– volal kdysi nadšeně hokejový komentátor. I stalo se.

Odluka státu od církve? Je ještě něco mnohem horšího: odluka národa od církve. A to nastalo a prohlubuje se. V Literárních novinách č. 29 se nadpisem ptali: Má Bůh majetek rád? Těžko říct. Bůh totiž jaksi „nemá“ majetek. Jenom mu takříkajíc a mimochodem patří celá Země, svět, vesmír, člověk… Jak ostatně všichni křesťané vyznávají. Všude je zem Páně, celá zem patří Hospodinu.

Když noví osadníci obsazovali Ameriku, dostali od Indiánů poloostrov Manhattan (dnes snad nejdražší pozemek na světě) za pár korálků… Indiáni se smáli, protože nechápali, jak vůbec může někdo „kupovat“ či „mít“ půdu! Ta přece patří Manituovi!

V každém případě je Bůh alergický na ty, kteří majetek rádi mají a co milují peníze.
„Kořen všeho zla je milování peněz.“

To připomínal církvi mistr Jan Hus, když viděl, jak církev kupčí, prodává, vykořisťuje, upaluje, vyhání ze země, majetky zabavuje a sobě hřích nepřiznává. Hus netušil jak aktuální bude za 600 let.

Byla jeho oběť zbytečná? Byla. Jestli v 600.výročí jeho upálení nebude země patřit Hospodinu a lidem, co na ní pracují, ale těm, kdo milují peníze a dějiny národa přepisují… Pak jako by naše dějiny nebyly. A to „jako by“ užívám nerada. Ony přestávají být a přepisují se. Ještě že Bůh je Pánem i dějin, nejen Země. A církev se mu bude těžce zodpovídat za pohoršení lidu… Mlýnské kameny jsou přetěžké.