Klasický čtyřicetihodinový pracovní týden v Česku vede k vyššímu pracovnímu tempu, v Evropě se ale pracuje průměrně méně. Některé státy, jako Belgie nebo Švédsko, zavádějí čtyřdenní pracovní týden. Ten zaměstnancům umožňuje větší flexibilitu, eliminuje vyhoření a přepracovanost a přináší i celospolečensky pozitivní dopady. Fungoval by taky u nás?

V roce 2021 podle naší studie o pracovním tempu v Česku toužilo po rovnováze mezi pracovním a osobním životem 87 % Čechů. Není to překvapivé, když víme, že Češi ročně odpracují o 100 hodin více, než je průměr v Evropské unii. U nás ve společnosti proto uvažujeme o zavedení čtyřdenního pracovního týdne. Pracovní tempo totiž bylo vždy odpovědností společnosti. Čtyřdenní pracovní týden umožňuje přenastavit zažité koleje a nechat zaměstnance zorganizovat se dle svých potřeb, jak uznají za vhodné. Dochází k jistému přenosu odpovědnosti ze společnosti na zaměstnance, a to považuji za poměrně revoluční.

Čtyřdenní pracovní týden zavedli už před dvěma lety v naší společnosti ve Francii. Co se změnilo? Prodloužila se průměrná doba strávená v práci z 8 hodin 40 minut na 9 hodin a 10 minut denně. Volný den navíc si určili na středu nebo pátek, protože ve středu děti nechodí do školy, ale mají různé kroužky. Lidé sice tedy stráví v práci průměrně o 20 minut na den déle, díky své efektivitě ale celkově pracují méně.

Pozitivním příkladem úspěšné implementace čtyřdenního pracovního týdne je Island, který ho po několikaletém testování umožňuje 86 % svých zaměstnanců. Studie na Islandu prokázali, že došlo k významnému zlepšení kvality života, optimalizaci pracovního procesu, zvýšení produktivity a bližší spolupráci mezi kolegy. To ostatně dokazuje i další studie ze Švédska.

Dalším průkopníkem je Belgie. Tamní vláda se v současnosti snaží rozhýbat pracovní trh nabídkou čtyřdenního pracovního týdne. Bojovníci z iniciativy 4 Day Week Campaign ovšem nabízené stlačení pracovního času do čtyř dnů kritizují, protože údajně není odpovědí na stres, vyhoření ani přepracovanost zaměstnanců. Já s nimi v tomto ohledu souhlasím. Namísto přeskupením hodin by totiž mělo jít hlavně o lepší efektivitu práce. Lepší a udržitelnější cestou je poskytnout týmu nové nástroje a návod k této efektivnější práci, než lidi nutit odpracovat 38 hodin za 4 dny. Jak bude systém fungovat, je otázkou budoucích let.

Pomohl by tedy čtyřdenní pracovní týden Čechům? Současný pětidenní pracovní týden máme v Česku od roku 1968. Změna či přechod na zkrácený pracovní týden vyžaduje mnoho úprav uvnitř firem, které by optimalizovaly pracovní procesy a zvýšily produktivitu. V praxi by to znamenalo zavedení automatizačních nástrojů či přehodnocení přítomnosti na poradách nebo komunikačních procesů celkově. Čtyřdenní pracovní týden taky nemusí fungovat v každém podniku. Firmy, které neposkytují flexibilnější charakter práce (např. výrobní závody) nemohou takovou změnu učinit. Umím si však představit, že kdybychom zůstali trpěliví a šli cestou Islandu, čtyřdenní pracovní týden by mohl v Česku fungovat.