My, Češi. Kdy zase bude náš čas?
Jedná se o sabotáž proti českému národu?
Doufám, že mě diskutéři pod tímto článkem přesvědčí, že se mýlím. Že se jedná o nepochopení a ve skutečnosti o dobrou věc. Uvítám argumenty.
Jak to, že se ta obrovská příležitost připomenout světu moudrost a šikovnost českého národa mění v ostudu napříč domácím politickým spektrem?
Jediným racionálním vysvětlením snad je, že se jedná o sabotáž proti českému národu.
Cui bono?
Češi teď právě měli velkou šanci. Šanci ukázat světu, že jsou nápadití, osobití. Jako už kdysi, několikrát v dějinách.
Na Česko se upírají oči na pódiu G-20, summitu Evropské unie a USA, summitu Evropské unie a Číny. Do čela těchto elitních klubů se ČR běžně nedostane. Využijeme toho, abychom ostatním ukázali, kdo jsme a za čím si stojíme?
Že je Obamova cesta nákladných státních ekonomických pobídek cestou do pekel? Dobře. Vysvětlete. V současné krizi svět lační po nových odhaleních a myšlenkách.
Vysvětlete svou kritiku. Jak že je třeba napravit anglosaský kapitalismus? Jak že je možno vrátit „americký sen“ do života běžného smrtelníka ať už v USA nebo jinde? Jak přimějeme stát, aby zajistil fungování trhu, a trh, aby se nezvrhl v prosté okrádání?
Vysvětlíte svou kritiku a z Havla morální politiky může český národ světu představit Topolánka „důvěryhodné ekonomiky“.
Kritiku nikdo moc nevysvětlil... Nakonec se ukázalo, že vlastně ani nevíme, kdo za český národ má vůbec právo mluvit a přijímat jakékoliv závazky.
Jedna vláda padla. Ti, kdo ji svrhli, nemají jinou.
Český národ, aniž si to možná mnozí uvědomují, se zvenku jeví jako rozhádaná rodina, která svými hádkami přichází o dobrou pověst a možnosti budoucího zisku stejně tak jako o příležitost ovlivnit běh světových událostí.
Komu je to ku prospěchu? Ne ODS, která ztrácí možnost reprezentovat ČR v době evropského předsednictví a rozhodovat o politice v době balíčků a rostoucích státních výdajů. Ne ČSSD, která věděla předem, že se do vládnoucích pozic před volbami nedostane.
Nejvíce je to snad ku prospěchu francouzskému prezidentovi Sarkozymu, který už dávno naznačoval, že postkomunistické země nejsou natolik spolehlivé, aby se ujímaly evropského předsednictví.
Anebo má někdo dlouhodobější kalkulace? Odejmout Topolánkově vládě možnost příliš se mezinárodně zviditelnit, případně získat i nějaký ten mezinárodní úspěch, a udržet si výhodné pozice do příštích voleb?
A zaplatit za to důvěryhodností českého národa?
Raději píši o věcech, kterým rozumím. Tentokrát spoléhám na diskuzi, že osvětlí racionalitu současné české politiky a vysvětlí, že si dělám naprosto zbytečné starosti.
____________________________
Dodatek 12.4. Krátká reakce na pár nedorozumění odhalených v diskuzi:
1) Nepíšu, že rutinní předsednictví EU je samo o sobě obrovskou příležitostí. Kontext historické ekonomické krize udělal z předsednictví EU výjimečnou příležitost.
2) Nezáleží tolik na tom "zviditelnit se", ale přinést nové myšlenky v době kdy je jich třeba, kdy je o neotřelé myšlenky zájem, a kdy stojíme na podiu, které má světovou pozornost.
3) Nepíšu o dosažených nebo nedosažených úspěších našeho předsednictví, o dobré nebo špatné úrovni Topolánkovy vlády či opozice – ale pouze a jenom o tom, že marníme velkou příležitost (viz bod 1 a 2).
4) Cílenou sabotáž v mezinárodním kontextu si lze sice těžko představit, ale seznam těch, kteří na českém promarnění příležitosti (více či méně náhodně) získávají svůj prospěch zahrnuje řadu zahraničních stejně tak jako některých osobních domácích zájmů.
