O nás bez nás - schvalování zákonů v Česku
Poslanci se rozhodli zavést elektronické recepty povinně. Bez vědomí lékařů či lékárníků. A dokonce i proti vůli ministerstva zdravotnictví, tvrdí náměstek Petr Nosek v rozhovoru pro Medical Tribune.
Konzultovala s vámi trojice poslanců včele s Borisem Šťastným návrh zákona o povinné e-preskripci, kterou sněmovna narychlo formou přílepku schválila před Vánocemi?
Ano, ta záležitost byla s ministerstvem zdravotnictví konzultována na poslední chvíli. Já osobně jsem nebyl z této věci nijak nadšen. Tady proběhla odborná jednání, jak by měla být e-preskripce ukotvena. Došli jsme se všemi účastníky k závěru, že výsledek musí být v podobě povinné e-preskripce, ale předtím je třeba vyřešit některé technické i odborné problémy.
Souhlasíte tedy s tím, jakým způsobem byla prosazena povinná e-preskripce?
Já nesouhlasím s tím, jakým způsobem byla celá věc prosazena. Nicméně nemohu říci, že jsem o tom nevěděl.
A se samotným zněním paragrafu o povinné e-preskripci souhlasíte?
Ten paragraf odpovídá době přípravy a zpracování. K této legislativě však bude nutné další ustanovení, které bude jasně definovat určité procesy s tím spojené. Například to, kdo jaká data bude moci sdílet a podobně.
Rozumím tomu správně, že bez souhlasu ministerstva tři poslanci protlačili poslaneckou sněmovnou během deseti dnů takto závažný zákon?
Tato iniciativa vznikla na půdě poslanecké sněmovny. Rozhodně ministerstvo tuto aktivitu neiniciovalo. Ministerstvo s tímto prosazením zákona nesouhlasilo, ale vědělo, že se tak stane. Já jsem osobně tuto věc v této formě měl tendenci poslancům vymluvit.
Ptali jsme se navrhovatele paragrafu o povinné preskripci Borise Šťastného, se kterými zástupci odborné veřejnosti takto závažnou věc konzultoval. Odpověděl nám: „Otázka elektronické preskripce byla diskutována v průběhu posledních pěti let na mnoha fórech.“ Co odpovíte na stejnou otázku vy? S kým tento konkrétní zákon konzultovalo ministerstvo zdravotnictví?
Pravdou je, že i na půdě ministerstva fungovala pracovní skupina, která tuto věc projednávala. Závěr těchto diskusí byl, že jiná cesta než povinná není. Nebyl však stanoven termín, kdy bude tato povinnost prosazena. V tomto ohledu tedy byla tato změna pro odbornou veřejnost šokující. Poslanci tímto aktem předběhli dohodu s poskytovateli na termínu zavedení povinné e-preskripce.
Celá věc ale prošla zcela nestandardní cestou bez připomínkového řízení odborné veřejnosti.
Samozřejmě, ale takto probíhají všechny poslanecké návrhy.
Prezident ČLK Milan Kubek se ptá: „Přijde vám logické, že když něco nefunguje, nikdo o to nemá zájem, tak se to udělá povinné?“
Já bych to takto nedefinoval. Systém elektronických receptů funguje. Nicméně to, že každý lékař musí mít elektronický podpis, ztěžuje celkovou komunikaci a je to pro něj administrativně náročné. To je ta jedna z věcí, kterou se snažíme v rámci elektronizace řešit - aby osoby, které mají v registru oprávnění k předpisu, mohly prostřednictvím registru používat elektronickou preskripci. Ve vztahu k lékařům má elektronická preskripce tato technická omezení. Co se týče fungování úložiště vůči lékárnám, tak tam se dá říci, že funguje úložiště na sto procent, bez jakýchkoliv problémů. Pan prezident Kubek zřejmě naráží na to, že v tuto chvíli elektronický recept nepřináší žádnou další přidanou hodnotu, a proto zájem lékařů není. Dnes tento systém není tak daleko, abychom například viděli, jaké léky má pacient předepsány a sledovali léky navzájem.
Nebyl to ale původní smysl těchto elektronických receptů – aby odhalil duplicity, interakce? Pokud úložiště tuto funkci neplní, jaký má jiný smysl?
Na to probíhala velice zajímavá odborná debata. Původní ambice byla ta, že SÚKL shromáždí všechny recepty a bude je posílat lékárníkům, aby došlo k odhalení případných interakcí. Já jsem osobně zaváděl pilotní projekt na zjišťování kontraindikací ve středních Čechách. V řadě případů na první pohled dochází ke kontraindikaci, ale pokud neznáte, jakým způsobem pacient ty léky užívá, tak nemůžete tvrdit, že dochází ke kontraindikaci. Už dnes má lékař možnost díky některým softwarům kontrolovat kontraindikace ve vlastní ordinaci, a tak by měl mít možnost interaktivní komunikace s centrálním úložištěm. To byl měla být jedna z bazálních funkcionalit, kterou ten systém musí obsahovat. Takový bude můj požadavek.
