Rád bych zareagoval na článek Petra Janyšky zde na blogovém portále „Nikomu nepřišlo divné, že spadla klec“. Petr Janyška si klade otázku, proč obyvatelé u nás tak snadno přijali zákaz cestování do zahraničí během koronakrize. A hned si odpovídá, že to je tím, že jsme zbědovaní komunismem a snadno přijímáme omezení našich práv. Měl bych pro něj jinou a méně sofistikovanou odpověď. Zdravý rozum jasně říkal, že nákazu k nám přivezli lidé, kteří přes doporučení cestovali do ciziny, hlavně do Itálie a Rakouska. Kdyby ten zákaz přišel dřív, tak jsme nemuseli mít tu krizi tak silnou. I když ve srovnání se zeměmi, které se neodhodlali v době krize sáhnout na svobody svým občanům, jako je Francie, Španělsko, Velká Británie nebo Belgie, jak doporučuje i Petr Janyška, jsme dopadli královsky. Naše ztráty na životech jsou desetkrát i víckrát menší než u těchto zemí.

Petrova úvaha nejen nesprávná (a my jsme zaplaťpánbůh šli jinou rozumnější cestou), ale i celkem zbytečná. Naše vláda cesty do zahraničí zase uvolnila, akorát, že nás do těch zemí zatím nepustí, protože jim tam ještě řádí koronavirus. Takže jen bouře ve sklenici vody. Myslím, že nemusíme být tak vyděšení z toho, že vláda zcela správně a racionálně v době nouzového stavu omezila naše svobody, aby nás ochránila před smrtícím virem. Díky tomu je nás tady mnohem víc. Panická hrůza z ohrožení demokracie, která zachvátila řadu intelektuálů, nebyla namístě. Naopak podlamovala energii a odhodlání lidí v době koronakrize, protože neustále zpochybňovala kroky vlády, které byly správné, což dokazují i výsledné počty nakažených a mrtvých. Trpíme nedostatkem sebevědomí a důvěry v síly demokracie u nás. Chápu, že Babiš nebudí zrovna u demokratů nadšení, ale chce to víc si věřit. Krizi jsme snad zatím přestáli, demokracie a svobody zase vesele fungují, přestaňme se tedy zabývat hrozbami, které se nekonaly.