kam s ním v mezidobí?

A taky nějak nechápu fakt, že do školek chodí i nepředškoláci matek, které jsou na rodičovské dovolené s dalším dítětem. Takové dítě zabírá místo jinému, jehož rodič by chtěl nastoupit do zaměstnání.

24. 11. 2013 | 08:43

Lila napsal(a):

občan

Potěšilo mě, že se skvěle bavíte, soudruhu, nicméně dětské útulky v českých zemích fungovaly už v 19. století, např. i u těch Vámi nenáviděných a opovrhovaných Schwarzenberků, a celkem běžné byly i ve větších městech za 1. republiky. Tudíž nejde o žádný socialistický výdobytek, jak se zřejmě domníváte. Jenže v těchto zařízeních děti nebyly deset hodin denně, dokonce ani od pondělí do soboty, ale maximálně šest hodin denně. To je podle odborníků maximum, co křehká nervová soustava tříletého dítěte unese bez následků.

Společnost (nejen) vrstevníků dítěti dostatečně zajistí pobyt v mateřských centrech, na dětských hřištích i v širší rodině. Pro dítě je navíc velmi prospěšné, pohybuje-li se v přirozené společnosti dětí různého věku, než jen svých vrstevníků, kdy starší "vedou" mladší a menší děti rády respektují a napodobují ty větší. V takových kolektivech je nesrovnatelně lepší atmosféra, než mezi dětmi stejného věku. A můžete mi věřit, mám s tím reálnou zkušenost.

Co se týká rušení základních škol, mícháte venkovské školy s městskými. Malé venkovské školy se masivně rušily už za bolševika, někdy už od 60. let. Základní školy, většinou jen první stupeň, byly v 80. letech pouze ve větších obcích, na druhý stupeň děti dojížděly do města.
Ve městech se po roce ´89 rušily základní školy v rámci tzv. optimalizace, kdy se děti z poloprázdných škol (kde se financoval provoz, ředitel, školník, uklízečky) soustředily do školních budov tak, aby se naplnila jejich kapacita a zbývající prázdná budova se využila jinak. Ušetřené finance za provoz poloprázdných budov se tak mohly využít účelněji.

Mimochodem, v Jihočeském kraji nyní masivně "optimalizuje" střední odborné školy krajská koalice ČSSD/KSČM, a to tak zdatně, že zřejmě nezůstane kámen na kameni. A z majetku těchto škol, které se mohly kdysi pyšnit kvalitou a tradicí, toho také moc nezbude. Pro školní statky, rybníky a lesy soudruzi najdou jistě lepší využití, než je odborná výuka...

24. 11. 2013 | 08:53

ondráš napsal(a):

vážený Lilo a jiní, popletené to máte vy. Zřizovatelem školek jsou obce, ale peníze na platy a provoz jdou od státu via MŠMT a státní správa stejně jako je tomu u základních škol. A školky jsou dávno pod školstvím, protože u nich nejde zdaleka jen o hlídání dětí, ale o vzdělávání. Obec může investovat do výstavby třeba dočasné stavby, ale její provoz zajišťuje stát. A zajišťuje ho prachbídně. Letos např nějaký moula někde nahoře zapomněl naplánovat peníze na asistenty pro postižené děti. Školka, která má např. cca 160 dětí (tj. velká) dostala na asistenta na 1 rok 25 tisíc Kč. Co má dělat ředitelka takové školky? Má vyhodit postižené dítě nebo platit asistenta ze svého? Poraďte. To je jen malý příklad albánského bordelu v této oblasti. Jak nemám politizovat problém školství, když je to přece politický problém?! Jaký jiný, proboha?! Krásné kecy o školství najdete v každém volebním programu každé politické strany, vážně je myslí snad jen Zelení. Jak to myslela ODS a TOP jsme mohli vidět na vlastní oči. Školství rozvrácené tak, že to nelze srovnat ani s protektorátem.

24. 11. 2013 | 08:56

Martin napsal(a):

Drzá zrzka: Jediný spravedlivý systém ve školce je seřadit místně příslušné děcka podle data narození a brát od nejstarších směrem k nejmladším až do vyčerpání kapacity. V případě volné kapacity možno brát i přespolní. Všechny ostatní systémy jsou živnou půdou pro švindlování nebo dokonce korupci.

24. 11. 2013 | 09:00

ondráš napsal(a):

Česká republika dává na vzdělávání procentuelně zdaleka nejmenší díl HDP z rozvinutých evropských zemí. Proti skandinávským zemím asi polovinu (%). Někdo spočítal, (prof. Zelený?) že ČR kvůli tomu uniká cca 160 mld. Kč ročně. To není politický problém? Poukázal na to i NERV, vláda to samozřejmě přehlížela a škrtala vesele dál. To není politika?? Co tedy?

24. 11. 2013 | 09:05

ondráš napsal(a):

Martine, přesně takto se to dělá ve velké většině školek. Nikdo si nedovolí švindlovat a čachrovat s místy ve školkách. Ale i při tomto systému to mnohde vychází na sotva 50 % uspokojených žádostí.

24. 11. 2013 | 09:09

Zdeněk Brom napsal(a):

Občan:

Vaše tečka je oprávněná. Očividně neznáte způsob financování škol. S takovými neznalostmi je těžké debatovat.

Že jste se nebyl schopen postarat o vlastní dítě, je Vaše individuální záležitost. Nevnucujte ji druhým. Osobně jsem se o malého staral několik měsíců a byly to krásné měsíce.

24. 11. 2013 | 09:09

Jana Pechová napsal(a):

Jak tu zmínil pan Saltzman, jde o typické zpolitizování problému. Realitu nejlépe vystihla Lila.
Všechno ostatní už jsou jen průhledy subjektivními brýlemi.

Jsou totiž obce, v nichž s místy ve školkách problém není. A naopak jsou obce, kde ten problém je víc než obrovský. Vždycky je to záležitost priorit (a někdy také včasné předvídavosti) místní samosprávy. Jsou totiž i obce, v nichž boom "Husákových" dětí zaspali, ale dokázali to relativně brzy napravit. A samozřejmě jsou i obce, kde se vymlouvají, že to nejde - a na stát se tak dobře vymlouvá, že...

Zejména těm lidem, kteří mají tak jasno, jak je současná politika špatná/ dobrá, bych právě doporučovala angažovat se v politice v místě svého bydliště. Tam nejlépe pochopí, kdo a jak za co může.

S tím zůstáváním dítěte doma je to individuální záležitost: jsou ženy, které by daly jánevímco za to, kdyby mohly s dětmi zůstat doma napořád, a jsou ženy, kterým činí problémy věnovat se potomkům déle než pár týdnů. Zdaleka ne vždycky je to věc ekonomická. Ono totiž navíc, jak zde zmiňuje nick Občan o těch dvou plných úvazcích - sníží se ženě snad tato zátěž, pokud jde do práce? Podle mě ani náhodou. Rozhoduje tedy úplně něco jiného.

