Čekání na Andreje
Babišova předchozí neochota podpořit (byť i jen nepřímo) Bohuslava Sobotku vzniklý chaos nijak neumírňovala.
V pátek ráno jsem si dovolil předpovědět, že výsledkem voleb bude koaliční vláda ve složení ANO 2011, ČSSD a KDU-ČSL.
Včera ráno připustil muž, na jehož slovo jsme všichni čekali, ze svého útočiště na Côte d’Azur, že je nyní ochoten vstoupit, i když jen velmi nerad, do vlády spolu s ČSSD a KDU-ČSL.
Jen nepolepšitelný romantik by uvěřil, že člověk, který do volební kampaně nalil 4 milióny eur ze svého, nechce dosáhnout uchopení moci. Když takový člověk volby vyhraje, je převzetí moci nevyhnutelné.
Babišovo předstírání, že o žádnou moc vlastně nestojí, je směsicí falešné skromnosti a manipulace. Od okamžiku, kdy byly v sobotu v podvečer zveřejněny volební výsledky, o jeho vstupu do vlády nikdo ani na okamžik nepochyboval. Proč mu tedy trvalo celých 24 hodin, než to otevřeně připustil?
Zdá se, že čekal, jak se zachová Zeman. Babiš přiznal barvu poté, co Miloš Zeman vyrazil do útoku proti Bohuslavu Sobotkovi, který o nedělní noci prohrál v boji se svým vnitrostranickým rivalem Michalem Haškem o to, kdo povede vyjednávání o sestavení vlády. Hašek je Zemanova loutka.
Co bychom z toho všeho měli vyvozovat? Jedním možným výkladem je, že Babiš svým zdržováním s otevřeným přiznáním, že má v úmyslu vstoupit do koalice se Sobotkovou ČSSD, chtěl poskytnout Zemanovi čas na znovupřevzetí iniciativy poté, co byla jeho vlastní srandapartaj a vláda poskoků odeslána na smetiště dějin.
Ve skutečnosti však SPOZ splnila své poslání. Přispěla k mizernému výsledku ČSSD odkloněním váhajících voličů sociální demokracie od strany, která se v jejích očích stala příliš blízkou Zemanovi a jejich nadehnáním do Babišovy náruče.
Ať už vedlo Babiše k oddalování přihlášení se k vládnímu angažmá cokoli, jeho neochota podpořit Sobotku, byť i jen nepřímo, napomohla k destabilizaci Sobotkovy pozice. Dnes odpoledne Sobotka svou pozici poněkud upevnil poté, co jak představitelé KDU-ČSL, tak ANO 2011 otevřeně požadovali, aby byl součástí vyjednávacího týmu ČSSD pro sestavení vlády. Bylo toto Babišovo váhání s vyslovením podpory Sobotkovi záměrné, nebo bylo projevem nekompetentnosti?
Tím je Sobotka hotov. Ať už zůstane nebo odejde, ČSSD se nyní jeví jako oslabená strana pod destruktivním vlivem svého úhlavního „vysávače“, tedy samotného prezidenta, která vstupuje do vládní koalice s ANO 2011, tedy houfem jednotlivců zcela závislým na Babišovi.
Nejsme jako oni: Pavel Telička je spoluvlastníkem lobbistické firmy BXL Consulting. Dalšími spoluvlastníky jsou lobbisté Becker & Poliakoff. Obě společnosti mají sídlo na stejné adrese jako Rittig & Partners.
Někteří z těchto jednotlivců jsou Babišovými zaměstnanci, jako například místopředseda ANO 2011 Jaroslav Faltýnek (člen představenstva Agrofertu), zatímco jiné, jako například lobbistu Pavla Teličku, si pravděpodobně najímá (je vůbec někdo, pro koho Telička nepracoval?).
To byla druhá z možností, kterou jsem odhadoval: vláda ovládaná dvěma jednotlivci mimo jakoukoli standardní stranickou odpovědnost.
Nezávidím předsedovi KDU-ČSL Pavlu Bělobrádkovi. Jako nezkušený stranický předseda se nyní ocitá mezi Skyllou a Charybdou.
Pokud jde o Andreje Babiše, jeho hodnocení momentální bezvýchodné situace jako „absurdní“ není zcela namístě. Zemanovy plány, na rozdíl od těch jeho, bylo snadné předvídat.
