3 roky od Vykročení
Dnes si připomínáme tři roky od prvního výskytu nemoci covid-19 u nás. Život mnoha z nás se tehdy změnil, pro některé nastal čas hledání nových cest. Pro mě to byl impuls k psaní. Od té doby mi vyšly tři knížky a na cestě jsou další. Děkuju všem, kteří jdou se mnou a čtou mě!
Vykročení (in Zápisky z bezčasí aneb rok s koronavirem, Kant 2021)
Taky si představujete, jak by bylo skvělé, kdybyste mohli být na chvilku sami, jenže místo toho máte pořád kolem sebe celou milovanou rodinu? Posloucháte raději cvičení na klavír, kytaru a ukulele, anebo hodiny zpěvu přes Skype? Nebo vám stačí každodenní videokonference v pokoji, kde máte v temném koutku pracovní stůl? Potřebujete současně pracovat na několika projektech, o jejichž smyslu však v kontextu aktuálního dění do jisté míry pochybujete? Denně vaříte, pečete, uklízíte, perete, šijete roušky a marně se snažíte zklidnit dohady mezi postpubertálními dětmi? Ano? A jak to zvládáte při současném zachování duševního zdraví?
Já jsem pevně rozhodnutá se z toho všeho nezcvoknout, a tak se vydávám na cestu. Na cestu, na níž není důležité to, co jsem si sbalila do kufru či batohu, nýbrž to, co si nesu v sobě. Nejsem vázaná časem, prostorem ani žádnými dopravními prostředky, úplně si vystačím se svou představivostí.
Spící myšlenka
sklouzla z pera na papír.
Zatím je v plenkách.
Drobné postřehy, nahodilé veršíky, úvahy a ovšem i sny, to všechno jsou moji věrní průvodci, o něž se bezesporu mohu na své cestě opřít. Všude se něco děje, kolem mě, ale i ve mně, a na všechno se dá nahlížet z rozličných úhlů pohledu: zevnitř (to někdy bolí), ale třeba i úplně nezaujatě, zvnějšku. Ze všeho nejlepší je ovšem to prolínání, které umožňuje vidět subjektivní významy v pohybu hodinových ručiček, ve zvuku dešťových kapek dopadajících na římsu i v jemných záchvěvech větru, který si pohrává s pažitkou v květináči na balkóně.
V křehkém ovzduší
opatrně vymetám
tunýlky v duši.
To, co vymetu,
usmažím a upeču,
stáhnu roletu.
Nevím, jak dlouho půjdu ani kam dojdu. Ale to přece nevadí, vlastně se to do dnešní nejisté doby možná docela hodí. Máte-li chuť, pojďte se mnou.
(Více o mých knížkách a zákulisí vybraných příběhů z první knihy zápisků najdete zde.)
Vykročení (in Zápisky z bezčasí aneb rok s koronavirem, Kant 2021)
Taky si představujete, jak by bylo skvělé, kdybyste mohli být na chvilku sami, jenže místo toho máte pořád kolem sebe celou milovanou rodinu? Posloucháte raději cvičení na klavír, kytaru a ukulele, anebo hodiny zpěvu přes Skype? Nebo vám stačí každodenní videokonference v pokoji, kde máte v temném koutku pracovní stůl? Potřebujete současně pracovat na několika projektech, o jejichž smyslu však v kontextu aktuálního dění do jisté míry pochybujete? Denně vaříte, pečete, uklízíte, perete, šijete roušky a marně se snažíte zklidnit dohady mezi postpubertálními dětmi? Ano? A jak to zvládáte při současném zachování duševního zdraví?
Já jsem pevně rozhodnutá se z toho všeho nezcvoknout, a tak se vydávám na cestu. Na cestu, na níž není důležité to, co jsem si sbalila do kufru či batohu, nýbrž to, co si nesu v sobě. Nejsem vázaná časem, prostorem ani žádnými dopravními prostředky, úplně si vystačím se svou představivostí.
Spící myšlenka
sklouzla z pera na papír.
Zatím je v plenkách.
Drobné postřehy, nahodilé veršíky, úvahy a ovšem i sny, to všechno jsou moji věrní průvodci, o něž se bezesporu mohu na své cestě opřít. Všude se něco děje, kolem mě, ale i ve mně, a na všechno se dá nahlížet z rozličných úhlů pohledu: zevnitř (to někdy bolí), ale třeba i úplně nezaujatě, zvnějšku. Ze všeho nejlepší je ovšem to prolínání, které umožňuje vidět subjektivní významy v pohybu hodinových ručiček, ve zvuku dešťových kapek dopadajících na římsu i v jemných záchvěvech větru, který si pohrává s pažitkou v květináči na balkóně.
V křehkém ovzduší
opatrně vymetám
tunýlky v duši.
To, co vymetu,
usmažím a upeču,
stáhnu roletu.
Nevím, jak dlouho půjdu ani kam dojdu. Ale to přece nevadí, vlastně se to do dnešní nejisté doby možná docela hodí. Máte-li chuť, pojďte se mnou.
(Více o mých knížkách a zákulisí vybraných příběhů z první knihy zápisků najdete zde.)