Pozor, jde o peníze - o naše penze

04. 09. 2008 | 09:55
Přečteno 5543 krát
Když jde o peníze, musí být jeden na pozoru. Když jde o velké peníze, musí být na velkém pozoru. A když jde dokonce o naše budoucí penze, je třeba to vyvěsit na blog Aktuálně.cz. S kolegy již léta sledujeme nesměle připravy penzijní reformy. Je potěšitelné, že se konečně začínají hýbat ledy.

To nám dává malou - ale díky za ní - šanci, že zaoceánský parník našeho zadluženého penzijního systému během následujících desetiletí neztroskotá jako Titanik. Nedávný návrh z dílny ministra Nečase je určitě z těch kroků penzijní reformy, které se reálně nabízejí. Při bližším prostudování návrhu se však zdá, že jsou v něm zatím díry, kterými by mohlo do podpalubí penzijního parníku hodně zatékat. Nu, posuďte sami, jak to vidí kolegové Jurajda a Dušek:

Pozor, jde o peníze - o naše penze
Ministr Nečas chce dát v další fázi důchodové reformy lidem možnost přesunout část důchodového pojištění - konkrétně tři procenta mzdy - ze státního účtu do soukromých penzijních fondů. Po více než deseti letech debat o tomto kroku je zde tedy konkrétní návrh.

Úspěch z pohledu budoucích důchodců ale závisí na jednom aspektu penzijních fondů, o kterém se zatím v Česku vůbec nevede diskuse, a jehož význam si politici snad ani neuvědomují. Jsou to poplatky.

Podaří-li se nastavit pravidla tak, aby poplatky fondů byly dostatečně nízké, budou s to zajistit ze stejných příspěvků o něco vyšší penzi, než jakou nabídne stát. Přejít k nim tak bude výhodné pro každého. Pokud se to nepodaří, je lepší se do celé věci nepouštět.

Je poučné podívat se na to, jak dopadla reforma na Slovensku. Mnozí ji dávají za příklad, ovšem pokud jde o poplatky fondů, jedná se o příklad spíše odstrašující.

Stát nad blahem klientů bdí - poplatky jsou regulované. Další dobrá zpráva je, že fondy si strhávají jen 1 % z měsíčního vkladu a dále každý měsíc jen 0,07 % z hodnoty aktiv, takže spoření se vzhledem k vyšší návratnosti úspor rozhodně vyplatí. Nebo ne? Teď znovu a s kalkulačkou: 0,07 % měsíčně dá za rok asi 0,84 % a toto necelé procento se z vašeho účtu (sumy všech vkladů a připsaných úroků) "vypaří" každý rok, řekněme čtyřicetkrát za sebou. Díky poplatkům tak dostane slovenský důchodce až o 20 % nižší soukromou penzi oproti idealizovanému světu bez poplatků. To je pro déle spořící důchodce podobně vysoká cena jako například v Chile, které je za to často kritizováno.

Stávající české fondy poplatky nezveřejňují (jsou zakázané zákonem!) a schovávají je do výše výnosů. Poplatky by ale měly být transparentním zdrojem příjmů pro správce fondů. Je totiž možné, že pokud se konkurence mezi fondy bude odehrávat jak v rovině výnosů, tak poplatků, bude obecná úroveň poplatků nižší. Dnes konkurence mezi fondy vede hlavně k marketingovým kampaním, které zvyšují náklady.

Místní roční poplatky se podle dostupných analýz pohybují okolo 2 % aktiv - zřejmě i vzhledem k vysokým nákladům na získání přispěvatelů. Kdyby poplatky byly viditelné, každý by si spočítal, že 2 % mu výslednou (dodatečnou) penzi seškrtají o 38 %. Opravdu jsme fondům za jejich služby ochotni obětovat tolik?

Správa penzijních fondů má samozřejmě náklady, kterým se nelze vyhnout. Je ale důležité nastavit podmínky tak, aby náklady byly co nejnižší. Jenže tomuto tématu se debata ani návrh ministra Nečase detailně nevěnují. A viditelnou organizovanou skupinou, která reformu podporuje, jsou místní finanční společnosti, v jejichž zájmu nízké poplatky nejsou.

Pro snížení administrativních nákladů se dá leccos udělat. Když už soukromé fondy fungují, je lepší, když spravují hodně peněz. Náklady spojené s administrativou a správou portfolia jsou do značné míry fixní. Je tedy otázka, jestli je současný návrh dostatečně velký. Zaměstnanec s průměrnou mzdou 25 tisíc Kč by podle něj ročně do státního pilíře poslal 75 tisíc a do soukromého fondu 18. To se zdá být stále málo pro dosažení nízkých nákladů.

Autoři reformy by se ale hlavně měli postarat, aby kromě fondů s nákladnou správou portfolia existovala i "laciná" alternativa - dva nebo tři fondy investující pasivně do předem známých portfolií indexů, odlišených dle míry rizika. Například penzijní fond zaměstnanců společnosti Exxon Mobil vybírá u investic do širokého tržního indexu poplatky jen ve výši 0,07 procenta ročně.

