Odložené školné na tři způsoby

22. 08. 2008 | 10:01
Přečteno 5566 krát
Senátor Jiří Zlatuška v několika nedávných článcích nakousl v Právu řadu témat souvisejících s reformou financováním českého vysokého školství, ať již jde o garance reálné hodnoty státních dotací školám, smysluplnost veřejné podpory studentů soukromých škol nebo třeba dopad splácení školného na zakládání rodin absolventy v Austrálii.

Každé z nakousnutých témat by si zasloužilo samostatnou diskusi. Jedním z nakousnutých témat bylo také odložené školné. Návrh a důvody pro jeho zavedení obsahuje Bílá kniha (BK), kterou ministerstvo školství v květnu otevřelo diskusi o reformě vysokoškolského vzdělávání v Česku. Odložené školné podle BK si zaslouží diskusi i proto, že mechanismus jeho fungování zůstává řadou lidí, včetně Jiřího Zlatušky, ne zcela správně pochopen.

Především objasněme, co odložené školné určitě není. Odloženým školným není míněna skutečnost, že jeho zavedení postupně odkládaly všechny polistopadové vlády. Připomeňme, že školné bylo odloženo poprvé v roce 1993, kdy návrh skončil u věcného záměru. Zavedení školného na poslední chvíli odložila i druhá klausova vláda, především kvůli odporu akademické obce. Další odklad školného se uskutečnil na přelomu let 2001-2002 za zemanovy vlády, kdy se v poslanecké sněmovně již v prvním čtení nenašla politická vůle se dále zabývat paragrafovým zněním zákona. Současná topolánkova vláda odložila školné hned ve svém programovém prohlášení příslibem, že školné nezavede. Nezakázala si však debatu o něm a vlastně ani jeho přípravu. Dnes, v polovině volebního období, je již jasné, že vláda svůj slib dodrží i kdyby o jí to prosili vysokoškoláci na náměstích. Zavedení školného, nemá-li snižovat přístup ke vzdělání, musí totiž předcházet zavedení funkčního systému studentských grantů, půjček a sociálních stipendií, kde jsem hodně zaspali za světem. Tyto věci lze do voleb s velkým vypětím sil maximálně připravit, ale nikoliv zprovoznit.

Odloženost školného tedy spočívá v tom, že školné neplatí lidé jako studenti, ale až jako úspěšně vydělávající absolventi. Skutečnost, že je školné odložené z pohledu studenta ještě neznamená, že musí být odložené z pohledu škol, a že by na příjem z něj škola musela dlouhá léta čekat. Podle návrhu BK by školy velký díl školného obdržely okamžitě mechanismem průběžného financovaní podobným důchodovému systému. Peníze by ovšem tekly obráceným směrem, od starších a vydělávajících absolventů k mladším studentům bez výdělků. Na samém začátku, kdy ještě neexistují splácející absolventi, ale již existují studenti, kteří si potřebují vzít na školné půjčku, by stát systém založil jednorázovým vkladem několika miliard korun. BK jako systémově nejčistší řešení navrhuje použít jednorázové příjmy z privatizace. Protože by šlo o investici do vzdělání, a tedy budoucí produktivity země, lze takový krok chápat jako součást řešení budoucích problémů našeho průběžné financovaného penzijního systému. Zde je však třeba spolu s BK stále připomínat, že školné musí školám přinést dodatečné prostředky, nikoliv finančně ulevit státnímu rozpočtu.

Byli to postupně stínový ministr školství ČSSD Jiří Havel, její předseda Jiří Paroubek a nedávno i Jiří Zlatuška, kdo na odloženém školném kritizovali zejména velké zpoždění, se kterým se školy doberou peněz, které z tohoto zdroje budou moci získat. Jejich opodstatněný šíp kritiky však BK minul. Kritizují totiž něco, co si zřejmě pamatují z některých předchozích neúspěšných návrhů. BK totiž navrhuje, aby školy dostávaly velký díl peněz z odloženého školného okamžitě. Toto nepochopení nebo spíše nepozorná četba BK dokládají, že podrobnost, s jakou BK popisuje financování školství, a která je jí někdy vytýkána, má pro vyvolání racionálních a tvůrčích debat o reformě vysokoškolského vzdělávání smysl.
DM


Text vyšel také v Právu 22. 8. 2008, avšak výrazně zkrácený a upravený redakcí (viz níže).
Senátor Jiří Zlatuška v několika nedávných článcích nakousl řadu témat souvisejících s reformou financováním českého vysokého školství. Jedním z nich bylo také odložené školné.
Návrh a důvody pro jeho zavedení obsahuje Bílá kniha (BK), kterou ministerstvo školství v květnu otevřelo diskusi o reformě vysokoškolského vzdělávání v Česku. Odložené školné podle BK si zaslouží diskusi i proto, že mechanismus jeho fungování zůstává řadou lidí, včetně Jiřího Zlatušky, ne zcela správně pochopen.

