Rozhovor nejen na téma druhotná platební neschopnost, pokles zakázek, recese, rychle rostoucí státní dluh ...

* Hlavní vlna insolvencí a nesplácení ze strany dlužníků v tuzemské ekonomice teprve přijde. Na dnešním diskusním setkání v Euro Business Brunch to řekl Josef Kotrba ze společnosti Deloitte. Nynější bankroty a případy zadlužení podle něj vesměs nejsou oběti současné krize, ale vyústění vlastních potíží z minulých let. A do vysílání Radiožurnálu teď zvu ekonoma Jana Švejnara. Dobrý večer.

Dobrý večer.

* Pane profesore, souhlasíte s tím názorem, že se v příštích měsících výrazně zvýší problémy českých firem se splácením úvěrů?

Souhlasím. Já myslím, že opravdu uvidíme ještě prohloubení té nynější situace a souhlasím též s tím, že ten dopad krize, ten hlavní dopad teprv pocítíme.

* Je za těmi očekávanými problémy spíš pokles zakázek, anebo, dejme tomu, druhotná platební neschopnost? To znamená, že firmy jakoby nemají hotové peníze, i když by je mít mohly.

Je to obojí, ale já myslím, že ten pokles zakázek je ten hlavní, to je hybná síla, která v té recesi opravdu způsobuje problémy, které potom se řetězovitě přenášejí na další.

* Troufnete si odhadnout hranici, které ty nesplácené úvěry dosáhnou?

To je těžko odhadnutelné, protože to bude záviset samozřejmě na tom, jak hluboká ta recese opravdu bude a samozřejmě na postupu vlády v řešení krize. Takže, tam přesně nevíme, co se stane.

* A co by vláda mohla udělat proto, aby se firmy nedostávaly do problémů se splácením úvěrů?

Tak já myslím, že tady bude otázka, do jaké míry vláda opravdu bude postupovat jednak sjednoceně se zbytkem Evropy, aby se zvýšila poptávka. No a potom na území České republiky, do jaké míry bude moci pomoci například injekcí fondů, kreditů a tak dále do ekonomiky skrz, ať už nynější instituce anebo jinak.

* Vy jste naznačoval, že ty problémy může ovlivnit také to, kdy se česká ekonomika dostane ke dnu tedy toho současného poklesu. Dá se odhadnout, jak daleko nebo blízko k tomu je?

Těžko odhadnout. Víme, že americká ekonomika je ta, která je úplně vepředu v té krizi a jelikož tam ještě nevidíme obrat, tak víme, že to nebude během tohoto roku, že to nejspíš bude někdy v příštím roku, pakliže tedy budeme mít štěstí a ta recese bude poměrně krátká.

* To jste mluvil teď o Spojených státech. Jaké zpoždění byste očekával pro Českou republiku?

Tak tam víme, že Spojené státy jsou přibližně 3 až 6 měsíců před západní Evropou. My závisíme samozřejmě exportem hlavně na západní Evropě, takže máme pak další oddálení přibližně 3 měsíců.

* My zatím mluvíme o problémech podniků. Ale vedle toho zvolna roste také podíl nesplácených úvěrů domácností. Pokud to spojíme právě s těmi problémy podniků, jak se podle vás změní úvěrová politika českých bank?

Tak české banky již postupují velmi obezřetně. Vidíme, že sice nadále půjčují a to je dobré, ale že si jednak jistí věci mnohem více, to znamená, žádají spoluúčast a též jsou velmi obezřetní v tom, komu půjčují a komu nepůjčují.

* Nicméně banky potřebovat půjčují, protože to je v podstatě součást jejich byznysu.

Samozřejmě, samozřejmě. A ta depozita, která získávají od občanů, oni potom dále půjčují, akorát že v tomto případě jsou ochotny držet větší rezervy a půjčují, ale půjčují, jak říkám, velice zdrženlivě, protože nechtějí mít velké oprávky, velké ztráty.

* Jak velkým problémem v tomhle kontextu může být ten poměrně rychle rostoucí státní dluh? Ony přece jen ty poměrně bezpečné státní dluhopisy mohou v sobě poutat část kapitálu, který by banky jinak mohly půjčovat, ale s větším rizikem.

Samozřejmě. A banky budou víceméně používat právě státní dluh jako část svých investic. Ten český dluh, dluh České republiky je ještě poměrně nízký oproti mnoha jiným zemím, takže zde, myslím, obavy nejsou nebo alespoň nějakou dobu nebudou. Ty obavy jsou spíše vůči zemím typu Řecka, Itálie, potažmo nyní, jak vidíme i Anglie. Ne, že by tam nebyla velká důvěra, ale že možná Anglie se bude půjčovat dráže nežli ostatní země.

* Takže, navzdory těm ohlášeným poměrně velkým schodkům pro příští léta podle vás pro českou ekonomiku nehrozí, že by tedy ten státní dluh, jak se říká, vytěsnil, vytěsnil soukromé peníze.

On je vytěsní částečně, ale zatím to nebude dluh, který by ohrožoval kvalitu dluhopisů České republiky. Tam, myslím, nedojde k určitému zvratu.

* Říkal ve Stalo se dnes ekonom Jan Švejnar. Děkuju za rozhovor. Na slyšenou.

Děkuji. Na slyšenou.

Rozhovor Jana Punčocháře s Janem Švejnarem na ČRo 1 Radiožurnálu se uskutečnil 26.5.2009.