V pátek ráno jsem si dovolil předpovědět, že výsledkem voleb bude koaliční vláda ve složení ANO 2011, ČSSD a KDU-ČSL.
Včera ráno připustil muž, na jehož slovo jsme všichni čekali, ze svého útočiště na Côte d’Azur, že je nyní ochoten vstoupit, i když jen velmi nerad, do vlády spolu s ČSSD a KDU-ČSL.
Jen nepolepšitelný romantik by uvěřil, že člověk, který do volební kampaně nalil 4 milióny eur ze svého, nechce dosáhnout uchopení moci. Když takový člověk volby vyhraje, je převzetí moci nevyhnutelné.
Babišovo předstírání, že o žádnou moc vlastně nestojí, je směsicí falešné skromnosti a manipulace. Od okamžiku, kdy byly v sobotu v podvečer zveřejněny volební výsledky, o jeho vstupu do vlády nikdo ani na okamžik nepochyboval. Proč mu tedy trvalo celých 24 hodin, než to otevřeně připustil?
Zdá se, že čekal, jak se zachová Zeman. Babiš přiznal barvu poté, co Miloš Zeman vyrazil do útoku proti Bohuslavu Sobotkovi, který o nedělní noci prohrál v boji se svým vnitrostranickým rivalem Michalem Haškem o to, kdo povede vyjednávání o sestavení vlády. Hašek je Zemanova loutka.
Co bychom z toho všeho měli vyvozovat? Jedním možným výkladem je, že Babiš svým zdržováním s otevřeným přiznáním, že má v úmyslu vstoupit do koalice se Sobotkovou ČSSD, chtěl poskytnout Zemanovi čas na znovupřevzetí iniciativy poté, co byla jeho vlastní srandapartaj a vláda poskoků odeslána na smetiště dějin.
Ve skutečnosti však SPOZ splnila své poslání. Přispěla k mizernému výsledku ČSSD odkloněním váhajících voličů sociální demokracie od strany, která se v jejích očích stala příliš blízkou Zemanovi a jejich nadehnáním do Babišovy náruče.
Ať už vedlo Babiše k oddalování přihlášení se k vládnímu angažmá cokoli, jeho neochota podpořit Sobotku, byť i jen nepřímo, napomohla k destabilizaci Sobotkovy pozice. Dnes odpoledne Sobotka svou pozici poněkud upevnil poté, co jak představitelé KDU-ČSL, tak ANO 2011 otevřeně požadovali, aby byl součástí vyjednávacího týmu ČSSD pro sestavení vlády. Bylo toto Babišovo váhání s vyslovením podpory Sobotkovi záměrné, nebo bylo projevem nekompetentnosti?
Tím je Sobotka hotov. Ať už zůstane nebo odejde, ČSSD se nyní jeví jako oslabená strana pod destruktivním vlivem svého úhlavního „vysávače“, tedy samotného prezidenta, která vstupuje do vládní koalice s ANO 2011, tedy houfem jednotlivců zcela závislým na Babišovi.
Nejsme jako oni: Pavel Telička je spoluvlastníkem lobbistické firmy BXL Consulting. Dalšími spoluvlastníky jsou lobbisté Becker & Poliakoff. Obě společnosti mají sídlo na stejné adrese jako Rittig & Partners.
Někteří z těchto jednotlivců jsou Babišovými zaměstnanci, jako například místopředseda ANO 2011 Jaroslav Faltýnek (člen představenstva Agrofertu), zatímco jiné, jako například lobbistu Pavla Teličku, si pravděpodobně najímá (je vůbec někdo, pro koho Telička nepracoval?).
To byla druhá z možností, kterou jsem odhadoval: vláda ovládaná dvěma jednotlivci mimo jakoukoli standardní stranickou odpovědnost.
Nezávidím předsedovi KDU-ČSL Pavlu Bělobrádkovi. Jako nezkušený stranický předseda se nyní ocitá mezi Skyllou a Charybdou.
Pokud jde o Andreje Babiše, jeho hodnocení momentální bezvýchodné situace jako „absurdní“ není zcela namístě. Zemanovy plány, na rozdíl od těch jeho, bylo snadné předvídat.