Odloženost školného spočívá v tom, že ho neplatí lidé jako studenti, ale až jako úspěšně vydělávající absolventi. Skutečnost, že je školné odloženo z pohledu studenta, ještě neznamená, že musí být odloženo z pohledu škol a že by na příjem z něj škola musela dlouhá léta čekat.

Podle návrhu BK by školy velký díl školného obdržely okamžitě mechanismem průběžného financování podobným důchodovému systému. Peníze by ovšem tekly obráceným směrem, od starších a vydělávajících absolventů k mladším studentům bez výdělků. Na samém začátku, kdy ještě neexistují splácející absolventi, ale již existují studenti, kteří si potřebují vzít na školné půjčku, by stát systém založil jednorázovým vkladem několika miliard korun.
BK jako systémově nejčistší řešení navrhuje použít jednorázové příjmy z privatizace. Protože by šlo o investici do vzdělání, a tedy budoucí produktivity země, lze takový krok chápat jako součást řešení budoucích problémů našeho průběžně financovaného penzijního systému. Zde je však třeba spolu s BK stále připomínat, že školné musí školám přinést dodatečné prostředky, nikoli finančně ulevit státnímu rozpočtu.

Byli to postupně stínový ministr školství ČSSD Jiří Havel, její předseda Jiří Paroubek a nedávno i Jiří Zlatuška, kdo na odloženém školném kritizovali zejména velké zpoždění, se kterým se školy doberou peněz, které z tohoto zdroje budou moci získat. Jejich opodstatněný šíp kritiky však BK minul. Kritizují totiž něco, co si zřejmě pamatují z některých předchozích neúspěšných návrhů.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Kuba napsal(a):

Zajimalo by me, jak se ma resit skolne pro magisterske obory. V UK clovek (zda se) snadno dosahne pujcky na studium bakalarskych oboru. V momente, kdy ma zajem jit studovat Masters, ale nedostane od vlady ani petnik. Moznost reseni tohoto problemu pres system skolou podporovanych grantu, stypendii, apod. je nizka, a tak je potreba aby student hledal, kde to jen jde. Planuje BK poskytovat pujcky i na magisterske studium, nebo vetsina studentu skonci, tak jako v UK, po studiu bakalare?
22. 08. 2008 | 10:17

F.Srbek napsal(a):

Debata o školném mi připadá jako folklor. V dnešním světě je třeba být tak dobrý, aby ho ostatní ve světě potřebovali a ne ho brali jako sociální případ. K tomu vede tvrdá práce a vzdělání. Jako malá země potřebujeme mít občany schopné se domluvit. Dnes už nestačí angličtina a němčina, chce to další jazyky. K tomu odborné znalosti a osobní přístup. Stát by měl nápomoci a kvalitně připravit podmínky pro to, aby mohli zejména mladí lidé, ti co chtějí, těchto parametrů dosáhout. Umožnit, co nejširšímu okruhu lidí, aby dosáhli potřebného vzdělání, pak mohou příjít na řadu peníze. Ani dnešní studium není bezplatné. To je jen optickýá klam.
22. 08. 2008 | 10:37

Taoiseach napsal(a):

Vážený pane Münichu,

už jsem to tu sice psal, ale opakování je matkou moudrosti:

1) Studenti investují do studia svůj čas, který lze přepočíst na peníze jako ušlé příjmy za dobu studia, svou píli a své schopnosti. To je samo o sobě docela dost.

2) Pokud je pravda, že absolventi universit vydělávají v průměru podstatně více než ostatní, platí také podstatně vyšší daně (i v lineárním systému, v progresivním ještě vyšší), takže svá studia už tak SPLÁCEJÍ. Proč chcete zavádět ještě další administrativně komplikovaný systém výběru?

3) Kvalitní vzdělání většiny populace je klíčovým činitelem zdravého hospodářského vývoje (najděte mi nějaký důležitější), a je tedy v přednostním zájmu VŠECH daňových poplatníků. Proto má být vzdělávání financováno z veřejných zdrojů.

Možná jsem hloupý, ale poněkud nechápu, jak jdou dohromady tyto dva Vaše výroky:
"školné neplatí lidé jako studenti, ale až jako úspěšně vydělávající absolventi"
"Na samém začátku ... existují studenti, kteří si potřebují vzít na školné půjčku"
Prosím o vysvětlení! Jasné je mi jen to, že na případných půjčkách vydělají jedině (naše ubohé chudičké) banky.

A ještě maličkost: Klausova, Zemanova nebo Topolánkova vláda se píší (ať si o těch pánech myslíme cokoli) s velkým počátečním písmenem.

Zdraví T.
22. 08. 2008 | 10:53

Kamil napsal(a):

Myslím, že Havel, Paroubek, nebo Zlatuška nepatří k lidem, kteří to nepochopili, ale brání jim v tom jejich náboženství. Jak by to vysvětlili svým voličům. Tady nejde o to co je potřebné pro tento stát, ale co tomu řekne levicový volič.
Preference nadevše.
Hezký den.
22. 08. 2008 | 11:10

neo napsal(a):

Taoiseach:

1) Studenti sice investují čas,tedy Vámi zmiňovaný ušlý zisk tu jistě je, ale po dokončení studia mají výrazně vyšší příjmy, takže se jim to vrátí.

