Trocha soli do očí
Jana Nagyová může být vinna ze stokrát horších činů, než za které byla obviněna, ale pořád je to žena. To, že ji před televizními kamerami vede do auta o hlavu větší policista, který ji drží za kliku na zádech zvláštního opasku, ke kterému jsou řetízkem přichycena pouta, přezdívá se mu „medvěd“, není jen zbytečné – je to nechutné. V kulturní zemi by ji vedla policistka – a určitě bez „medvěda“. V Ostravě policistka přítomna byla – nesla si do stejného auta papíry. Ten zásadní rozdíl je obsažen v dva tisíce let starém přísloví ze starého Říma – I kdyby to dovoloval zákon, nedovolí to stud.
Úniky a zveřejňování údajů z trestních spisů jsou už dlouho důkazem nefungujícího systému spolupráce mezi policií, státním zastupitelstvím a soudy. Nedostatek elementární důvěry, nebo ještě častěji vědomí zkorumpovatelnosti toho kterého prostředí, vede především policisty ke zveřejňování údajů, které ve slušné společnosti veřejné nejsou. Jediným důvodem je znalost toho, že úplatný státní zástupce a ještě častěji soudce, se může zveřejněných informací zaleknout. Přinejmenším mu zúží prostor pro „překvapivá rozhodnutí“. Zveřejňovat informace o existenci intimních telefonátů a vzkazů je nechutné a nevkusné – i když se to týká zločinců, nebo padlých politických představitelů. To, že je z toho nadšená lůza, by samo o sobě mělo být varováním.
Píši to se vzpomínkou na Státní bezpečnost, která do mého bytu někdy v roce 1988 namontovala několik mikrofonů horkého odposlechu – pod omítku ve třech místnostech, včetně ložnice… A nestyděla se o „tom“ mluvit…
Mediální dramatizace velkého policejního vyšetřování částečky české politické korupce ukazuje také impotentnost a neprofesionalitu většiny českých médií – kam, například, zmizelo několik osob, které byly, podle prvních informací, zadrženy v Jihočeském kraji? Kdo to byl? S čestnou a mimořádnou výjimkou Ivy Bezděkové (http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/iva-bezdekova.php?itemid=20221) o protiprávním jednání poslance Marka Šnajdra prakticky nikdo nepsal. Komentátoři a „politologové“ se vyjadřují o sto šest k běžícímu vyšetřování, o jehož podstatě a důkazní situaci nic nevědí, a spekulují nad tím, „jestli ta policie má na ty politiky něco víc, než jenom tu údajnou politickou korupci“. Jistě, modleme se, aby měla, ale předem to zpochybňovat?
Všechno to dohromady ukazuje na to, že česká „elita“, včetně novinářů, je stále ještě zmatená ve svých hodnotách. Informace jsou, nefunguje jenom paměť, sdílené hodnoty slušnosti – a profesionalita. S odkazem na skoro rok starý blog „Petr Nečas je kmotr kmotrů“ (http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jan-urban.php?itemid=17004) mám na mysli podivnost, s jakou řada komentátorů a „politologů“, například Václav Bělohradský, dokáže meditovat nad otázkou zvýšené „legitimity“ přímo zvoleného prezidenta Miloše Zemana – i v této věci. O příštích vládách bude rozhodovat opakovaně usvědčený lhář, který je prý „více legitimní“ - jenom proto, že více voličů uvěřilo jeho nepravdám a podvodům s financováním kampaně. Z tohoto ujetého pohledu byl ovšem nejlegitimnějším prezidentem Klement Gottwald a stejně tak i KSČ, potvrzovaná ve svojí vedoucí úloze každé čtyři roky souhlasem 99,98 procent voličů…. Pavel Blažek je „legitimní“ ministr spravedlnosti, přesto, že se v minulosti dopustil, přinejmenším ve spolupodílnictví, trestných činů.