Nedostižným ideálem by zde mohl být Thrift Savings Plan, penzijní systém zaměstnanců americké federální vlády. Jejich penzijní úspory jsou spravovány manažerem fondu vybraného ve veřejné soutěži. Za správu portfolia si účtuje pouhou setinu procenta hodnoty aktiv. Náklady jsou drženy při zemi tím, že individuální účty jsou vedeny v rámci mzdového účetnictví federálních zaměstnanců, zatímco fond inkasuje příspěvky v jedné agregované splátce od jednoho zaměstnavatele.

Obdobně by mohl být "laciný" fond nabídnut i v Česku. Individuální účty by byly vedeny správou sociálního zabezpečení paralelně s evidencí státních penzí, ale úspory ve fondu by byly soukromým majetkem vkladatelů. Možnost spořit s dnešními fondy by byla samozřejmě zachovaná.

Štěpán Jurajda a Libor Dušek
Autoři přednášejí na CERGE-EI, společném pracovišti Akademie věd a UK
Článek vyšel také v Hospodářských novinách 3. 9. 2008

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

MerryMan napsal(a):

Článek je celkem zajímavý, bohužel jsou v něm min. dvě velmi podstatné chyby:
1. Penzijní systém není zadlužený, je v přebytku cca 10 mld/rok. Tyto peníze jsou odčerpány neznámo kam. I autor snad uvěří, že k přebytkovému systému je nutno přistupovat jinak než k zadluženému.
2. Stále se mluví a píše pouze o starobních důchodech. Těch je vypláceno cca 2 mil. ročně, invalidních důchodů cca 0,5 mil ročně a ostatních důchodů cca 0,8 mil ročně. Vyplácených důchodů celkem je cca 3,3 mil/rok. Starobních důchodů je cca 60%. Tento rozdíl považuji za velmi významný.
Doporučuji autorovi jeho článek rozšířit o body 1 a 2.
Velice užitečný je rozbor o kolik peněz člověk přijde tím, že by svěřil peníze soukromému fondu. Toto by mělo být řešeno komerčním přopjištěním uzavřeném na základě svobodného rozhodnutí pojištěnce.
04. 09. 2008 | 10:36

občan platící daně napsal(a):

Danieli, objevil jste "Ameriku" !? Samozřejmě, že návrhy z dílen modrých chlapců jsou vždy ve prospěch .....! Pana Nečase v žádném případě nezajímá kdo bude okrádat klienty v penzijních fondech. Přece nebude napadat voličskou základnu své geniální strany.
04. 09. 2008 | 11:31

radek napsal(a):

této "vládnoucí garnituře" jde pouze o prospěch bohatých a podnikatelů - k tomu směřují všechny jejich návrhy a nikdy jinak, obyčejní lidé jsou pro ně jenom "lůza", kterou je třeba držet pěkně pod krkem ...
04. 09. 2008 | 11:36

Stan napsal(a):

Autor: Chybí Vám tam ta nejpodstatnější námitka proti opt-outu: Peníze v penzijních fondech nejsou a ani nebudou pojištěné! Co to v českých podmínkách znamená, to si umí každý soudný člověk velmi dobře představit :)
04. 09. 2008 | 11:37

radek napsal(a):

bohužel sumy v penz. připojištění nelze pojistit vzhledem k objemu a to v česku může být skutečně "problém"
04. 09. 2008 | 11:51

Gerd napsal(a):

MerryMan:
Peníze z důchodového účtu jsou od dob, kdy byl Václav Klaus ministrem financí, odčerpávány do státního rozpočtu k udržení vyrovnaného rozpočtu nebo omezení rozpočtového schodku. K této praxi, která ročně odčerpává z penzijního systému 3 - 7 mld. ročně, přispěli svým dílem ministři financí ze stran ODS, ČSSD a KDU-ČSL. Prvním, kdo tuto novotu zavedl, byl Václav Klaus.
Půjčování peněz z důchodového účtu státnímu rozpočtu by bylo v pořádku, kdyby došlo k jejich vracení. Jenže ministři financí vždy tvrdili, že důchodový systém je průběžný a tudíž příjmy i výdaje patří do státního rozpočtu. Příjmy jsou nyní prošustrované, o výdajích se nyní jedná jako o nutnosti provést penzijní reformu. Nikoho už nezajímá fakt, že peníze v důchodovém systému reálně byly a nyní zmizely nenávratně. Udivuje mě, že o tom žádný z novinářů, kteří o důchodové reformě píší, ještě nic nenapsal.
Kdy vlády začnou vracet, co z důchodového účtu odčerpali? Zatím jen můžeme evidovat položky "Má dáti", na straně "Dal" je však ze strany státu výrazná nula.
Pokud vezmu, že průměrně bylo odčerpáváno ročně 5 mld. Kč od r. 1993 do r. 2007, tedy 15 let, dluží stát do důchodového účtu 75 mld. Kč + úroky ( i kdyby jen základní diskontní sazbu ČNB). Při známém faktu, že na účtech ministerstev se skrývá nespotřebovaných 90 mld. Kč a těchto zhruba 75 mld. Kč, ukazuje se, že žádná důchodová reforma není potřeba. Pokud stát uhradí své dluhy vůči penzijnímu systému a věnuje přebytky z ministerstev, není nutné dělat penzijní reformu a klidně lze provést okamžitě reformu na systém "co si kdo odvede z platu do penzijního systému, to bude mít."
Místo toho jsou nám předváděny trapné návrhy modelů důchodového systému a "pilířů", které zakrývají podstatné - peníze byly, vlády je nehospodárně utratily nebo nechaly rozkrást. Z čeho myslíte, že se sanovaly banky?

