Nic mě dlouho tak nepobavilo jako Topolánkova výzva k malým nelevicovým stranám ke spolupráci, aby se netříštily síly. „Chceme vytvořit svobodnou pravicovou platformu, kde by program ODS působil jako zastřešení," řekl Topolánek. Důvod je pochopitelný. I těch pár procent, které malé nelevicové strany ve volbách získají, budou také na úkor ODS. A vzhledem k tomu, že je velmi nepravděpodobné, že by se některá z těchto nových stan do parlamentu dostala, tak tyto hlasy propadnou a budou při konečném účtování, které bude nesporně opět velmi těsné, chybět.
S možnými spojenci chce ODS diskutovat o svém programu, konzultovat "základní hodnoty, na kterých stojí a které může ODS reprezentovat". Politické subjekty by se mohly také podílet na tvorbě programu strany, tvrdí Topolánek. Jako jeden z možných cílů jmenoval "podporu ODS před volbami". Zároveň uvedl, že i volby jsou otevřenou soutěží a místa na kandidátkách ODS nehodlá stranám nabídnout.
ČSSD si může gratulovat k velkému pohybu na pravé části politické scény, kde vzniká jedna strana za druhou, protože je tu velká šance na to, že odeberou hlasy ODS a přispějí v konečném součtu k vítězství levice. Jenže Topolánek si budoucí spolupráci představuje velmi zvláštně. Požaduje od malých stran spolupráci a jakousi spoluúčast při tvorbě programu ODS, dokonce požaduje podporu těchto stran před volbami, ale v žádném případě nehodlá za odměnu nabídnout místa na kandidátkách ODS. Čili malé strany mají ODS dodat nápady do volebního programu (nejlépe ty, s nimiž chtějí kandidovat), před volbami mají veřejně vyzvat voliče, aby volili ODS (a nikoliv je) a pak zřejmě spořádaně zaniknout. To je fakt sranda. Proč by to dělali, když za to nic od ODS nedostanou? To je podobné, jako kdybych měl obchod se zeleninou a naproti přes ulici by si otevřel obchod někdo jiný. A já bych mu nabídnul, že by měl zákazníky posílat ke mně a svoje nejlepší zboží rovnou vystavit u mě, protože jinak zvítězí zlý supermarket za rohem. Nezlobte se, ale tohle lze brát jenom jako nepovedený žert.
Snad mi čtenáři prominou, že se ještě vracím k nedávným volbám do Evropského parlamentu. Komentátoři, analytici i politici se shodují v tom, že celoevropsky klesající zájem o tyto volby je dán malou vědomostí o tom, co vůbec Evropský parlament dělá, dále malými kompetencemi tohoto orgánu (o tolik zase nejde) a převažující orientací na domácí problematiku.