O úrovni české vědy (myslím zde základní výzkum) v porovnání se světem a o jeho přínosu k celosvětovému poznání toho víme zatraceně málo. Je to paradoxní, dává-li na to stát každoročně skoro dvacet miliard korun. V Česku je prostě stále zvykem se raději po výsledcích státního snažení moc neptat. Není to ale pouze případ výsledků výzkumu. Stačí se podívat, jak málo si stát ověřuje dosahované výsledky ve školství nebo v aktivní politice zaměstnanosti. Jako bychom se báli, že se něco nepříjemného dozvíme a ještě se budeme nuceni nad něčím možná nepříjemným zamýšlet.

Život ve sladké polovědomosti o kvalitě výsledků však stát nezbavuje břemene systémy výzkumu a školství dlouhodobě řídit a financovat. A systémy, kde není k dispozici neviditelná ruka trhu, nelze bez kvalitních informací o výsledcích efektivně řídit. To jen takový povzdech na úvod.

Co je vidět v mlze
Jediné pravidelné srovnání výsledků celé české vědy vůči světu obsahuje každoroční Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím. Slovo analýza v názvu je sice poněkud nadnesené pro více méně statistický přehled, ale buďme rádi za to málo. Vždyť ani nedávno zavedená Metodika hodnocení, která mezi vědeckou komunitou vyvolává emotivní diskuse, bez ohledu na to zda je dobrá či špatná, nám o kvalitě českých vědních oborů vůči světu neřekne ani pověstné Ň.

Pohled na grafy a tabulky Analýzy ukazuje, že výsledky české vědy jako celku nejsou žádný zázrak. Nejde však ani o propadák. Podobně totiž dopadají i země sdílející s námi osudy střední a východní Evropy minulého století (Slovensko, Maďarsko, Polsko a další). Na druhé straně o tom, že máme světově špičkové vědce, víme i bez této Analýzy. Jak však jsou na tom ve srovnání se světem jednotlivé obory? O tom přináší informaci poslední Analýza 2009 v bibliometrické sekci B.3.

Jako ochutnávku z Analýzy uvádím mezinárodní srovnání několika zajímavých oborů co do citovanosti vědeckých článků a jejich počtu. Relativní citační index oboru (RCIO) – porovnává intenzitu citační odezvy na články českých autorů s průměrnou úrovní citační odezvy ve světě. Například RCIO rovný 110 % znamená, že články v Česku působících vědců v oboru dosahují 110 % průměrné citační odezvy v tomto oboru ve světě. Na místě je ale varování, že RCIO má jako každý bibliometrický své mouchy. Naštěstí pro účel srovnání vybraných oborů se světem ty mouchy zas tak otravné nejsou. A kromě toho nic lepšího dnes v ruce nemáme.

Nejdříve malé poučení...
Spolu s hodnotou RCIO je třeba se vždy dívat i na relativní produkci článků vztaženou (zde) k populaci země. Vysoká/nízká hodnota RCIO sama o sobě totiž nutně nevypovídá o vysoké/nízké citovanosti českého oboru jako celku, protože RCIO představuje počet citací připadající na průměrný článek. V extrémním případě si totiž lze představit vysokou hodnotu ukazatele RCIO dosaženou pouze díky tomu, že Česko v oboru publikovalo jediný, zato nadprůměrně citovaný článek. V tomto je bibliometrická sekce nejnovější Analýzy 2009 krokem kupředu, protože nabízí i údaj o relativní produkci článků v oborech.

...a teď na to zajímavější
Za obory dosahující pozoruhodně dobrých výsledků lze považovat ty, které vykazují nejen vysoké RCIO (100% a vyšší), ale také vysokou relativní produkci článků. Graf nalevo ukazuje trend RCIO v letech 2002-2008, graf napravo ukazuje trend relativní produkce článků (na 1. mil. obyvatel) pro ČR (černá čára s čísly) a EU-15 (modrá bez čísel).

Fyzikální chemie: Dlouhodobě rostoucí RCIO v roce 2007 překonal 100% navzdory tomu, že spolu s tím rostla i relativní produkce článků, která se dostala na úroveň běžnou v zemích EU-15 (země staré patnáctky EU).


Matematika: si udržuje RCIO kolem 100 % a spíše nad a v posledních letech v relativní produkcí dokonce výrazně utekla zemím EU-15.


Farmakologie: si udržuje světově standardní citovanost článků (RCIO okolo 100%). Je zřejmé, že za posledních 6 let tento obor hodně dohnal náskok EU-15 co do relativní produkce článků.



Entomologie: se jeví jako nejúspěšnější z českých oborů. Má jak velmi vysoký RCIO (nad 120 %) tak extrémně vysokou relativní produkci ve srovnání s EU - 15. Brouky holt češi asi stále umí.


Všeobecné a interní lékařství: Jde o exemplární příklad toho, jak zavádějící může být sledovat pouze hodnotu RCIO. RCIO před pár lety dosahoval neuvěřitelně vysokých 911% a 588%. Není to však doklad neuvěřitelně vysokého ohlasu českého medicínského výzkumu jako celku. Jde o to, že se RCIO počítá jako průměr z extrémně malého počtu článků (relativní produkce v ČR na pouhých 12% EU - 15) hojně citovaných.


Ekonomie: je příkladem společenskovědního oboru, kde jsou články v časopisech hlavním kanálem šíření nových poznatků. Až do roku 2006 vidíme propastně nízké hodnoty RCIO a velmi nízkou relativní produkci, což dokladuje jak velmi nízký ohlas českého ekonomického výzkumu ve světě, tak malou snahu svět oslovit publikováním článků v mezinárodních časopisech (ale většina společenskovědních oborů je na tom ještě hůře). V roce 2007 však došlo k nastartování prudké změny a v roce 2008 se již česká ekonomie jeví jako světová. Bohužel při bližším zkoumání, a bibliometrii bez něho není radno bezhlavě věřit, jde o důsledek něčeho jiného než je rychlovkvašená světobornost českého ekonomického výzkumu. Přijde některý čtenář blogu co je za tím?


Psychologie: je obor, kde dopadáme opravdu velice špatně. Ohlasy vědeckých výsledků (citovanost měřená RCIO) je v poměru ke světu velice nízká a relativní produkce článků je nízká až propastně. V psychologii se přitom nelze vymlouvat na to, že by v ní nebylo běžné publikovat v časopisech. Má nějaký obeznámený bloger pro tak špatný výsledek české psychologie nějaké smysluplné vysvětlení?


Informace o dalších oborech lze najít v Analýze stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2009 v bibliometrické sekci B3 na str. 90-102 a dále v příloze číslo 3.

A nakonec několik dalších varování:
1) Vypovídací schopnost RCIO je nižší nebo dokonce nulová u oborů, kde publikace článků v časopisech není významnější formou šíření nových poznatků. Jde o mnohé společenské obory, všechny humanitní obory, ale i o některé obory živé a neživé přírody (takže pozor v příloze 3).
2) Údaje RCIO a relativní produkce nezohledňují kolik prostředků stát na daný vědní obor dává a kolik vědeckých pracovníků v něm působí.
3) Hodnoty RCIO i relativní produkce výrazně ovlivňuje to, zda v České republice v daném oboru vychází časopis (nebo časopisy) spadající do časopisů, ze kterých se RCIO a relativní produkce pročítá.
4) Hodnoty RCIO i relativní produkce reflektují dominantně výsledky základního výzkumu a o aplikovaném výzkumu nic moc nevypovídají.