24. 11. 2013 | 09:12

Zdeněk Brom napsal(a):

ondráš:

Proboha, zkistěte si, jak je to se zřizováním a placením provozu a platů ve školkách a mateřských školách.

A pokud jde o morové rány pro školství, pak největší si připsala ČSSD se svojí zpackanou kurikurální reformou a nedotaženými RVP a ŠVP. To je práce Eduarda Zemana a Petry Buzkové.

24. 11. 2013 | 09:13

Občan napsal(a):

Lílo,

bodejť ne, když po zrušení poddanství v r. 1862 (v Čechách o 14 let později než ve zbytku R-U) nastal úprk bývalých poddaných z panství do měst a větších obcí za výdělkem :o)))
Svarfajfkové to nědělali z altruismu, ale proto, že by bez personálu zbankrotovali.
V útulcích a školkách byly děti, milá Lílo, za první republiky nejen celodenně, ale často také celotýdenně nebo dokonce trvale. Zejména chudé rodiny totiž byly nuceny odkládat děti do dětských domovů nebo na venkov (zhusta k cizím lidem), protože neměly čas ani prostředky na to, aby se jim mohli věnovat. navštěvovali je buď příležitostně, nebo pravidelně; a platili drobné příspěvky na výchovu a provoz (financováno to bylo ze státních a místních postředků). "Jenom" se ta zařízení nejmenovala "mateřské školy" a "jesle", ale "dětské útulky/útulny" a "dětské domovy".

Ad školy - kecy.
k rušení malotřídních škol skutečně došlo v 70. letech - v souvislosti s i...ským zřizováním "střediskových obcí". Průšvih na sebe nenechal dlouho čekal a tak již o deset let později začal stát malotřídky zase rychle obnovovat. Jenže přišel plyšák a situace se zopakovala. Rušení škol je dnes mnohem rozsáhlejší a škodlivější než za bolšána.
"Optimalizace" - opět jen alibi všehoschopných k jejich neschopnosti zajistit FINANČNĚ alespoň základní vzdělání v potřebné kvalitě.

24. 11. 2013 | 09:17

Lila napsal(a):

ondráš

"Školství rozvrácené tak, že to nelze srovnat ani s protektorátem."

Protektorát naštěstí nepamatuji, ale znám situaci ve školství před rokem ´89. Ve školství jsem pracovala, ale nepamatuji si jediný případ, kdy by stát platil asistenta některému postiženému dítěti. Co vím, tak asistenti nebyli ani ve zvláštních školách, alespoň u nás rozhodně ne.
Vyřídit si asistenta je problém, něco o tom vím, ale existují, i když - uznávám - je jich méně, než by bylo zapotřebí.

24. 11. 2013 | 09:19

Zdeněk Brom napsal(a):

Občan:

Znovu opakuji. Zřizování a rušení základních a mateřských škol je plně a jen v komeptenci obcí. Nikoho jiného.

Tzv. optimalizace se děje na úrovni krajů ve středním školství. A světe div se. V jižních Čechách hodlá KSČ a ČSSD rušit střední školy, ale hrne dalších 100 milionů na letiště. To je zatím návrh pro příští rok.

24. 11. 2013 | 09:21

Občan napsal(a):

Pane Brome,

Ondráš má samozřejmě pravdu:
http://www.zakonyprolidi.cz/obor/1321131
Račte nastudovat...

24. 11. 2013 | 09:24

krajan napsal(a):

Mylady Lilo,
(ten titul proto, že jiným nadáváte do soudruhů). Čtu vás vždy,když se objevíte. Vy nejste jen všeznalec, ale i pustý demagog. Zajímalo by mne, co v tom vámi oblíbeném Jihočeském kraji vlastně děláte, respektive na jakém postu.
Podle mne má kus pravdy jak pan Brom,kantor z Vodňan,tak ondráš i Občan. V tomto okamžiku nejde ani tak o to, jak k danému stavu (nedostatku školek i škol) došlo, ale že ten stav teď reálně existuje. A teorií o soužití malých dětí s matkami je tolik, kolik je pediatrů. Následky "svobodných rozhodnutí" matek o jejich dětech se konečně dostavily v těchto dnech překvapivým znovuobjevením se již zlikvidovaného černého kašle.

24. 11. 2013 | 09:28

Občan napsal(a):

Lílo,
asistenti ve zvláštních školách nebyli potřeba, protože učitelé měli na krku tak málo dětí, že je zvládali sami.

Já chodil jako dítě v 70. letech do hudebky v Praze na Krocínku. Dopoledne tam byla zvláštní škola a odpoledne hudebka. Zaujalo mě tehdy, jak malé byly třídy a jak málo stoků v nich bylo. Pak mi paní učitelka vyvětlila, že to je škola pro nemocné děti a tak je jich ve třídách málo.
V "kytarové" třídě bylo jenom 10 židliček - dnes pro učitele neplnitelný sen.

24. 11. 2013 | 09:28

Lila napsal(a):

občan

Já mám zase zkušenost, že když děti přešly z malých venkovských školiček na druhý stupeň do sídlištních kolosů s cca tisícovkou žáků, že zpravidla šly s prospěchem o stupeň či dva dolů. Adaptace u nich bývala dost složitá, venkovské děti byly hodně jiné, než ty sídlištní.

A víte, jak se na ZŠ spolehlivě poznaly jeselské děti od těch, kteří zkušenost z jeslí neměly? Jeselské normálně nemluvily, ale řvaly. "Nedivte se, co měly dělat jiného než řvát jako trouba z Jericha, když na sebe chtěly upozornit," poučila nás starší, zkušenější kolegyně. :-)

24. 11. 2013 | 09:34

Občan napsal(a):

Pane Brome,
v JČ kraji chce KÚ omezit počet víceletých gymnázií a ekonomických/obchodních škol. Což je počin chvályhodný, protože absolventi gymnázií jsou bez následného VŠ studia naprosto k ničemu. Absolventi "ekonomek" jsou na tom obdobně, protože dnes jsou i pro obory jako je recepční apod. požadováni minimálně bakaláři.
Financovat produkci nezaměstnatelných absolventů považuji za krajně nehospodárné a vedení kraje zjevně také.

Začínáte být zajímavým demagogem, pane Brome.

24. 11. 2013 | 09:39

Lila napsal(a):

občan

A víte, jaká je situace v těchto základních školách, které se už nejmenují zvláštní? V takové jsem byla letos třikrát volit. Na dveřích tříd jsou jmenné seznamy žáků, nikde jejich počet nepřevýšil šest nebo sedm dětí, přičemž v jedné třídě byli žáci tří ročníků.

Asistenti jsou dnes víc potřební na "normálních" ZŠ, které integrují děti s nějakým postižením a zejména pro romské děti z málo podnětného prostředí a z rodin, které jim přehnanou péči rozhodně neposkytují.

oprava: ...děti od těch, které... ježíšikriste!

