Den české státnosti je vedle Dne vzniku samostatného československého státu nejvýznamnějším státním svátkem. Je připomínkou naší tisícileté tradice a zároveň naší přináležitosti k západní civilizaci. Je pevným bodem naší identity. Říká nám, že jsme Češi a zároveň, že jsme Evropané.
Krize eurozóny má dvě základní příčiny. První je rychlost, s jakou se Evropská unie snaží federalizovat, a to tempem řádově desetkrát rychlejším, než jakým se federalizovala americká unie. Druhým problémem je nezodpovědné chování vlád, které po desetiletí věřily, že prosperitu si lze trvale koupit na dluh.
Dvacet let po vzniku samostatné České republiky přichází změna způsobu prezidentské volby. Je mým cílem, aby přímá volba prezidenta nebyla změna jediná, aby to nebyla změna konečná. Vidím v přímé volbě začátek, vidím v ní katalyzátor dalšího vývoje. Protože lidé očekávají zásadní změnu fungování politiky a já k ní chci přispět.
Pravicová vláda se rozhodla, že vyléčí deficit státního rozpočtu zvyšováním daní. A levicová opozice ji za to kritizuje. Na tom je vidět, jak málo v praktické politice platí pravolevá ideologická schémata. Pravice vždy kritizovala levici, že zvyšování daní nepřináší více peněz do rozpočtu, ale pouze podráží nohy ekonomice. Teď tak činí a levice ji za to, kritizuje. Obě politické síly tak dělají opak toho, co prosazovaly dříve. Ve skutečnosti ale nejde ani tak o to, kdo se chová pravicově a kdo levicově. Ale že ani jedna strana nemá lék na krizi. Vládní zvyšování daní nefunguje.