Za hranice přízemnosti
S americkým raketoplánem je konec. Návštěva floridského Kennedy Space Center – místa startů a přistání amerických astronautů od doby Apollo – mě překvapila nostalgickou náladou mezi zaměstnanci i astronauty.
Zbývají mu už jen dva lety. Od příštího roku budou američtí astronauti startovat z kazašského Bajkonuru v pronajatých ruských raketách. Existující raketoplány poputují do muzeí. NASA propouští tisíce zaměstnanců.
Chybí peníze a směr pro další vývoj. Chybí prý také talentovaní matematici, fyzici a inženýři. Ti nejlepší z amerických univerzit totiž nejsou Američané.
Politici a veřejnost si prý neuvědomují, za kolik vymožeností vděčíme kosmickému výzkumu. Od zdravotnictví, přes počítačovou a dopravní techniku, ochranu životního prostředí a výrobní technologie a produktivitu v průmyslu, výsledky vzdáleného kosmického výzkumu vlastně využíváme všichni každý den. (Zajímavý přehled najdete v nedávné publikaci NASA.)
Přitom je pozoruhodné, jak se vesmírný výzkum proměnil ze symbolu křečovité konkurence studené války na vzor mezinárodní spolupráce. Z dob, kdy se Spojené státy obávaly technologické superiority někdejšího Sovětského svazu, připomínají mediální záznamy šok Američanů z úspěšného orbitu Jurije Gagarina. Šok, který vyprovokoval Prezidenta Kennedyho k tomu, aby předložil vidinu a podřídil státní rozpočet cíli prvenství na Měsíci.
Dnes už ve vesmírném výzkumu tolik nejde o prvenství a národní hrdost. Jedná se spíše o obrovská konsorcia, která s podporou veřejných prostředků mnoha zemí, posunují vpřed výzkum i jeho využití v běžném životě. Mezinárodní vesmírná stanice je toho příkladem.
Vesmírný výzkum – a řešení závažných problémů života a lidstva – ale vyžadují investice a odvahu v míře, na kterou nestačí vidina finančního zisku v soukromém sektoru. Nutné jsou určité ideály, zájem o lepší zítřky, a rostoucí měrou také politická odvaha a spolupráce za hranice úzce vymezeného národního zájmu.
Na Prezidenta Obamu čeká v novém roce výběr z deseti návrhů, kam zaměřit budoucí vesmírný výzkum a kolik na něj vydat ze státního rozpočtu. Poslat člověka zpátky na Měsíc? Nebo na Mars? Hledat život mimo zeměkouli? Zaměstnanci Kennedy Space Center mají obavy, že Prezident Obama sice má ideály, ale není připraven za ně platit.
Přejme si do nového roku, aby se světovým i našim politikům dostávalo moudrosti, odvahy a schopnosti naplňovat vizi, kterou bude moci ocenit naše i příští generace.
Pro inspiraci do nového roku: www.nasa.gov
Zbývají mu už jen dva lety. Od příštího roku budou američtí astronauti startovat z kazašského Bajkonuru v pronajatých ruských raketách. Existující raketoplány poputují do muzeí. NASA propouští tisíce zaměstnanců.
Chybí peníze a směr pro další vývoj. Chybí prý také talentovaní matematici, fyzici a inženýři. Ti nejlepší z amerických univerzit totiž nejsou Američané.
Politici a veřejnost si prý neuvědomují, za kolik vymožeností vděčíme kosmickému výzkumu. Od zdravotnictví, přes počítačovou a dopravní techniku, ochranu životního prostředí a výrobní technologie a produktivitu v průmyslu, výsledky vzdáleného kosmického výzkumu vlastně využíváme všichni každý den. (Zajímavý přehled najdete v nedávné publikaci NASA.)
Přitom je pozoruhodné, jak se vesmírný výzkum proměnil ze symbolu křečovité konkurence studené války na vzor mezinárodní spolupráce. Z dob, kdy se Spojené státy obávaly technologické superiority někdejšího Sovětského svazu, připomínají mediální záznamy šok Američanů z úspěšného orbitu Jurije Gagarina. Šok, který vyprovokoval Prezidenta Kennedyho k tomu, aby předložil vidinu a podřídil státní rozpočet cíli prvenství na Měsíci.
Dnes už ve vesmírném výzkumu tolik nejde o prvenství a národní hrdost. Jedná se spíše o obrovská konsorcia, která s podporou veřejných prostředků mnoha zemí, posunují vpřed výzkum i jeho využití v běžném životě. Mezinárodní vesmírná stanice je toho příkladem.
Vesmírný výzkum – a řešení závažných problémů života a lidstva – ale vyžadují investice a odvahu v míře, na kterou nestačí vidina finančního zisku v soukromém sektoru. Nutné jsou určité ideály, zájem o lepší zítřky, a rostoucí měrou také politická odvaha a spolupráce za hranice úzce vymezeného národního zájmu.
Na Prezidenta Obamu čeká v novém roce výběr z deseti návrhů, kam zaměřit budoucí vesmírný výzkum a kolik na něj vydat ze státního rozpočtu. Poslat člověka zpátky na Měsíc? Nebo na Mars? Hledat život mimo zeměkouli? Zaměstnanci Kennedy Space Center mají obavy, že Prezident Obama sice má ideály, ale není připraven za ně platit.
Přejme si do nového roku, aby se světovým i našim politikům dostávalo moudrosti, odvahy a schopnosti naplňovat vizi, kterou bude moci ocenit naše i příští generace.
Pro inspiraci do nového roku: www.nasa.gov