2) po zavedení školného je nutno samozřejmě snížit daňové odvody určené na školství

3)je jistě lepší nechat platit toho, kdo službu využije.

a ty 2 výroky jsou naprosto v pořádku. Vezmeš půjčku a splácíš a po škole.
22. 08. 2008 | 11:14

Taoiseach napsal(a):

Doufám, že mi odpoví i autor, nicméně stručně pro NEO:

1) Vyšší příjmy jsou spravedlivá odměna, která je spravedlivě zdaněna.

2) "Daňové odvody určené na" neexistují. Všechny daně jdou na jednu hromadu, z níž se financují výdaje dané různými zákony, zbytek je dán (každoročním) zákonem o rozpočtu.

3) Věci ve veřejném zájmu se mají platit z veřejných zdrojů, je to i administrativně jednodušší.

2 výroky: Buď si studenti vezmou půjčku, a platí tedy (z půjčky) HNED - pak není pravdivý první výrok, nebo (pravděpodobněji je to tak myšleno) platí opravdu až zpětně, a půjčku si tedy berou na STUDIUM, nikoli na školné.
22. 08. 2008 | 11:38

neo napsal(a):

Taoiseach:

1) vy si protiřečíte. Prvně jste napsal cosi o ušlém zisku a tedy že je to už tak dost: jenže ten ušlý zisk není ušlý zisk, protože se ta investice vyplatí a ušlý zisk bude poté získán a několikanásobně zhodnocen.

2) Vždy lze spočítat, kolik se do VŠ školství z těch odvodů investuje a tedy lze určit "odvod na".

3) záleží na úhlu pohledu:) Tady nebudu polemizovat, protože 90% které by mohly být brány jako veřejný zájem se nehradí z veřejných peněz.

4) špatná interpretace: moje chyba..
22. 08. 2008 | 11:55

Marty napsal(a):

Taoiseach: zavedeni skolneho by melo jit ruku v ruce se snizenim dani. Bohuzel se ale nejedna o preneseni financovani na studenty. Jedna se o dalsi prilevani penez do systemu.

ad 2) Nektere dane jsou ucelove urcene.

A ty dva vyroky nejsou v rozporu. Soustredte se na:"kdy ještě neexistují splácející absolventi" a "by stát systém založil jednorázovým vkladem několika miliard korun."
22. 08. 2008 | 12:01

Jirka Hemzal napsal(a):

To Taoisech:
Vysokoškolské studium není věc veřejného zájmu. Veřejný zájem je něco co se týká zájmu všech nebo aspoň téměř všech. Jsou to například majetková práva, práva na život, obrana státu apod.
Vysokoškolské studium, ať už ho pokládáme za jakkoliv důležité, do této sféry nepatří.
S pozdravem JH
22. 08. 2008 | 12:04

Kamil napsal(a):

Školné na VŠ by se mělo chápat, jako platba za službu. Každý nadstandard bývá zpoplatněn. Otázka nezní zda školné, ale jak to realizovat, aby stát mohl naplňovat společenskou poptávku po oborech jež se mu nedostává. Je to jen o pravidlech.
Hezký den.
22. 08. 2008 | 13:02

Jirka Hemzal napsal(a):

To Kamil:
Celkem souhlas. Ale stejně si myslím, že financování školství bude smíšené, a že vliv veřejných prostředků bude převažovat.
22. 08. 2008 | 14:13

Pouzar napsal(a):

22. 08. 2008 | 14:37

RUMCAJS napsal(a):

Ti pánové, které tam pane Munich zmiňujete ani nemaj zájem cokoliv pochopit. Jejich jediný zájem je vypadat jako hodní strejdové aby se znovu dostali ke korytům. Bohužel se najde dostatek mozků, kteří si myslí, že když to platíte formou daní, tak je to zadarmo. Můžeme jenom doufat, že dle Darwinovi teorie o vývoji druhů, tito zákonitě vyhynou.
22. 08. 2008 | 16:25

jirizlatuska napsal(a):

"BK jako systémově nejčistší řešení navrhuje použít jednorázové příjmy z privatizace."

Nejsem si jisty tim, jestli to takto v BK skutecne je. Relevantni k tomu je odstavec 115 (jinde se o privatizacnich prijmech nehovori) a pak 121. Text novinoveho clanku je podtatne urcitejsi v pozitivnim smyslu:

115. V ustáleném stavu budou ZSP financovány průběžně z vybraných splátek. Prostředky na start systému ZSP je možno získat kombinací přesunu z nenormativních položek současného rozpočtu vysokých škol, jednorázovým vkladem ze státního rozpočtu či privatizačních příjmů
nebo půjčkou státu na finančních trzích. O výši ZSG, stropů půjček na živobytí a sociálních stipendií by mělo rozhodovat každoročně Centrum správy financování terciárního vzdělávání.

