V létě jsou dlouhé dny, tak mívám vždy víc času. Jako obvykle touto dobou se proto sem tam probírám starými poznámkami, které mám po papírech i v počítači, a opět bláhově doufám, že je letos konečně budu umět nějak roztřídit či dokonce použít.

Chtěla jsem se sice jít večer projít, ale ve vedlejším bytě se točí nějaký film, kvůli kterému nesmíme parkovat v blízkosti domu, tak jsem se prošla už odpoledne. Teď jsem tomu ovšem ráda, protože celá chodba je zarovnaná světly, kamerami a různými přístroji, takže kdybych chtěla jít ven, musela bych se leda spustit oknem, což dělám dost nerada. Usadila jsem se raději u psacího stolu a spustila se jen do hlubin počítače.

Několika docela nepravděpodobnými cestami jsem se postupně proklikala až ke složce, v níž jsem našla pečlivě srovnané soubory s náměty na povídky se špatným koncem. Tu složku jsem vytvořila někdy na začátku tisíciletí, poté co jsem si přečetla první díl série Řada nešťastných příhod sourozenců Baudelairových s názvem Zlý začátek. Pojmenovala jsem ji ZLYKONEC a postupně jsem do ní pak několik let vkládala soubory s rozpracovanými texty povídek.

Složka už je dnes trochu zaprášená a koncovky souborů také nepřipomínají nic, co bych v posledních letech používala. Otevřít soubory se mi zatím nepodařilo, ale jsem na sebe pyšná, že se mi povedlo aspoň dešifrovat většinu názvů povídek. Jména souborů byla totiž dost úsporná.

Vášnivý houbař, Nesnesitelná stařenka, Mrtvola v zahradě, Fajnový ruce, Útěky, Uklízečka, Pozdní příchod, Když už je řeč o holi, Staré hodiny, Dopisy, Zdání klame, Obrazárna, Tramvaj, Na scéně, Mosty, Milostná vzpomínka, Výkřik. Pro začátek to pokládám za úspěch.

Určitě se ještě budu pokoušet soubory otevřít, a kdyby to nešlo, budu přemýšlet o tom, zda bych ty povídky neměla napsat znovu. Dnes už ale asi ne. Dialogy, které ke mně doléhají z chodby a taky otevřenými dveřmi přes balkón z vedlejšího bytu, mi nějak nepřinášejí tu správnou inspiraci. Do seznamu povídek jsem si ale připsala název Filmaři.