ČEZ a jeho strach ze síly myšlenek
Poradenská firma, jejímž jsem spolumajitelem, nedávno zveřejnila akademickou studii o českém energetickém sektoru s názvem Zneužití moci (Power Abuse). Závěry studie nejsou k současnému managementu společnosti ČEZ příliš příznivé. Naše studie tvrdí, že ČEZ má na českém energetickém trhu dominantní postavení, a ukazuje, jakým způsobem jej může zneužívat.
Nejsme ovšem schopni dokázat, že ČEZ tak skutečně činí, protože to by vyžadovalo přístup k informacím z vnitřního účetnictví firmy. Ty však může získat tak akorát Evropské komise anebo ÚOHS.
Faktem ale je, že naše klíčové zjištění, tedy že z pohledu antimonopolních opatření je pro ČEZ relevantním trhem Česká republika a nikoli Evropa, podpořila minulý týden právě Evropská komise. Oznámila, že zahájila formální antimonopolní řízení s cílem „prověřit, zda ČEZ mohl zneužít svého dominantního postavení na českém energetickém trhu, obzvláště k zabránění konkurenci v přístupu na trh“.
Když tvrdím, že je naše studie akademická, tak tím myslím, že naplňuje všechna kritéria nezávislého a objektivního výzkumu. Abychom na to její čtenáře explicitně upozornili, zařadili jsme do studie i vysvětlení, že názory v ní vyjádřené přímo nepomáhají žádnému z našich klientů a ani nereflektují jejich postoje. A aby to bylo úplně jasné, deklarujeme, že nepracujeme pro žádnou společnost těžící uhlí.
Ale i tak došlo k tomu, že během několika hodin po vydání studie začal ČEZ veřejně zpochybňovat naše motivy k jejímu napsání a používat k tomu jazyk a pomluvy, které připomínají způsob, jakým komunistický režim diskreditoval své odpůrce. Zde je výňatek z prohlášení, které společnost ČEZ zaslala mediím – závěr si jistě učiníte sami:
“Takzvaná „studie“ jednoznačně straní dodavatelům uhlí, především právě jedné severočeské těžební společnosti, se kterou ČEZ vede řadu sporů. Candole tím podpořila domněnku, že jako podnikatelský subjekt pracují jen na objednávku a studie vznikla na objednávku a za peníze konkurence. Jakkoliv tvrdí, že studie nebyla zadána – ostatně to žádná jejich studie – z čeho pak žijí, je velkou záhadou, ale to se ani náznakem nedozvíme, protože jako „transparentní“ společnost na rejstřík výsledky neodevzdává a vlastníky má „transparentně“ na Kypru.”
Kdybych chtěl zatajit, kdo je vlastníkem společnosti Candole Partners, asi bych jí dal jiné jméno. Když jsem pak ČEZ požádal, aby přestali bez jakýchkoli důkazů pomlouvat mou firmu, která je závislá na své reputaci poskytovatele objektivního poradenství, své pomluvy zopakovali: “Vaší žádosti nevyhovím, protože jsme opravdu přesvědčeni, že vaše 'studie' nejsou nezávislým projevem odborného názoru, ale tendenčními cílenými útoky na ČEZ.”
Tato vyjádření zveřejňuji proto, abych demonstroval, jak zoufale se ČEZ snaží zabránit debatě o skutečném rozsahu svého postavení na trhu. Lidé kolem Martina Romana zjevně velmi dobře rozumí potenciální síle myšlenek.
Během několika měsíců zveřejní Úřad pro ochranu hospodářské soutěže výsledek svého šetření českého energetického sektoru. Jeví se jako nepravděpodobné, že by podpořil tvrzení ČEZu, že jeho relevantním trhem je Evropa. Spíše posílí veřejně deklarované znepokojení Evropské komise, že ČEZ má dominantní postavení na trhu, protože tímto relevantním trhem je Česká republika. Běžnému spotřebiteli sice tento rozdíl může připadat značně ezoterický, ale jeho dopady na domácnosti i průmysl mohou být velmi hmatatelné.
Dokud zůstane nezpochybňována představa, že existuje celoevropský trh ve výrobě elektřiny, přežije i hegemonie ČEZu na domácím trhu. Veřejná deklarace, že tomu tak není, by naopak znamenala první krok ke zvýšení konkurence na českém trhu výroby elektrické energie, protože by značně posílila podezření, že ČEZ může zneužívat své dominantní postavení k potlačování konkurence. To by následně mohlo motivovat management ČEZ k tomu, aby předběhl regulační zásah ze strany domácích či evropských úřadů tím, že dobrovolně oslabí svou dominanci. Například tak, že se vzdá části svých výrobních kapacit. Není třeba dodávat, že tyto kapacity by měly být prodány více různým firmám, aby se zvýšila šance na vytvoření skutečně soutěžního prostředí. A zároveň se minimalizovalo riziko, že budou prodány firmě sice formálně samostatné, ale reálně s ČEZem spolupracující. Zde asi každého napadne případ Energetického průmyslového holdingu.
Naši výzkumnou práci neděláme na objednávku konkurentů ČEZu. Jako většina ekonomických poradenských firem zveřejňujeme výsledky svého vlastního výzkumu, abychom potenciálním klientům předvedli, co dokážeme. Obvinění, že je náš výzkum selektivní a placený nepřáteli ČEZu ignorují fakt, že například naše výzkumná práce týkající se rumunské energetické politiky naopak obsahuje doporučení, která jsou pro ČEZ příznivá. Ve skutečnosti je to tak, že pro mne a mé kolegy představuje jisté intelektuální uspokojení, když se nám podaří prokázat, co mnozí tuší: totiž že vysoké zisky společnosti ČEZ nejsou výsledkem její úžasné provozní efektivity a skvělého managementu, ale spíše jejího dominantního postavení na trhu.
