Mylné představy o inkluzivním školství
Je vhodné vyučovat všechny děti bez rozdílu ve třídách běžných škol? Pouze pokud se žákům s problémy věnují speciální pedagogové.
Jádrem úspěchu Finska jsou speciální pedagogové
Podstatou úspěchu školství Finska (které stoupenci inkluzivního školství často dávají za příklad) není to, že se ve třídách spolu učí děti bez ohledu na své schopnosti a úsilí.
Inkluzivní vzdělávání na základních a středních školách ve Finsku vděčí za svůj úspěch speciálním pedagogům.
Speciální pedagogové se ve finských běžných školách věnují třetině žáků, což je mnohem vyšší podíl než v jiných zemích. Většině žáků s problémy stačí krátkodobé speciální programy, které doplňují běžnou výuku s cílem udržovat tempo všech žáků v souladu se standardem.
Téměř jedna šestina žáků ve finských základních a středních školách trpí podle vyhodnocení školních psychologů vážnějšími problémy s učením a chováním. Tito žáci jsou umísťováni do speciálních tříd.
Ve speciálních třídách se žákům věnují učitelé kvalifikovaní pro práci s nejrůznějšími poruchami učení a chování, které způsobují problémy v rámci vzdělávacího procesu. Získat kvalifikaci pro práci ve speciálních třídách vyžaduje absolvování výběrových vzdělávacích kurzů a náročných zkoušek.
Příležitosti pro děti nadané, průměrné i znevýhodněné
Podle mezinárodních hodnocení (např. detailních vyhodnocení testů PISA) naše školství poskytuje dobré příležitosti pro nadané děti s dobrým socio-ekonomickým zázemím.
Výsledky testů ale naznačují, že náš vzdělávací systém trpí dvěma problémy:
1) Děti ze slabších sociálních skupin mají bez ohledu na své schopnosti menší šance na kvalitní vzdělání.
2) Podíl dětí, které mají ve škole nedostatečné výsledky, je příliš vysoký (vyšší, než je průměr ve vyspělých zemích).
I přes určité zlepšení v posledním desetiletí, české školství ve vztahu k žákům ze slabších sociálních skupin pokulhává za většinou ostatních vyspělých zemí.
Je nerealistické očekávat, že řešením bude jednoduché začlenění všech žáků do běžných tříd.
Žáci, kteří nemají podnětné prostředí k učení doma, či trpí poruchami učení nebo chování, potřebují kvalitní speciální pedagogy, ať už jsou v jakékoli třídě.
Celé řadě problémů je navíc možno předejít kvalitními výchovně-vzdělávacími programy pro rodiče a děti v útlém a předškolním věku.
Jádrem úspěchu Finska jsou speciální pedagogové
Podstatou úspěchu školství Finska (které stoupenci inkluzivního školství často dávají za příklad) není to, že se ve třídách spolu učí děti bez ohledu na své schopnosti a úsilí.
Inkluzivní vzdělávání na základních a středních školách ve Finsku vděčí za svůj úspěch speciálním pedagogům.
Speciální pedagogové se ve finských běžných školách věnují třetině žáků, což je mnohem vyšší podíl než v jiných zemích. Většině žáků s problémy stačí krátkodobé speciální programy, které doplňují běžnou výuku s cílem udržovat tempo všech žáků v souladu se standardem.
Téměř jedna šestina žáků ve finských základních a středních školách trpí podle vyhodnocení školních psychologů vážnějšími problémy s učením a chováním. Tito žáci jsou umísťováni do speciálních tříd.
Ve speciálních třídách se žákům věnují učitelé kvalifikovaní pro práci s nejrůznějšími poruchami učení a chování, které způsobují problémy v rámci vzdělávacího procesu. Získat kvalifikaci pro práci ve speciálních třídách vyžaduje absolvování výběrových vzdělávacích kurzů a náročných zkoušek.
Příležitosti pro děti nadané, průměrné i znevýhodněné
Podle mezinárodních hodnocení (např. detailních vyhodnocení testů PISA) naše školství poskytuje dobré příležitosti pro nadané děti s dobrým socio-ekonomickým zázemím.
Výsledky testů ale naznačují, že náš vzdělávací systém trpí dvěma problémy:
1) Děti ze slabších sociálních skupin mají bez ohledu na své schopnosti menší šance na kvalitní vzdělání.
2) Podíl dětí, které mají ve škole nedostatečné výsledky, je příliš vysoký (vyšší, než je průměr ve vyspělých zemích).
I přes určité zlepšení v posledním desetiletí, české školství ve vztahu k žákům ze slabších sociálních skupin pokulhává za většinou ostatních vyspělých zemí.
Je nerealistické očekávat, že řešením bude jednoduché začlenění všech žáků do běžných tříd.
Žáci, kteří nemají podnětné prostředí k učení doma, či trpí poruchami učení nebo chování, potřebují kvalitní speciální pedagogy, ať už jsou v jakékoli třídě.
Celé řadě problémů je navíc možno předejít kvalitními výchovně-vzdělávacími programy pro rodiče a děti v útlém a předškolním věku.