Děkuji za všechny reakce na rozhodnutí Policie ČR zablokovat kvůli jedinému dokumentu stovky stránek internetového archívu www.tunelplnykrve.cz, popisujících, kromě dalšího, i prokazatelnou korupci zástupců státu v kauze Diag Human. Velmi mne potěšila iniciativa senátora Jiřího Zlatušky, který chce připravit senátní slyšení ke zneužívání českých tajných služeb v právních sporech státu, stejně jako podnět významného představitele strany Zelených Stanislava Pence předložit otázku policejního cenzurního zásahu k projednání v branném a bezpečnostním výboru Sněmovny.

Následující stížnost byla odeslána 11.3. odpoledne:

Městské státní zastupitelství
v Praze
Nám. 14. října 2188/9
Praha 5

Policie České republiky
obvodní ředitelství Praha II
služba kriminální policie a vyšetřovaání
2. oddělení obecné kriminality
150 00 Praha 5, Nádražní 16A
Č.j. : ORII – 14951 – 23 / TČ -2007 - 72



V Praze dne 11.3. 2008

Návrh na výkon dozoru nad zákonností v přípravném řízení

Tento podnět podávám v souvislosti a postupem výše označeného policejního orgánu.
Ten, jak jsem vyrozuměl jednak z okolností, za nichž jsem podával vysvětlení, jednak ze sdělení ze dne 5.3. 2008 šetří resp. prověřuje okolnosti trestného činu ohrožení utajované informace dle ust. § 106 a 106 tr.z. Činí tak v souvislosti s uveřejněním dokumentu Úřadu pro zahraniční styky a informace, vedený pod č.j. D338/2004-ZSI/729-E.

Věc chápu tak, že policejní orgán koná úkony trestního řízení ve smyslu ust. § 158 odst.3 tr.z.. Vychází z předpokladu, že uveřejněním uvedeného dokumentu mohl být spáchán trestný čin, nebo alespoň shledává v něm okolnosti, tomuto závěru nasvědčující.

K okolnostem trestnosti zveřejnění tohoto dokumentu se nyní nechci vyjadřovat; hodlám však upozornit na zjevně nezákonný postup policejního orgánu, pokud svým opatřením zamezil přístup k internetové doméně :www.tunelplnykrve.cz.

Nezákonnost jeho postupu spatřuji v následujícím :

1.
Právo na svobodu projevu je ústavním právem pod ochranou ústavního soudnictví, českého i mezinárodního. Ust. čl. 17 Listiny základních práv a svobod stanoví :
(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.

2.
I ze sdělení ze dne 5.3. 2008, doručeného mně až 10.3., je zřejmo, že policejní prověřování se týká jediného dokumentu; výše označeného sdělení ÚZSI.
Na internetových stránkách www.tunelplnykrve.cz. jsou však zveřejněny stovky dokumentů, jež jsou přílohou ( a je na ně odkazováno ) ke knize „Tunel plný krve aneb kauza Diag Human trochu jinak“, a v jejichž zveřejnění policejní orgán neshledává nic protiprávního.
Je li skutečně účelem opatření policejního orgánu zamezit zveřejnění tohoto jediného dokumentu, mohlo se takové opatření týkat pouze toho. Zamezení zveřejnění ostatních je protiprávní.
3.
Uvedené opatření je v rozporu se zákonem, neboť mimo jiné s ust. § 2 odst. 4 tr. zákona, ukládajícím orgánům činným v trestním řízení „projednávat co nejrychleji a s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána; při provádění úkonů trestního řízení lze do těchto práv osob, jichž se takové úkony dotýkají, zasahovat jen v odůvodněných případech na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení“.
Toto zákonné ustanovení tedy, kromě včasnosti a rychlosti šetření, které je po devíti měsících fungování internetové domény sporné, ukládá policejnímu orgánu šetřit i princip přiměřenosti a zasahovat do práv jen odůvodněně a jen v nezbytné míře.¨
Policejní orgán nevysvětluje, proč zasáhl do mého ústavního práva na svobodu projevu tím, že znepřístupnil dokumenty, jejichž zveřejnění nešetří.
4.
Dále : Ust. § 2 odst. 5 téhož ustanovení trestního řádu ukládá i policejnímu orgánu jednat „a za součinnosti stran“. Pokud by policejní orgán projednal se mnou toto zamýšlené opatření před zjevným zásahem do mých ústavních práv, byl bych určitě připraven - po zajištění aktuálního názoru původce listiny, ÚZSI – hledat cestu k co nejrychlejší úpravě i formálních náležitostí.

Byl bych též znovu upozornil policejní orgán, že dokument je opakovsaně citován i v mojí knize „ Tunel plný krve aneb kauza Diag Human trochu jinak“ a přinejmenším jednom novinovém článku.
5.
Pro úplnost dodávám : Uvedeným nepřiměřeným a tedy protiústavním opatřením policjeního orgánu bylo též zasaženo do mé autorské integrity. Na dokumentaci na internetových stránkách odkazuji v uvedené knize, i proto, aby nebyl překročen přiměřený rozsah textu. Je tedy integrální součástí mého autorského díla, jež je v prodeji. V opatření policejního orgánu lze tedy spatřovat i delikt nekalosoutěžní, implikující hmotnou škodu.
6.
Jako občan považuji za nutné zdůraznit, že uvedená kniha, jejíž závěry jsou založeny na dlouhodobém studiu prvotních dokumentů v soukromých i veřejných archivech, vyslovuje podezření o protiprávním a korupčním jednání osob, jednajících v obchodním sporu mezi Českou republikou a společností Diag Human jménem a za Českou republiku. Dokumenty, uveřejněné na uvedené webové stránce, tato podezření opodstatňují.
S ohledem k principu, ukládajícmu orgánům činným v trestním řízení jednat z úřední povinnosti, je málo vysvětlitelné, proč policejní orgán, namísto prověřování těchto závažných podezření, zamezuje protiprávně zveřejnění jejich doposud nejrozsáhlejší dokumentace.
7.
Zveřejnění dokumentu ÚZSI dokládá jednak nepravdivost veřejných ujištění zástupců státu, že tajné služby se společností Diag Human nikdy nezabývaly, jednak dokládá zneužití kompetence tajných služeb v soukromoprávním a nikoli veřejnoprávním případě. Právě tento dokument, spolu s již odtajněnými dokumenty BIS, zveřejněnými na stejné internetové doméně, prokazují nesporným způsobem, že zpravodajské služby České republiky jednaly nikoli v mezích svých působností, ale s cílem vypomoci státu v soukromoprávním sporu. Zjištění, že Česká republika vůči svému žalobci zneužila svých mocenských instrumentů, je veřejným zájmem vysoké důležitosti, zcela určitě nadřazeným úzce definovanému předmětu policejního šetření. Dokumentuje totiž praxi, kterou Ústavní soud České republiky označil v obdobné věci za protiústavní - č.j. II.ÚS 789 / 06, cituje se :

„K tomu je třeba uvést, že stát v některých civilních věcech, ve kterých stěžovatel zastupuje svého klienta, má postavení žalovaného. V tomto typu řízení vystupuje jako účastník v rovném postavení s ostatními účastníky. K hájení těchto zájmů státu je personálně i finančně vybavován ze státního rozpočtu. Je li však současně s tímto řízením zahájeno trestní řízení, byť zatím jen ve formě objasňování a prověřování skutečností ještě před zahájením trestního stíhání konkrétní osoby, aniž však jsou pro takový postup splněny zákonné podmínky v podobě důvodného podezření, logicky to svádí k domněnce, že se stát snaží vylepšit si svoji procesní pozici, a to minimálně získáním informací prostředky orgánů činných v trestním řízení a dalších mocenských složek, nejde li přímo o pokus o zastrašení dalšího účastníka řízení. Takový postup je v demokratické společnosti zcela nepřijatelný a je hoden odsouzení.“
Ústavní soud dodává, že „ …nebylo nutno opatřovat právní pomoc ze zahraničí, informace zpravodajské služby…“. Právě tuto praxi uvedený dokument dokazuje.

Z uvedených důvodů žádám,
aby opatření policejního orgánu bylo ve smyslu ust. § 174 odst.1 tr.řádu přezkoumáno státním zástupcem a vydán pokyn k jeho zrušení.

Jan Urban