Češi se mají čím chlubit: Chartou 77
V Číně se zase můžou chlubit prvními uvězněnými disidenty, kteří se inspirovali Chartou v Česku. Kéž je jejich cesta ke svobodě rychlejší.
Minulý týden ve středu uplynulo 33 let od chvíle, co policie zatkla československé chartisty, když nesli prohlášení Charty 77 do tehdejšího komunistického parlamentu. Letošní připomínka vzniku Charty byla symbolická: Václav Havel, Pavel Landovský a Václav Malý se v ten den pokusili předat na čínském velvyslanectví v Praze otevřený dopis československých chartistů adresovaný čínskému prezidentovi, ve kterém bývalí disidenti žádají propuštění čínského chartisty Liou Siao-po, který byl v prosinci 2009 odsouzen k 11 letům vězení. Dveře na velvyslanectví bývalým disidentům nikdo neotevřel, proto museli dopis doručit pouze do schránky.

Liou Siao-po
Manželka vězněného čínského profesora Liou Siao-po, jednoho ze spoluautorů čínské Charty 08, jim za tento čin poděkovala dopisem:
V Pekingu 7. ledna 2010
Vážený pane Havle, pane Landovský a pane biskupe Malý,
z internetu jsem se dozvěděla o Vašem dopisu čínskému prezidentovi Chu Ťin-tchaovi. Vím, že se neustále zajímáte o osud Liou Siao-poa i signatářů Charty 2008 a Chartu 2008 podporujete. Přátelé Liou Siao-poa nejrůznějšími způsoby protestují, ale sami jistě víte, jak je to v zemi bez svobody projevu obtížné. Nemohu vůbec doufat, že by čínská vláda manželovi umožnila spravedlivý a nestranný veřejný proces. Jestliže otevřete libovolné noviny nebo knihu, cokoli, co bylo vydáno v Číně, nenajdete jedinou zmínku o občanu Liou Siao-poovi, byl z médií vymazán již před 20 lety. Vzhledem k tomu, že v našem každodenním životě jsou odposlechy, kontrola, sledování a obtěžování všudypřítomné, můj manžel a já doma o svém absurdním životě říkáváme, že je to „úplně jako z Kafky“...
V Praze i v Pekingu sněžilo, Vaše postavy a Váš dopis mě v zimě zahřály.
Děkuji Vám, vážím si Vás
Liou Sia
(manželka Liou Siao-po)

Liou Siao-po s manželkou
Informace o tom, že československým chartistům leží na srdci, co se děje s jejich čínskými kolegy, se rozletěla nejen do Číny samotné, ale i po celém světě. Otevřený dopis chartistů adresovaný čínskému prezidentovi publikoval například The Washington Post:
Před 33 lety 6. ledna 1977 jsme my, dramatik Václav Havel, herec Pavel Landovský a také spisovatel Ludvík Vaculík byli zatčeni policií ve vlastní zemi, tehdy komunistickým státem pod vládou jedné strany, za „spáchání trestného činu“: sepsání Charty 77 a sbírání podpisů s cílem vyzvat stát k dodržování vlastní ústavy, svých mezinárodních závazků a základních občanských a lidských práv. Později byli někteří z nás odsouzeni k dlouhým trestům odnětí svobody v politicky řízených soudních procesech – stejně způsobem soud v Pekingu ostudně odsoudil pana Liou Siao-po v prosinci 2009.
Je naším hlubokým přesvědčením a chceme to připomenout Vám i Vaší vládě, že není nic podvratného na tom, že se intelektuálové, umělci, spisovatelé a akademici věnují svému základnímu poslání: přemýšlet, reflektovat, pochybovat, kritizovat, tvořit a snažit se navázat otevřený dialog. Naopak současný a budoucí blahobyt společnosti je ohrožen, když stát potlačuje intelektuální debatu ve společnosti.
