Za minulého režimu prošel vývojem od dogmatického k reformnímu komunistovi, později podepsal Chartu 77 a stal se součástí politické opozice proti režimu. Do politiky se vrátil během Sametové revoluce. V politice byl vyznavačem nesentimentální a realistické politiky. Byl jedním z architektů legálního přechodu od komunistického režimu k demokracii. Hlavně jeho zásluhou byl přijat volební zákon založený na poměrném zastoupení. Byl jedním z těch, kdo prosadili právní kontinuitu s komunistickým režimem. Po rozpadu Občanského fóra přešel k sociální demokracii, kde působil až do smrti.


Osobně jsem Zdeňka znal, měl jsem ho rád a velice jsem si ho vážil. Byla to dle mého jedna z největších osobností naší politiky. I když jsem byl oproti němu na druhé straně názorového spektra, vždy jsem ho respektoval. Platilo pro něj to, že u opravdu chytrého člověka je jedno jestli je levičák nebo pravičák. Kdysi mi dal jako politickému benjamínkovi jednu zásadní radu: politika je založena na přesvědčování a nikoli na nařizování. Kolikrát jsem si na tento jeho postřeh později vzpomněl.