Prosím tedy jasnou odpověď – plní stávající systém úložiště receptů tuto základní funkci nebo ne?
>Ne.
Má tedy stávající systém úložiště elektronických receptů nějakou praktickou hodnotu než pouze tu, že se někde shromažďují recepty v elektronické podobě? Bylo oněch 150 milionů vynaložených na úložiště účelně nebo zbytečně?
Je fakt, že dnes úložiště neplní tu funkci, kterou by plnit mělo. Vy se mně asi ptáte, zda nebylo vyhozeno 150 milionů korun a teď se nechystáme vyhodit dalších 150 milionů korun za softwarové nadstavby. Na to odpovídám, že nikoliv - investice, které šly do stávajícího úložiště nejsou vyhozené peníze, budou dále rozvíjeny.
Redakce MT zveřejnila informace ohledně pozadí firem, které získaly zakázky od SÚKL na software a správu centrálního úložiště. U dvou firem jsme zjistili možné politické propojení, třetí firma získala zakázku po půl roce své existence. Co na tato zjištění říkáte vy?
Já jsem ten článek nečetl. Mohu ale obecně říci, že jsem už před časem dali novému vedení SÚKL jasné zadání - zprůhlednit všechny zakázky ve všech oblastech.
To říkají mnozí politici „zprůhlednit smlouvy“. Co se za těmito slovy skrývá konkrétního?
My jsme řekli novému vedení, že nastupuje s tím, aby vyčistil stůl. Pozval jsem si stávajícího šéfa IT v rámci SÚKL, pan Veselého. Ukázal mi, že veškeré smlouvy jsou dané do stavu, že je bude možno vypovědět. Některé z nich jsou už vypovězené.
Tyto výpovědi se týkají i firem, které servisují úložiště?
Z rozboru je zřejmá jednoznačná závislost na těchto firmách. SÚKL sám jako státní instituce neměl tyto záležitosti ve svých rukou. Nyní vedení ústavu pracuje na tom, aby dostalo věci do stavu, který je standardní.
Rozumím vám tedy správně, že firmy si samy určovaly svoje podmínky, nikoliv SÚKL, který tyto firmy platil?
Dá se to tak říci. Vždycky tam asi ale musí být vůle na obou stranách, aby takový stav mohl nastat. Takže stávající vedení usiluje o to, aby se vyvázalo z jednostranného vymezení, aby bylo možné budovat otevřený systém. Teď bude důležité udělat za těmito firmami tlustou čáru ale s tím, aby bylo možné jejich softwary dále využívat a pouze k nim přidat novou komponentu, aby nebylo nutné budovat celý systém znovu.
Říkáte tlustou čáru za smlouvami s minulými firmami. Ministerstvo chystá elektronizaci ve velkém. Jak by měla výběrová řízení vypadat do budoucna? Měly by mít podle vás šanci vyhrát výběrová řízení firmy s politickými vazbami nebo firmy, které jsou na trhu pár měsíců?
Nejsem si jistý, zda by automaticky měly být z výběru vyřazeny firmy, ve kterých dříve působili někteří politici. Neumím si představit, že dáte parametry do výběrového řízení, že firma nesmí být spjata s tou či onou osobou. Co se týče krátce vzniklých firem – to už může být samozřejmě problém. I když se najdou zase oprávněné námitky, že upřednostňujeme velké firmy s velkým obratem a diskriminujeme začínající, nadějné subjekty.
Pokud bude zákon o povinné e-preskripci schválen, co bude dál? Samotný zákon je formulován velmi obecně a řešení konkrétních a zcela zásadních problémů ponechává na blíže neupřesněném „prováděcím právním předpisu“. Pracuje MZ už na tomto předpisu?
Tento předpis bude muset stanovit podmínky systému, podmínky lékařů, musí stanovit kdo, jakým způsobem bude mít nárok na sdílení údajů registru, od lékárníka až po zdravotní pojišťovnu. Uvažujeme dokonce o tom, že i občan by měl mít možnost se podívat, jak preskribují lékaři. Tyto věci musí být vydány prováděcím předpisem. Zatím ale na prováděcím předpisu nepracujeme, protože čekáme, zda tato legislativa bude s konečnou platností schválena.
Podoba tohoto prováděcího předpisu bude vytvořena opět bez připomínkového řízení?
Nikoliv, tato vyhláška projde klasickým výběrovým řízením. Až budeme tento materiál připravovat, svoláme pracovní skupinu, která tu působila k e-preskripci. Bude zde přítomna Česká lékařská komora, Grémium lékárníků, zástupci pojišťoven a zároveň Úřad pro ochranu osobních údajů.
Takže když to shrneme. To, že budou muset lékaři předepisovat recepty elektronicky povinně, rozhodli politici bez nich. Způsob, jakým bude povinná e-presekipce probíhat, už s odborníky konzultovat budete…
Já předpokládám, že prováděcí předpis poslanci psát nebudou a ministerstvo vždy bere odbornou veřejnost do diskuse jako partnery…
Iva Bezděková, www.tribune.cz