Článek vznikl 26. 6. 2016

Hlasováním 51,9 % vs. 48,1 % pro odchod z Evropské unie učinili Britové nejzávažnější rozhodnutí od druhé světové války. Okamžitým efektem je demise ministerského předsedy, obrovské snížení hodnoty britské libry a velký pokles cen akcií na světových burzách. Co lze očekávat v dlouhodobějším horizontu a co bychom jako země měli dělat?

Británie
Velká Británie je uprostřed politické krize. Vládnoucí Konzervativní strana musí ustát frustraci milionů lidí, kteří jsou proti odchodu z EU a z nichž mnozí požadují nové referendum. Zároveň musí pečlivě dohodnout s nedočkavou Evropskou unií podmínky pro svůj odchod. Racionální přístup by vyžadoval pomalý postup, který minimalizuje ztráty na obou stranách. Avšak emocionální tlak na rychlé jednání a ukončení britského členství je na kontinentu poměrně silný. Britská administrativa bude na dobu mnoha měsíců a možná řadu let zaneprázdněná vyjednáváním s EU a nebude mít příliš sil na řešení dalších důležitých kauz. Skotové, kteří hlasovali 62 % vs. 38 % proti Brexitu, budu pravděpodobně hlasovat pro oddělení Skotska od Spojeného království a Severní Irsko možná učiní totéž. Velká Británie se může rozpadnout.
Z ekonomického hlediska lze v Británii očekávat zmenšení sektoru finančních služeb, který se z velké části přesune do Frankfurtu, Paříže a dalších evropských metropolí. Dojde též k podstatnému snížení obchodu s Evropou, obzvláště pokud Británie omezí imigraci z EU (jedno z hlavních volebních témat tábora pro-Brexit). S tímto omezením by Británie automaticky nemohla zůstat ani v Evropském sdružení volného obchodu (EFTA), tj. v poměrně výhodné situaci, kterou má například Švýcarsko. Snížení hodnoty libry bude mít určitě pozitivní efekt na export a domácí výrobu konkurující dovozu. Tento efekt ovšem nenahradí ztrátu způsobenou Brexitem. Brexit bude mít velký negativní efekt na investice (z nichž některé doposud těží z EU dotací) a zvlášť se to projeví v sektoru výzkumu a vývoje. Snížení regulačního břemene by mohlo mít pozitivní efekt, avšak zvýšení nejistoty spojené s Brexitem bude mít v konečném součtu dominantní negativní efekt. Obzvlášť proto, že lídři Brexitu nemají připravenou ekonomickou strategii. Než ji vytvoří, tak budou veškeré investice pozastaveny a mnoho podniků bude zkoumat možnosti přesunu svých aktivit mimo Británii.

Evropská Unie
Na politické scéně představuje Brexit zásadní test evropských lídrů. Dokáží politici vytvořit koherentní strategii, jak udržet jednotnou Evropu a věrohodně ji dostat na cestu k prosperitě? Nebo zabřednou do neplodných sporů a umožní extremistům s odstředivými tendencemi, aby Evropskou unii dále rozložili pomocí referend či vítězstvím ve volbách? Švédsko, Francie, Holandsko a Itálie patří mezi státy, kde by mohlo k těmto změnám dojít.
Ekonomické dopady budou čitelné, ale vzhledem k velikosti evropského trhu nebudou tak silné jako v Británii. Část britské ekonomické aktivity (např. ve finančním sektoru) se přesune do Evropy a posílí evropské hospodářství, ale zvýšená nejistota ohledně schopnosti Unie přežít bude mít ochlazující efekt na investice a ekonomický růst. Jestliže by došlo k dezintegraci EU, hodně by záleželo na tom, zda by tento rozpad byl efektivně zorganizovaný a učinil z EU zónu volného obchodu a jednotného pracovního trhu, anebo zda by byl nekontrolovaně živelný a vyústil v protekcionismus na úrovni jednotlivých států a restrikcí na pohyb pracovních sil napříč zeměmi. V prvním případě by Evropané pocítili jen mírný pokles. V druhém případě by došlo ke strmému pádu životní úrovně.

Česká republika
Na politické úrovni vyvstává velká otázka, zda Česká republika začne nyní hrát v Evropě aktivnější roli za účelem udržení EU jako efektivního celku. V případě dezintegrace (doufejme nepravděpodobném), musí být prioritní zajistit dobrou přípravu rozpadu, který by umožnil České republice, aby si udržela většinu výhod spojených s fungováním EU. Jinými slovy, vyvstává otázka, zda čeští politici budou schopni efektivně prosazovat národní zájmy v měnící se Evropě. Toto bude vyžadovat nejenom aktivnější a efektivnější působení jako středně velký stát v EU, ale také schopnost vytváření koalic s obdobně smýšlejícími státy uvnitř EU během jejího dalšího vývoje. První vývoj po Brexitu například naznačuje, že zakládající členové EU chtějí hrát klíčovou roli, což může, ale také nemusí být ve prospěch České republiky. Uvidíme, jestli čeští politici budou schopni efektivně působit v tomto širším a měnícím se kontextu EU. Může nám to být osudné.
Ekonomika a životní standard v České republice stojí a padá s ekonomikou Evropy a obzvláště Německa. Británie je však náš třetí největší exportní trh, a kdyby Brexit způsobil omezení obchodních vztahů, tak by to na nás mělo negativní vliv v řadě sektorů počínaje automobilovým průmyslem, který sám představuje okolo čtyřiceti procent našeho vývozu do Británie. Kdyby došlo k živelné dezintegraci EU, tak bychom byli vystaveni obrovskému šoku, protože jsme velmi otevřená ekonomika, která efektivně vyváží i dováží. V takovém (doufejme opět nepravděpodobném) případě by bylo zásadní udržet volný obchod (a možná vytvořit i měnovou unii) s Německem.

Globální pohled závěrem
Brexit představuje otřes světovým „řádem”, který Britové, Američané a ostatní spojenci vytvořili na konci druhé světové války. Brexit je výzvou globálnímu ekonomickému systému, který Británie pomohla v několika posledních desetiletích vytvořit. Co se stane s Evropou, která stále ještě představuje přes pětinu světové výroby, je klíčové pro celosvětovou ekonomiku a politickou stabilitu. Od Ameriky až po Čínu a Japonsko, politici, analytici a občané sledují nadcházející vývoj v EU. Nastal čas, kdy se evropští politici ukáží buď jako lídři, nebo loseři.