Že bez úsměvu? Ale úkol splněn. Aneb Jaké jsou české veřejné služby?
Česká pošta se ukázala jako nejspolehlivější mezi 157 poštovními systémy světa. Možná máme lepší veřejné služby než si myslíme.
Nekonečné reformy
S veřejnými službami jsou problémy. Všude.
Proto procházejí veřejné sektory a systémy poskytování veřejných služeb v mnoha zemích neustálými reformami. Hlavním cílem takových reforem bývá sladit motivaci politiků, státních zaměstnanců a poskytovatelů služeb s potřebami a zájmy občanů. Někdy se jako řešení jeví privatizace služeb, ať už pošt, železnic, škol nebo nemocnic. Jindy se zvýší mzdy státním zaměstnancům.
Výlsedky takových reforem ale ve velké většině nesplní očekávání. Veřejné služby jsou často komplexní a ani privatizace ani zvýšení mezd nejsou postačující podmínkou pro jejich lepší fungování.
Poštovní experiment
Ve svém výborném pojednání o fungování veřejných služeb vědci Harvardovy a Ottavské univerzity testovali poštovní systémy různých zemí. Z USA zaslali leteckou poštou dvě obálky do pěti největších měst v každé ze 159 vybraných zemí (celkově tedy deset obálek do každé země). Obálky byly opatřeny správnou poštovní známkou a správnou adresou odesílatele. Adresa příjemce byla ovšem vymyšlena a ve skutečnosti adresát ani jeho adresa, tak jak byla uvedena na obálce, neexistovali. Uvnitř obálky byl dopis o důležitosti projektu a o nutnosti vrátit obálku na adresu odesílatele v případě nezvěstnosti adresáta. Žádost o navrácení dopisu v případě nedoručení byla uvedena i na obálce. Podle mezinárodních dohod mají poštovní systémy vrátit nedoručené zásilky na adresu odesílatele do jednoho měsíce na účet poštovního systému, ze kterého byla zásilka původně odeslána (v tomto případě tedy pošty USA).
Česká republika – spolu s Japonskem, Kanadou, Německem a Norskem – byla jednou z mála zemí, které vrátily všech deset obálek zpět odesílateli. V průměru se z vyspělých zemí vrátilo 6 obálek. Ze 16 zemí – jako jsou např. Kambodža, Rusko a Tádžikistán – se nevrátila ani jedna ze zaslaných obálek.
Hlubší analýza charakteristik veřejných sektorů a poštovních systémů ve zkoumaných 159 zemích pak ukázala, že dobrým prediktorem spolehlivých veřejných služeb je hlavně:
• oddělení státní správy od politiky
• výběr kandidátů na pracovní místa ve státní správě podle jejich schopností (a ne např. známostí)
• odměňování státních zaměstnanců a poskytovatelů služeb podle výsledků jejich práce
Dobré veřejné služby navzdory politikům?
Je možé, že nehledě na korupci a nedostatky našich politiků a bez ohledu na to, že návštěvy pošt nebo jiných zařízení veřejných služeb nám jen málokdy zlepší náladu, jsou veřejné služby v České republice celkem spolehlivé?
Je možné, že ač se nám jejich jednání většinou nelíbí a že vlídného slova se nám od nich dostane jen zřídka, dělají naši státní zaměstnanci a poskytovatelé veřejných služeb svou práci vlastně celkem dobře?
Graf: Mezinárodní prvenství České pošty
Nekonečné reformy
S veřejnými službami jsou problémy. Všude.
Proto procházejí veřejné sektory a systémy poskytování veřejných služeb v mnoha zemích neustálými reformami. Hlavním cílem takových reforem bývá sladit motivaci politiků, státních zaměstnanců a poskytovatelů služeb s potřebami a zájmy občanů. Někdy se jako řešení jeví privatizace služeb, ať už pošt, železnic, škol nebo nemocnic. Jindy se zvýší mzdy státním zaměstnancům.
Výlsedky takových reforem ale ve velké většině nesplní očekávání. Veřejné služby jsou často komplexní a ani privatizace ani zvýšení mezd nejsou postačující podmínkou pro jejich lepší fungování.
Poštovní experiment
Ve svém výborném pojednání o fungování veřejných služeb vědci Harvardovy a Ottavské univerzity testovali poštovní systémy různých zemí. Z USA zaslali leteckou poštou dvě obálky do pěti největších měst v každé ze 159 vybraných zemí (celkově tedy deset obálek do každé země). Obálky byly opatřeny správnou poštovní známkou a správnou adresou odesílatele. Adresa příjemce byla ovšem vymyšlena a ve skutečnosti adresát ani jeho adresa, tak jak byla uvedena na obálce, neexistovali. Uvnitř obálky byl dopis o důležitosti projektu a o nutnosti vrátit obálku na adresu odesílatele v případě nezvěstnosti adresáta. Žádost o navrácení dopisu v případě nedoručení byla uvedena i na obálce. Podle mezinárodních dohod mají poštovní systémy vrátit nedoručené zásilky na adresu odesílatele do jednoho měsíce na účet poštovního systému, ze kterého byla zásilka původně odeslána (v tomto případě tedy pošty USA).
Česká republika – spolu s Japonskem, Kanadou, Německem a Norskem – byla jednou z mála zemí, které vrátily všech deset obálek zpět odesílateli. V průměru se z vyspělých zemí vrátilo 6 obálek. Ze 16 zemí – jako jsou např. Kambodža, Rusko a Tádžikistán – se nevrátila ani jedna ze zaslaných obálek.
Hlubší analýza charakteristik veřejných sektorů a poštovních systémů ve zkoumaných 159 zemích pak ukázala, že dobrým prediktorem spolehlivých veřejných služeb je hlavně:
• oddělení státní správy od politiky
• výběr kandidátů na pracovní místa ve státní správě podle jejich schopností (a ne např. známostí)
• odměňování státních zaměstnanců a poskytovatelů služeb podle výsledků jejich práce
Dobré veřejné služby navzdory politikům?
Je možé, že nehledě na korupci a nedostatky našich politiků a bez ohledu na to, že návštěvy pošt nebo jiných zařízení veřejných služeb nám jen málokdy zlepší náladu, jsou veřejné služby v České republice celkem spolehlivé?
Je možné, že ač se nám jejich jednání většinou nelíbí a že vlídného slova se nám od nich dostane jen zřídka, dělají naši státní zaměstnanci a poskytovatelé veřejných služeb svou práci vlastně celkem dobře?
Graf: Mezinárodní prvenství České pošty
Mezinárodní prvenství České pošty