Celá důchodová reforma je tak naprostým nesmyslem.
04. 09. 2008 | 11:57

KD napsal(a):

Občane platící daně, přišel jste z toho o rozum? Zdá se mi, že ano. Na kolik setin promile volebního zisku by ODS stačila voličská základna tvořená těmi, kdo "okrádají klienty v penzijních fondech"?
04. 09. 2008 | 12:03

milo napsal(a):

Nejde jen o poplatky a jejich regulaci.

Jde rovněž o to, že politické reprezentace co tu byly se chovají značně neodpovědně vůči současné střední generaci... tvrdí, že tu existuje zhruba 20 letý polštář času na to něco řešit. To je pravda pokud jde o stát ale ne pokud jde o pojištěnce. Ti ztrácejí výnosy nehledě na to, že nemohou plánovat. To, že republika má jednu z nejnižších demografických dividend vědí zhruba od roku 1999.
04. 09. 2008 | 13:09

Xury napsal(a):

Pro Gerda:
důchodový systém nebyl v uplynulých 15 letech neustále v přebytku. Po nárůstu nezaměstnanosti koncem 90.let se dostal do schodku, který byl zlikvidován až převodem části sociální pojištění do důchodového systému. Tím došlo k vyrovnání. Do přebytku se pak opět dostal tuším po roce 2004, kdy ovšem došlo k oddělení důchodového účtu od SR. Ke konci roku 2006 byl na tomto účtu přebytek cca 10 mld., který byl ovšem z větší části zlikvidován splacením půjčky České poště (resp. stát si nemusel půjčit na lednové důchody). V loňském roce vykázal přebytek cca 15 mld. Přebytky důchodového účtu ovšem nejsou úročeny.Nepočítal jsem kumulativní částku od roku 1993, protože k tomu nejsou na internetu informace.
04. 09. 2008 | 13:16

Jerry napsal(a):

Vážení, pan tunel, když nastupoval v roce 1992 jako předseda vlády, sliboval ve vládním prohlášení, že oddělí důchodový systém od státního rozpočtu. Po 16-ti letech je to stále dohromady. Taky zval amíky, ať se přijdou podívat jak se dělá vyrovnaný rozpočet státní kasy. Všechny přebytečné penízky, které tam přitekly, jsou PRYČ. V roce 1996 tvrdil R.Falbr, že na kontě mohlo být cca 180 miliard Kč přebytku. To by sice nevyřešilo problém důchodů, ale reforma mohla probíhat postupně a klidněji než takhle narychlo a skokově. Ať žije modrá, modrá je dobrá !!!!!
04. 09. 2008 | 14:08

pgjed napsal(a):

K čemu tedy soukromé penzijní systémy? Co to přinese, kromě napapání dalších povalečů?

Kdyby přebytky důchodového fondu nabyly trvale prožírány ve státním rozpočtu, ale ukládány a zhodnocovány např. státním důchodovým fondem pod přímou kontrolou ČNB, tak jak to v polovině 90. let požadoval Lux, mohli jsme dnes řešit otázku zvyšování penzí a ne jejich udržitelnosti.
04. 09. 2008 | 14:45

Ferda napsal(a):

V českých poměrech bych se bál dát do soukromého penzijního fondu jedinou korunu. Nikdo mi totiž nezaručí, že nejen, že o ní nepřijdu, ale dokonce, že nebudu v minusu a tudíž ještě doplácet. Čeští "podnikatelé" jsou přece koumáci.
04. 09. 2008 | 15:09

Gerd napsal(a):

Xury:
Máte úplně pravdu, na situaci koncem 90.let jsem úplně zapomněl. Ale je smutné, že důchody musely být sanovány ze sociálního pojištění, když před tím docházelo k mnoha opačným tokům peněz.
Jako daňového poplatníka mě nyní zajímá, kam se ty peníze placené do průběžného důchodového systému poděly (do státního rozpočtu a odtud dále) a kdy je státní rozpočet do důchodového systému vrátí.
Já osobně si na tom nepolepším a do důchodu již nejspíš nikdy nepůjdu, ale je podivné, když ministr Nečas straší lidi nedostatkem peněz v důchodovém systému, aniž by do svých výpočtů zahrnul částky, které ze systému byly odčerpány do státního rozpočtu.
Zřejmě politici trvale okupující posty spoléhají na krátkou paměť svých voličů.
Jestliže jsme mohli obětovat skoro 600 mld. na sanaci bank, je peněz dostatek a je dostatek peněz i na reformy. není nutné dále obírat obyvatele. Také nám byl slibován ráj na zemi do 5, v nejhorším do 10 let. Je skoro 20 let po revoluci a pořád jsou nutné nějaké reformy a změny. Co tedy předešlé vlády od r. 1990 dělaly, když je nutné výsledky jejich práce nyní reformovat?
ČR byla na počátku 90. let zadlužena jen minimálně a byl zde státní majetek, který mohl být použitý pro reformy. A dnes? Kam se sakra ty prachy poděly? a proč má pořád všechny chyby vlády platit jen daňový poplatník? Kdo z odpovědných ministrů a státních úředníků přišel o majetek za defraudaci?
Co takhle nějaké vyhodnocení působení vlád? Zatím si jen pravidelně ročně blahopřejí k úspěchům v budování kapitalismu. To už tu bylo za komančů, jen to budování socialismu totálně zkrachovalo.
04. 09. 2008 | 15:12

Copko Vlastimil napsal(a):

Penzijní reforma - alternativní návrh.