Čínští tvůrci a signatáři charty jsou stejně jako ti českoslovenští pronásledováni od zveřejnění prohlášení (v prosinci 2008). Uvěznění pana Liou Siao-po bohužel dost možná není posledním podobným případem. Čínská charta se inspiruje tou československou, nicméně liší se v tom, že kromě výzvy k dodržování přijatých mezinárodních závazků obsahuje celkem 19 návrhů, kudy by se měla ubírat reforma země směrem ke svobodě a demokracii. Kromě požadavků na skutečné dodržování základních práv jako svoboda projevu či sdružování návrhy obsahují i vyloženě moderní koncepty, jako je ochrana životního prostředí nebo občanské vzdělávání.
Text čínské charty v češtině zde.
Země, kde se idea Charty 77 zrodila, se přitom stále aktivně hlásí k jejímu odkazu: premiér Fischer požádal české ministerstvo zahraničí, aby si přizvalo čínskou velvyslankyni k rozhovoru o případu pana Liou Siao-po. Na rozdíl od dopisu Havla, Landovského a Malého tuhle výzvu čínské velvyslanectví ignorovat nemůže. A ač čínská vláda odmítá hlasy ze zahraničí volající po zastavení pronásledování svých kritiků, to, že lidé ve světě sledují osud čínských chartistů, vliv i na čínskou vládu má.
Podporovat disidenty v Číně (a nejen tam) je úkol příhodný pro zemi s komunistickou minulostí, jde ovšem také o velmi prozíravé jednání. Ve světě, kterému ekonomicky bude stále více udávat tón Čína, velmi záleží na kvalitě vlády v Pekingu – bude to totiž mít vliv i na nás. Není automatické, že liberální demokracie, jak ji známe, musí přežít. Čínští intelektuálové si tuto odpovědnost za vývoj ve světě uvědomují. Proto sepsali Chartu 08. Češi můžou být hrdí, že jejich země Číňany nenechává na holičkách a v tomhle globálním zápase se postavila na správnou stranu.
Více informací k osobnosti a působení Liou Siao-po zde
Siao-po o svobodě slova v Číně
Minulý týden ve středu uplynulo 33 let od chvíle, co policie zatkla československé chartisty, když nesli prohlášení Charty 77 do tehdejšího komunistického parlamentu. Letošní připomínka vzniku Charty byla symbolická: Václav Havel, Pavel Landovský a Václav Malý se v ten den pokusili předat na čínském velvyslanectví v Praze otevřený dopis československých chartistů adresovaný čínskému prezidentovi, ve kterém bývalí disidenti žádají propuštění čínského chartisty Liou Siao-po, který byl v prosinci 2009 odsouzen k 11 letům vězení. Dveře na velvyslanectví bývalým disidentům nikdo neotevřel, proto museli dopis doručit pouze do schránky.

Liou Siao-po
Manželka vězněného čínského profesora Liou Siao-po, jednoho ze spoluautorů čínské Charty 08, jim za tento čin poděkovala dopisem:
V Pekingu 7. ledna 2010
Vážený pane Havle, pane Landovský a pane biskupe Malý,
z internetu jsem se dozvěděla o Vašem dopisu čínskému prezidentovi Chu Ťin-tchaovi. Vím, že se neustále zajímáte o osud Liou Siao-poa i signatářů Charty 2008 a Chartu 2008 podporujete. Přátelé Liou Siao-poa nejrůznějšími způsoby protestují, ale sami jistě víte, jak je to v zemi bez svobody projevu obtížné. Nemohu vůbec doufat, že by čínská vláda manželovi umožnila spravedlivý a nestranný veřejný proces. Jestliže otevřete libovolné noviny nebo knihu, cokoli, co bylo vydáno v Číně, nenajdete jedinou zmínku o občanu Liou Siao-poovi, byl z médií vymazán již před 20 lety. Vzhledem k tomu, že v našem každodenním životě jsou odposlechy, kontrola, sledování a obtěžování všudypřítomné, můj manžel a já doma o svém absurdním životě říkáváme, že je to „úplně jako z Kafky“...
V Praze i v Pekingu sněžilo, Vaše postavy a Váš dopis mě v zimě zahřály.
Děkuji Vám, vážím si Vás
Liou Sia
(manželka Liou Siao-po)

Liou Siao-po s manželkou
Informace o tom, že československým chartistům leží na srdci, co se děje s jejich čínskými kolegy, se rozletěla nejen do Číny samotné, ale i po celém světě. Otevřený dopis chartistů adresovaný čínskému prezidentovi publikoval například The Washington Post:
Před 33 lety 6. ledna 1977 jsme my, dramatik Václav Havel, herec Pavel Landovský a také spisovatel Ludvík Vaculík byli zatčeni policií ve vlastní zemi, tehdy komunistickým státem pod vládou jedné strany, za „spáchání trestného činu“: sepsání Charty 77 a sbírání podpisů s cílem vyzvat stát k dodržování vlastní ústavy, svých mezinárodních závazků a základních občanských a lidských práv. Později byli někteří z nás odsouzeni k dlouhým trestům odnětí svobody v politicky řízených soudních procesech – stejně způsobem soud v Pekingu ostudně odsoudil pana Liou Siao-po v prosinci 2009.
Je naším hlubokým přesvědčením a chceme to připomenout Vám i Vaší vládě, že není nic podvratného na tom, že se intelektuálové, umělci, spisovatelé a akademici věnují svému základnímu poslání: přemýšlet, reflektovat, pochybovat, kritizovat, tvořit a snažit se navázat otevřený dialog. Naopak současný a budoucí blahobyt společnosti je ohrožen, když stát potlačuje intelektuální debatu ve společnosti.
Čínští tvůrci a signatáři charty jsou stejně jako ti českoslovenští pronásledováni od zveřejnění prohlášení (v prosinci 2008). Uvěznění pana Liou Siao-po bohužel dost možná není posledním podobným případem. Čínská charta se inspiruje tou československou, nicméně liší se v tom, že kromě výzvy k dodržování přijatých mezinárodních závazků obsahuje celkem 19 návrhů, kudy by se měla ubírat reforma země směrem ke svobodě a demokracii. Kromě požadavků na skutečné dodržování základních práv jako svoboda projevu či sdružování návrhy obsahují i vyloženě moderní koncepty, jako je ochrana životního prostředí nebo občanské vzdělávání.
Text čínské charty v češtině zde.
Země, kde se idea Charty 77 zrodila, se přitom stále aktivně hlásí k jejímu odkazu: premiér Fischer požádal české ministerstvo zahraničí, aby si přizvalo čínskou velvyslankyni k rozhovoru o případu pana Liou Siao-po. Na rozdíl od dopisu Havla, Landovského a Malého tuhle výzvu čínské velvyslanectví ignorovat nemůže. A ač čínská vláda odmítá hlasy ze zahraničí volající po zastavení pronásledování svých kritiků, to, že lidé ve světě sledují osud čínských chartistů, vliv i na čínskou vládu má.
Podporovat disidenty v Číně (a nejen tam) je úkol příhodný pro zemi s komunistickou minulostí, jde ovšem také o velmi prozíravé jednání. Ve světě, kterému ekonomicky bude stále více udávat tón Čína, velmi záleží na kvalitě vlády v Pekingu – bude to totiž mít vliv i na nás. Není automatické, že liberální demokracie, jak ji známe, musí přežít. Čínští intelektuálové si tuto odpovědnost za vývoj ve světě uvědomují. Proto sepsali Chartu 08. Češi můžou být hrdí, že jejich země Číňany nenechává na holičkách a v tomhle globálním zápase se postavila na správnou stranu.
Více informací k osobnosti a působení Liou Siao-po zde
Siao-po o svobodě slova v Číně