Skutečným vlastníkům Appianu a CEEI musel po smrti lichtenštejnského právníka Markuse Buechela, který si vzal jejich totožnost do hrobu, spadnout kámen ze srdce.



Markus Buechel *1959, †2013

Markus Buechel působil jako honorární konzul Ruské federace v Lichtejnštejnském knížectví od roku 2002 až do své smrti loni v létě, kdy zemřel ve věku 54 let. Po více než desetiletí sloužil různým společnostem, které si přály utajit své skutečné vlastníky, jednak jako jejich legální fasáda, jednak jako penězovod pro peněžní toky mezi nimi.

Jednou z takových firem byla CEEI, společnost, kterou si ČEZ v roce 2008 vybral jako dodavatele pro stavbu meziskladu vyhořelého jaderného paliva v Jaderné elektrárně Temelín. Další je Appian, finanční skupina, která v roce 2003 získala od státu strojírenský koncern Škoda Plzeň. Buechel obstarával pro CEEI právní servis v dané zakázce, a pro obě uvedené firmy zajišťoval finanční záležitosti.

Obě transakce jsou dnes v České republice předmětem vyšetřování orgány činnými v trestním řízení. Obě kauzy se točí kolem povahy vztahu Martina Romana, který byl v té době generálním ředitelem Škody Plzeň, respektive ČEZu, ke společnostem CEEI a Appian. Roman to, že by byl skutečným vlastníkem kterékoli z uvedených firem, či tichým společníkem některého z jejich skutečných vlastníků, popírá.



Nespřízněné strany: Martin Roman a jeho politický patron Václav Klaus v roce 2011

Romanův vztah k Appianu a CEEI bude ještě třeba prozkoumat podrobněji. Už dnes je ale jasné, že smrtí Markuse Buechela unikl žalobcům klíčový svědek. Jeho právní vztahy k CEEI jsou dobře zdokumentovány – byl ředitelem lichtenštejnské společnosti UBIE, která CEEI vlastnila v době, kdy tato získala 1,5miliardový kontrakt od ČEZu.

Zdá se, že zájem médií o případ CEEI na přelomu let 2009 a 2010 přinutil Buechela a jeho klienta převést v roce 2011 vlastnická práva k CEEI z UBIE na několik kyperských správců a pověřenců (Panweco Ltd, Conpran Ltd, Vimatex Ltd, Medwell Holdings, Stateco Nominees and Stateco Trustees).

Jediným Čechem, jehož jméno se v souvislosti s těmito kyperskými subjekty vyskytuje, je bývalý škodovák a neúspěšný plzeňský politik Rostislav Senjuk. Senjuk je v kyperském obchodním rejstříku uveden jako ředitel firem Panweco Ltd a Conpran Ltd. Senjuk tvrdí, že neví, kdo je vlastníkem CEEI; jedním dechem ale dodává, že ať je to kdoko chce, rozhodně nemá nic společného s Martinem Romanem. To znamená, že o tom něco vědět musí.

Appian posílá Buechelovi

Buechelovo napojení firmy spojované s českou podnikatelskou elitou vrcholné éry Václava Klause se rozhodně neomezovalo jen na CEEI. Existují doklady na převod 12 milionů korun z Appianem kontrolované firmy na Buechelovu UBIE v letech 2006–2007.

Ještě před tím, brzy poté, co Appian získal v roce 2003 Škodu Plzeň od státu za 350 milionů Kč, převedl Appian 150 mil. Kč na firmu Ashby Commercial, registrovanou na Britských Panenských ostrovech, která obratem přeposlala 100 mil. Kč prostřednictvím různých papírových společností na účet kyperské firmy Dillard Enterprises. A vlastníkem Dillard Enterprises byl lichtenštejnský Financial and Investment Energy Holding (FIEH), jehož ředitelem nebyl nikdo jiný, než… Markus Buechel z UBIE.

Kromě Dillard Enterprises, FIEH držel velké podíly v ukrajinských společnostech sdružených v Universalna Investment Group, v jejímž čele stál ukrajinský oligarcha Vitalij Antonov (podrobnosti o Buechelových transakcích s Antonovem najdete na serveru bne.eu).

bne z toho všeho v roce 2012 vyvodil, že „Markus Buechel je klíčem ke skutečné povaze vztahů mezi Appianem, CEEI a ČEZem. Jako správný advokát ale neřekne ani slovo“. A tak to už zůstane napořád.