Parlamentní politické strany se stále nemohou dohodnout na kompromisním řešení penzijní reformy. Situace se s časem nelepší, ale naopak se spíše zhoršuje.

Už před několika lety jsem vypracoval alternativní návrh penzijní reformy, který by nyní mohl být tím dlouho hledaným kompromisem. V tomto textu se však mohu jen velmi stručně zmínit jen o některých problémech kolem penzijní reformy, a proto se odkazuji na úplný text mého alternativního návrhu, který je přístupný na webové stránce http://www.penzijni-reforma...

Spoření na důchod má smysl jen tehdy, pokud je garantováno, že po dlouhodobém spoření, (řádově desítky let) se úspory neznehodnotí inflací, kdy by reálná kupní síla těchto úspor mohla být, v době jejich čerpání, velmi malá.

Dále je nutné garantovat, aby nedošlo k znehodnocení těchto úspor kriminální činností.

Tyto dva „pilíře“ nemůže zajistit žádná soukromá společnost, ale jen stát, a proto pokud chceme mít opravdu fungující a důvěryhodný penzijní systém, musí být tyto dvě základní a klíčové podmínky garantovány státem.

Podle mého názoru, by v penzijním systému u starobních penzí neměly být žádné prvky solidarity. Nepovažuji za spravedlivé, aby pracovníci, kteří mají vyšší příjmy dotovali ty, kteří mají příjmy nízké. Také není morální, aby ti, kteří skoro celý produktivní život často svojí poctivou prací přispívali do penzijního systému a při předčasném úmrtí se penze ani nedočkali, tak dotovali třeba i lajdáky, kteří se naopak dožijí vysokého věku, což je pak zase na úkor finančních příjmů pro pozůstalé. Na principu solidarity by měly stále zůstat penze invalidní a sirotčí.

Stát za to, že by garantoval tyto dva klíčové pilíře mého návrhu, tj. zachování reálné kupní síly úspor na starobní penze každoroční valorizací o inflaci a dále ochranu před kriminálním znehodnocení úspor, tak za to by si stát, pokud by to finanční situace (ČNDS) dovolovala, mohl peníze půjčovat za velmi přísných podmínek i do státního rozpočtu. Spoření občanů do soukromých penzijních fondů považuji z dlouhodobého hlediska za velmi rizikové, zvláště pak v případě transformující se ekonomiky a i s ohledem na celkovou nejistotu, která stále ještě přetrvává v našem finančním sektoru.

O tom, jaké skutečné záměry mají penzijní fondy, píše Vladimír Bezděk (bývalý předseda expertní komise všech parlamentních stran pro penzijní reformu) ve svém článku: „Když si penzijní kapr napouští rybník“, zveřejněném v Hospodářských novinách dne 2.7.2007, (lze vyhledat na internetu). Tento článek velmi pěkně vystihuje současnou situaci kolem penzijních fondů, na kterou také i já kriticky poukazuji ve svém alternativním návrhu penzijní reformy.

Poučme se z chyb slovenské penzijní reformy. Nedovolme, aby důchodovou reformu vzaly do rukou penzijní fondy, protože konečné rozhodnutí by mělo být jen na nás, občanech!

Protože jde zatím jen o hledání co možná nejlepšího řešení tohoto aktuálního problému, chtěl bych tímto svým textem informovat o tom, že také existuje i alternativní návrh oproti návrhům parlamentních stran, a to zejména proto, aby se mohla rozvinout i veřejná diskuse o tomto mém návrhu, protože jen veřejná diskuse může ukázat, jakou penzijní reformu by si občané skutečně přáli.

Důchodová reforma prosazovaná ODS není ve prospěch občanů, protože hájí jen zájmy penzijních fondů.
04. 09. 2008 | 16:19

Gentlemoun napsal(a):

Proč by se pan ministr Nečas a jeho spolubojovníci za zákon velké hromady ve prospěch finančníků, měli starat o minimalizaci poplatků, když jim v podstatě o nic jiného nejde, než právě o oškubání poplatníků. Fandové reformy asi svůj mozek odložili v šatně a pak na reformě začali pracovat.
04. 09. 2008 | 16:44

crowley napsal(a):

Žádné prožírání už dlouho není.

Tato změna byla provedena zákonem 160/1995 a měnila tehdejší rozpočtová pravidla republiky 576/1990, kde stálo v pragrafu 2

"(2) Součástí státních finančních aktiv je "Zvláštní účet důchodového pojištění", na kterém se vedou prostředky vzniklé jako rozdíl mezi příjmy z pojistného na důchodové pojištění a výdaji na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění podle stavu ke dni 31. prosince příslušného rozpočtového roku. Prostředky tohoto účtu lze použít pouze
a) na zvýšení dávek důchodového pojištění,

b) na úhradu záporného salda pojistného na důchodové pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění.".

