Vláda v pondělí oznámila, že z rezervního fondu velkoryse zaplatí dvě stě milionů korun, které, podle jejího vyjádření, zmizely z fondů, darovaných Evropskou unií v roce 1994 České republice na podporu malého a středního podnikání v postižených regionech. Aby se Brusel nezlobil a nechtěl, nedejbože, peníze ještě zpátky. A prý se po těch třinácti letech konečně i ta pomoc podnikání dá do pohybu. Buď jsme svědky revoluce, nebo velkého podvodu.

Společný materiál tří ministerstev (financí, místní rozvoj, průmyslu a obchodu), předložený vládě - podle prvních tiskových zpráv a vyjádření ministra Jiřího Čunka - tvrdí, že sto milionů si neoprávněně vyplatila na odměnách holandská poradenská společnost CVP. Dalších sto prý prošustrovali úředníci ministerstva pro místní rozvoj. Vláda by měla okamžitě tento materiál zveřejnit, protože jinak otevře prostor pro spekulace a zároveň potvrdí, že Česká republika je nejabsurdnějším místem na světě.

Vláda tedy v pondělí oficiálně potvrdila, že odměny CVP byly přehnané – navíc vyplácené z daru PHARE, a ne ze zisku, jak se předpokládalo. Ve stejný den ovšem pokračovalo i líčení v trestní věci údajného pokusu o rozkradení stejných fondů PHARE. Mezi obžalovanými je však i bývalý náměstek ministra pro místní rozvoj Ing. Petr Forman, jehož jediným prokazatelným pochybením bylo, že totéž zjistil už v roce 2003 a právě proto s holandsko českou společností za ministerstvo pro místní rozvoj ukončil smlouvu. Jiří Paroubek ho i proto brzy po nástupu odvolal z funkce a přikázal zahájit s CVP nová jednání – viz předchozí blogy.

Jak může zástupkyně MMR, sedící na soudu jako poškozená strana vedle státního zástupce, po pondělním Čunkově vystoupení ještě tvrdit, že ne CVP, ale tito obžalovaní, včetně Petra Formana, způsobili ministerstvu škodu 229 milionů korun? Když totéž navíc už rok popírá i analýza ministerstva financí?

Jak to, že Česká republika, v důsledku zákulisních jednání bývalých ministrů Jiřího Paroubka a Radko Martínka, nakonec přistoupila na dohodu s nemravně se obohacující holandskou společností a v mimoarbitrážním vyrovnání jí na začátku tohoto roku vyplatila údajně přes dvacet milionů korun?

Pokud tedy měl pravdu Ing.Petr Forman a v roce 2003 zcela oprávněně vyhodil společnost CVP pro neschopnost a nemravné sebeobohacování, měla by dnešní vláda požadovat náhradu od bývalých ministrů Paroubka a Martínka, kteří odůvodňovali svůj velice nestandardní postup v této věci nutností „dohodnout se s CVP a zabránit tak arbitráži“? Bude vláda požadovat navrácení dnes už prokazatelně neoprávněně a nemravně vyplacených sto dvaceti milionů od Holanďanů?

Proces u Městského soudu pokračuje korektně čtením spisu, tedy takzvaným konstatováním důkazů, bez něhož není možné vyslýchat svědky a konfrontovat je s předloženými důkazy. Páni novináři, schyluje se k „bombě“. Představte si Jiřího Paroubka, Radko Martínka a jejich spolupracovníky, jak jsou konfrontováni s už tak nepříjemnými důkazy v situaci, kdy vláda oficiálně prohlásila jejich hlavní výmluvu – nutnost uspokojení nároků CVP – za neoprávněnou.

Buď tedy bude tato věc dotažena do konce, i s vyvozením zodpovědnosti – a pak by to mohla být revoluce, která by v tomto státě pomohla ukončila beztrestnost mocných. Anebo se potvrdí, že vláda vládě oči nevyklová.

P.S. Moc by mě zajímalo, zda vládní materiál potvrdí, nebo vyvrátí informace o tom, že holandský diplomat, který ve své době nezvykle rychle opouštěl vedení mise Evropské komise v Praze, nakonec skončil u stejné společnosti, jejíž činnost česká vláda se zpožděním tolika let začala kritizovat.