24. 11. 2013 | 09:43

Lila napsal(a):

občan

Ne, v našem kraji jde o střední ODBORNÉ školy, gymnázia ani ekonomické školy nemají školní statky, školní rybníky a školní lesy. :-)

24. 11. 2013 | 09:46

ondráš napsal(a):

Lilo, i já protektorát znám jen z vyprávění. Použil jsem to samozřejmě jen jako příměr. Trvám ale na tom, že školství je zoufale rozvrácené a pokud jde o odměňování pedagogů, je to jedním slovem ostuda. A malý zázrak, že školy ještě fungují aspoň tak, jak vidíme. ČSSD z odpovědnosti nevyviňuji, ale s RVP a ŠVP (také jsem nějaký psal) nemám špatné zkušenosti. Je to rozhodně podstatně lepší než centrálně tvořené a povinné osnovy, což byl předešlý systém. Na tom se snad shodneme.
Pro spravedlnost dodávám, že nejlepší ministr školství (podle mnohých pedagogů), Liška, byl ve funkci za pravicové vlády. Také měl ovšem náležitě omezené možnosti.

24. 11. 2013 | 09:48

ondráš napsal(a):

A ještě k oněm asistentům pro postižené děti: samozřejmě je to relativně nový trend, který za socíku neexistoval z mnoha jiných důvodů. Ale teď existuje, má výsledky a zavádí se ku prospěchu postižených i nás. Zapomenout naplánovat finance do této škatulky v daném roce je pouhý šlendrián, který se má rychle napravit. Bohužel i ČT měla nedávno na toto téma značně bezzubý a zmatený příspěvek v Událostech, který situaci jen zamlžil. Trapné dílko.

24. 11. 2013 | 10:01

gaia napsal(a):

školky nejsou akorát v Praze a velkých městěch. Nikdo nemůže čekat, že stát bude stavet školky mezi satelity, kde je pozemek mnohdy dražší, než celý barák a porodnost tam během 10 let klesne na 0.

24. 11. 2013 | 10:13

Martin napsal(a):

ondráš: Ve velké většině školek vládne protekce a možná i úplatky, jen tak si lze vysvětlit že rodiče pracující na radnici nemají s umístěním dítěte do školy větší problém, natož když se jedná o rodiče v zastupitelstvu nebo v radě.

ondráš: Postižené dítě ve školce rozhodně není ku prospěchu celku, i když je tam pedagogický asistent tak narušuje běžnou činnost školkové třídy skřeky, dupáním a neklidem a některé děti se postižených dokonce přirozeně bojí.

gaia: Školka může být kdekoliv v okruhu cca 10-15 km, lidé ze satelitů stejně pořád drandí auty.

24. 11. 2013 | 11:04

Lila napsal(a):

ondráš

Naše školství to nemá jednoduché a souhlasím i s tím, že učitelé by si zasloužili vyšší platy, ale v tom nejsou sami. Mladé vědecké pracovnice prý mají kolem 20 tisíc hrubého měsíčně, lidé, kteří pracují v sociální oblasti jsou na tom ještě daleko hůř, a stěžují si i důchodci. Jenže stát je závislý na výkonu ekonomiky a třeba i v tom bohatém Švédsku, kde se odchází do důchodu v 65 letech, teď po tři roky státní důchody snižovali, tuším, že celkem to bylo asi o sedm procent.

A taky si nejsem jistá, jestli je naše školství až v tak katastrofálním stavu; na klesající úroveň vzdělanosti si stěžují leckde. Zrovna i v tom Švédsku. Jenže znám dost našich studentů, kteří absolvovali prestižní univerzity v USA, Francii, Kanadě, Dánsku, VB a nejenže tam uspěli, ale někteří přímo excelovali a výborně obstáli i po VŠ v zaměstnání. Když jsem zjišťovala, jak je to možné, dozvěděla jsem se, že by to mohlo být tím, že naše děti jsou zvyklé z domova se na školu připravovat, kdežto v některých liberálnějších zemí děti domácí přípravu téměř neznají. Nevím, může to být jen subjektivní názor, který se neopírá o seriózní výzkumy.

24. 11. 2013 | 12:14

Sláma napsal(a):

Rozvinula se zde zajímavá diskuze, ve které ovšem dávám plně za pravdu Ondrášovi a Občanovi.
Dovoluji si odhadnout, že společný znak jejich oponentů, paní Lily, paní Jany Pechové a pana Zdeňka Broma je vyšší či dokonce vysoký věk a to, že jejich rodiny byly v 50. letech postiženy, což jim dalo neměnný názor, že vše, co zavání levicovostí je špatné a každý, kdo sám sebe prohlásí za pravičáka je ten jediný spravedlivý.
Ve skutečnosti ovšem bohuželani jeden z nich neví, co ta levicovost či pravicovost vlastně je.

24. 11. 2013 | 13:00

Sláma napsal(a):

Lilo, nevím, kolik vám je let, odhaduji tak 70 a nevím, jaké máte zaměstnání, odhaduji střední pedagogickou školu.
To by vysvětlovalo, proč nejste schopna rozlišit mezi absolutními a relativními čísly.
Napsala jste: Jenže stát je závislý na výkonu ekonomiky"
To ano, ale to vůbec nevysvětluje relativní rozdíly ve financování školství a zdravotnictví. Relativní podíl ve financování jednotlivých odvětví svědčí jen a pouze o politické vůli. A v tom jsme horší, než většina bohatších států, ale i než mnoho výrazně chudších států.
Stejné to je i s odměňováním. Zatímco za socialismu bylo rovnostářství a vysokoškolsky vzdělaní lidé měli zhruba stejné příjmy, jako lidé s nižším vzděláním, dnes mají vysokoškolsky vzdělaní učitelé, vědci a pod. výrazně nižší příjmy, než lidé pracující v dělnických povoláních. Vlastně by se dalo říci, že jsme se konečně propracovali do toho socialismu!

24. 11. 2013 | 13:12

Richard napsal(a):

"Ona to je totiž celodenní péče o malé dítě všeubíjející každodenní rutina, z níž nelze nijak vystoupit. Dítě nevypnete a musíte se podřídit jeho potřebám bez ohledu na to, jak moc jste sám unavený nebo zaneprázdněný. Neumím si představit, že bych byl nucen něco takového podstoupit na tři či více let. A naprosto po té zkušenosti chápu ženy, které dávají děti do školek (jeslí) a jdou dělat skoro cokoli jen aby z toho kolotoče vypadly."
Občan

pane Občane, tento Váš postoj celkem jasně vypovídá, že jde primárně o uspokojení potřeb rodičů, resp. Vašich a Vaší ženy, nikoliv dítěte...
Je pochopitelné, že pokud rodič nezvládá, nezbyde než dítě odložit do socializační fabriky, ale jak říkám, dělat z toho ctnostnou záležitost pro dítě, to dle mého neodpovídá realitě, ve skutečnosti jde totiž o odpočinutí si od dítěte, o uspokojení potřeb rodičů, kteří buď nezvládají nebo jsou příliš vytíženi např. prací...
Dítě tak nejde do školky, protože je to primárně pro jeho "dobro", ale pro "dobro" jeho rodičů, kteří pochopitelně sami sebe často přesvědčí, že takové jednání je v prvé řadě v zájmu dítěte, to aby neutrpěl obraz dobrého rodiče....

24. 11. 2013 | 13:54

neo napsal(a):

Občan:

proč píšete, že dnes je zcela nemyslitelné, aby mohl člověk dělat práci z domova?
Pokud nevíte o čem píšete, tak to raději nepište. Není to totiž pravda. I dnes je zcela běžné, že zaměstnanci mohou pracovat z domova a díky technologiím je to rozšířenější než kdy bylo. Než dceru vzali do veřejné školky, řešil jsem to právě prací z domova, soukromými školkami, chůvou a také pomocí rodičů. Právě homeoffice mi dost pomohl a tak mi vadí, když tvrdíte, že je něco takového dnes nemyslitelné. Mám taky kolegyně v práci s malými dětmi, mají částěčné úvazky nebo homeoffice a právě zaměstnavatel jim pomáhá skloubit práci s péčí o děti. Vícerychlostní rodičovská dovolená pak umožňuje rodičům zvolit optimální délku, která jim vyhovuje.

24. 11. 2013 | 14:42

Lila napsal(a):

Sláma

Odhadujete mi 70? Tak to Vám pěkně děkuji. Jste vedle, stejně jako s tou střední pedagogickou školou. Nehrajte si na věštce, nevychází Vám to.
Je ale potěšitelné, že jsou mezi námi tací titáni, kteří vědí úplně všechno a z příspěvků dokážou vyčíst i to, co v nich není. :-)

24. 11. 2013 | 14:48

zdenekbrom napsal(a):

Občan:

Nevím, kde ty nesmysly berete, ale Lila Vám už odpověděla.

Myslíte např., že učiliště v Milevsku je gymnásium nebo ekonomická škola?

Ondráš se mýlí, ale to už je marné vysvětlovat.

24. 11. 2013 | 14:54

zdenekbrom napsal(a):

Richard:

Je to zajímavá chvilka, ale souhlasím s Vámi.

24. 11. 2013 | 14:55

zdenekbrom napsal(a):

- Naši žáci a studenti mohou běžně jezdit na stáže nebo jazykové pobyty do zahraničí, které si vyberou. Ne které jim určí politika
- Naši žáci a studenti se mohou učit několik světových jazyků podle svého výběru. Ne podle toho, jak někdo a někde rozhodne.
- Naši žáci a studenti mají k dispozi odbornou literaturu a informace bez omezení. ne jako dříve.
- Naši žáci a studenti mají výrazné úspěchy ve vědeckých a odborných soutěžích a na mezinárodním poli si vedou dobře.
- VUT v Brně a řada dalších vysokých škol jsou špičkově vybaveny. O tom se mnohým dříve jen zdálo.

To je rozvrat jako hrom.

Ano, jsou problémy:

- Ne všichni žáci a studenti jsou ochotni využít nabízených příležitostí.
- Pokud je vedení obcí nebo krajů neschopný člověk, pak úspěšně zničí základní nebo střední školství. (Skutečně si někdo myslí, že zásobovací důstojník pohraniční stráže, který asolvoval základní školu a pak jen nějaké náhražky, vypracuje nosnou krajskou koncepciškolství?).
- Někteří schopní učitelé jsou odměňování velmi málo, jiný za svoje výkony velmi štědře.
- Kurikurální reforma byla nedotažená a mnoho se pokazilo. Teď se to různě dohání.
- Aktivisté ničí speciální školství a stát jim velkoryse na úkor žáků ustupuje.

24. 11. 2013 | 15:31

Rudi Koutek napsal(a):

Občan napsal(a):
"Pane Brome,
Na školku vzpomínají obě děti jen v dobrém a my také. V té době (2. pol. 80. let) už byla dost běžná výuka cizích jazyků v předškolních zařízeních a to, co pro děti dělaly školka i jesle, bychom my nikdy nestihli."

Onehda tady nekdo tvrdil, soudruh Obcan to ale nebyl, ze se v 80. letech na zakladnich skolach ucily krome rustiny normalne cizi jazyky.
Ted Obcan tvrdi, ze v te dobe byla DOST BEZNA VYUKA CIZICH JAZYKU V PREDSKOLNICH ZARIZENICH a ze se jeho deti ucily v 2. polovine 80. let ve skolce cizi jazyky.
Jedine vysvetleni, ktere me napada:
Mel jsem znameho z byvaleho Sovetskeho Svazu, ktery jako syn prominentnich komunistu navstevoval skolu, kde meli snad od prvni tridy anglictinu a pozdeji dokonce i vyucovani v anglictine. Jeho vysvetleni - z nas meli byt agenti, kteri se posilali na Zapad.

24. 11. 2013 | 15:51

modrý edvard napsal(a):

Vidím chybu v předpisech, které způsobují, že pobyt dítěte ve školce stojí veřejné rozpočty 4000/měsíc. Když to mírně přeženu, za ty prachy by dítě mohlo odjet na dovolenou do Thajska.

24. 11. 2013 | 16:01

Jedla napsal(a):

Díky za tento blog. Autor má pravdu, ale měl by udělat ještě krůček a podívat se po příčinách stavu. Následky se řeší lépe, známe-li příčiny (a ještě lépe je řešit přímo ty příčiny).
Již jsem zde psal, že firemní školky vedou maminky do závislosti, do otroctví: Jde většinou o call centra, zvaná kólcentráky. Pokračovat v původní profesní dráze, dle vlastní kvalifikace a schopností, mohou jen ti rodiče (častěji maminky), které najdou pro dítě místo v obecní školce, ti nemusí přijmout místo telefonistky v kólcentráku, který má firemní odkládací místo na dítě (o předškolní vzdělávání ve smyslu rozvoje potenciálů dítěte a jeho přípravy na školutam rozhodně nejde).
Co tedy způsobilo, že stodeseti- až stopatnáctititisícové ročníky dětí narozené v osmdesátých letech měly dost míst ve školkách, a sto- stopětitisícové ročníky narozené v uplynulém desetiletí ne? Samozřejmě, ty školky byly v devadesátých letech zrušeny. A proč je obce zrušily? Protože v devadesátých letech se přechodně rodilo pod sto tisíc dětí ročně? Vždyť to jsou pouhé jednotky procent, prostě by ve třídách bylo místo dvaceti dětiček na vychovatelku osmnáct nebo sedmnáct, kvůli tomu se přece věcně i personálně vybavené vzdělávací zařízení neruší, nebo snad ano?
Kvůli tomu ne. Jenže obce, obecní zastupitelé i starostové, to nedělali ve zlém úmyslu. Oni skutečně věřili, že ty školky už potřeba nebudou, neboť "demografická prognóza je nepříznivá". Kdo máte přístup do databází médií, vyjeďte si počty článků, rozhlasových a televizních publicistických pořadů, kde se vyskytují současně klíčová slova "demografie" a "vymírání populace". V devadesátých letech minulého století a první půli nultých let nového století naprosto běžné spojení. "Babyboom" podle médií nikdy nezačal, pořád jsme vymírali, ale od roku 2006..07..08 neustále "babyboom končí". Až zhruba od tohoto "konce bejbybúúmu" se mluví o školkách, (přitom mé děti se narodily v letech 2000, 2003 a 2008 a se všemi jsme měli potíže s umístěním do školky), a současně se "vymírání" populace nahradilo "stárnutím". Ovšem "nepříznivá demografická prognóza", to je posvátná kráva, s tou nějakých deset tisíc dětí ročně navíc, za dekádu sto tisíc nad "prognózou" vůbec nehne. Důvod?
Banksteři chtějí svůj vejvar z takzvané penzijní reformy. Banksteři vlastní média. Musí udržet zdání, že se děti nerodí, že žádné nejsou, aby vyděšení rodiče dětí, namísto spoření na vzdělání svých dětí, vrážely peníze do jakéhosi n-tého penzijního pilíře. Banksteři si myslí, že rodiče, co mají doma sbírku zamítnutých žádostí o přijetí dítěte do školky, na každé z žádostí je jejich dítě na padesáté, osmdesáté pozici pod čarou, uvěří, že se děti nerodí a průběžný penzijní systém musí zkrachovat...
No, dnes už médiím nikdo nevěří, tak ten "pilíř" moc dušiček nenabral, ale v devadesátých letech to bylo jiné. Starostové uvěřili a školky byly zrušeny. Mimochodem, ty děti dnes jsou objektivně na světě, navzdory prognózám se narodily, ale ten přechodný pokles porodnosti z devadesátých let dnes vede pro změnu krajské politiky k rušení středních škol... a ty dnešní předškoláčci, pro které není školka, mají doživotní smůlu - nebudou pro ně za devět, deset let ani místa na středních školách. Ruší se, na místo toho, aby se přechodný nedostatek studentů o jednotky, nikoliv desítky procent využil ke zkvalitnění vzdělávání v menších, individuálnějších třídách. Jen kvůli plánovitému vyděšení lidí, zmanipulování obyvatel skazkou o "vymírání" a tím manipulativnímu prosazení penzijní "reformy".

24. 11. 2013 | 16:44

Občan napsal(a):

S učilištětem v Milevsku je, pane Brome, jeden problém - není o ně dostatečný zájem. Proč, na to byste se měl zeptat vedení města, vedení školy a rodičů.
Kromě toho škola NEMÁ být zrušena, ale pouze organizačně sloučena se školou v Písku.

Z 11 možných oborů jich vyučuje pouze pět - "sociální činnost", zámečník, opravář zemědělských strojů, "stravovací a ubytovací služby (něco jako pomocná kuchařka+pokojská - usuzuji podle popisu oboru) a "podnikání".
Kromě toho opraváře obory k ničemu, jejichž absolventi vyrazí ze školy rovnou na pracák.

Problém bude v místní populaci a v místních podnicích. Protože škola je schopna vyučovat např. truhlařinu, čalounictví , kovoobrábění, servisní techniku a další technické ébéry - většinu s maturitou. Navíc má u některých oborů dokonce řidičák vč. náklaďáku! A k tomu vlastní SPV. A přesto nemá dostatek žáků.
Jenže ZVVZ Milevsko si nabere polské, ukrajinské a slovenské nádeníky přes agenturu a o kmenové zaměstnance nemá zájem. A ostatní podniky nestojí za řeč, protože to jsou vesměs firmičky s 5-100 zaměstnanci.

Takže, pane demagogu - vnímat věci v souvislostech. Decánko nám hellerovatíte...

24. 11. 2013 | 16:47

Lila napsal(a):

Rudi Koutek

V našem městě bylo v r. 1989 asi 15 mateřských škol, ale ani jedna s výukou angličtiny. (On byl po roce ´89 velký problém schrastit někoho, kdo by angličtinu a němčinu učil na ZŠ.)
Rovněž jsme měli osm základních škol, ale jen jednu s rozšířenou výukou cizích jazyků, kam brali do třetího ročníku 30 dětí. Mám pocit, že to byla jediná ZŠ s rozšířenou výukou jazyků na celém okrese.

Nedostatek mateřských škol u nás nemáme, asi na čtyři dny v měsíci do nich mohou docházet i děti maminek, které nejsou zaměstnané. Jediné jesle, které u nás před rokem ´89 byly, se zavřely asi před patnácti lety, kvůli neprostému nezájmu rodičů. Nyní se pár zájemkyň objevilo, a tak město dotuje soukromé jesličky, provozované rodičovským centrem.

24. 11. 2013 | 17:01

neo napsal(a):

Občan:

a opět mimo. V ubytovacích a stravovacích službách je poptávka vysoká. Podnikání, rovněž zámečník má také slušné uplatnění. Vy jste hodně mimo koukám, hlavně ty kecy o pracáku. Tam míří lidé jako vy a ne absolventi oborů, které jste zmínil. Urážíte jak absolventy, tak učitele a ani s těmi víceletými gymnázii nemáte pravdu.

24. 11. 2013 | 17:13

Zdeněk Brom napsal(a):

Občan:

Problém je v tom, že jste tu nejdříve tvrdil, že budou rušeny gymnásia a ekonomky. Jenže se ukázalo, že jste uvedl nepravdivou informaci. Tak opět vaříte z vody. Učiliště je určeno ke zrušení, ale následná jednání ze strany města věci posouvají na rlzné strany.

Kromě toho na místě radního pro školství sedí člověk za KSČ, což nevadí, který neví, co má dělat a nezvládá situaci, což vadí.
Cituji: "Jenže ZVVZ Milevsko si nabere polské, ukrajinské a slovenské nádeníky." Jistě dodáte údaje, které potvrdí vaše tvrzení.

Vnímám, že svoji argumentační nedostatečnost nahrazujete urážkami, ale to je Váš problém.

24. 11. 2013 | 17:21

andy napsal(a):

Stát nastavil pro MŠ zřizované obcemi podmínky, které jsou v rozporu se zřizováním "hlídáren", které mohou vznikat při firmách nebo libovolně kde.
Tzv. státní školka musí dodržovat takové hygienické normy, o které hlídárny samozřejmě nemusí. Učitelky v MŠ musí mít VŠ vzdělání, v hlídárně může být s dětmi osoba, která nemusí mít ani ukončené základní vzdělání, pokud to nebude rodičům vadit. V běžné školce musí dodržovat školní vzdělávací plán, kontroluje to inspekce, v hlídárně se nemusí vzdělávat vůbec a kdo je kontroluje? Proč nejsou rovné podmínky? Bylo by dobré sjednotit pravidla.

