V čem Čína zklamala?
Čína toho hodně slibovala, když se v roce 2001 ucházela o uspořádání letošních Olympijských her v Pekingu. Dodržela své sliby anebo zklamala a zaslouží si nedůvěru a případný bojkot?
Zklamání je namístě ve věci životního prostředí. Čína slíbila, že do uspořádání Olympiády zajistí výrazné zlepšení ovzduší v Pekingu. Znečištění ovzduší však zůstalo stejně závažným problémem jakým bylo v roce 2001. Zajímavým zjištěním je, že zlepšení nebylo možno dosáhnout ne proto, že by vláda svoje sliby ignorovala.
Investice do ochrany životního prostředí byly obrovské. Pekingská vláda uzavřela nebo přestěhovala tisíce továren, financovala konverzi desetitisíců lokálních uhelných kotelen na elektřinu či plyn, a podpořila spuštění desítek větrných elektráren. Rychlá motorizace a znečištění z těžkého průmyslu, který závratnou rychlostí roste v okolních provinciích, však negovaly jakákoliv předpokládaná zlepšení kvality pekingského ovzduší. Místní snahy tedy selhaly. A státní agentura na ochranu životního prostředí získala pravomoc na úrovni ministerstva (a tedy například šanci oponovat sektoru průmyslu) až letos. Krátkodobá opatření, jako ohlášená omezení výroby v celé severovýchodní Číně a dopravního provozu v Pekingu během Olympiády, nejspíš přinesou krátkodobá zlepšení a ušetří sportovce dýchacích potíží. Ale to, že někdejší plány selhaly a že je na poslední chvíli zapotřebí takovýchto krkolomných opatření je zdrojem zklamání.
Co jiného Čína slíbila a nedodržela? Co může být důvodem k tomu, aby mezinárodní veřejnost a politici změnili svůj postoj k pekingské Olympiádě? Například situace v Tibetu není jiná teď než byla před 7 či 8 lety, kdy se o místě uspořádání letošní Olympiády rozhodovalo. Pokud nějaká změna pro obyčejného Tibeťana během posledních let byla, tak je to díky investicím do místního školství a zdravotnictví spíše k lepšímu.
Nejsem expert na Tibet a není účelem tohoto článku rozebírat otázky Tibetu. Opravdové a nestranné experty na Tibet je vůbec nějak málo slyšet.
Chci pouze říci, že pokud svět v roce 2001 dobrovolně pověřil Čínu uspořádáním letošní Olympiády, jen těžko se logicky vysvětluje, proč se teď zvedá tak silná vlna odporu. Neschovává se za současnými vlnami odporu tak trochu strach z Číny jako nastupující velmoci? Neschovávají se za současnou glorifikací tibetské kultury (která si samozřejmě zaslouží stejnou ochranu jako každá jiná unikátní kultura na zemi) obavy z invaze čínského zboží a pracovní síly?
To je vše. Jen krátká úvaha proti současné módě.
Zklamání je namístě ve věci životního prostředí. Čína slíbila, že do uspořádání Olympiády zajistí výrazné zlepšení ovzduší v Pekingu. Znečištění ovzduší však zůstalo stejně závažným problémem jakým bylo v roce 2001. Zajímavým zjištěním je, že zlepšení nebylo možno dosáhnout ne proto, že by vláda svoje sliby ignorovala.
Investice do ochrany životního prostředí byly obrovské. Pekingská vláda uzavřela nebo přestěhovala tisíce továren, financovala konverzi desetitisíců lokálních uhelných kotelen na elektřinu či plyn, a podpořila spuštění desítek větrných elektráren. Rychlá motorizace a znečištění z těžkého průmyslu, který závratnou rychlostí roste v okolních provinciích, však negovaly jakákoliv předpokládaná zlepšení kvality pekingského ovzduší. Místní snahy tedy selhaly. A státní agentura na ochranu životního prostředí získala pravomoc na úrovni ministerstva (a tedy například šanci oponovat sektoru průmyslu) až letos. Krátkodobá opatření, jako ohlášená omezení výroby v celé severovýchodní Číně a dopravního provozu v Pekingu během Olympiády, nejspíš přinesou krátkodobá zlepšení a ušetří sportovce dýchacích potíží. Ale to, že někdejší plány selhaly a že je na poslední chvíli zapotřebí takovýchto krkolomných opatření je zdrojem zklamání.
Co jiného Čína slíbila a nedodržela? Co může být důvodem k tomu, aby mezinárodní veřejnost a politici změnili svůj postoj k pekingské Olympiádě? Například situace v Tibetu není jiná teď než byla před 7 či 8 lety, kdy se o místě uspořádání letošní Olympiády rozhodovalo. Pokud nějaká změna pro obyčejného Tibeťana během posledních let byla, tak je to díky investicím do místního školství a zdravotnictví spíše k lepšímu.
Nejsem expert na Tibet a není účelem tohoto článku rozebírat otázky Tibetu. Opravdové a nestranné experty na Tibet je vůbec nějak málo slyšet.
Chci pouze říci, že pokud svět v roce 2001 dobrovolně pověřil Čínu uspořádáním letošní Olympiády, jen těžko se logicky vysvětluje, proč se teď zvedá tak silná vlna odporu. Neschovává se za současnými vlnami odporu tak trochu strach z Číny jako nastupující velmoci? Neschovávají se za současnou glorifikací tibetské kultury (která si samozřejmě zaslouží stejnou ochranu jako každá jiná unikátní kultura na zemi) obavy z invaze čínského zboží a pracovní síly?
To je vše. Jen krátká úvaha proti současné módě.