Nejsme ovšem schopni dokázat, že ČEZ tak skutečně činí, protože to by vyžadovalo přístup k informacím z vnitřního účetnictví firmy. Ty však může získat tak akorát Evropské komise anebo ÚOHS.
Faktem ale je, že naše klíčové zjištění, tedy že z pohledu antimonopolních opatření je pro ČEZ relevantním trhem Česká republika a nikoli Evropa, podpořila minulý týden právě Evropská komise. Oznámila, že zahájila formální antimonopolní řízení s cílem „prověřit, zda ČEZ mohl zneužít svého dominantního postavení na českém energetickém trhu, obzvláště k zabránění konkurenci v přístupu na trh“.
Když tvrdím, že je naše studie akademická, tak tím myslím, že naplňuje všechna kritéria nezávislého a objektivního výzkumu. Abychom na to její čtenáře explicitně upozornili, zařadili jsme do studie i vysvětlení, že názory v ní vyjádřené přímo nepomáhají žádnému z našich klientů a ani nereflektují jejich postoje. A aby to bylo úplně jasné, deklarujeme, že nepracujeme pro žádnou společnost těžící uhlí.
Ale i tak došlo k tomu, že během několika hodin po vydání studie začal ČEZ veřejně zpochybňovat naše motivy k jejímu napsání a používat k tomu jazyk a pomluvy, které připomínají způsob, jakým komunistický režim diskreditoval své odpůrce. Zde je výňatek z prohlášení, které společnost ČEZ zaslala mediím – závěr si jistě učiníte sami:
“Takzvaná „studie“ jednoznačně straní dodavatelům uhlí, především právě jedné severočeské těžební společnosti, se kterou ČEZ vede řadu sporů. Candole tím podpořila domněnku, že jako podnikatelský subjekt pracují jen na objednávku a studie vznikla na objednávku a za peníze konkurence. Jakkoliv tvrdí, že studie nebyla zadána – ostatně to žádná jejich studie – z čeho pak žijí, je velkou záhadou, ale to se ani náznakem nedozvíme, protože jako „transparentní“ společnost na rejstřík výsledky neodevzdává a vlastníky má „transparentně“ na Kypru.”
Kdybych chtěl zatajit, kdo je vlastníkem společnosti Candole Partners, asi bych jí dal jiné jméno. Když jsem pak ČEZ požádal, aby přestali bez jakýchkoli důkazů pomlouvat mou firmu, která je závislá na své reputaci poskytovatele objektivního poradenství, své pomluvy zopakovali: “Vaší žádosti nevyhovím, protože jsme opravdu přesvědčeni, že vaše 'studie' nejsou nezávislým projevem odborného názoru, ale tendenčními cílenými útoky na ČEZ.”
Tato vyjádření zveřejňuji proto, abych demonstroval, jak zoufale se ČEZ snaží zabránit debatě o skutečném rozsahu svého postavení na trhu. Lidé kolem Martina Romana zjevně velmi dobře rozumí potenciální síle myšlenek.
Během několika měsíců zveřejní Úřad pro ochranu hospodářské soutěže výsledek svého šetření českého energetického sektoru. Jeví se jako nepravděpodobné, že by podpořil tvrzení ČEZu, že jeho relevantním trhem je Evropa. Spíše posílí veřejně deklarované znepokojení Evropské komise, že ČEZ má dominantní postavení na trhu, protože tímto relevantním trhem je Česká republika. Běžnému spotřebiteli sice tento rozdíl může připadat značně ezoterický, ale jeho dopady na domácnosti i průmysl mohou být velmi hmatatelné.
Dokud zůstane nezpochybňována představa, že existuje celoevropský trh ve výrobě elektřiny, přežije i hegemonie ČEZu na domácím trhu. Veřejná deklarace, že tomu tak není, by naopak znamenala první krok ke zvýšení konkurence na českém trhu výroby elektrické energie, protože by značně posílila podezření, že ČEZ může zneužívat své dominantní postavení k potlačování konkurence. To by následně mohlo motivovat management ČEZ k tomu, aby předběhl regulační zásah ze strany domácích či evropských úřadů tím, že dobrovolně oslabí svou dominanci. Například tak, že se vzdá části svých výrobních kapacit. Není třeba dodávat, že tyto kapacity by měly být prodány více různým firmám, aby se zvýšila šance na vytvoření skutečně soutěžního prostředí. A zároveň se minimalizovalo riziko, že budou prodány firmě sice formálně samostatné, ale reálně s ČEZem spolupracující. Zde asi každého napadne případ Energetického průmyslového holdingu.
Naši výzkumnou práci neděláme na objednávku konkurentů ČEZu. Jako většina ekonomických poradenských firem zveřejňujeme výsledky svého vlastního výzkumu, abychom potenciálním klientům předvedli, co dokážeme. Obvinění, že je náš výzkum selektivní a placený nepřáteli ČEZu ignorují fakt, že například naše výzkumná práce týkající se rumunské energetické politiky naopak obsahuje doporučení, která jsou pro ČEZ příznivá. Ve skutečnosti je to tak, že pro mne a mé kolegy představuje jisté intelektuální uspokojení, když se nám podaří prokázat, co mnozí tuší: totiž že vysoké zisky společnosti ČEZ nejsou výsledkem její úžasné provozní efektivity a skvělého managementu, ale spíše jejího dominantního postavení na trhu.