Názor, co je pro malé dítě a jeho matku nejlepší, nás mezi vyspělými zeměmi řadí k těm konzervativním. Výsledkem je nejnižší zaměstnanost žen s malými dětmi mezi všemi vyspělými zeměmi. Souvisí u nás nízká zaměstnanost matek s nízkou porodností?

Nízká porodnost oslabuje náš důchodový systém. Měla by se tedy debata o důchodové reformě snažit hledat i nová řešení pro to, aby naše společnost mohla mít více dětí? Tímto článkem volně navazuji na dva předchozí o důchodových reformách na tomto blogu.

Co říkají čísla

1) Země s vyšší porodností mají také vyšší zaměstnanost matek

Podle údajů OECD dosahují porodnosti okolo dvou dětí na ženu pouze ty vyspělé země, ve kterých jsou ženy s malými dětmi ve vyšší míře zaměstnány. K těmto zemím patří Francie, Švédsko, Dánsko, Holandsko, Finsko, Belgie, USA, Velká Británie a Irsko (viz graf níže).



2) Nízká porodnost je hlavně v zemích, ve kterých mateřství představuje hluboký pokles zaměstnanosti žen

Údaje OECD ukazují, že ty země, které vykazují nejhlubší pokles zaměstnanosti žen v souvislosti s mateřstvím, jsou také země, které mají nízkou porodnost.

Zaměstnanost žen s dítětem ve věku do 15 let je ve vyspělých zemích 62 procent, v průměru o necelých 10 procent nižší než obecná zaměstnanost žen ve věku 25-49 let. V zemích s vyšší porodností je rozdíl mezi zaměstnaností žen s dítětem do 15 let a ostatních žen obecně nižší.

U nás, v Maďarsku a na Slovensku je propad zaměstnanosti žen s dítětem do 15 let nejhlubší. Zatímco průměrná zaměstnanost žen ve věku 25-49 let je u nás 75 procent, tedy na úrovni srovnatelné s jinými vyspělými zeměmi, je zaměstnanost žen s dětmi do 15 let pouhých 50 procent. Pokles zaměstnanosti mezi matkami s dítětem do 15 let je tedy 25 procent. Pro srovnání, ve skandinávských zemích není patrný téměř žádný rozdíl v zaměstnanosti žen s dětmi ve věku nad 5 let.

Mezi vyspělými zeměmi je u nás zvláště pozoruhodné, že pracuje pouze 12 procent žen s dítětem ve věku do 3 let. Tak nízkou hladinu zaměstnanosti matek s malými dětmi nemá žádná jiná vyspělá země. Zaměstnanost matek s dítětem do 3 let na hladině pod 20 procenty má pouze Maďarsko a Slovensko. Toto jsou také země s velmi nízkou porodností.

Co na to říct?

Především potřebujeme znát faktory, které ovlivňují rozhodování žen o tom, jestli se vdát a mít děti. Nezaujaté studie faktorů porodnosti, které by byly podloženy podrobnou analýzou odpovědí a situace dostatečně velkého reprezentativního vzorku žen, u nás zatím chybí. Mezinárodní analýzy například ukazují, že jedním z hlavních faktorů pro rozhodnutí žen, jestli mít nebo nemít dítě a kolik dětí mít, je dostupnost kvalitní péče o děti.

Znalost skutečného stavu by nám možná pomohla namířit veřejné výdaje a úlohu státu ve vztahu k porodnosti a podpoře rodin s dětmi efektivnějším směrem než doposud. Směrem, který by ženám, pokud chtějí, třeba lépe umožnil spojit své zaměstnání s rolí matky. Směrem, který by rodinám usnadnil rozhodnutí pro rodičovství a další dítě. Tento směr by možná učinil naši společnost vyváženější a do budoucna také posílil náš důchodový systém.


__________

Více k důchodovým reformám u nás a v zahraničí nedávno na tomto blogu.

__________

Poznámka: Zajímavé výsledky nedávného empirického výzkumu (měření na základě rozsáhlého průzkumu v zemích OECD).
- Děti, které tráví v útlém věku alespoň několik hodin týdně pod vedením odborných pedagogů a psychologů ve stimulujícím prostředí, mají v průměru lepší výsledky ve svém rozvoji a v připravenosti na školu ve srovnání s dětmi, které jsou bez odborného vedení.
- Matky v domácnosti věnují pouze necelou jednu čtvrtinu svého společného času s dětmi jejich výchově a stimulaci jejich rozvoje. Ostatní čas připadá na fyzickou práci okolo dětí a domácnosti.

__________

Zdroje:
OECD Family database www.oecd.org/els/social/family/database
OECD Society at a Glance 2011