Zdravím čtenáře a děkuji za příspěvky do diskuze.
Doufám, že mě diskutéři pod tímto článkem přesvědčí, že se mýlím. Že se jedná o nepochopení a ve skutečnosti o dobrou věc. Uvítám argumenty.
Jak to, že se ta obrovská příležitost připomenout světu moudrost a šikovnost českého národa mění v ostudu napříč domácím politickým spektrem?
Jediným racionálním vysvětlením snad je, že se jedná o sabotáž proti českému národu.
Cui bono?
Češi teď právě měli velkou šanci. Šanci ukázat světu, že jsou nápadití, osobití. Jako už kdysi, několikrát v dějinách.
Na Česko se upírají oči na pódiu G-20, summitu Evropské unie a USA, summitu Evropské unie a Číny. Do čela těchto elitních klubů se ČR běžně nedostane. Využijeme toho, abychom ostatním ukázali, kdo jsme a za čím si stojíme?
Že je Obamova cesta nákladných státních ekonomických pobídek cestou do pekel? Dobře. Vysvětlete. V současné krizi svět lační po nových odhaleních a myšlenkách.
Vysvětlete svou kritiku. Jak že je třeba napravit anglosaský kapitalismus? Jak že je možno vrátit „americký sen“ do života běžného smrtelníka ať už v USA nebo jinde? Jak přimějeme stát, aby zajistil fungování trhu, a trh, aby se nezvrhl v prosté okrádání?
Vysvětlíte svou kritiku a z Havla morální politiky může český národ světu představit Topolánka „důvěryhodné ekonomiky“.
Kritiku nikdo moc nevysvětlil... Nakonec se ukázalo, že vlastně ani nevíme, kdo za český národ má vůbec právo mluvit a přijímat jakékoliv závazky.
Jedna vláda padla. Ti, kdo ji svrhli, nemají jinou.
Český národ, aniž si to možná mnozí uvědomují, se zvenku jeví jako rozhádaná rodina, která svými hádkami přichází o dobrou pověst a možnosti budoucího zisku stejně tak jako o příležitost ovlivnit běh světových událostí.
Komu je to ku prospěchu? Ne ODS, která ztrácí možnost reprezentovat ČR v době evropského předsednictví a rozhodovat o politice v době balíčků a rostoucích státních výdajů. Ne ČSSD, která věděla předem, že se do vládnoucích pozic před volbami nedostane.
Nejvíce je to snad ku prospěchu francouzskému prezidentovi Sarkozymu, který už dávno naznačoval, že postkomunistické země nejsou natolik spolehlivé, aby se ujímaly evropského předsednictví.
Anebo má někdo dlouhodobější kalkulace? Odejmout Topolánkově vládě možnost příliš se mezinárodně zviditelnit, případně získat i nějaký ten mezinárodní úspěch, a udržet si výhodné pozice do příštích voleb?
A zaplatit za to důvěryhodností českého národa?
Raději píši o věcech, kterým rozumím. Tentokrát spoléhám na diskuzi, že osvětlí racionalitu současné české politiky a vysvětlí, že si dělám naprosto zbytečné starosti.
____________________________
Dodatek 12.4. Krátká reakce na pár nedorozumění odhalených v diskuzi:
1) Nepíšu, že rutinní předsednictví EU je samo o sobě obrovskou příležitostí. Kontext historické ekonomické krize udělal z předsednictví EU výjimečnou příležitost.
2) Nezáleží tolik na tom "zviditelnit se", ale přinést nové myšlenky v době kdy je jich třeba, kdy je o neotřelé myšlenky zájem, a kdy stojíme na podiu, které má světovou pozornost.
3) Nepíšu o dosažených nebo nedosažených úspěších našeho předsednictví, o dobré nebo špatné úrovni Topolánkovy vlády či opozice – ale pouze a jenom o tom, že marníme velkou příležitost (viz bod 1 a 2).
4) Cílenou sabotáž v mezinárodním kontextu si lze sice těžko představit, ale seznam těch, kteří na českém promarnění příležitosti (více či méně náhodně) získávají svůj prospěch zahrnuje řadu zahraničních stejně tak jako některých osobních domácích zájmů.
Zdravím čtenáře a děkuji za příspěvky do diskuze.