121. V případě odložených splátek školného Centrum správy financování terciárního vzdělávání uhradí škole část školného za studenta hned (vzniká závazek absolventa vůči Centru) a část bude škola získávat od Centra postupně, tak jak bude absolvent půjčku na školné splácet (závazek absolventa vůči škole). Poměr, v jakém budou platby škole rozděleny, se bude odvíjet především od objemu prostředků vložených do vzniku Centra správy financování terciárního vzdělávání na odložené školné. Čím více prostředků bude do Centra na začátku vloženo, tím větší podíl školného mohou dostávat školy okamžitě. Prostředky na založení Centra správy financování terciárního vzdělávání pro tuto část školného je nutno realizovat jednorázovým vkladem. Čím více prostředků však škola obdrží až v budoucnosti z vybraných splátek, tím silněji budou školy zainteresovány na dlouhodobé úspěšnosti svých absolventů na trhu práce a na budování svých absolventských sítí. V počátečním období je žádoucí dát okamžité platbě větší váhu s ohledem na kratší horizont manažerského rozhodování a s ohledem na přechodné období. S tím, jak se bude situace usazovat a bude zaveden nový funkční systém správy a řízení škol, bude možné posílit podíl zpětného splácení.
22. 08. 2008 | 16:50

pgjed napsal(a):

Rozčiluje mě objevování objeveného po té, co jsme ve školství s vaničkou vylili i dítě. Jen letmé nahlédnutí do Bílé knihy stačí, aby hlouposti v ní obsažené zvedly člověka ze židle.

- Tance kolem VOŠ jsou směšné, jakoby dříve neexistovaly nástavby, které jinak nepoužitelným gymnazistům, kteří nechtěli jít na univerzitu dávaly odbornou specializaci. Poskytovaly absdolventy srovnatelné kvality s průmyslovkami.

- Bakalářský stupeň nekriticky zavedený do našeho vysokoškolského systému vedl jednoznačně ke snížení kvality inženýrských absolventů na technických oborech. Do stejného časového rozmezí byl vsunut semestr, kdy student jen zpracovává bakalářskou práci a skládá bakalářskou zkoušku, ale tento čas mu schází na specializačním studiu. Bakalář v technickém oboru je méně použitelný, než průmyslovák. Zároveň tím univerzitám vznikly vícenáklady, které chybí na jiné věci. Nemohu soudit, jak je to na společenských a humanitárních oborech ale než bych přijal chemika, či strojaře bakaláře, raději vezmu průmyslováka.

- Přesun výzkumu na VŠ po listopadu. Nevěřím na to. Kvalitní VŠ dělaly základní i aplikovaný výzkum v hojné míře i před převratem. Řekl bych ale, že byla menší míra výzkumu pro výzkum a výzkumu do šuplíku. Je to dáno pochybnými kritérii publikovatelnosti a citovanosti, která nejsou v žádném vztahu k aplikovatelnosti výsledků.

- Vysoká úmrtnost zvláště na technikách? To je přece pochopitelný produkt zprznění středního školství již provedenými reformami vedenými hlavně snahou naplnit čísla statistik. Tak jsme z učilišť nadělali ISŠ (mé děti říkaly farmy) na kterých žactvo s inteligenční a často i morální úrovní max. k vyučení pohodlně získá maturitu v oboru s nejasně definovaným obsahem. A pak na VŠ zjistí, že nemá elementární základy, neumí studovat, nemá motivaci. Pro gymnazisty, cíleně vychovávané v tom, že jakákoliv technika je druhořadý obor, je to obdobné. Pro většinu gymnazistů je přihláška na techniku únik z neúspěchu při vstupu na humanitní či společenskovědní studium. Navíc nemají vztah k oboru, odborné základy a stále více ani přírodovědné základy. Vždyť maturovat z matematiky, fyziky, chemie, biologie, to je přece "votrava".

- Nízká kvalita výuky je často zaviněna tím, že nepříliš kvalitní vyučující mají vedle úvazku na škole ještě privátní zájmy, kterým se věnují víc než výuce, neb jim v tom, vzdor slušným platům, nikdo nebrání.

A tak máme mašinerii na chrlení nedovzdělaných polotovarů, často málo použitelných, ale nemáme technické specialisty. I kvalitní absolventi technik raději odcházejí do obchodu, služeb a státní správy, často mimo obor, protože technická praxe je náročná, často obtížná a ne vždy až tak lukrativně placená.

Řešením problémů není zavedení školného. Řešením je:

- náprava vad středního školství
- změna struktury technického studia - rozuměj zrušení bakalářských stupňů všude, kde prokazatelně nic nepřináší.
- zákaz privátních podnikatelských aktivit vysokoškolských pedagogů
- zavedením povinných maturit alespoň z matematiky na přírodovědných gymnáziích
- rozšíření technických lyceí.

