České předsednictví v Evropské unii přináší řadu zajímavých témat, jako jsou 40procentní kvóty, které usilují o vyšší zastoupení žen ve vedení společností obchodovaných na burze. V současnosti se totiž průměr pohybuje pouze okolo 15 procent.

O takových snahách neslyšíme poprvé. Návrh se objevil na půdě Evropské komise už před deseti lety, ale bez výsledku. Změnu přineslo Německo, které své stanovisko minulý rok změnilo. Česká republika návrh podporovala už od samého počátku.

V návrhu, který předložila Evropská komise, se přímo ženy nezmiňují, jedná se totiž o pohlaví, které je v menšině. To by mělo zvýšit své zastoupení v dozorčích a správních radách. Nejedná se ovšem o žádné závazky, ale spíš motivaci k výběru žen v situaci, kdy jsou rovnocenným kandidátem mužů. Společnosti si tak stále budou vybírat toho nejvhodnějšího kandidáta, ale na základě transparentního výběrového řízení s pevně stanovenými kritérii, které teď často chybí.

Argumentů pro zavedení kvót je mnoho. Ženy stále ve svých zaměstnáních narážejí na tzv. skleněné stropy. Ty označují na první pohled neviditelné překážky jako jsou genderové stereotypy.

Podle studie Evropské komise Women on Boards může genderově vyvážené vedení firem lépe identifikovat a kontrolovat veškerá rizika a tudíž být i efektivnější. Větší podíl žen přináší také lepší fungování komunikačních kanálů a dodržování manažerské etiky. Zároveň více než 60 % veškerých absolventů vysokých škol tvoří ženy, které tak své vzdělání nemohou plnohodnotně využít. To zároveň vede k nižšímu navrácení státních investic do vzdělání.

Proti zavedení kvót hovoří obavy, že se na danou pozici nedostane ten nejlepší, protože nerozhodne kvalita, ale pohlaví. Kvóty mluví ale o těch, kteří vykazují stejné kvality jako ostatní kandidáti. Dále se odpůrci brání zhoršením postavením žen ve společnosti, protože získaný úspěch nebude pouze jejich.

Řada odpůrců ale vyšší zastoupení žen podporuje, nepodporuje kvóty. Řešení vidí v legislativě spojené s efektivním propojením pracovního života s mateřstvím, v podobě krácených či flexibilních úvazků nebo dostatku školek. Takové změny ale mohou přijít v důsledku kvót a následného lepšího prosazení žen na pracovním trhu.