Nevíme, v jak hluboké krizi svět je

30. 06. 2008 | 17:01
Přečteno 12239 krát
Globální ekonomika v současné době bojuje se dvěma velkými problémy. Jedním z nich je stále dražší ropa. A druhým nedávná hypoteční krize, která se rozlévá z USA do dalších zemí.

Jaké jsou příčiny těchto problémů a jak s nimi lze bojovat? A existuje nebezpečí, že by mohly ohrozit růst české ekonomiky? V rozhovoru HN na tyto otázky odpověděl Jan Švejnar, český ekonom působící na Michiganské univerzitě, který nedávno kandidoval na úřad českého prezidenta.

HN: Jaké dlouhodobé dopady může mít drahá ropa na světovou ekonomiku?

Je třeba si uvědomit, že růst ceny - před pár lety byl barel za 20 až 30 dolarů - je obrovský, srovnatelný se šokem, který jsme zažili v 70. letech. Ekonomiky se drahé ropě teprve přizpůsobují.

HN: Bude již takto drahá trvale?

Je samozřejmě možnost, že její cena klesne, což by přirozeně byla ta nejlepší a nejjednodušší možnost pro země, které ropu dovážejí. Ale musíme se připravit na to, že cena by mohla zůstat tam, kde je, a možná ještě poskočit výš. Proto si myslím, že nastanou velké změny v používání ropy, zvláště v dopravě, kde se už hledají alternativy. A tento proces se nyní urychlí.

Za současných cen dává smysl hledat nová naleziště či využít ta, která nebyla rentabilní při cenně barelu 20 - 30 dolarů. Takže v horizontu tří až pěti let bych čekal zvýšení nabídky. Zároveň ale poroste i poptávka.

HN: V USA jsou daně z pohonných hmot mnohem nižší, takže tamní motoristé pociťují zdražování ropy rychleji než evropští. Jak vlastně běžný Američan vnímá cenu benzinu, která se poprvé přehoupla přes čtyři dolary za galon?

Pro mnohé Američany je to opravdu velký šok. Zvláště pro ty, kteří si zvykli na velká, žíznivá auta. Američané se ale umějí rychle přizpůsobit, což bylo vidět i během 70. let při prvním šoku, kdy rychle přešli na menší, úspornější auta. Kromě toho je v USA znát velký politický tlak, že by se měly zmírnit daně. I když už nyní jsou mnohem nižší než v Evropě.

HN: Američtí zákonodárci si pravidelně zvou "na kobereček" šéfy ropných firem, kteří před nimi musejí obhajovat astronomicky vysoké a stále rostoucí zisky. Není to jenom divadlo?

Děje se tak opět na základě tlaku, a to zezdola, od voličů. A politici pochopitelně před nimi chtějí vykázat činnost, a proto si firmy zvou. Ale zároveň chtějí zjistit, zda se ropné společnosti určitým způsobem neobohacují na úkor spotřebitelů, a proto chtějí slyšet názor ropných firem. Ale myslím, že to k ničemu velkému nepovede. Spíš vidím to, že i ropné koncerny nyní více investují do alternativních zdrojů, včetně vývoje vodíkových motorů.

Překvapilo, že krize tentokrát propukla v USA

HN: Ropný šok se dostavil v době, kdy svět stále pociťuje důsledky krize na americkém trhu rizikových hypoték. Kde spatřujete její příčiny?

Jsme svědky krize, která je pozoruhodná tím, že přišla z finančně nejvyspělejší země minulých desetiletí. Zvykli jsme si na to, že podobné otřesy přicházejí z méně vyspělých zemí. Dřívější krize se vysvětlovaly právě tím, že finanční trh méně vyspělých zemí není dostatečně vyvinutý, postrádá pojistné mechanismy a podobně. Je tedy překvapení, že krize propukla v USA. Projevila se zde souhra několika okolností. Za prvé to byl vysoký růst cen na trhu nemovitostí a s ním spojených hypoték. Vycházel vlastně z recese v USA v letech 2001 - 2002, která vyvolala změnu monetární politiky, snížily se úrokové míry, a tudíž hypotéky si začali brát i lidé, kteří by si to jinak nemohli dovolit.

Za druhé, ve finančním byznysu došlo k velkým inovacím, pokud jde o jeho nástroje a produkty. Krize je také následkem těchto finančních inovací, které ale jsou v jiných aspektech velmi blahodárné, skýtají investorům více možností a přinášejí zlepšení životní úrovně.

HN: V čem spočívala ona inovace?

