„To dáme“ aneb co znamená japonské sloveso ganbaru
Mnozí z vás už jistě někdy slyšeli japonské sloveso ganbaru (psáno někdy též na základě výslovnosti jako gambaru), případně jeho tvary ganbatte či ganbarimašó.
Sloveso ganbaru je nejčastěji spojováno s japonskou pověstnou houževnatostí a tvrdou prací, zmiňováno bývá třeba v souvislosti s modernizací Japonska po jeho otevření světu v roce 1868 nebo s poválečnou obnovou v 50. letech minulého století. Najít pro ně přesný překlad je však obtížné a kromě toho se jeho obsah postupem času do jisté míry proměňuje.
Nejčastěji se (podle kontextu) uvádějí překlady jako „vytrvat“, „uspět“, „tvrdě pracovat“, „tvrdě studovat“, „tvrdě trénovat“, „nikdy se nevzdávat“, „udělat, co jen lze“ a podobně. O původu tohoto výrazu existují různé teorie. Jedna z nich říká, že vznikl ze slovního spojení „přilepit (haru/baru) pohled (gan)“, podle jiné měl dříve negativní konotaci a znamenal „být tvrdohlavý (ga wo haru)“.
Důvodů, proč Japonci museli v historii „vytrvat“, je také více. Trpělivost a tvrdou práci vyžadovalo ve starém Japonsku už samotné pěstování rýže a houževnatost se hodila třeba k překonání horkého a vlhkého léta, o živelních pohromách, jako jsou tajfuny a zemětřesení, ani nemluvě.
V době po 2. světové válce se Japonci vrhli s velkou vervou do práce na obnově zničené země bez nároku na volný čas, jak jej chápeme dnes. Jejich ganbaru ale pak vyústilo i v některé neblahé důsledky, z nichž se jako krajní případ jeví „smrt z přepracování“, japonsky karóši.
V dnešní době se chápání slovesa ganbaru poněkud mění. I dnes je sice mladí Japonci hojně používají, už je ale nevnímají zdaleka tak zásadně jako jejich rodiče a zejména prarodiče, kteří ještě volný čas pokládali za něco nepatřičného. Spolu se změnami v jeho vnímání ovšem přicházejí i nové možnosti překladu. Ganbatte kudasai, používané běžně jako součást pozdravu, se tak dá přeložit jako „ať se vám daří“ a ganbarimašó bychom mohli přeložit i jako dnes u nás oblíbené „to dáme“.
Sloveso ganbaru je nejčastěji spojováno s japonskou pověstnou houževnatostí a tvrdou prací, zmiňováno bývá třeba v souvislosti s modernizací Japonska po jeho otevření světu v roce 1868 nebo s poválečnou obnovou v 50. letech minulého století. Najít pro ně přesný překlad je však obtížné a kromě toho se jeho obsah postupem času do jisté míry proměňuje.
Nejčastěji se (podle kontextu) uvádějí překlady jako „vytrvat“, „uspět“, „tvrdě pracovat“, „tvrdě studovat“, „tvrdě trénovat“, „nikdy se nevzdávat“, „udělat, co jen lze“ a podobně. O původu tohoto výrazu existují různé teorie. Jedna z nich říká, že vznikl ze slovního spojení „přilepit (haru/baru) pohled (gan)“, podle jiné měl dříve negativní konotaci a znamenal „být tvrdohlavý (ga wo haru)“.
Důvodů, proč Japonci museli v historii „vytrvat“, je také více. Trpělivost a tvrdou práci vyžadovalo ve starém Japonsku už samotné pěstování rýže a houževnatost se hodila třeba k překonání horkého a vlhkého léta, o živelních pohromách, jako jsou tajfuny a zemětřesení, ani nemluvě.
V době po 2. světové válce se Japonci vrhli s velkou vervou do práce na obnově zničené země bez nároku na volný čas, jak jej chápeme dnes. Jejich ganbaru ale pak vyústilo i v některé neblahé důsledky, z nichž se jako krajní případ jeví „smrt z přepracování“, japonsky karóši.
V dnešní době se chápání slovesa ganbaru poněkud mění. I dnes je sice mladí Japonci hojně používají, už je ale nevnímají zdaleka tak zásadně jako jejich rodiče a zejména prarodiče, kteří ještě volný čas pokládali za něco nepatřičného. Spolu se změnami v jeho vnímání ovšem přicházejí i nové možnosti překladu. Ganbatte kudasai, používané běžně jako součást pozdravu, se tak dá přeložit jako „ať se vám daří“ a ganbarimašó bychom mohli přeložit i jako dnes u nás oblíbené „to dáme“.