Přečtěte si další doklad toho, že peníze za elektronizaci zdravotnictví mizí v kapsách politicky spřízněných firem. Projekt elektronických receptů stál dosud přes 100 milionů korun. Většinu peněz odsály firmy napojené na politiky...

Zdravotnictví se připravuje na masivní elektronizaci. Peníze zatím mizí v politicky spřízněných firmách nebo firmách, které pouze překupují služby velkých IT firem. Příkladem je Centrální úložiště elektronických receptů. Zjistili jsme, že většinu z těchto peněz získaly dvě politicky spřízněné společnosti. Třetí firma získala zakázku za desítky milionů jen půl roku poté, co vznikla. A to jen díky tomu, že jejím subdodavatelem je právě firma, která s úložištěm již spolupracuje.

V prosinci poslanci narychlo rozhodli, že lékaři budou muset psát všechny recepty pouze elektronicky. Dosud je elektronická preskripce léků na dobrovolné bázi. Od roku 2009 spravuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) elektronické recepty v Centrálním úložišti elektronických receptů (CÚER).

Tento projekt však nikdy prakticky nefungoval – lékaři elektronické recepty nevystavovali. Nezdar přiznali loni také samotní politici. (MZ: úložiště nefunguje, zřídíme expertní skupinu).

Aquasoft – peníze pro přítele náměstkyně ministerstva

Již loni jsme zjistili vazby mezi ministerstvem a softwarovou firmou, která od SÚKL získala smlouvu na milionové zakázky v době, kdy úložiště vznikalo. Projekt připravilo ministerstvo zdravotnictví v roce 2008. Ve vedení ministerstva tehdy byla Markéta Hellerová jako náměstkyně pro léčebnou péči.

Soutěž na dodávku softwaru vyhrála mimo jiné společnost Aquasoft, ve které působí přítel Hellerové Miroslav Petrík ve vedoucí funkci. (Petrík, někdejší ředitel zadlužené benešovské nemocnice byl v roce 2009 vyšetřován policií pro podezření ze spáchání trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku. Přestože se nemocnice topila v dluzích, vyplatil sobě a svým náměstkům milionové odchodné.)

Firma Aquasoft dosud inkasovala od SÚKL téměř 40 milionů korun.

Vítkovice IT Solutions – utajovaný subdodavatel softwaru za ministra Drábka

Další firmou, která spravuje data centrálního úložiště, je firma Vítkovice IT Solutions (někdejší firma Netprosys, dnes je firma součástí skupiny Vítkovice Machinery Group). Dodnes získala od SÚKL téměř 80 milionů korun. Tato firma přitom figuruje v nechvalně známém případu dodávky softwaru pro výplatu sociálních dávek za ministra sociálních věcí Jaromíra Drábka. Vítkovice IT Solutions totiž před časem koupila firmu iDTAX, kterou v roce 2009 založil pozdější náměstek Vladimír Šiška s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem.

Loni v lednu, kdy měl začít běžet nový systém výplaty sociálních dávek, tajilo ministerstvo sociálních věcí, kdo jsou subdodavatelé tohoto systému (uvádělo pouze zastřešující firmu Fujitsu). Ministr Drábek odmítal dlouho potvrdit, že spolupracuje právě s firmou Vítkovice IT Solutions. „Nelze tak vyvrátit podezření, že při výběru dodavatelů hrály roli i osobní vazby vedení ministerstva,“ uvedl loni v lednu server Aktuálně.cz. Nový systém výplaty sociálních dávek stál 184 milionů korun, přitom od počátku kolaboval - mizela v něm data, přispěl ke zpoždění výplat sociálních dávek a podobně.

Až později ministerstvo přiznalo, že jedním ze subdodavatelů, kteří nový systém na výplatu dávek připravovali, je i firma Vítkovice IT Solution ze skupiny Vítkovice Machinery Group. Odkryla tím vazby vedení ministerstva na firmu, kterou sami zakládali.

Kauza subdodavatelů softwaru byla natolik závažná, že jí začala řešit policie. Loni v říjnu byl obviněn náměstek Vladimír Šiška z podplácení a byla na něj uvalena vazba (nyní je vyšetřován na svobodě).

Média také spekulovala o tom, že firma Vítkovice Machinery Group (VMG) je propojena s impériem Tomáše Chrenka. Společnost Vítkovice totiž stála při zrodu Hutnické zaměstnanecké pojišťovny, která se před třemi lety sloučila s Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou (společnost Agel). Toto propojení však vedení firmy odmítá.

“Vítkovice Machinery Group (VMG) není nijak majetkově propojena s panem Tomášem Chrenkem. U zrodu této pojišťovny stály všechny tehdejší hutní firmy - nicméně skupina VMG vznikla po privatizaci státního podílu v a.s. Vítkovice v roce 2003, kdy už v ní nebyla státem převzatá a později do ruských rukou prodaná hutní firma Evraz Vítkovice Steel,“ uvedla mluvčí VMG Eva Kijonková.

Tronevia - velká zakázka hned první rok své existence

Třetí firmou, která spravuje centrální úložiště, je společnost Tronevia a.s. Na trhu byla pouze půl roku, když dostala od SÚKL zakázku za téměř 16 milionů korun.

Firma vznikla v říjnu 2011. V březnu 2012 vyhrála veřejnou zakázku na podporu provozu aplikačního software LEK13 a DIS13. Tato narychlo založená firma by přitom nikdy nemohla splnit kritéria ekonomických a kvalifikačních předpokladů v zadávací dokumentaci. Uchazeč totiž musel mít celkový obrat v každém z předcházejících tří účetních období nejméně 30 milionů Kč a doložit seznam významných dodávek za poslední tři roky.