Školné, kromě sociálních problémů vícedětných a sociálně slabších rodin se studenty, nic nepřinese. A úspěšní vysokoškoláci již při dnešní daňové sazbě a daňové progresi splácí do systému více, než by bylo slušné. A že se ty peníze nedostanou do školství a prožerou se jinde, je věcí politiků a ne reformy školství.
22. 08. 2008 | 17:32

Taoiseach napsal(a):

Vážený pane Münichu,

sám píšete "o investici do vzdělání, a tedy budoucí produktivity země" a zdůrazňujete, "že školné musí školám přinést dodatečné prostředky, nikoliv finančně ulevit státnímu rozpočtu". Jak se to podle Vás dá zajistit? Vysvětlete mi to, prosím.

Všimněte si, prosím, že zastánci školného si často myslí pravý opak:

neo: "po zavedení školného je nutno samozřejmě snížit daňové odvody určené na školství"

Marty: "zavedeni skolneho by melo jit ruku v ruce se snizenim dani. Bohuzel se ... jedna o dalsi prilevani penez do systemu"

Vysvětlete jim to, prosím.
22. 08. 2008 | 17:42

vlk napsal(a):

pqjed

my spolu dost často nesouhlasíme, ale podepisuji každé písmeno vašeho příspěvku!
Dodám jen maličkosti. Advokáti školného kupodivu chtějí zavést daňovémupoplatníkovi školné. Dálnice,armádu , platy exekutivy a podobné radovánky ovšem nechávají bez participace uživatelů.
Zajímavé, velmi zajímavé. Člověk by řekl, že stát je tu pro občany. Advokáti školného nás přesvědčují, že je to naopak.
23. 08. 2008 | 19:01

prirodovedec napsal(a):

pqjed: Velmi pekne a presvedcive napsane. Dalo by se rozebirat detailneji, ale uvidim, zda nekdo jiny pokroci. Jako potrefena husa (byt se mne uz netyka) pochopitelne nesouhlasim s: "zákaz privátních podnikatelských aktivit vysokoškolských pedagogů". :)
23. 08. 2008 | 19:18

Tritus napsal(a):

Už vidím ty davy vysokoškoláků jak na náměstích prosí Topolánka, aby jim zavedl školné ...

Náklady vynaložené na vzdělání se státu vrací na daních a ty už jsou vysoké dost.

Pokud by snahy o školné, byly myšleny férově, pak by se musely snížit daně o vše, co se vybere na školném. Výsledkem by pak byla "jen" jistá neefektivita daná režií této další agendy výběru peněz od občanů.

Jenže ono to je myšleno spíše tak, že daně zůstanou víceméně stejné a stát získá příjem navíc. A studenti budou mít smůlu, jelikož nemají žádného Dalíka či Šloufa a neposílají stranám sponzorské příspěvky...

Školné je tedy jen nástrojem nenasytného státu jak připravit občany o další peníze.

Jediný případ kdy by školné teoreticky mohlo mít smysl je ten, když absolventi odejdou pracovat do zahraničí a už tam zůstanou. Jenže to je nerealizovatelné, když ani oni sami neví zda tam zůstanou.
04. 09. 2008 | 01:16

nečlen zlodějů ODS napsal(a):

Hm, tedy 2x vysokoškolsky vzdělaný pan Mnichov, a pravopis má jako negramota, viz "toplánkova" (T sem T tam). Pochybuji, že přijmení je autentické, to jest původní rodné, zřejmě změněno na zajímavé po té slavné revoluci-neznamenající nic jiného, než masivní Klausovské rozkradení (pardon, cudný výraz "privatizace") všeho, viz Kožený, Krejčíř, Tříska, Vostrý, Pitr, Charouz, ........tisíce dalších plodů ODS.
05. 09. 2008 | 07:53

twardowski napsal(a):

Daniel Münich:

až budete splácet Vy a všichni vystudovaní, snad nejsem proti.

Tedy, udělejte něco pro systém, který navrhujete a běžte své školy splatit. Osobní příklad je to, co je třeba.
05. 09. 2008 | 12:42

sysel napsal(a):

Zcela souhlasím s příspěvky "Taoiseach".
Platit školné na VŠ je nesmysl. Proč vlastně neplatit školné i za ZŠ a střední školy?

Stát by měl lidi ve studiích podporovat. Vzdělané populace se vyplatí, nejde ale jen o ekonomický efekt, ne všechno lze totiž vyjádřit penězi. Občanská společnost, kvalita demokracie a další atributy se na peníze převádějí těžko. Přesto existuje společenský konsensus, že vzdělání je dobré a to nejen proto, že by díky němu mělo plynout víc peněz jeho majiteli a následně i všem do společné kasy formou daní.

Zavedením školného říkáme, že jiný efekt než ekonomický studium nemá. Když si nevyděláš dost peněz, studoval jsi zbytečně. Proč by ale lidé měli chodit studovat jen kvůli výdělku? Studuje někdo snad historii nebo třeba kulturologii kvůli tomu, aby se po škole stal milionářem? Zavedením školného by si sotva kdo mohl dovolit studovat školu jen tak z vlastního zájmu o obor, musel by především přemýšlet, jak a z čeho studium po škole splatit. Přičteme-li k tomu ušlý zisk během studií a snahu o založení rodiny, vyjde nám že by se nám tyto obory pěkně vyprázdnily. Možná je to účel celého návrhu, protože ekonomicky jsou třeba takoví egyptologové k ničemu.
Možná bychom mohli přestat dotovat celý základní výzkum, protože se taky nevyplácí, rozhodně s menší jistotou, než aplikovaný.

Možná by ale někomu začalo vadit, že se školným zlikvidovaly málo ekonomicky perspektivní obory. Možná že by se je potom stát, např. pomocí grantů snažil nějak zachránit a studentům by studia platil. V tom okamžiku by školné ztratilo svůj původní smysl/nesmysl.

Nevidím důvod proč nenechat přístup ke vzdělání jako veřejný statek a lidi naopak motivovat, aby ho co nejvíce využívali, protože vzdělání je prostě všeobecně prospěšné. Není to konečná spotřeba, která by se měla danit, ale investice, která by se měla podporovat.
Příjem z vysokých výdělků ve formě daní je snad dostatečný, pokud ne, zvyšte sazbu nebo znovuobnovte progresivní zdanění. Vždy to bude spravedlivější, jednodušší a levnější řešení, než školné pro všechny studenty VŠ.
05. 09. 2008 | 13:23

Gander napsal(a):

Jen by mě zajímalo, co budou absolventi platit dříve, školu, bydlení či případné rodinné výdaje. Předpokládám, že většina si přeci jen bude chtít založit rodinu, tj. pouze jeden příjem a to nemluvím o rozdílu mezi příjmy absolventů např. z pedagogických a právnických či ekonomických škol.
05. 09. 2008 | 13:56

kosherjoker napsal(a):

Na úvod s úsměvem, cituji:
"Kdy se ( podle náboženských zvyklostí ) stane židovský mužský plod člověkem?
Když absolvuje právnickou fakultu."

A teď vážně:
Že je pro další rozvoj naší společnosti zavádění plateb za vysokoškolské vzdělání ( a to ať přímé nebo odložené )neprospěšné je nad jakoukoliv pochybnost, myslí-li kterýkoliv politik na konkurenceschopnou budoucnost České republiky v EU a v globálních souvislostech v měřítku aspoň pěti volebních období.
Otázkou zůstává, kde vzít na to prostředky, když to nebude z kapes studentů ( obvykle spíše jejich rodičů a dalšího příbuzenstva ).
Navrhuji:
1. okamžitě zrušit výsluhové důchody státních zaměstnanců
( dříve členům StB, vojákům a členům SNB, dnes Policie, Vězeňská služba, atd.)
2.nefinancovat ze státního rozpočtu ČR výlety profesionálních vojáků = žoldáků na takzvané mezinárodní vojenské mise.
3.Jako další způsob jak adresně přímo spolufinancovat rozvoj naší společnosti je vhodné umožnit občanům, aby si mohli sami zvolit, aby nějakou část svých daní mohli věnovat k přímé podpoře kulturně - vzdělávacích institucí.O které by se jednalo doporučuji vymezit zákonem.
Takže úspěšní studenti by měli možnost podporovat svou alma mater po ukončení studia ze svých daní, o čemž by měla příslušná vysoká škola mít možnost s posluchačem uzavřít smlouvu již v průběhu studia.

A tak mohou být ihned k dispozici finanční prostředky na provoz vysokých škol.

Něco jiného je ovšem nutnost zajistit motivaci studentů denního studia na úspěšném ukončení studia vysoké školy. Zde bych doporučoval , aby bylo placeno nějaké "školné",například za každou jednotlivou neúspěšnou zkoušku, které by bylo úspěšnému absolventovi odpuštěno platit, popřípadě by se tento poplatek snižoval v závislosti na pořadí, v kterém zkoušku vykoná.A z takto získaných finančních prostředků například poskytovat prospěchová stipendia těm nejlepším na denním studiu.
Rovněž se domnívám, že zrušení zápočtu doby úspěšně ukončeného studia do odpracovaných let pro výpočet starobního důchodu není krok správným směrem a bylo by ho vhodné zrušit, protože je nemotivující pro dosažení vysokoškolského vzdělání.

Další možnosti vidím například v možnosti daňových úlev pro zaměstnavatele, který by umožnil a spolufinancoval svým zaměstnancům distanční vysokoškolské studium, což by byl přímý příjem VŠ.Tímto způsobem je možné podporovat VŠ státní i soukromé, současně je takto již vysokoškolská kvalifikace přímo uplatňovaná pracovníkem ve zvoleném oboru, a nebude tudíž student s největší pravděpodobností studovat jen za účelem získání titulu pro udržení na tabulkovém místě v organizaci , kde je předepsáno vysokoškolské vzdělání.