Tento zákon byl nahrazen 218/2000 a v pragrafu 36 stojí: " (3) Součástí státních finančních aktiv je zvláštní účet rezervy pro důchodovou reformu, na který ministerstvo za každý rok, ve kterém byly příjmy pojistného na důchodové pojištění včetně příjmů z penále a pokut připadajících na důchodové pojištění vyšší než výdaje na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění, převádí ze státního rozpočtu částku ve výši rozdílu těchto příjmů a výdajů. Ministerstvo stanoví způsob výpočtu rozdílu těchto příjmů a výdajů vyhláškou. Příjmy tohoto účtu tvoří i peněžní prostředky poukázané na něj podle zvláštních právních předpisů. Peněžní prostředky tohoto účtu se používají na důchodovou reformu, a to podle usnesení Poslanecké sněmovny na návrh vlády. O použitou částku se zvyšuje rozpočet výdajů státního rozpočtu a mění se financující položky, jestliže použití nebylo rozpočtováno. Ministerstvo je oprávněno dočasně volné prostředky vedené na tomto účtu investovat do státních dluhopisů a do dluhopisů České národní banky, jakož i do dluhopisů vydaných členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a dluhopisů vydaných centrálními bankami těchto států nebo Evropskou centrální bankou. Pro investování prostředků účtu se použije ustanovení § 35 odst. 1 a 2 obdobně. Výnosy z investování jsou příjmem tohoto účtu. Zprávy o hospodaření s peněžními prostředky účtu jsou součástí státního závěrečného účtu."
04. 09. 2008 | 17:06

m&m napsal(a):

Další Perpetuum mobile z dílny Mladých či Starších konzervativců.

Princip je jednoduchý:
Máme málo na důchody (pravda to není, výběr je dlouhodobě v přebytku, ale musíme se tak tvářit, hodně tragicky, jinak nám to nesežerou) takže vezmeme to málo ( :-) ) a část z něj dáme soukromé firmě, aby si také něco z našich peněz dopřála. A to je vše přátelé. Výsledek je, že odečtením části z mála nám zůstane hodně.

A kdybyste nevěřili, že nápady všech dceřiných odnoží ODS fungují, můžete si to ověřit třeba zde. Tady máme důkaz, jak to v praxi všechno hezky funguje. Nebo snad,... ...propána, co to vidím?

"Penzijní fondy nepokryjí ani inflaci"

"Připravovaný zákon by měl podle dosavadních informací zrušit také podmínku "nezáporného" výnosu. Podle ní nemohou fondy nikdy přenést celou svou ztrátu na klienty a přinejhorším jim připíší jen nulu."
http://www.vyplata.cz/novin...

"Penzijní fondy po kritickém roce"
http://archiv.newton.cz/ln/...

Tak takto tedy ne, přátelé, to bychom nebyli přátelé. My to "letadlo" nějak rozjedeme a rychle dodáme ovečky zákonem o víceméně povinném připojištění. "Letadlo" bez přísunu nových oveček totiž rychle padá, víme? A my máme ještě tolik plánů... Třeba to uvolnění podmínek pro investice, na to se vysloveně těšíme. Konečně se pořádně odvážeme a naši makléři si užijí trochu adrenalinu. A víte, co je na tom nejlepší? No, přece že fond na tom adrenalinovém sportu nikdy, ale nikdy netratí! Béé...
04. 09. 2008 | 20:49

vlk napsal(a):

Moc dobrý blog, moc dobrá diskuse!
Zkusím také pár vět.
Pilíř povinného soukromého spoření osobně považuji za velmi sporný a velmi nebezpečný.

Viz právě příklad Slovenska. Tam vyvedení peněz na soukromé povinné účty plátců u penzijních systémů dostaly základní státní důchodový systém téměř na kolena.

ODS původně mluvila tuším o 7% . Po slovenském příkladu a jeho dopadech jsme na 3% Dejme tomu, že medián mezd je 20 000,- pak se bavíme o 600 Kč měsíčně.Těhle 600 Kč měsíčně by , při výkonnosti fondů 3% p.a. /kterou loni a letos sotva dosáhnou/, řádově 350 000 pro důchodce po 30 letech spoření.... Mohu si prohrát s aproximací velmi mírné inflace a dostanu z ní ,že tyhle peníze budou mít dnešní kupní sílu řádově 180 000....Výsledek mě vede k otázce, komu tohle asi tak pomůže. Jistě - nezapočítávám státní příspěvek, možná další příspěvky pojištěnce a podobně. Bavím se o tom, co připravuje Nečas. Kdokoliv může říci - lepší 180 tisíc reál než nic. Odpovídám - do penze právě odcházejí nejsilnější populační ročníky, které vůbec strom života republiky má. Tedy ročníky 50-tých let. Průměrná doba dožití podle pojišťovacích modelů v průměru ženy /muži řádově 15 let... NA základě uvedeného si troufnu tvrdit, že oněch 600měsíčně by udělalo daleko větší službu v průběžném systému, než pokud budou vyvedeny na soukromé účty.

Tenhle závěr činím i přes skutečnost, že pro mne osobně bude Nečasův záměr velmi zajímavý. protože už jsme běžec na krátkou trať, v hodně dobrých "tretrách".