24. 11. 2013 | 18:58

pavel v napsal(a):

Také já si myslím, že by matka (nebo otec) měla být alespoň do 4 let doma s dítětem. Malé děti bývají často nemocné a tak je pak těžké skloubit zaměstnání a dítě - dnešní zaměstnání vesměs vyžadují vysoké pracovní nasazení. Není se co divit, že zaměstnavatelé matky malých dětí zaměstnávají neradi. Jsou tu však i další hlediska:

1. Citový vývoj dítěte. Tzv. studený odchov se může rodičům vymstít.

2. Jsou-li matky alespoň několik let doma, může to mít velmi příznivý vliív na nezaměstnanost. Pracovních míst je zoufalý nedostatek a je tedy žádoucí, aby v každé rodině byl alespoň jeden z partnerů zaměstnán. Špatné je, když jsou v jedné rodině zaměstnáni oba a ve druhé nikdo.

24. 11. 2013 | 20:34

Občan napsal(a):

Pavle v,

máte děti?
Pokud ano - byl jste s některým z nich alespoň měsíc v kuse doma?

24. 11. 2013 | 20:53

pavel v napsal(a):

Občan

proč se ptáte? Souvisí tématem?

24. 11. 2013 | 21:26

martin_ka napsal(a):

je fakt že taková 10tiletá rodičovská degraduje ženu do pozice nezaměstnatelné v původním oboru (pokud se nejedná o pozici kterou může vykonávat cvičená opice)
nebo to rozuměn uvažující jedince odradí od toho pořídit si dítě

24. 11. 2013 | 22:11

Občan napsal(a):

To "pavel v":

Samozřejmě, že souvisí. Zvlášť, když se tu tak zasvěceně vyslovujete k tomu, co je pro koho dobré a co by kdo měl nebo neměl.

24. 11. 2013 | 22:19

ondráš napsal(a):

Lile:
Nevím jestli má smysl ještě teď diskutovat, ale snad ano. Tedy - rozvráceným školstvím jsem měl na mysli zoufale podfinancované školství s obrovským vnitřním dluhem a zoufale placené pedagogy. Jinak při tomto stavu mají ti nezaplacení pedagogové stále skvělé výsledky. Mám na mysli školy státní. Ty soukromé jsou většinou tunelářský nástroj na čerpání státních dotací na úkor státních škol. Ale prosím, nechte si ty fráze o výkonnosti ekonomiky. Jde o to, kolik z výkonu ekonomiky věnujeme do školství a kantorům. Jednoduše, jak je placen dělník, jak ředitel státní firmy a jak středoškolský nebo dokonce vysokoškolský profesor. V tom je ten malér a tady kupodivu naší pravici vůbec navadí, že je společnost stále zdeformovaná jako za Gottwalda! A to mne štve. Naše pravice vůbec nezná skutečné konzervativní hodnoty, jen respekt k majetku. Že tam patří také respekt ke vzdělání a k právu je nezajímá. Proto už pravici lidé jako já nevolíme a volit nebudeme. On tento trend není jen českou specialitou, neúcta k právu a vzdělání a přehnaná úcta k vlastnímu kontu je pravicový trend celosvětový - např. republikáni v USA. Doporučuji přečíst si Paula Krugmana, nositele Nobelovky. Takže suma sumarum jde spíše o to, uvědomit si BEZ PŘEDSUDKŮ, kdo v politice skutečně reprezentuje čí zájmy a podle toho volit. Jak před časem napsal velmi trefně Martin Putna: jediná strana, která skutečně hájí konzervativní hodnoty jsou Zelení. Překvapivé, ale pravdivé zjištění. Ti, kdo se prohlašují za konzervativní pravici ve skutečnosti po svém volebním vítězství pořádají loupeživé akce na ukořistěných ministerstvech a kradou jak straky - to platí nejen o ODS, ale bohužel i o TOP (viz Drabek).
Takže: školky by měly náležitě fungovat, ale bude to až po celkové zásadní politické a společenské změně. Proto už konečně začněme volit hlavou a nejen rukama.

25. 11. 2013 | 09:50

ondráš napsal(a):

Jinak bezvýhradně souhlasím s příspěvkem Jedly. Ano, to je přesné. Já mám jen sklony vidět ty širší souvislosti, tzv. vše politizovat. Trvám na tom, že školky a celé školství je politikum první kategorie a jestli se má něco podstatného změnit, musí to být v celé politické reprezentaci na všech úrovních. Od starostů až po prezidenta. Tečka.

25. 11. 2013 | 10:05

Lila napsal(a):

ondráš

Myslím, že diskutovat smysl má. Jen si nejsem jistá, které státní školy máte na mysli. Jak jsem už dřív zmínila, zřizovatelem předškolních zařízení a základních škol je výhradně obec, nikoliv stát! Jedna z mála zákonem stanovených povinností pro obec v samostatné působnosti je zabezpečit povinnou školní docházku pro děti, které v ní mají trvalý pobyt. Rovněž ze zákona plyne pro obec povinnost zabezpečit předškolní zařízení a základní školy provozně a investičně.
Stát prostřednictvím krajských úřadů poskytuje roční příspěvek na každého žáka na úhradu neinvestičních nákladů. Hradí rovněž náklady na základní školní pomůcky, učebnice a mzdové náklady pedagogických i nepedagogických pracovníků škol. I přes tento státní příspěvek bývá částka věnovaná na školství z peněz obce značná, činí mnohdy až polovinu rozpočtu.

Nevím kde žijete, ale u nás všechny základní školy zřizované městem, prošly za posledních 20 let zásadní rekonstrukcí, největší objem financí si vyžádaly školy panelové, postavené v 60., 70. a 80. letech minulého století. (Viz průšvih s azbestem v boletických panelech!) Např. u některých škol se musela vyměnit okna po pouhých dvaceti letech užívání... Školy se zateplovaly, rekonstrukcí prošly tělocvičny i školní hřiště, školní stravovny, které musí odpovídat požadavkům EU. Jen obnova takového hřiště s atletickou dráhou atp. přijde na cca 30 milionu. Změnily se interiéry tříd a školních chodeb, počítače i interaktivní tabule jsou u nás samozřejmostí. V porovnání dnešní školy a té "socialistické" vychází ty současné nesrovnatelně lépe.
Viděla jsem školy v Dánsku i ve Švédsku a ty naše nejsou o nic horší. V některých jednotlivostech jsme na tom dokonce lépe.

Závislost na výkonnosti ekonomiky je pro Vás frází? Použiji analogii: myslím, že i doma si můžete vyskakovat jen do výše svých příjmů, anebo žít na dluh. Stát je na tom stejně. Např. zákon o vyplácení státních starobních důchodů ve Švédsku obsahuje klauzuli, že stanovená výše důchodů platí jen při určitém výkonu ekonomiky, ta kvůli hospodářské recesi klesla, takže Švédové přijali tzv. brzdu - po tři roky výše vyplácených důchodů se o nějaká procenta každý rok snižuje. Zákon zachování hmoty platí i v ekonomice, když chcete někde přidat, jinde musíte ubrat.

Uvidíme, jak si poradí levice... Ale vybavuji si třeba aféru se záváděním výpočetní techniky do škol, při níž se vyznamenal sociálnědemokratický ministr školství Zeman.

25. 11. 2013 | 11:32

xx napsal(a):

Neznalost detailů pane autore. Ta vám vede tužku.

Možná, že právě tento povrchní vhled do problému je příčinou, že neexistuje řešení a problém trvá.

Já mám dvě školkové děti a loni jsme aktuálně řešili nepřijetí mladšího syna do městské školky.

Problém má několik příčin, z nichž jste nezmínil ani jednu !

1) vysoké náklady na jedno místo díky přísným normám.

2) nekalá konkurence státem zřizovaných školek - dotace na místo nikoli na dítě !

To jsou hlavní příčiny, proč je míst ve školkách nedostatek.

Už jsem to tu psal několikrát detailně. Stručně a jednoduše - příčinou je stát a jeho chování v tržním prostředí. Jako slon v porcelánu.

25. 11. 2013 | 14:29

ondáš napsal(a):

Já učím na střední škole a financování je zoufalé - nesystematické a nekoncepční. Snad každý rok ředitel musí řešit rozpočet a jestli bude mít na mzdy na celý rok. Vlastně učím na dvou školách, protože z jednoho platu bych rodinu nazajistil. První je v Praze a ta druhá ve středoč. kraji. Bída je to podobná, o platu raději nemluvit (při 28 letech odborné a pedagogické praxe a nemám ani 25 hrubého - přišel jsem přímo z praxe a šel jsem s platem na méně než třetinu - osobní ohodn. je jen symbolické, pár set). O základní školy se asi obce starají, ale o střední méně. Učitelský počítač na škole v kabinetě mám, ale na té druhé nemám ani kabinet resp. dělím se o kamrlík s 13 kolegy. V té první zase v kabinetech jsou kanc. židle z roku 83, většinou nefunkční (kupujeme si vlastní!). Okny profukuje, měli je měnit, ale nakonec asi peníze použili jinde a lépe. Atd. atd. Přesto vše si naše škola udržuje vysokou až prestižní úroveň. Mám pokračovat? Nebudu, píšu z nemocnice a nemám náladu.

25. 11. 2013 | 16:56

ondráš napsal(a):

Aha, ještě ta závislost na výkonnosti ekonomiky: stále nechcete rozumět. Jde mi o procento HDP, kterým přispívají na své školství rozvinuté země a ČR. Jde mi o srovnání procentuelní vzhledem k příjmům daného státu. Stejně tak srovnání platů učitele, manažera a třeba toho dělníka v automobilce u pásu. U nás mám totiž jako středoškolský pedagog s 28 lety praxe a samozřejmě VŠ plat jen 2/3 než ten dělník u pásu. Vy to považujete za normální? Já ne. Za první republiky si učitelé gymnázií stavěli na krajích měst vily, protože patřili k honoraci. Já dnes nemám ani na vstupenku na Pražské jaro. A to máme 24 let po revoluci, tedy déle, než trvala první republika. Takže v současné době jakékoli jiné než dvojnásobné zvýšení platů pedagogů je nedostatečné - aspoň středoškolských. U VŠ-pedagogů určitě aspoň 3násobné. Sbohem.

25. 11. 2013 | 17:10

Návštěvník napsal(a):

ondráš

Pletete si rozpočet MŠMT na straně ČR a výdaje na vzdělávání mimo ČR. Nápověda: Kolipa procent svých rozpočtů vynakládají české domácnosti na vzdělání? Srovnejte to se zahraničím. To, co na vzdělání dává veřejný sektor se diametrálně neodlišuje od toho, co dává veřejný sektor do vzdělání ve velké části zemí OECD. Problém ČR je, že domácnosti dávají na vzdělání ani ne desetinu toho, co dávají na automatoné, chlastovné, fetovné, cigaretovné a hernovné. V tomhle parametru je naopak ČR na absolutní světoé špici.

A jeětě něco soudruhu učiteli: Nějak jste se nám v tom srovnávání spletl - zkuste se srovnávat s kteroukoli vysokoškolskou profesí v rámci porovnatelných pozic, a také například z toho, že šikovný učitel se jmenuje ředitel školy, a nadprůměrně šikovný učitel se jmenuje ministr školství. Takže porovnávejte se laskavě s jinými VŠ odborníky, porovnejte jejich a svou časovou vytíženoist- pokud nevíte, co je časová vytíženost učitele, pak Vám napovím, že je to doba strávená ve školní budově - Práci a problémy z práce si totiž nosí domů všichni VŠ, a zaplaceno stejně dostanou akorát to, co mají na píchačkách. A další: Zkuste porovnmat napříkald přenositelnéí kompetence učitelů s ostatními VŠ - třeba ICT dovednosti nebo znalost jazyků - tam, kde to u učitelů není předmětem aprobace, jsou mnou zmíněné kompetence dost zoufaé.

25. 11. 2013 | 18:47

ondráš napsal(a):

1. Neurážejte, nejsem soudruh a nebyl jsem, byl jsem naopak na Národní včetně skoro všech předchozích demonstrací, podepsal jsem i protibolševické petice a nikdy jsem se tím neoháněl, až dnes, soudruhu.
2. Rozpočty na školství jsou masivně rozkrádány právě soudruhy, kteří si založili nekvalitní soukr. školy. Znám konkrétní příklady. Kontrolní otázka: proč jsou asi u nás mnohé soukr. školy méně kvalitní než státní, přestože mohou vybírat školné?
3. Netvrdím, že všichni ostatní vysokoškoláci jsou u nás dobře placeni - např. o vědcích platí skoro totéž. Ve státní službě máme podobné tabulky, ale to jádro pudla je v osobním ohodnocení. Jestliže i u policie je u VŠ normální mít osobní 5-20 tis., ve školství je to nemyslitelné. A pokud srovnám srovnatelné, pedagogové jsou u nás ve srovnání s jinými stejně kvalif. odborníky mimo školství zaplaceni cca na 50 %. To je seriozní údaj z průzkumu tuším CERGE, zveřejněno v září 2013 s přesným odstupňováním podle věku. Kolem 45 let věku to kleslo až pod 50 %. Skutečnost je, že na mnoha školách opravdu už neučí špičkoví odborníci, jak by také mohli?! Zaměňujete příčinu a následek. O vytíženosti učitele a jeho pracovní době víte opravdu velké kulové. A pokud se mne chcete zeptat, proč tedy nedám výpověď a neodejdu, pak vám odpovím - podávám ji právě tento měsíc. :-)

25. 11. 2013 | 19:42

ondráš napsal(a):

Kdo nevěří ať tam běží. Návštěvníku, můžete nastoupit místo mne, místo vedoucího hlavního oboru střední školy bude brzy volné. S 28 lety praxe a publikování v oboru můžete dostat až 25.100 hrubého! Plus skvělé osobní ohodnocení 1000,-, kdo to dnes má?! Můžete si o víkendech napsat nové ŠVP a užívat si!

25. 11. 2013 | 19:53

xx napsal(a):

ondráš: no jo, školství, zdravotnictví, i ti policajti si stěžují na platy. Ale zase na druhou stranu, 26100 hrubého je nadprůměrný plat. Patříte mezi těch asi 38% šťastnějších lidí s nadprůměrným příjmem. 62% lidí to dnes nemá !!

Takže sice to není zrovna bůhví co, ale zase to není taková žebrota, jak to tu líčíte. Pokud chcete víc, nezbývá vám než se více snažit. Založte soukromou školu, vybírejte školné, zajistěte si mecenáše, sponzory, co já vím, prostě něco dělejte. Sezení na zadku a frflání přenechejte nádeníkům u piva.

Soukromé firmy si svoje peníze také musí na trhu vybojovat, ty vyšší platy jim nikdo nepřiděluje rozpočtem. Prostě musí obstát a uhájit si to, že si větší plat zaslouží.

Natahovat ruku ke státu dovede každej moula.

25. 11. 2013 | 20:47

pavel v napsal(a):

občan

Děti mám. Ale stále nechápu, proč se ptáte.

25. 11. 2013 | 20:57

xx napsal(a):

Občan by si mohl podat ruku se stálým tajemníkem vlády ze seriálu, jistě pane ministře. Jeden z dílů se věnoval i tématu vzdělávacího systému. Sir Humphrey tam říká: rodiče jsou k výchově dětí naprosto nevhodní. Vždyť oni na to nemají žádnou kvalifikaci.

Občan by nejraději odložil děti do instuituce, aby se o ně starala a vychovávala je pod odborným dohledem kvalifikovaných pracovníků, aby Občan mohl v klidu vydělávat na blbosti, kterými si pak u dětí kupují takoví rodiče přízeň.

Tento model provozovali nacisti i komunisti. Pěkný myšlenkový trust s Občanem.

:-D

25. 11. 2013 | 21:20

jozka napsal(a):

xx:

Copa obcan, to by jeste problem nebyl. Ale kdyz je tech obcanu vetsina, tak to problem je. A nedelaji to proto, aby se tech decek zbavili, ale aby je uzivili. Ne, proto, aby jim kupovali bůbosti, ale aby je uzivili.

Chapete to, Singapure?

26. 11. 2013 | 07:02

xx napsal(a):

jozka: Chcete mi tvrdit, že většina lidí má problém uživit své děti ? Opravdu většina ? Chápete vy význam slova většina ? To abychom zažádali o mezinárodní humanitární pomoc. Jídlo pro ČR, většina lidí tam hladoví.

26. 11. 2013 | 11:15

gaia napsal(a):

xx většina lidí, když má malé děti, tak dle autora snižuje HDP

26. 11. 2013 | 12:32

xx napsal(a):

gaia: to asi ano. Jozka ale psal o uživení dětí, nikoli o snížení HDP. HDP je povrchní ukazatel spotřeby. Jeho význam se zbytečně přeceňuje a o hladovění nebo schopnosti někoho uživit moc nevypovídá.

26. 11. 2013 | 12:50

jozka napsal(a):

xx:

Ano, tvrdim, ze vetsina obcanu vyhledava skolky z toho duvodu, aby mohli vydelavat oba. Protoze pokud by to meli tahnout jen z jednoho platu, meli by problem.

Nejaky dalsi dotaz?

26. 11. 2013 | 14:30

modrý edvard napsal(a):

jozka: no, jeden by byl. Proč by si nemohli požádat o dávky v hmotné nouzi, když by nemohli uživit děti?

26. 11. 2013 | 17:55

jozka napsal(a):

modry edvard:

Jiste, mohli. Ale jaksi to nemeni nic na veci o ktere byla puvodne rec.

26. 11. 2013 | 18:41

xx napsal(a):

jozka: Tam moment, teď trochu couváte. Tak měli by problém nebo by nemohli děti uživit. Nemoci je uživit a nemoci jim koupit lego k vánocům je dost velký rozdíl, ale obojí lze označit jako problém.

Takže jak ?

26. 11. 2013 | 21:54

jozka napsal(a):

xx:

Aha... vidim, ze uz si opet v "diskusi" vystacite sam.

O legu jsem nic nepsal, to je vas blabol. Sam si spoctete kolik zbyva na clena prumerne ctyrclenne rodiny, kdyz vydelava jen jeden tu dvacku cisteho, coz jste vy sam poznamenal je ten stastnejsi, protoze na to 62% vydelavajicich nedosahne.

27. 11. 2013 | 06:28

gaia napsal(a):

modrý edvard

jakou dávku máte na mysli?

u nás jsou dávky hmotné nouze koncipovány tak, že by se mohly přejmenovat na cikánské dávky. Jsou šité na míru tomuto druhu specializované existence, ale nikoli pro občany, kde má muž malý plat a žena z důvodu péče o děti žádný..

27. 11. 2013 | 09:31

gaia napsal(a):

xx

i lego k vánocům je důležité pro správný rozvoj dítěte.

nebo myslíte, že dítě ve 21. století lze vychovávat bez stavebnice a slavení vánoc?

27. 11. 2013 | 09:32

stránka: 1/1

Česko za školku

Komentáře

Gudka napsal(a):

Martin napsal(a):

Arnie napsal(a):

Martin napsal(a):

Richard napsal(a):

ondráš napsal(a):

ondráš napsal(a):

Saltzman napsal(a):

Občan napsal(a):

Lila napsal(a):

Zdeněk Brom napsal(a):

Zdeněk Brom napsal(a):

Zdeněk Brom napsal(a):

Občan napsal(a):

Zdeněk Brom napsal(a):

Občan napsal(a):

Drzá zrzka napsal(a):

Lila napsal(a):

ondráš napsal(a):

Martin napsal(a):

ondráš napsal(a):

ondráš napsal(a):

Zdeněk Brom napsal(a):

Jana Pechová napsal(a):

Zdeněk Brom napsal(a):

Občan napsal(a):

Lila napsal(a):

Zdeněk Brom napsal(a):

Občan napsal(a):

krajan napsal(a):

Občan napsal(a):

Lila napsal(a):

Občan napsal(a):

Lila napsal(a):

Lila napsal(a):

ondráš napsal(a):

ondráš napsal(a):

gaia napsal(a):

Martin napsal(a):

Lila napsal(a):

Sláma napsal(a):

Sláma napsal(a):

Richard napsal(a):

neo napsal(a):

Lila napsal(a):

zdenekbrom napsal(a):

zdenekbrom napsal(a):

zdenekbrom napsal(a):

Rudi Koutek napsal(a):

modrý edvard napsal(a):

Jedla napsal(a):

Občan napsal(a):

Lila napsal(a):

neo napsal(a):

Zdeněk Brom napsal(a):

andy napsal(a):

pavel v napsal(a):

Občan napsal(a):

pavel v napsal(a):

martin_ka napsal(a):

Občan napsal(a):

ondráš napsal(a):

ondráš napsal(a):

Lila napsal(a):

xx napsal(a):

ondáš napsal(a):

ondráš napsal(a):

Návštěvník napsal(a):

ondráš napsal(a):

ondráš napsal(a):

xx napsal(a):

pavel v napsal(a):

xx napsal(a):

jozka napsal(a):

xx napsal(a):

gaia napsal(a):

xx napsal(a):

jozka napsal(a):