Žere asistenční pes poukázky na sociální služby?
Pane ministře Drábku, tahle prémiová kvízová otázka je určená pro Vás. Doufám, že znáte správnou odpověď, protože pro Vámi plánované škrty v dávkách pro zdravotně postižené a vyplácení příspěvků na péči ve formě poukázek na sociální služby je klíčová.
Asistenční pes poukázky nežere.
Je to opravdu chytré zvíře, které dokáže rozsvítit světlo, otevřít dveře, přinést rodičům plenku pro přebalení inkontinentního dítěte, umí ohlásit blížící se epileptický záchvat.
Ale poukázky na sociální služby nežere.
Jsem rozezlená z toho, co plánuje vláda této země. Jsem rozezlená, z toho, jak plánované snížení příspěvku na péči vysvětlujete tím, že řada lidí dávky zneužívá.
Je to, jakoby mi někdo prohlížel kabelku u poklady v supermarketu, jestli jsem náhodou něco neukradla. Takové bezdůvodné podezření mne uráží. Vás by neuráželo?
Nebylo by lepší místo necitelných škrtů, při kterých není jasné, zda jste někoho bezdůvodně nesrazili na kolena raději reorganizovat přebujelou administrativu kolem vyplácení příspěvků zdravotně postiženým?
Zvažovali jsme, že pro mé dvě postižené děti pořídíme od organizace, která cvičí asistenční psy, jednoho takového pomocníka. Psa, který by pomáhal dětem ve jejich rozvoji.
Můžeme jezdit na canisterapii (to je terapie psem) k poskytovateli sociálních služeb a platit za každou hodinu sto korun. Mohli bychom ale také našim dětem dopřát takovou canisterapii celodenně doma, když si pořídíme asistenčního psa.
Výchova těchto psů je velmi finančně nákladná. Přispívají na to různí dárci, firmy, které chtějí handicapované podpořit. Zdravotně postižený pak dostává takového psa zdarma.
Psa pak ale musí živit rodina. A najednou ouha. Ačkoliv terapie je to stejná, už se nejedná o sociální službu, která se dá platit plánovanými poukázkami.
A takových příkladů bych mohla dát hromadu.
Vy snad vůbec nevíte, že sociální služby jsou nedostupné! Nedostupné v místě, kvalitě a druhu, jakou ten který handicapovaný potřebuje.
Takový zdravotně postižený člověk by mohl sednout do auta a dojet na vzdálené místo, kde se služba poskytuje.
Ale ouha. Ani na benzínce poukázky na sociální služby nechtějí.
Mohla bych si pro své děti zaplatit odlehčovací službu. Ale představte si pane ministře, že u nás ve vesnici žádný takový poskytovatel není. Moc bych se divila, kdybych na tom takhle byla sama.
Argumentujete, že postižení dávky zneužívají tím způsobem, že z nich platí, co nemají. Že mají platit sociální služby a ne z příspěvku na péči kupovat chleba.
Nebude to třeba tím, že jim ty ostatní dávky, které pobírají, na běžný život nestačí?
Nestačilo by třeba, kdybychom lékařské zprávy donesli na úřad jenom jednou a nechodili tam třikrát? Nestačil by jeden posudek od posudkového lékaře místo tří (u dětí – průkaz ZTP, příspěvek na péči, rodičovský příspěvek)? Udělejte raději něco s tou nesmyslnou administrativou a jistě hodně ušetříte.
Zrušením prvního stupně příspěvku na péči docílíte jediné věci. Ta armáda desetitisíců lidí, kteří první stupeň pobírají si zažádá o druhý stupeň. Zavalíte v jednu chvíli úřady desetitisícemi žádostí a bude snad muset přijmout další úředníky, kteří to všechno budou administrovat.
Už teď, když jsem se odvolávala proti rozhodnutí o výši příspěvku na péči mi bylo sděleno, že mé odvolání přijde na řadu asi za rok a půl.
Já vím, že plánované škrty se zatím dětí netýkají. Zatím. Ale jak se jednou začne, kdoví jak to bude pokračovat.
A moje děti také jednou budou dospělé. Bojím se o ně.
Prosím, začněte opravdu pracovat jako ministr sociálních věcí.
Dělejte něco pro sociálně potřebné.
Dodatek:
Níže je mail pana ministra Drábka, který mi poslal jako odpověď na tento článek, jež jsem mu zaslala mailem:
Vážená paní Makovcová,
děkuji Vám za zprávu. Souhlasím s Vám, že administrativní nároky na zajišťování sociální sítě jsou neúměrné a budu postupovat tak, aby byly co nejrychleji zefektivněny. Také beru velmi vážně Vaše výhrady k převedení části vyplácených prostředků na poukázky.
Nemohu však souhlasit s Vaším pohledem na zneužívání sociální sítě. Mne pohled do tašky v supermarketu neuráží, naopak takový postup oceňuji (pokud je na to zákazník předem upozorněn), protože tak dostávám informaci, že se na takovém pracovišti netoleruje podvádění a že v ceně nebudu platit přirážku za zboží, které někdo jiný ukradl. A o podobný postup se budu snažit i ve svém resortu, protože ti, kteří podvádějí, jednoduše ubírají prostředky určené jiným.