Ale autor blogu se dotknul jedné záležitosti, která skutečně není normálně ventilována . Totiž poplatků. V soukromých fondech. Jestliže jejich správci nedokáží pojištěnci ve většině případů vygenerovat ani výnos, který dostane klient , v podstatě na běžném účtu, a to hned u dvou až tří nejmenovaných bank pak je něco zřejmě hodně špatně.
Tím hodně špatně není omezená možnost investování, jak by jistě argumentoval pan Rusnok, kdyby se zapojil, tím špatně jsou náklady penzijních fondů a jejich skryté poplatky. Osobně se divím každému kdo nemá méně než deset let do penze, že je klientem penzijního fondu. Tedy divím - od letošního roku, po daňových změnách. Právě daňová úspora pro ty postižené dřívějším nejvyšším daňovým pásmem 32% , byl ten pravý "rajc" proč bát klientem penzijního fondu a kušovat. I mně vychází, pokud vezmu jako benchmark, kupony z dobrých korunových bondů, řádově 2%, která zůstávají za nehty současným "správcům" Kteří spravují naše peníze tak, že občan , který je nasype na správný účet do správné banky a už se nestará, docílí většího výnosu..

Když je potřeba něco zprivatizovat, například státní lesy , vždy slyšíme, jak soukromý sektor bude hospodařit a jaký je stát špatný hospodář. Navíc zde máme co d o činění s daní , kterou určuje stát. Podobně jako u zdravotního pojištění. A podobně jako u něj se objevuje masivní pokus soukromého sektoru,s výdělkem a bez rizika, spravovat tuto daň a kasírovat z té správy poplatek. Ve výší 3% měsíčního platu účastníků. Pan Muench a parťáci řeší problém, jak vysoko nastavit poplatek soukromých fondů a jak je konkurencí donutit k úsporám...Kolik tady máme skutečně vážných hráčů mezi penzijními fondy 5-6.Ne více. Jakmile bud e více méně rozdělen trh nových pojištěnců,bud e po žížalkách a konkurenci. Stačí se podívat na benzinové pumpy. Šel bych na to jinak.

Prostě občan by , když už je to nutné , dejme tomu jako odměna zásluhovosti podle výše mzdy, k větší diferenciaci penzí, vytvořit osobní účty občanů. Které by spravovala SSSZ,
04. 09. 2008 | 21:14

vlk napsal(a):

která spravuje i současné důchodové fondy. A tam by občan posílal svoje 3%. A sát by s e zavázal, že občan za to dostane úrok, který platí stát trhu na svých desetiletých dluhopisech typu floater. A tento fond by mohl kupovat právě a jen státní dluhopisy.S podmínkou, že tak smí činit, jen pokud státní dluh nepřesáhne určité , předem stanovené procento k HDP. Tak aby stát nemohl zneužít tohle , svým způsobem, perpetum mobile. Mohl by si půjčit -emitovaným dluhopisem, ale musel by vrátit. A bylo by.Samozřejmě to vše za nulový státní poplatek. Aparát už existuje. Nechal bych na státu, jestli by tonhle model například rozšířil i o správu dobrovolných příspěvků občanů do penzijních fondů. Pokud ano, platil by navíc na tyhle speciální účty i státní příspěvky na důchodové pojištění. Umím si představit reakci pana Rusnoka a podobných na tenhle návrh. Ale přiznám se, že mne nijak ani nezajímá, ani nedojímá.Jejich podnikání by se totiž stalo zbytečným. Pokud by nedokázali docílit výrazně lepšího výsledku než stát..Což by přece měli, protože stát , jak všichni tvrdí,neumí podnikat.
Podle mne by na tomhle vydělali, s výjimkou penzijních fondů všichni. Daňoví poplatníci tím,že by rozhodně měli vyšší výnos ze svých peněz než dnes, tím, že by neřešili otázku možného bankrotu soukromého fondu.
Stát by měl krytí pro své dluhy a musel by být velmi opatrný v emisní politice. Protože jinak by jeho penzijňák nemohl kupovat a trh by ot "náležitě" ocenil.
Jenže navrhovat si mohu co chci. Stát se nepochybně rád vzdá další části správy "svých" peněz ve prospěch soukromého sektoru.Protože přece neumí podnikat. Respektive - protože někteří jeho reprezentanti naopak velmi podnikat umějí.
04. 09. 2008 | 21:14

Pípa napsal(a):

Před chvílí ten krásný člověk Nečas pronesl v televizi na ČT24 památný výrok.
Na otázku proč zvýšení důchodů zaostává za zvyšováním platů odpověděl, že za to může nízká, jen 65% oproti EU, produktivita práce.
Tak za nízkou produktivitu práce můžou důchodci! Geniální.
04. 09. 2008 | 22:01

jogín napsal(a):

