Průjezd amerických vojáků je osudovou zkouškou
Na průjezd pěti set amerických vojáků Rusko odpovědělo cvičením několika desítek tisíc vojáků na hranici s členskými státy NATO. Tento nepoměr naprosto nebrání řadě lidí u nás třeštit nad tím, že američtí vojáci mají projet i naším územím, protože nás to prý ohrožuje. Někteří tak činí proto, že jsou reálnou pátou kolonou Ruska u nás, někteří tak činí z čiré hlouposti, někteří mají prostě z Rusů takovou hrůzu, že se bojí, že i těch pár amerických vojáčků na našich silnicích by mohlo Rusy k něčemu vyprovokovat. Proti odpůrcům průjezdu se ozvali odpůrci těchto odpůrců, což je dobře, protože to tady chvílemi vypadalo, jako kdyby obyvatelstvo prodělalo masovou lobotomii, během níž z naší paměti někdo vygumoval fakt, že nás Rusové dvacet let vojensky okupovali jako svojí kolonii.
Nicméně stejně si nikdo nepoložil otázku, proč tady odhodlání bránit se eventuálnímu napadení Ruskem provádějí američtí vojáci, jejichž země rozhodně Rusama ohrožena není. Proč z kasáren nevyjeli vyjádřit podobné odhodlání naši vlastní vojáci, a také polští, estonští, litevští vojáci. Prostě vojáci těch zemí, které jsou ohrožené. Proč k nám nepřijeli demonstrovat stejné odhodlání němečtí nebo francouzští vojáci, vždyť jsme v jednom NATO. Nebo k čemu je vlastně NATO? Jak by vlastně NATO zareagovalo, kdyby Rusové napadli pobaltské státy? Šli by vůbec Francouzi nebo Němci do boje? Nebo by to všechno zůstalo na bedrech amerických vojáků, kteří jako jediní ukazují odhodlání Rusům se bránit? A v jakém stavu je naše armáda i armády dalších členů NATO, když si celou dobu, co jsme v NATO, na armádu jenom hrajeme? Jestli si někdo myslí, že Američané to tady za nás v případě vojenského konfliktu odmakají, tak se tragicky mýlí. Američané pomohou jen tomu, kdo si chce pomoct sám. Na naší straně k tomu ale velkou vůli nevidím.
Průjezd amerických vojáků nám dává příležitost si tyto otázky se vší naléhavostí položit. Ukáže se nejen, kdo na které straně barikády stojí, kdo je pátá kolona, kdo zbabělec a kdo vlastenec, ale také jaké je naše reálné odhodlání svojí zemi chránit.