O správné výživě
Po celém týdnu jsem už trochu unavená, takže jsem se rozhodla, že se dnes večer nebudu zabývat žádnou duševně náročnou činností a raději si vytvořím tabulku toho, co všechno bych měla pravidelně jíst. Pořád na mě totiž skáčou nějaké reklamy, kudy na šťastný život skrze to, co a kdy konzumujeme, a já cítím, že bych se měla zamyslet nad tím, jak to vedu.
Zatím jsem si vypsala některé zásadní informace. Třeba že by člověk měl za den sníst asi dvě kila jídla. Z toho pět porcí ovoce nebo zeleniny, hrst ořechů, třicet až šedesát gramů čokolády a taky třicet gramů vlákniny. Už ale nepíšou, zda se u vlákniny počítá i ta v ovoci ani zda je třeba rozlišovat vlákninu rozpustnou a nerozpustnou. To bych ale pak musela do tabulky přimalovat ještě jeden sloupeček. A množství ryb uvádějí za týden, mám to teda do tabulky vydělit sedmi?
Před jídlem je dobré žvýkat žvýkačku, to prý přepíná mozek na konzumaci. Žvýkačky ovšem zas nedoporučuje moje zubařka, asi má s tím přepínám nějaké špatné zkušenosti. A já na ni dám, protože je nejlepší. K pití jsou třeba za den tři decilitry na deset kilogramů tělesné váhy. K tomu tryptofan, bé šest, hořčík a serotonin. Fajn, už jen dohledat množství.
Teď ještě skladba jídelníčku. Pokud to dobře chápu, je dobré být vitarián, vegetarián, vegan a taky konzumovat jen maso, vejce, mléčné výrobky a čokoládu. Pak jsem si poznamenala ještě výhody dělené stravy, ale to dám asi zatím do závorky, protože sedm nejde dělit dvěma, tak by se mi ty ryby dost špatně přepočítávaly. Zvlášť když se má jíst pětkrát denně. Ještěže nepotřebuju hubnout, to bych musela jíst za den nejmíň šestkrát!
Jak tak koukám na svou tabulku, asi mi k tomu, abych se posunula od své diety, založené na tom, že jím to, na co mám chuť, zrovna moc nepomůže. Navíc se mi pořád nedaří dohledat všeobecně známý fakt, že totiž učení je manuální práce. A tím jsem si docela jistá, protože mi nejlépe vyhovuje systém, který praktikovali v dřívějších dobách lidé pracující na poli – tedy malá snídaně, lehký oběd a pořádná večeře. Už proto, že si pak aspoň můžu být jista, že v noci neumřu hlady.
Zatím jsem si vypsala některé zásadní informace. Třeba že by člověk měl za den sníst asi dvě kila jídla. Z toho pět porcí ovoce nebo zeleniny, hrst ořechů, třicet až šedesát gramů čokolády a taky třicet gramů vlákniny. Už ale nepíšou, zda se u vlákniny počítá i ta v ovoci ani zda je třeba rozlišovat vlákninu rozpustnou a nerozpustnou. To bych ale pak musela do tabulky přimalovat ještě jeden sloupeček. A množství ryb uvádějí za týden, mám to teda do tabulky vydělit sedmi?
Před jídlem je dobré žvýkat žvýkačku, to prý přepíná mozek na konzumaci. Žvýkačky ovšem zas nedoporučuje moje zubařka, asi má s tím přepínám nějaké špatné zkušenosti. A já na ni dám, protože je nejlepší. K pití jsou třeba za den tři decilitry na deset kilogramů tělesné váhy. K tomu tryptofan, bé šest, hořčík a serotonin. Fajn, už jen dohledat množství.
Teď ještě skladba jídelníčku. Pokud to dobře chápu, je dobré být vitarián, vegetarián, vegan a taky konzumovat jen maso, vejce, mléčné výrobky a čokoládu. Pak jsem si poznamenala ještě výhody dělené stravy, ale to dám asi zatím do závorky, protože sedm nejde dělit dvěma, tak by se mi ty ryby dost špatně přepočítávaly. Zvlášť když se má jíst pětkrát denně. Ještěže nepotřebuju hubnout, to bych musela jíst za den nejmíň šestkrát!
Jak tak koukám na svou tabulku, asi mi k tomu, abych se posunula od své diety, založené na tom, že jím to, na co mám chuť, zrovna moc nepomůže. Navíc se mi pořád nedaří dohledat všeobecně známý fakt, že totiž učení je manuální práce. A tím jsem si docela jistá, protože mi nejlépe vyhovuje systém, který praktikovali v dřívějších dobách lidé pracující na poli – tedy malá snídaně, lehký oběd a pořádná večeře. Už proto, že si pak aspoň můžu být jista, že v noci neumřu hlady.