Standartní inflaci zpracoval Vlk skvěle. Je potřeba se zmínit také o inflaci pádící, se kterou jsme se seznámili třeba 1993, kdy činila 53%. Podívejme se na případy rychlého znehodnocení peněz. 1914-18 válka, 1939 povinná výměna říšských marek za koruny a vytvoření vázaných účtů z úložek u peněžních ústavů, 1945 měnová reforma a 500Kčs na hlavu, 1953 měnová reforma1:50, ceny 1:5 a zrušení vázaných vkladů, o 1993 jsm mluvili a inflace v období 1989-2000 zhruba osminásobná. Nenajdete období delší než 40 let bez podstatných a rychlých ztrát hodnoty peněz. Není to zdejší specialita, o úspory přišli američané 1980 a následovaly dotcom a hypotéční bublina. Riziko totiž s časem roste exponenciálně. Kupodivu žádný z ekonomů, ať jakkoliv kvalifikovaných, nikdy na příslušnou námitku proti kapitálově krytým důchodů neodpověděl. Kyž jsem se zajímal kolem 1990 čili ve zlatých časech pro západní Evropu o výši úroků v lokomotivě EU hospodářství Německu, zjistil jsem, že úrok u vkladů s jednoroční výpovědí je roven inflaci. Dnes je reálný úrok záporný všude. Závěr je jednoznačný. Spoření na penzi= oškubávání kořenů a ekonomové slouží jako naháněči finančníků.
04. 09. 2008 | 23:31

jogín napsal(a):

Ještě zásadní připomínku. Papírové poukázky na majetek jsou podloženy jen vírou v tiskaře.
04. 09. 2008 | 23:40

vlk napsal(a):

jogine

máte samozřejmě naprostou pravdu. Průběžný systém je ve svých jistotách geniální. Nelze jej v podstatě rozkrást, reaguje na inflaci, pokud to není hyperinflace.

Prostě je ideální. Za předpokladu, že má dost plátců nebo že sice plátců ubývá, ale těm , co do něj platí rostou velmi rychle mzdy. Což jsou zejména tranzitní ekonomiky...
Fenomen růstumezd u nás ještě minimálně dvacet let potrvá.Ale s tím s e nechde nikomu moc pracovat, protože to nedává správné titulky v novinách a protože nikdo nemůže vystupovat jako Batman, zachrańující bezbranné nešťastníky v poslední sekundě.
A popravdě-takové řešení ani nic nehodí na soukromé sociální zabezpečení. Jak nazývá jeden z mých známých tzv. igelitky.
Samá nevýhoda a žádná sociální jistota.
Jak by řekl klasik.

Jo mimochodem -ty krátké periody a dějinné zvraty na které poukazujete, mají ještě jeden významný rozměr - totiž že kterákoliv z příštích vlád onen transfer těch % může kdykoliv zatrhnout. A pak s e to dokonce ještě sesype.
Můj výpočet není dokonalý. Je bohužel jednorozměrný. Já nepracoval s růstem platu toho hypotetického zoufalce co spoří podle Nečase 3%. Na druhé straně ale nezkouším ani tahy typu - spořit nemůže, protože žena ztratila práci, on ztratil práci, on je nemocný atd. Prostě jsme to udělla jednorozměrné jako příklad.
Taková firma pana Rusnoka by mi to jsitě okamžitě vytkla. Oni jsou skutečnými mistry v přemlouvání klientů na valorizace premií...
04. 09. 2008 | 23:45

Lex napsal(a):

Nesmíme zapomenout ani na tandém Julínek/Cikrt. Nejsou to jen důchodové fondy, které skýtají netušené možnosti obohacení. Přece není náhodou, jak se najednou objevili noví zájemci o zdravotní pojištění. Chrenek (kdo neví - většinový vlastník Třineckých železáren, už založil zdravotní pojišťovnu), nyní Česká pojišťovna (no, jak česká?). Nepochybně budou další. Jenom je třeba je převést na akciové společnosti, tj. ochodní společnosti = podnikatelské subjekty = podnikání je soustavná činnost vykonávaná za účelem dosažení zisku. Oněch 35 miliard přebytku zdravotního pojištění znamená docela lukrativní koláč, z něhož stojí za to si ukousnout, byť třeba jen to jedno nebo dvě procenta. A pokud jde o příklady úspěchů soukromého důchodového pojištění, máme je u svých „přátel nejvěrnějších“. Enron, který zbídačil tisíce svých zaměstnanců, kteří své důchodové úspory byli nuceni vložit do hospodaření obří firmy, která účetními machinacemi vedoucích předstvitelů zkrachovala. Anebo ještě pořád po dušínovsku spoléháme na čest a morálku těch, co tvoří elity?
05. 09. 2008 | 00:03

Gerd napsal(a):

Na soukormé penzijní spoření nebo připojištění je jen jediný recept, spořit malé částky a čas od času spoření zrušit, vybrat zisk a založit nové. Řekněme, že 200 - 300 Kč měsíčně lze risknout, když k tomu něco přispěje zaměstnavatel (obvykle kolem 500) a pár korun též státní příspěvek, je zde určitý zisk. Ale vzhledem k dosavadnímu vývoji v ČR každých zhruba 20 let přichází poměrně zásadní změna politického systému a s tím spojené finanční nejistoty umocňované inflací v obvyklých hodnotách.
Z dlouhodobého hlediska se jedná u penzijního připojištění o tunel. I kdyby stát garantoval penzijní fondy, po krachu bank, kampeliček a kupónových fondů z privatizace v ujišťování ministra nečase a Kalouska nemám vůbec žádnou důvěru.
Vezmu-li neustále prodlužovaný věk odchodu do důchodu, za nějakých 30 let budou lidé valnou měrou umírat v práci. Penze se tedy nedožijí a pak není nutné se na penzi ani připojišťovat. Daleko lépe je peníze užít a utratit nyní, než je riskovat v penzijním systému. S tímto argumentem většiny mladších ročníků se žádný ekonom ani ministr financí vypořádat nedovede, jde o psychologickou rovinu. Strašení nutností zvyšovat věk odchodu do důchodu si cílová populace mladších ročníků vyložila, že důchod je něco, co potkalo ještě jejich rodiče, ale čeho se oni sami s největší pravděpodobností nedožijí. Navíc mladé rodiny dnes řeší daleko závažnější otázky bydlení a dětí, takže důchody jsou až na jednom z posledních míst.
Z těchto důvodů se jakákoliv penzijní reforma mine účinkem. Mladší ročníky si raději užijí peníze dnes a v důchodu budou risknou chudobu. Pokud se důchodu dožijí.

Dlouhodobě osvědčeným je jen jediný "penzijní" systém na principu "výměnkářů". Co si kdo vychová, tak se bude mít ve stáří.
05. 09. 2008 | 07:33

IQ napsal(a):

Počítejte,přesouvejte,plánujte,přesvědčujte,lákejte,propagujte atd. atp. To všechno jsou hračky naší Kačky. Pravdu má Gerd.Systém výměnkářů je nejspolehlivější, nejlepší ukazatel vyspělosti,odpovědnosti,pracovitosti a morálky, jenom s tím, že byste vy všichni slavní ekonomové ztratili práci a možnost přiživovat se na lidském osudu.
Jenomže vážení zapomínáte, že už je zde století dvacáté první. A tomuto století po předcházejících zkušenostech všech generací jste povinni dát více. Jinak jste - potažmo jsme zde naprosto zbyteční hlupáci.
A svět nepotřebuje hlupáky, ani příživníky.
Svět je už daleko dál než je úroveň vašich úvah.
Tak se vzchopte a dejte do pořádku ekonomiku a hospodážství. Jak výkonnou ekonomiku budeme mít, takové důchody budete mít. Jak jednoduché a jak se to krásnš rýmuje. Jenom je třeba nezapomínat, že ekonomika je vyrobit a prodat,nikoli vydírat obyvatelstvo a z lidí naší země dělat námezdní montážníky.
05. 09. 2008 | 09:29

Xury napsal(a):

Pro vlka:
váš odhad, že průběžný systém má výhodu v tom, že nelze ve větším měřítku tunelovat (v menším to jde pomocí invalidních důchodů, ale protože je pachatelů mnoho, nikdo na tom nějak závratně nezbohatne tak to nikomu nevadí) a reaguje, samozřejmě částečně, na inflaci. S tou inflací je pochopitelně problém, protože prudší cenové změny z logických důvodů nedokáže zachytit, ale budiž. Váš odhad, že během příštích dvaceti let snadno pokryjeme úbytek plátců nárůstem mezd, se mi zdá příliš optimistický. Jednak je pro důchodový systém podstatný celkový objem mezd nejen výše průměrné mzdy (resp. mediánu), čili v případě vyšší nezaměstnanosti bude nedostatek peněz i při nárůstu platů. A jednak mám obavy, že pokles v počtu přispěvatelů nebude mít ani zdaleka tak hladkou křivku jako nárůst platů. Kromě toho bychom se měli bavit o nárůstu reálných mezd ne nominálních. Tedy pokud má zůstat kupní síla důchodů alespoň na stávající úrovni.
Jinak si myslím, že důchodový systém založený na investicích do vlastních dětí by byl nejspravedlivější a také by byl nevytulovatelný. Jen je tu problém se schválením.Obávám se, že z pro rušení průběžného systému nikdo ruku nezvedne.
05. 09. 2008 | 14:11

rolex watches napsal(a):

If you don't konw about rolex watches and replica watches, account for you behind juvenility.
If you have not omega watches or replica watches,you account for out. so you may be come to here see.
http://www.omegawatchessale...
01. 07. 2009 | 14:44

louis vuitton handbags napsal(a):

To nám dává malou - ale díky za ní - šanci, že zaoceánský parník našeho zadluženého penzijního systému během následujících desetiletí neztroskotá jako Titanik. Nedávný návrh z dílny ministra Nečase je určitě z těch kroků penzijní reformy, které se reálně nabízejí. Při bližším prostudování návrhu se však zdá, že jsou v něm zatím díry, kterými by mohlo do podpalubí penzijního parníku hodně zatékat. Nu, posuďte sami
04. 07. 2009 | 05:03

tiffany and co napsal(a):

Dále bych si dovolil jedno malé doporučení pane docente - zapněte brzdy s ABS. Sanace bank nestála tolik prostředků (ve výši deficitů) a navíc v případě IPB šlo o zbytečně vynaložených minimálně 76mld.Kč v podobě nesmyslných státních záruk. Zde má především p.Sobotka spoustu másla na hlavě.
Konvergenční program byl ČSSD nastartován, ale nikdy nedošlo ze strany ČSSD a jím řízeného MF k určení termínu přijetí eura a k dokončení dalších nezbytných kroků,které jistě znáte sám.
31. 07. 2009 | 14:59

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Smoljak David · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy