Pokud někdo hledá politickou podlost největší velikosti, zde je, protože politická nezávislost veřejné žaloby je nejdůležitějším stavebním materiálem skutečného právního státu. Premiér Nečas kdysi opakovaně zdůrazňoval, že právě nezávislost a odpolitizování systému státního zastupitelství patří mezi priority jeho vlády. A všichni, kdo si přejí vidět Českou republiku jako stát pod vládou práva, a ne regionálních politických oligarchií, mu tleskali.

Na politické moci nezávislý veřejný žalobce je totiž největším postrachem nekvalitního nebo úplatného soudce. Moc nezkorumpovatelného a předvídatelného práva je nejvyšším zájmem každého demokratického státu. Ne tak v České republice, kde oligarchické party okupují stranickou politiku právě proto, aby si s pomocí politické moci okupovaly ekonomiku a zajistily přítulnost justice. Nečasem podpořené jmenování skutečně nezávislého a navíc Západem vzdělaného Pavla Zemana Nejvyšším státním zástupcem bylo další nadějí, že čachry jeho předchůdkyň skončily, a s nimi i justice, naslouchající a úslužná podle přání ex-ministra Pavla Němce. Ministr spravedlnosti Pospíšil ještě v březnu dokonce připravil dílčí novelu o funkčních obdobích žalobců, která měla začít platit už od září, a teprve pak se měla dokončit velká komplexní novela celého zákona o státním zastupitelství. Přesně to také premiér slíbil Nejvyššímu státnímu zástupci Zemanovi při nástupu do funkce. Lhal. Nic se nebude měnit. Nečas tiše stáhnul Pospíšilův návrh z jednání vlády. A tak zkompromitované vedoucí žalobce, přisluhující politickým stranám, nebude od září odvolávat kárný senát Nejvyššího správního soudu, jak navrhovala novela, ale opět ministr spravedlnosti, tedy stranou pověřený a prověřovaný politik. Ten dnešní, bez ohledu na jeho úmysly, je v ODS, jemně řečeno „pod tlakem“, a řečeno jinak, považován za „ořezávátko, které nechápe realitu a musí se mu proto doporučovat“.

Ta realita je úděsná. Pokud je někdo z čtenářů přesvědčen, že česká justice je nezávislá a skutečně imunní vůči politickým a mocenským přáním a tlakům, patří, troufám si tvrdit, k menšině zvíci koní Převalského. Premiérovo „vysvětlení“, že raději počká na komplexní novelu celého zákona, je pak podlost sama. Namísto razantní rychlé proměny naopak zablokování jakýchkoliv personálních, a s tím i metodických změn nejméně na dva roky. A navíc paralyzování vlivu, jak se ukázalo, až příliš nezávislého Nejvyššího státního zástupce Zemana. Pokud jde o důvody, stačí třeba tento. Kdo si dnes vzpomene, že v roce 1996 vyhodil tehdejší ministr spravedlnosti vrchního státního zástupce Grygárka na hodinu za jeho prokazatelnou přítulnost k přáním ODS. Dnešní šéf ODS a premiér Petr Nečas ještě v roce 2011 pány Grygárka a Rampulu ze stejných důvodů naopak ochraňuje.