Závěrem opět klasický židovský vtip z USA, cituji:
"Tři staré Židovky seděly a hrály karty.Řeč se nakonec stočila na povolání jejich synů.Jedna matka se zeptala druhé, jaké zaměstnání vykonává její syn, a ta druhá pyšně odpověděla, " Á, on je lékař, vydělává sto tisíc dolarů ročně. " No tohle", zvolaly ostatní, to je dobrá práce pro židovského chlapce." Další matka jim oznámila, že její syn je finanční analytik a vydělává dvě stě tisíc dolarů ročně. " No, to se podívejme" řekly ostatní, " tak to je opravdu dobrá práce pro židovského chlapce." Poslední řekla, že její syn je rabínem." A kolik vydělává?"zeptala se jedna z nich.
" Třicet tisíc dolarů ročně."
"Ale jděte," vykřikly ostatní, " to přece ale vůbec není práce pro židovského chlapce."
08. 09. 2008 | 13:31

Karel Berka napsal(a):

to pgjed:
Problém je i s Vašimi řešeními. Většina jich je nepoužitelná.

Najmě:
- změna struktury technického studia - rozuměj zrušení bakalářských stupňů všude, kde prokazatelně nic nepřináší.

Ke strukturovanému studiu jsme přešli z důvodů synchronizace evropského vysokého školství.
Nemyslím si, že je přípustné tvrdit, že máme lepší vysoké školství než západní Evropa, nemyslíte? Nějak k tomuto tvrzení chybí data.
Další výhodou synchronizace (a tedy i bakaláře) je například možnost mobility studentů po Evropě v rámci programu Erasmus/Socrates. Opravdu dnes není problém vyrazit na zkušenou do zahraničí.
Bakalář není tak hrozný, jak tvrdíte. A navíc se stále zlepšuje. Spíš si myslím, že časem doplní nutnost maturity.

- zákaz privátních podnikatelských aktivit vysokoškolských pedagogů

Na rozdíl od Vašich informací vím, že vysokoškolští pedagogové musejí diverzifikovat své příjmy, aby si aspoň udrželi společenský status. Speciálně ve chvíli, kdy se letos snížil normativ na studenta a školy tedy dostaly méně peněz. Což se někde projevit musí.

I jako doktorandovi se mi žije relativně dobře pouze proto, že jsem financován ze tří zdrojů (stipendium školy, částečný úvazek na AVČR a odměny z řešených grantů mých školitelů). Kolega, který žil pouze ze stipendia musel svého doktorského studia zanechat. Neuživilo ho to.

- zavedením povinných maturit alespoň z matematiky na přírodovědných gymnáziích

Zde s Vámi souhlasím. Tento univerzální jazyk je potřebný pro každého. Ne jen pro přírodovědná gymnázia, ale i pro humanitní obory.

k technickým lyceím se nemohu vyjádřit, protože jsem zatím nikoho, kdo by z nich vyšel, v praxi nepotkal.
10. 09. 2008 | 10:00

Tomas napsal(a):

Školné - ANO, aneb pár základních lekcí...

Autoři pomatených příspěvků si neuvědomují, že veřejný statek nám nepadá z nebe, ale že ho platíme ze svých daní.

Argument, že absolventi platí vyšší daně a tedy platí touto formou za studium neobstojí.
Mnoho lidí se vypracovalo samo bez titulu, hodně vydělávají a jsou hodně daněni. Proč by měli platit za vzdělání, které nedostali? Hodně lidí parazitovalo dlouhé roky na VŠ, ale kvůli své lenosti málo vydělávají a tedy platí malé daně. Proč naplatí za své vzdělání.

Argumet, že studenti do vzdělání investují svůj čas a nemají tedy platit je nesmysl. Když si půjdete koupit rohlík do obchodu ve vašem domě, zaplatíte 2 koruny, když půjdete do 10 minut vzdáleného obchodu, budete požadovat slevu, protože jste strávil dlouhou dobu na cestě?

Argument, že by se zmenšil počet absolventů určitých oborů nemá opodstatnění. K čemu je potřeba každoročně několik set absolventů politologie? Kdyby byl obor zpoplatněn, přihlásí se jen ti, kteří jsou si jisti svým budoucím uplatněním a tedy schopností v budoucnu platit. Na druhou stranu by to vedlo k oživení zájmu o technické obory, jejichž absolventů je nedostatek (mají tedy vyšší platy a větší schopnost splácet odložené školné).

Že by některé obory vymizely? Nesmysl, ve společnosti je potřeba určité procento historiků, sociologů, politologů, v delším časovém horizontu by zafungoval trh, málo absolventů těchto oborů by zvedlo jejich platy, což by vedlo ke zvýšenému počtu studentů.

Paušálně tvrdit, že čím vzdělanější společnost, tím lepší společnost je nesmysl. Když budou mít všichni Ph.D., kdo nám bude svážet odpad, prodávat v obchodech, kopat kanály, stavit domy a dělat dalších několik set tisíc činností.

Naopak, jen trh se svou informací dokáže určit, kdo je ve společnosti potřeba víc a kdo méně. Zavedením školného donutíme lidi přemýšlet o svém budoucím výdělku, jež odpovídá jejich významu pro společnost (Proč dobří řemeslnící vydělávají více než leckterý vysokoškolák? Protože je jich málo a jejich hodnota pro společnost je vysoká. Plat historika není nízký, protože by byl bezcenný, ale protože máme historiků moc).

Navíc je potřeba vidět další pozitiva. Vysoká škola, které se podaří vyprofilovat, jako špičková by mohla nasadit vyšší poplatky. Za vydělané peníze platit lepší profesory, zajistit lepší zázemí atd... Současný systém je příliš rovnostářský a způsobuje, že vpodstatě žádná ze škol nevyčnívá a nenabízí skutečně kvalitní vzdělání. Navíc to vytváří zbytečný prostor pro lobbying.

Málem bych zapomněl na klasickou mantru "stát se o mě má starat". O sebe se máte starat vy a ne stát. Stát má zajistit dodržování práva, ochranu obyvatel a v bohatých zemích určitý minimální životní standard. Neustálé pletení si státu s chůvou vede k přemrštěným daním, které většina obyvatel Západu platí.

Pokud dojde ke snížení daňové zátěže o výši školného, celý návrh nemá chybu.

Až mi bude internacionála nadávat, upozorňuji, že jsem nevolič.

Mimochodem, je skutečně třeba Municha cvičit na velkých písmenech? Sám používám v 99% angličtinu a věřte mi, že návrat do gramatiky je těžký.
10. 09. 2008 | 20:15

drunk napsal(a):

Jako stále studující bych se rád zapojil také, neb je to taky o nás, že? Abych byl upřímný, školné bych klidně platil. Ne takové, jako je v UK nebo US, ale nějaké rozumné.
Proč? Důvodů je několik. Jakožto zákazník systému bych mohl mít větší práva, větší moc tlačit na orgány fakulty/univerzity, aby prosazovaly kvalitnější učitele, resp. loučily se s těmi nekvalitními. Pokud by se učitelé na školách chovali tak, jak mají (špatně se vyspím, tak 90% lidí na termínu vykopnu-to je špatně!), pak ho jdu ihned platit!
Přiznávám, BK jsem nečetl, mám výživnější čtení, ale proč nesnížit odvody státu a nepřidat k tomu peníze ze školného? Školy dostanou více peněz, díky kterým by např. mohlo jet více studentů do zaraničí a získávat tak zkušenosti, díky kterým zase dostanou vyšší platy.

V případě zavedení školného by zejména technické obory byly tlačeny k tomu, aby vytvářely nějaká "strategická partnerství" s lídry průmyslu. Protože jen nějakou motivací (finančí - firma bude něco platit studentům jako vojáci těm svým a student k nim půjde potom pracovat - jistota pro studenta i firmu) se podaří dostat na nepříliš lukrativní obory nové studenty.

Samozřejmostí by bylo i zavedení úřadu, který by kontroloval VŠ, prováděl průzkumy a tlačil na to, aby student/zákazník dostal službu, za kterou si zaplatil.

Studuji humanitní obor, času na práci mám habaděj. Ve škole trávím jeden, max. dva dny v týdnu, stejně se to musím naučit sám. Pokud mi někdo ve škole vytvoří kvalitní podmínky, rozšíří počet volitelných předmětů tím, že zaplatí odborníky, rozloučí se s idioty, kteří przní akademický stav, pak jdu platit. Hned. Každý si může vydělat, jen chtít. Přeci už dnes si studenti vydělávají, ale pak to někde propaří. Samozřejmě výjimkou jsou sociální případy, které by ale zase mohly a měly být podporovány právě z onoho fondu školného...
11. 09. 2008 | 09:56

Karel Berka napsal(a):

2drunk:
"Školy dostanou více peněz, díky kterým by např. mohlo jet více studentů do zaraničí a získávat tak zkušenosti, díky kterým zase dostanou vyšší platy."

Hezky napad, ale Erasmus/Socrates neplati skola, ale stat, do ktereho se jede.
A i jinak se daji sehnat penize na cestovani od Fullbrighta, nebo i jinych nadaci... Kdo chce, muze vycestovat za studiem uz dnes.
Skoly potrebuji penize spis na vybaveni a dostatecne platy, aby se pritahli lide i z ciziny.

ad cas na praci pri studiu
- vystudoval jsem chemii a diky povinnym laboratorim a cvicenim jsem volny cas nemel skoro zadny. Podobne na tom byli i biologove a predpokladam, ze i technici.
12. 09. 2008 | 20:37

Jan Klasa napsal(a):

pro pgjed:

S Vašimi názory a návrhy v zásadě souhlasím, ale mám jednu vážnou připomínku k této části: „... na kterých žactvo s inteligenční a často i morální úrovní max. k vyučení pohodlně získá maturitu ...“. Jakoby snad samotný fakt vyučení předznamenával sklon k morální defektnosti. To snad ne! S jistým odlehčením – podívejme se na úroveň „inteligentů“ z Parlamentu ČR.
16. 09. 2008 | 14:32

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Smoljak David · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Těšínská Tereza · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy