Motto:
„Připusťme, že jde o větrný mlýn. Dál půjde už jen o formální shodu, odkud k němu přivedeme vodu.“(Francouzské přísloví)
„Největší problém má Mahmad Šehu: stavět most z břehu na břeh – či podél břehu?“
(Ruské přísloví)




Navádění k nekalostem je špatný zvyk. Ale navádění, o kterém teď píšu, je, nebo by měla být, profese. Kolikrát jste nad dárkem nebo novým výrobkem stáli bezradně, protože návod naváděl spíš k zuřivosti, než ke zdomácnění novinky ve vašem vlastnictví!
Návody s pitoreskní jihovýchodně-asijskou češtinou jsou snad už minulostí. Vymizely tím idiotské návody? Ani náhodou.

Pojďme si říct, jak se v našich zemích píše blbý návod:

1. Oslovíme odborníka, který má k produktu přímo rodičovský vztah.

2. Machírek stokrát viděl každý detail produktu pod mikroskopem a firma hledala v řadách svých zkušených expertů člověka, který produktu opravdu, ale opravdu rozumí.

3. Fachman práci polichocen nabídku bere. Aby dokázal, že fachman je, rozhodne se, že vysvětlí potenciálním uživatelům, jak vypadá produkt pod mikroskopem a přivede nás k šílenství nabídkou 1000+1 z tisíce jeho možných funkcí.

4. Autor návodu se dává do práce s pečlivostí hollywoodského právníka. Je si vědom toho, že jeho budoucnost (a výše odměny) závisí na počtu stránek, které vyplodí.

5. Ví, že nesmí vypadat jako blb a hrabe v paměti, jak použít co nejvíce cizích slov.

6. Vedení ocení jeho píli a označí jeho práci jako vyčerpávající. Nechá ji přeložit do všech světových jazyků.

7. Jako na potvoru se v české mutaci, skryté někde mezi vlámštinou a slovinštinou, objeví v návodu překlep:
Pudlikace o jednoduché cestě k ovládnutí produktu.
„Míč potřebný jest kulatý, případně šišatý, a není-li po ruce či noze ani jeden z nich, má branka z tohoto důvodu tvar písmene Ň...“

Pryč z tohoto zavrženíhodného sedmera. Základem musí být vždy jednoznačné všeobecně známé výrazy a jednoduché věty. Pokud návod není blbůvzdorný, jako by nebyl... Debil.

Psaní návodů je svébytná disciplína. Budiž pochválena jadrná jednoznačnost. Autor musí být vzděláním nedotčený idiot, kterému právě v této oblasti pšenka pokvete. Idiot, který ví, že jeho auditoriem jsou děti z mateřské školky. Budiž pochváleni ti, kteří si před nezasvěceným publikem své návody ověřují. Jen škoda, že nežijí v Česku.

Jan Krůta

(Psáno pro www.vanilka.cz