V tom, že banky, které hypotéky poskytly, si je nemusely ponechat, nemusely čekat na jejich splacení, a tedy nést riziko případného nesplacení. Banky je mohly prodat dál a vydělat na transakčních poplatcích, které nejsou bezvýznamné. Banky se tak snažily poskytnout klientům co nejvíce hypoték a zároveň už tolik nedbaly na to, jak kvalitní jsou klienti, neboť nenesly riziko splácení.

HN: Jak to fungovalo v praxi?

Menší banka místního významu hypotéku klienta prodala jako cenný papír jištěný nemovitostmi nějaké velké finanční instituci, třeba Citibank. Tento cenný papír dala dohromady s jinými cennými papíry - dluhopisy. Vznikl tak "balík" cenných papírů nazývaný CDO's. Na trhu se tak objevil nový finanční nástroj, s nímž se čile obchodovalo po celém světě. Nakupovaly ho různé banky, hedgeové či penzijní fondy i jednotlivci.

HN: Proč si je kupovali?

Byla to inovace přinášející vyšší úrokovou míru než jiné produkty. Zájem o ně byl obrovský. Nezapomeňme, že sazby byly nízké a lidé hledali nástroje, které by jim vynášely více. A vrhli se na CDO's. Hypoteční banky nabíraly stále více méně bonitních klientů a tyto podstandardní půjčky měly v USA 10 - 15 procent trhu, což je hodně. Šlo tedy o masový jev. Aby získaly nové klienty, banky jim dávaly prvních šest měsíců nebo první rok prakticky nulové nebo velice nízké úroky. Ale ty potom rostly. Kromě toho, hypotéky byly založeny na kalkulaci, že ceny nemovitostí dále porostou. Takže i kdyby nebyl klient časem schopen splácet, banka mu zabere dům, který mezitím získal na hodnotě. Ale ceny místo toho klesaly a hra se zcela změnila.

Ratingové společnosti podle mne selhaly

HN: Jakou roli v tom sehrály ratingové společnosti?

Bohužel negativní. Myslím, že selhaly, neboť novým cenným papírům často dávaly hodnocení AAA. Problém je v tom, že do sofistikovaných portfolií cenných papírů nikdo pořádně neviděl. Byly "namíchány" tak rafinovaně, že ani německá regionální banka, neřkuli běžný člověk, si nemohli být jisti tím, co vlastně kupují a dále prodávají svým klientům. Spoléhali se právě na hodnocení ratingových agentur v domnění, že jde o kvalitní cenné papíry. Tyto nástroje dobře fungovaly v době, kdy po nich stoupala poptávka. Pak ale začaly jít nahoru úrokové sazby a část klientů hypotečních bank se dostávala do problémů. Na trhu se začalo pochybovat o tom, zda jsou opravdu bezpečným nástrojem. A jak to vždy bývá, když propukají krize, jakmile se obavy změní v chování, vývoj pak má rychlý spád.

Obavy se přeměnily v neochotu bank si navzájem půjčovat. To zasáhlo hlavní aktéry obchodů, kteří si jinak běžně půjčovali, často i "přes noc", aby si udrželi likviditu. A najednou s tím i instituce, které se vzájemně dlouhá léta znají, přestaly. A systém založený na velkých půjčkách se začal propadat a začal mít nedostatek likvidity.

HN: Jaké poučení si banky, jejich klienti i regulační úřady vzali z krize?

Ještě bych řekl, že jde o krizi velkých rozměrů. Nikdo přesně neví, o jak velký problém jde. Jsme v poločase, nebo ve třetině, nebo ve dvou třetinách? Jak hluboký je propad? Nevíme. I velké banky vykazují obrovské ztráty a naléhavě potřebují navyšovat kapitál.

Za normálních okolností by vlády, a zvláště centrální banky neintervenovaly s tím, že lidé, kteří na nových instrumentech zbohatli - a někteří hodně - nyní ponesou určité ztráty. Takové je riziko podnikání, s nímž musejí všichni počítat.

HN: Nemůže se tento problém ještě zvětšit?

Kdyby nastala panika a lidé by se snažili rychle vybrat své úspory z bank a chtěli by masově prodávat cenné papíry, pak by mohl nastat obrovský propad a celý světový finanční systém by mohl zkolabovat. A tomu se centrální banky snaží zabránit. Bohužel tak daňoví poplatníci vlastně dotují ty bohaté investory, kteří předtím tolik vydělali během konjunkturní části cyklu a nyní by měli platit.

HN: Které banky na krizi nejvíce doplácejí?

Především ty finanční instituce, které se spoléhají na půjčky a nemají vlastní depozita. Banky, které mají střadatele, tak zároveň mají zdroj kapitálu. Ale ústavy jako Bear Stearns žijí převážně z půjček. Normálně to funguje velice dobře. Ale v době, kdy si banky přestaly důvěřovat, jí vyschl kapitál.