Možná by stálo pro dobro nás všech vsadit právě v této rozkomíhané chvíli na slušnost. A ODS by za premiérku mohla navrhnout Miloslavu Němcovou, o které se nikdy - opravte mne, pokud se pletu - ještě nikdy nikdo nezmínil ve spojitosti s kmotry. Možná není nejodvážnější. Možná není politicky nejsvalnatější. Ale málokdo zpochybní její slušnost.
Úniky a zveřejňování údajů z trestních spisů jsou už dlouho důkazem nefungujícího systému spolupráce mezi policií, státním zastupitelstvím a soudy. Nedostatek elementární důvěry, nebo ještě častěji vědomí zkorumpovatelnosti toho kterého prostředí, vede především policisty ke zveřejňování údajů, které ve slušné společnosti veřejné nejsou. Jediným důvodem je znalost toho, že úplatný státní zástupce a ještě častěji soudce, se může zveřejněných informací zaleknout. Přinejmenším mu zúží prostor pro „překvapivá rozhodnutí“. Zveřejňovat informace o existenci intimních telefonátů a vzkazů je nechutné a nevkusné – i když se to týká zločinců, nebo padlých politických představitelů. To, že je z toho nadšená lůza, by samo o sobě mělo být varováním.
Píši to se vzpomínkou na Státní bezpečnost, která do mého bytu někdy v roce 1988 namontovala několik mikrofonů horkého odposlechu – pod omítku ve třech místnostech, včetně ložnice… A nestyděla se o „tom“ mluvit…
Mediální dramatizace velkého policejního vyšetřování částečky české politické korupce ukazuje také impotentnost a neprofesionalitu většiny českých médií – kam, například, zmizelo několik osob, které byly, podle prvních informací, zadrženy v Jihočeském kraji? Kdo to byl? S čestnou a mimořádnou výjimkou Ivy Bezděkové (http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/iva-bezdekova.php?itemid=20221) o protiprávním jednání poslance Marka Šnajdra prakticky nikdo nepsal. Komentátoři a „politologové“ se vyjadřují o sto šest k běžícímu vyšetřování, o jehož podstatě a důkazní situaci nic nevědí, a spekulují nad tím, „jestli ta policie má na ty politiky něco víc, než jenom tu údajnou politickou korupci“. Jistě, modleme se, aby měla, ale předem to zpochybňovat?
Všechno to dohromady ukazuje na to, že česká „elita“, včetně novinářů, je stále ještě zmatená ve svých hodnotách. Informace jsou, nefunguje jenom paměť, sdílené hodnoty slušnosti – a profesionalita. S odkazem na skoro rok starý blog „Petr Nečas je kmotr kmotrů“ (http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jan-urban.php?itemid=17004) mám na mysli podivnost, s jakou řada komentátorů a „politologů“, například Václav Bělohradský, dokáže meditovat nad otázkou zvýšené „legitimity“ přímo zvoleného prezidenta Miloše Zemana – i v této věci. O příštích vládách bude rozhodovat opakovaně usvědčený lhář, který je prý „více legitimní“ - jenom proto, že více voličů uvěřilo jeho nepravdám a podvodům s financováním kampaně. Z tohoto ujetého pohledu byl ovšem nejlegitimnějším prezidentem Klement Gottwald a stejně tak i KSČ, potvrzovaná ve svojí vedoucí úloze každé čtyři roky souhlasem 99,98 procent voličů…. Pavel Blažek je „legitimní“ ministr spravedlnosti, přesto, že se v minulosti dopustil, přinejmenším ve spolupodílnictví, trestných činů.
Možná by stálo pro dobro nás všech vsadit právě v této rozkomíhané chvíli na slušnost. A ODS by za premiérku mohla navrhnout Miloslavu Němcovou, o které se nikdy - opravte mne, pokud se pletu - ještě nikdy nikdo nezmínil ve spojitosti s kmotry. Možná není nejodvážnější. Možná není politicky nejsvalnatější. Ale málokdo zpochybní její slušnost.