Vyšší DPH dopadne podobně na chudé i bohaté a rozdíly lze kompenzovat.

V Česku se v souvislosti s důchodovou reformou v současnosti uvažuje o změnách sazeb daně z přidané hodnoty. Návrh tzv. Bezděkovy komise například počítá se sjednocením sazeb DPH na 19 procent a snížením sociálního pojistného o 5 procentních bodů. Ve veřejné debatě jsou pak často zmiňovány nerovnoměrné sociální dopady reforem, protože nižší sazbou jsou zdaněny základní potřeby jako potraviny, které představují vyšší procento celkových výdajů u chudších rodin. Zatím ale nebylo přesně vypočítáno, jak závažné by tyto dopady byly.

Kolegové Libor Dušek a Petr Janský z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při CERGE-EI minulý týden publikovali předběžnou analýzu dopadů změn sazeb DPH. Jaké jsou výsledky jejich analýzy? Kolegové především zjistili, že navrhované zvýšení DPH by mělo poměrně mírné dopady na náklady domácností, tyto dopady by navíc byly relativně obdobně rozložené na většinu příjmových skupin a typů domácností.

Analýza se zaměřila na dva možné scénáře: (a) sjednocení sazeb na 19% a (b) zvýšení zvýhodněné sazby z 10% na 17% a ponechání základní sazby na 20%. Autoři naopak nebrali v potaz případné snížení sociálního pojistného, jejich závěry se tedy dají považovat za nejhorší možný scénář z hlediska dopadů na domácnosti. Zjistili například, že „domácnostem, které jsou mezi deseti až dvaceti procenty nejchudších, rostou životní náklady o 1,88%; naopak domácnostem, které jsou mezi deseti a dvaceti procenty nejbohatších, rostou o 1,55%.“

Vice znatelný rozdíl je mezi nejchudšími a nejbohatšími deseti procenty domácností, kdy těm prvním rostou náklady o 2,11 procenta, zatímco těm druhým o 1,35 procenta. Z analýzy dále vyplývá, že zachování rozdílných sazeb DPH (ve variantě 17% a 20%) má prakticky stejné dopady jako sjednocení sazeb. Navíc snížení pojistného nebo valorizace dávek, které by vedly ke zvýšení čistých příjmů o 2%, by kompenzovaly nárůst životních nákladů.

Proč jsou dopady sjednocení DPH relativně rovnoměrné? Zboží podléhající zvýhodněné a základní sazbě je až na několik výjimek rozděleno podle široce definovaných kategorií (10% pro potraviny a 20% pro spotřební zboží) a mezi příjmovými skupinami nejsou markantní rozdíly v procentu výdajů na potraviny a spotřební zboží. Navíc chudší domácnosti a domácnosti důchodců disproporcionálně využívají některých služeb (energie, teplá voda, atd.), jež jsou v současnosti zdaněny vyšší sazbou a u nichž tedy při sjednocení sazeb dochází k poklesu ceny.

Na dopady změn pojistného se autoři chystají zaměřit ve větší studii plánované na počátek příštího roku - z úst politiků snad mezitím zazní specifické návrhy, jak by reforma pojistného měla vypadat.

Celou analýzu si můžete přečíst na http://idea.cerge-ei.cz/documents/pa_201001.pdf.