Příliv kapitálu do Česka nemusí trvat věčně

HN: Americká ekonomika výrazně zpomalila. Jaké dopady to může mít na svět? Zůstanou USA nadále hlavním tahounem světové ekonomiky?

Je dobré si nynější vývoj zasadit do souvislostí. Americká ekonomika po druhé světové válce opravdu dominovala světu a stále zůstává jednou z hlavních ekonomik. Ale, když se sečte hospodářský výkon, tak už je celá Evropská unie přinejmenším stejná, nebo o něco větší než USA. Nicméně Evropa stále nemá onen leadership, jímž se vyznačuje Amerika. Je to vidět jak na dlouhodobých cyklech, kdy americká ekonomika táhne svět nahoru. Pak se jako první noří do recese a svět pomalu za ní.

Vidíme to i každodenně i na akciových burzách, kdy Evropa otevírá před Amerikou, čili má výhodu toho prvního na trhu, ale jakmile otevře newyorská burza, tak ji evropské následují.

HN: Čím to asi je?

Je to dáno zmíněnou historickou dynamikou, tím, že Amerika silně inovuje. Američané jsou ti, které Evropa následuje, ale myslím, že situace se pomalu mění. Vidíme, že Evropa a Asie se začínají od Ameriky do určité míry odpoutávat, a to je blahodárné.

Kdyby část světové ekonomiky zpomalila, ale další části rostly, nenastalo by růstové vakuum. Všichni na světě by na tom byli lépe.

Ale nejsem si jist, že k tomu už opravdu dochází. Pravděpodobnější je, že zbytek světa pořád zrcadlí to, co se děje v Americe, ale už ne tak extrémně jako v minulosti.

Druhý aspekt, který může být v těchto datech je, že recese americké ekonomiky, nebo její zpomalení, nemusí být tak hluboká, jak se očekává.

HN: Za jakých okolností by se mohl dolar vzpamatovat a jeho kurz se vrátit na úroveň, která by byla pro evropské investory přijatelnější?

K tomu může dojít ve střednědobém horizontu. Předně, americkému vývozu se díky slabému dolaru daří, schodek obchodní bilance USA se tak bude postupně zmírňovat. Měna tedy posílí. Velký vliv na úroveň směnných kurzů mají též kapitálové toky. Takže jakmile pominou důsledky hypoteční krize a zrychlí se konjunktura, pak opět nastane silný kapitálový tok do dolarové oblasti, což pozvedne kurz dolaru. Další dobrou zprávou by bylo ukončení války v Iráku. Takže bude dobré sledovat, jak se budou vyvíjet prezidentské volby v USA.

Navíc kdyby došlo k jakékoli krizi ve světě v tom smyslu, že zesílí nejistota, pak víme, že investoři se většinou uchylují k měnám, které považují za bezpečnější. A to by také mluvilo ve prospěch silnějšího dolaru.

HN: Jaký výsledek prezidentských voleb by více prospěl americké ekonomice, a tedy i dolaru?

Zatím je to těžké říci. Vyčkal bych několik měsíců. Obama se stal kandidátem Demokratické strany a teprve nyní se budou tříbit volební platformy obou hlavních stran. Uvidíme například, do jaké míry bude Obama prosazovat protekcionismus v zahraničním obchodě. Protivníkem je ale McCain, který je naopak pro volný obchod.

McCain alespoň zatím tvrdí, že by nezvyšoval daně, ale spíše je snižoval. Myslím, že z toho do jisté míry ustoupí. Celkově si myslím, že vítězství McCaina by mělo o něco pozitivnější efekt na hospodářský růst.

HN: Čím to je, že česká ekonomika dosud nepocítila výrazné ochlazení konjunktury?

Přímý dopad na českou ekonomiku je opravdu velice malý. Vyplývá to z toho, že banky, které zde působí, v rámci Česka buď nekupovaly nové finanční nástroje, nebo jenom velice malé množství, a očekávají, že je budou držet až do doby splatnosti.

Nepřímý dopad toho, že se méně půjčuje a bude méně půjčovat, ten se nás již dotýká, takže tempo růstu se také ochladí. Což se už vlastně děje. Ale přesto Česko nadále roste slušným tempem. Jde ale o to, že nebýt globálních problémů, bylo by tempo hospodářského růstu vyšší. Evropa, hlavní odbytiště, stále ještě tolik nezpomalila své tempo.

Za druhé, pokračuje solidní příliv přímých zahraničních investic. V tomto smyslu jsme v příznivé situaci. Musíme si ale uvědomit, že silný příliv tohoto kapitálu nemusí trvat věčně. Proto stále nabádám k dlouhodobější strategické vizi.

(Text vyšel v HN 23.6.2008)

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy