Zabývám se výzkumem o výzkumu samotném. Konkrétně se snažím dopátrat toho, jak na tom vlastně český základní výzkum(3) ve srovnání s okolním světem vlastně je. Před časem jsem zde sdílel srovnání publikační produkce článků v odborných časopisech ve třech hlavních oblastech základního výzkumu. Když jsem se teď pustil do analýzy menších oborů, narazil jsem na záhadu v případě českého medicínského výzkumu. Docela jsem zvědav, zda má pro tu záhadu někdo z čtenářů blogů vysvětlení. Ale k záhadě samotné se musím dostat přes jistou osvětu pro širší obec čtenářů.


Hodnotit výsledky základního výzkumu není vůbec snadné. Zatímco o úspěchu komerční firmy vypovídá její zisk, základní výzkum se kvůli zisku až na výjimky nedělá a ani dělat nedá. Proto se ziskem úspěch a kvalita základního výzkumu nedá poměřovat. Nezbývá než hodnocení kvality výsledků základního výzkumu založit buď na (i) názorech vědců samotných nebo na (ii) ohlasu, které daný výzkum mezi vědeckou komunitou má. Záhada, ke které se za chvíli dostanu, jsem našel v tom druhém.

Ohlas vědeckých výsledků ve vědecké komunitě lze naštěstí poměrně dobře měřit - citační analýzou. Publikování výsledků základního výzkumu formou článků v odborných časopisech je ve většině vědních oborů hlavním kanálem sdílení nových poznatků.(6) Čím většího počtu citací ten který odborný článek, autor či země dosahuje, tím větší ohlas výsledky jejich výzkumy mají. Někdy sice může jít i o ohlas negativní, ale to určitě není dominantní jev. Ohlas lze potom považovat za míru přínosu k vědeckému poznání lidstva. Není to určitě měřítko dokonalé, ale při všech složitostech za něj buďme rádi.

Do velké míry platí, že čím větší je počet citací článků určitého časopisu, tím větší renomé daný časopis ve vědecké komunitě má. Téměř každý rozumný odborný časopis má potom takzvaný impact factor, který měří průměrný citační ohlas v něm publikovaných článků. A teď jsem od slíbené záhady již opravdu jen kousek.

Ve světové databázi Web of Knowledge jsem vyhledal všechny odborné články v medicínských odborných časopisech, které v roce 2006 publikovali vědci z České republiky. Samozřejmě jsem se díval i na další obory, ale tam jsem na tak velké záhady nenarazil. Všechny odborné medicínské časopisy jsem podle výše impact factoru, tedy jejich ohlasu, rozdělil do deseti stejné velkých skupin od 1 (nejmenší ohlas) do 10 (největší ohlas). Protože nevíme, co je vlastně hodně a co málo článků, srovnal jsem produkci s výsledky tří evropských zemí - Nizozemsko, Rakousko a Švédsko - velikostí srovnatelnými s Českou republikou, kde není mateřským jazykem angličtina.(1)

A konečně jsme u slíbené záhady. Představuje ji uvedený graf. Na vodorovné ose je oněch 10 skupin časopisů srovnaných vzestupně podle jejich ohlasu t.j.renomé ve světové vědecké komunitě. Výška sloupců odpovídá prostému počtu článků.(2) Zdůrazňuji, že rozdíl v renomé a kvalitě publikovaných článků mezi skupinou číslo 1 a 10 je obrovský(3) a mnohem větší než se z grafu může zdát. Strohá čísla říkají, že česká medicína co do počtu článků za třemi zeměmi zaostává a v ohlasu zaostává až propastně.



Jak si tak propastný rozdíl vysvětlit? Napadají mě nejrůznější možné odpovědi:
a) Jsou výsledky českého medicínského výzkumu publikovány jinde než je ve světě běžné (v mezinárodních časopisech)?
b) Je český medicínský výzkum lepší než naznačuje graf, ale z nějakého důvodu ho nesdílíme se světem?
c) Světová vědecká komunita se o výsledky českého výzkumu z nějakého důvodu nezajímá?
d) Český medicínský výzkum je skutečně popelkou a světové výsledky jsou výjimkou? Co je potom důvodem? Špatné podmínky pro tuto vědeckou práci? Nezájem odborníků dělat tuto práci?
e) Udělal jsem snad někde nějakou nějakou zásadní chybu při výpočtu?
Ale která z odpovědí je ta správná nevím. Ví to někdo z vás?

Čtenářům, které tato záhada zaujala, mohu nabídnout její pokračování. Podívejte se do poslední (ale klidně i loňské a předloňské) Analýzy vědy, výzkumu a inovací v ČR. Konkrétně na stránku č.87. Jsou tam uvedeny tzv. RCIO - Relativní citační indexy (4) pro český medicínský výzkum (viz.obrázek). Ve většině medicínských oborů pro ČR vycházejí vysoké nebo dokonce extrémně vysoké RCIO. Například hodnota RCIO = 900% pro všeobecné a interní lékařství v ČR říká, že světový ohlas průměrného českého odborného článku v tomto oboru je 9x vyšší než je ve světě běžné.



To vypadá nádherně. Moc to ale nekoresponduje s tím, co uvádí můj graf? Nebudu pointu hned prozrazovat, ale něco naznačuji v poznámce (5).


------------------------------------
Poznámky
(1) Angličtiny je dnes lingua franca vědy a techniky.

(2) Počty článků autorů z ostatních zemí jsou převáženy tak, aby velikostí populace odpovídaly České republice.

(3) Základní výzkum je definován jako činnost vědců a jiných lidí, kteří svá zkoumání provádějí bez vědomých cílů jiných, než je touha odkrýt tajemství přírody. V moderních programech průmyslového výzkumu a vývoje není základní výzkum (někdy nazývaný čistým výzkumem) obvykle zcela „čistý“; je obvykle směřován ke generalizovanému cíli takovému, jako je výzkum technologických hranic, který slibuje pokrok v daném odvětví. Příkladem je výzkum štěpení genů nebo klonování v laboratořích farmaceutických firem.

(4) Relativní citační index vědního oboru (RCI) porovnává úroveň bibliometrické kvality publikací daného státu v daném oboru s průměrnou světovou úrovní daného oboru. Podíl citačního indexu státu v jednom vědním oboru a průměrného světového citačního indexu v tomtéž oboru vynásobený 100. Relativní citační index vědního oboru daného státu roven 100 tedy znamená, že se jedná o průměrnou světovou bibliometrickou úroveň.

(5) RCIO je průměr.

(6) Ve většině oborů základního výzkumu jsou publikace v odborných časopisech hlavním kanálem šíření nových poznatků. V medicíně se cca 75% výsledků šíří formou článků v odborných časopisech a mnou použitá databáze jich postihuje cca 80%, takže mnou uvedené údaje popisují přinejmenším cca 60% toho, co se v oboru děje.