Proč? Protože během pár vteřin jasně demonstroval všechny chyby prezidentské ochranky. O čem by odborníci bádali měsíce, a přeli se, zda prezidenta je nebo není možné zastřelit raz dva, ten mladý muž vydefinoval ihned. Možné to je.
Matka vraždící své děti, řidič zavřený za tykadla, mladík střílející na prezidenta… Co mají tyto případy společné? Pocit zoufalství, frustrace, někdy spojený s nízkou sociální inteligencí (matka), se vztekem na politiky a jejich bezduché slogany (řidič), s bezmocností zlepšit svou situaci přes jasnou snahu (střílející mladík).
Ženy sní o lásce. Muži sní o ženách. Politici sní o tom „být u Moravce“. Minimálně v krajských volbách. Protože být u Moravce je nakročení k volebnímu úspěchu, neboli kdo není u Moravce, ten jako by nebyl.
Nesouhlasím až tak s názorem o státu čtvrté cenové. Neurážejme stát, ten za nic nemůže. Na vině není on, ale politikové čtvrté cenové, co spolu čas od času prostě nemluví.
Prezident Klaus neudělí milost Romanu Smetanovi. Nevidí důvod. Dalíkové, Janouškové a vůbec všichni ti kmotři a kmotříci se musí za břicho popadat.
Není ryzejšího vzkazu politické scéně, než slova Hany Gregorové, manželky námi milovaného Radka Brzobohatého. Odmítla vyznamenání od prezidenta a vzkázala politikům, ať se ani neodváží přijít na manželův pohřeb.
Nohavica je buď Bůh, nebo Ďábel, řekla mi přítelkyně. Má pravdu. Jeho poslední CD, které vydal po mnoha letech, vás totiž dostane až na samé dno vaší duše a vstupuje do vašeho těla všemi póry.