Pan prezident nám udělil ponaučení: Odposlechy prý ničí demokracii.


Nerozumím tomu. Vy ano? Já mám jiný dojem. Díky odposlechům se veřejnost občas dozvídá o hnojišti české politiky. Pochopitelně z těch útržků hovorů, které v podstatě omylem nebyly vedeny v zašifrovaných telefonech, se dozvídáme o špičce ledovce, o drobcích z dobře upečeného koláče naší České korupliky.

My občané dostáváme poslední dobou jen ťafky a školení, jak těžká je doba. Nezávisle na nás běží paralelně jiná ekonomika. Vzhledem k tomu, že poslední odposlechy lítají na patřičných místech od premiéra přes policii k bezpečnostní agentuře od roku 2007, a je ticho po pěšině, představme si, co všechno takhle na patřičných místech leží dobře uloženo nebo na patřičných místech putuje. Co všechno se dá zpeněžit, ale ještě spíš, jak se dá tenhle materiál jinak zobchodovat. A protože jsme hodně malý dvoreček, všichni se znají a mnozí na mnohé hodně vědí.

Jeden z nejvíce citovaných "mluvičů" náhodou zrovna bourá a utíká jak úplný blbec před policajty, aby si s ním oni potom vzájemně málem potykali a nechali dát autogram na ruku, a druhý mluvič náhodou fofrem odjíždí do zahraničí. Možná už jsme paranoidní a všechno je jen náhoda. Ale když politik, a vrcholný politik, označí šanci, jak vymést jeden z mnoha chlívů za způsob, kterým se ničí demokracie, pravděpodobně mluví o úplně jiné demokracii než většina občanů.

A čtverečky jsou opět vážně, ale opravdu vážně, nejkulatější kolečka!

Prezidenta by občané měli respektovat jako nejvyšší morální autoritu. Asi jsem panu prezidentovi špatně rozuměl. Rozuměl mu někdo líp? Rád bych pana prezidenta respektoval jako... no, respektoval.

Z hlediska vyššího principu mravního...


(Psáno pro www.brejle.net)