Přeji Vám pěkný den a prosím o zveřejnění mé odpovědi na Vašem blogu, za což předem děkuji.
Jaromír Drábek
Asistenční pes poukázky nežere.
Je to opravdu chytré zvíře, které dokáže rozsvítit světlo, otevřít dveře, přinést rodičům plenku pro přebalení inkontinentního dítěte, umí ohlásit blížící se epileptický záchvat.
Ale poukázky na sociální služby nežere.
Jsem rozezlená z toho, co plánuje vláda této země. Jsem rozezlená, z toho, jak plánované snížení příspěvku na péči vysvětlujete tím, že řada lidí dávky zneužívá.
Je to, jakoby mi někdo prohlížel kabelku u poklady v supermarketu, jestli jsem náhodou něco neukradla. Takové bezdůvodné podezření mne uráží. Vás by neuráželo?
Nebylo by lepší místo necitelných škrtů, při kterých není jasné, zda jste někoho bezdůvodně nesrazili na kolena raději reorganizovat přebujelou administrativu kolem vyplácení příspěvků zdravotně postiženým?
Zvažovali jsme, že pro mé dvě postižené děti pořídíme od organizace, která cvičí asistenční psy, jednoho takového pomocníka. Psa, který by pomáhal dětem ve jejich rozvoji.
Můžeme jezdit na canisterapii (to je terapie psem) k poskytovateli sociálních služeb a platit za každou hodinu sto korun. Mohli bychom ale také našim dětem dopřát takovou canisterapii celodenně doma, když si pořídíme asistenčního psa.
Výchova těchto psů je velmi finančně nákladná. Přispívají na to různí dárci, firmy, které chtějí handicapované podpořit. Zdravotně postižený pak dostává takového psa zdarma.
Psa pak ale musí živit rodina. A najednou ouha. Ačkoliv terapie je to stejná, už se nejedná o sociální službu, která se dá platit plánovanými poukázkami.
A takových příkladů bych mohla dát hromadu.
Vy snad vůbec nevíte, že sociální služby jsou nedostupné! Nedostupné v místě, kvalitě a druhu, jakou ten který handicapovaný potřebuje.
Takový zdravotně postižený člověk by mohl sednout do auta a dojet na vzdálené místo, kde se služba poskytuje.
Ale ouha. Ani na benzínce poukázky na sociální služby nechtějí.
Mohla bych si pro své děti zaplatit odlehčovací službu. Ale představte si pane ministře, že u nás ve vesnici žádný takový poskytovatel není. Moc bych se divila, kdybych na tom takhle byla sama.
Argumentujete, že postižení dávky zneužívají tím způsobem, že z nich platí, co nemají. Že mají platit sociální služby a ne z příspěvku na péči kupovat chleba.
Nebude to třeba tím, že jim ty ostatní dávky, které pobírají, na běžný život nestačí?
Nestačilo by třeba, kdybychom lékařské zprávy donesli na úřad jenom jednou a nechodili tam třikrát? Nestačil by jeden posudek od posudkového lékaře místo tří (u dětí – průkaz ZTP, příspěvek na péči, rodičovský příspěvek)? Udělejte raději něco s tou nesmyslnou administrativou a jistě hodně ušetříte.
Zrušením prvního stupně příspěvku na péči docílíte jediné věci. Ta armáda desetitisíců lidí, kteří první stupeň pobírají si zažádá o druhý stupeň. Zavalíte v jednu chvíli úřady desetitisícemi žádostí a bude snad muset přijmout další úředníky, kteří to všechno budou administrovat.
Už teď, když jsem se odvolávala proti rozhodnutí o výši příspěvku na péči mi bylo sděleno, že mé odvolání přijde na řadu asi za rok a půl.
Já vím, že plánované škrty se zatím dětí netýkají. Zatím. Ale jak se jednou začne, kdoví jak to bude pokračovat.
A moje děti také jednou budou dospělé. Bojím se o ně.
Prosím, začněte opravdu pracovat jako ministr sociálních věcí.
Dělejte něco pro sociálně potřebné.
Dodatek:
Níže je mail pana ministra Drábka, který mi poslal jako odpověď na tento článek, jež jsem mu zaslala mailem:
Vážená paní Makovcová,
děkuji Vám za zprávu. Souhlasím s Vám, že administrativní nároky na zajišťování sociální sítě jsou neúměrné a budu postupovat tak, aby byly co nejrychleji zefektivněny. Také beru velmi vážně Vaše výhrady k převedení části vyplácených prostředků na poukázky.
Nemohu však souhlasit s Vaším pohledem na zneužívání sociální sítě. Mne pohled do tašky v supermarketu neuráží, naopak takový postup oceňuji (pokud je na to zákazník předem upozorněn), protože tak dostávám informaci, že se na takovém pracovišti netoleruje podvádění a že v ceně nebudu platit přirážku za zboží, které někdo jiný ukradl. A o podobný postup se budu snažit i ve svém resortu, protože ti, kteří podvádějí, jednoduše ubírají prostředky určené jiným.
Přeji Vám pěkný den a prosím o zveřejnění mé odpovědi na Vašem blogu, za což předem děkuji.
Jaromír Drábek