Jak tedy mohla vyhrát zakázku firma s půlroční existencí? Firma Tronevia totiž funguje pouze jako překupník služeb odjiných velkých IT firem. A inkasuje za to desítky od státního úřadu desítky milionů korun.

„V souladu s § 51 zákona o veřejných zakázkách byli uchazeči oprávněni prokázat kvalifikaci pomocí subdodavatele. Uchazeč TRONEVIA a.s. prokázal uvedené ekonomické a finanční a technické kvalifikační předpoklady pomocí subdodavatele VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s,“ odpověděla mluvčí SÚKL na dotaz Medical Tribune.

Proč tedy nedodává software a služby samotná firma Vítkovice IT Solutions, když se SÚKL na tomto projektu stejně spolupracuje? Proč je zprostředkovává firma Tronevia? Na to redakce MT nedostala odpověď. „Splnění kvalifikačních předpokladů bylo prokázáno subdodavatelem, naším původním obchodním partnerem, prostřednictvím kterého jsme již dříve zajišťovali některé dodávky SW a služeb,“ uvedl spolumajitel firmy Tronevia Miloš Klápště.

Podivnou okolností je i další fakt. Co se týče referencí firmy, odkazuje se pouze na společnosti, které se SÚKL už spolupracují. Firma QCM – spravuje server lékového ústavu, Vítkovice IT Solutions (viz info výše), Telefonica a.s. (spravuje také centrální úložiště) a Galeos (dodává lincence softwarových technologií pro SÚKL).

Firma Tronevia však tuto hypotézu odmítá. "Společníci TRONEVIA, a.s., jsou naopak původci řešení eReceptu a dalších informačních systémů zaměřených na lékovou oblast. Jako vlastníci autorských práv k řešení eReceptu nemohou být překupníky cizího řešení téhož systému, " podotýká Miloš Klápště a dodává: "Plně funkční elektronická preskripce, vyvinutá na základě mého návrhu a nasazená do provozu, byla mediálně prezentována v regionálních zprávách televize Třinec 22.9.2006."


Chystá se nové výběrové řízení? O kolik vzrostou náklady?
Za těchto okolností schválili před měsícem poslanci za jediný týden novelu zákona o léčivech. Na poslední chvíli do novely přidali formou "přílepku" povinnou elektronickou preskripci od 1. ledna 2015. Znění zákona přitom navrhující poslanci (Šťastný, Skalický, Rusnok) s odbornou veřejností vůbec nekonzultovali – viz článek ZDE.

Pokud zákon skutečně vejde v platnost, zbývají celkem dva roky na přípravu nového systému. Je přitom zřejmé, že půjde o mnohem složitější a tudíž finančně nákladnější projekt.

Uvedené firmy mají se SÚKL smlouvy pouze do roku 2014. Firmě Vítkovice IT Solutions končí smlouva přesně den předtím, než by začal platit zákon o povinné elektronické preskripci. Společnost Tronevia má aktuální smlouvu do poloviny příštího roku. A firmě Aquasoft už smlouva vypršela. Podle mluvčí firmy se Aqausoft o žádnou další zakázku neuchází.

Redakce MT se proto zajímala, zda se Státní ústav pro kontrolu léčiv chystá vyhlásit nové výběrové řízení.

„Pokud bude centrální úložiště zahrnuto do komplexního projektu elektronizace zdravotnictví, může být tento krok důvodem pro úpravu stávajícího datového úložiště a jeho zálohování,“ odpověděla mluvčí SÚKL Lucie Šustková. „Ze zavedení povinného používání elektronické preskripce nevyplývá nutnost jakkoli „překopávat“ stávající systém, který byl od začátku připravován a koncipován na možnost zapojení všech subjektů. V případě, že by tedy nedošlo ke změně rozsahu činností vlastního systému, nebylo by nutné jej pouze s odkazem na povinnou preskripci měnit,“ říká mluvčí ústavu.

Negativní reakce odborníků

Odborná veřejnost se přitom obává dalšího plýtvání veřejných financí. „V současnosti komora bohužel nemá žádné aktuální informace o představách SÚKL k ePreskripci. Mnoho otázek je tak pro nás stále otevřených a především nevyřešených. Není jasné, zda a jak se má dále rozvíjet Centrální úložiště, jestli bude mít opravdu nadstavbové funkce (vyhodnocování duplicit, interakcí) nebo zůstane u systému pouze sbírajícího data bez jasného účelu pro pacienty a zdravotníky?“ poznamenává prezident České lékárnické komory PharmDr. Lubomír Chudoba v komentáři pro Medical Tribune a dodává: „Systém SÚKL nyní umožní jedině převod receptu z jeho papírové do elektronické podoby s tím, že pacient dostává kód e-receptu vytištěný opět na papíru. To je žalostně málo za neuvěřitelně vysokou cenu.“

Prezident České lékařské komory Milan Kubek v pondělí odeslal dopis senátorům, ve kterém je žádá, aby nehlasovali pro schválení povinné e-preskripce: „Sněmovnou schválená novela zákona je úmyslně formulována tak obecně, že vůbec není jasné, jak by měl systém fungovat. Pravděpodobnými motivy návrhu je jednak snaha ospravedlnit dosavadní stamilionové výdaje na nevyužívaný systém elektronických receptů a na tzv. centrální úložiště elektronických receptů a v druhé řadě pak možnost obohacení se při realizaci dalších IT zakázek za stovky milionů korun spolufinancovaných z prostředků EU….Rychlost a síla, s jakými bylo uzákonění povinné elektronické preskripce léků pro lékaře protlačeno Poslaneckou sněmovnou, dávají tušit, že jde o obrovské peníze. My se v současnosti můžeme pouze dohadovat, kdo se na úkor peněz EU, státního rozpočtu a nás lékařů chystá obohatit.“

Iva Bezděková, www.tribune.cz