Čeká nás česká "Watergate"?

Dnes odolal zákonodárný sbor klasické sněmovní funkcionářské a formalistní politice. Politice libující si v řadě výborů a podvýborů, kterých před nedávnem vzniklo opět požehnaně a zejména v politické praxi vyznávající svolávání mimořádných vyšetřovacích sněmovních komisí.

Poslanci mají komise rádi i přes jejich neradostnou minulost, během níž tyto orgány spíše vyvolávaly posměšky, než že by přinášely výsledky. Dosud ani jedna poslanecká vyšetřovací komise nepřišla s konkrétním a hmatatelným úspěchem.
Vzpomeňme na sněmovní komisi vyšetřující případ plzeňských práv, jež vznikla právě před rokem. Konkrétní výstup z její práce? Jen předvolební hesla na billboardech a emotivní projevy na půdě parlamentu. Jinak zhola nic. Možná si vzpomenete i na komisi vyšetřující kauzu Diag Human, Unipetrol či privatizaci předních českých bank (na ukázce IPB). Také nic.
Nejsmutnějším symbolem prázdnoty těchto aktivit je komise k případu Jana Moravy. Ta měla ambice vyšetřit údajné vyděračské aktivity mladého poslance. Nedokázala se ale ani jednou sejít. Jediným účelem bylo zabavit veřejnost předstíranou kontrolní aktivitou.

Věčným a nekonkrétním přetahováním mezi poslanci komise každý problém vždy jen rozmělnily či od něj odvedly pozornost. Někdy navíc přílišnou politizací kauzy dokázaly zkomplikovat práci policii.

Problém je, že se u nás komise sestavují podle stranického klíče, ne podle odbornosti. Komise navíc neplní ani roli opravdového vyšetřování s jasným politickým mandátem a účinností jako třeba v USA, Británii nebo v Nizozemsku. Tam panuje skutečná snaha poslanců o kontrolu a šetření, platí tam povinnost účastnit se jednání komisí, a využití závěrů pro policejní vyšetřování přitahuje i mediální zájem.

Přes všechnu skepsi si nemyslím, že by sněmovna měla na tuto aktivitu zcela rezignovat. Věrohodná kontrola je jednou z tradičních výsad zákonodárných sborů, dodává jim na vážnosti a smysluplnosti. Česká dolní komora ale urgentně potřebuje ukázat vůli konat, dobrat se k výsledku. Je třeba komise podpořit i právně, úpravou, jež by zakázala absence jak ze strany zpovídaných, tak i „komisařů“. Pak by se dalo dojít k výstupům využitelným třeba i pro policii.

Vidím jistou šanci v pracovním zápalu legislativců-nováčků a v mediálním tlaku. Pokud se totiž konečně začneme pídit po průběžných výsledcích a budeme hodnotit zákonodárce i podle tohoto kritéria, pak možná přestane platit okřídlené pravidlo „když chceš zamést problém pod koberec, vytvoř komisi“. Asi nejdříve potřebujeme svou symbolickou „Watergate“, aby konečně došlo ke změně.


Komentář vyšel v deníku E15

Z volební kuchařky podzimních voleb – nové trendy s tradičním výsledkem

Nadcházející volby přinesou několik nových marketingových trendů. Prvním trendem je posilování kontaktních kampaní a jejich úzké propojení s využíváním sociálních sítí a tematickou (segmentovanou) moderní komunikací. Vzhledem k tomu, že lidé jsou převážně neteční vůči politice a jediná účinná šance je oslovit je v terénu, budou se politici a jejich týmy přesouvat za nimi. Nejen do ulic, ale zejména do míst, kde tráví svůj volný čas, kde pracují, případně kde řeší své strasti. Protože, jestli stále něco funguje, tak je to přímé oslovování voličů. Náročné, ale úspěšné.

Více »