„Muž chtěl sex ve výtahu. Vybral si špatný cíl.“ Video autora J. Sauera ze série Stupidní zločinci (tv.idnes.cz) zprostředkuje pohled objektivem kamery do výtahu, kde se žena brání násilníkovi kopanci do genitálií. J. Krejčí to očividně pobaveně komentuje:

„Muž ve výtahu je patrně sexuálně nevybouřený. Jenže si vybral hodně špatný cíl. Takové zacházení se svými intimními partiemi si patrně nepředstavoval.“ A aby MAFRA (hůlkovým písmem se označuje sama) nepřišla o sledovanost žen (přece jen představují půlku populace), zve je ke sledování: „Ženy, na toto video se podívejte – a naučte se bránit stejně účinně!“ Celková sledovanost činí k dnešnímu dni přes 73 000.

Titulek, komentář a rozveselený tón naznačuje, že napadnout cizí ženu ve výtahu je náramná sranda, s prominutím. Cheche, nandala mu to, dobře mu tak. Někoho možná při pohledu na ženinu reakci zabolí v rozkroku. Fajn, co tam máme dál.

Moment, počkejte, pojďme se na to podívat blíže:

„Muž chtěl sex ve výtahu“: to je autorovo líčení pokusu o znásilnění či přinejmenším sexuálního obtěžování. „Vybral si špatný cíl“: chtít sex ve výtahu bude tedy něco jako adrenalinová hra. Špatný cíl kopne do varlat, ok. Hm, co je pak „dobrý cíl“? Někdo slabší a menší, třeba dítě?

„…je patrně sexuálně nevybouřený“. Autor rýsuje jakoby přirozenou přímku od neovládané sexuality, možná sexuální poruchy k napadání „cílů“ ve výtahu. Bez ohledu na to, kdo je ten takzvaný cíl a co si ze střetu odnese: rozpláče se, vyděsí se, utrpí zranění, doživotní trauma? Neměl dotyčný řešit své frustrace tak, aby nikoho nepoškozoval?

Podle komentáře překvapila žena útočníka nečekaným „zacházením s [jeho] intimními partiemi“. Jak tedy měla s jeho penisem zacházet? Co když neměla pražádnou chuť hrát si na cíl?

MAFRA je tak laskava, že ženám poradí, co máme dělat při napadení ve výtahu: „…naučte se bránit stejně účinně!“. Co když se „cíl“ brání neúčinně (třeba neměl šanci) a je ve výtahu znásilněn? Koledoval si o to, měl se podívat na naše video a naučit se bránit.

Takové pojetí násilných činů způsobuje, že na kurzech sebeobrany se nejdřív ze všeho musejí odstraňovat psychické bariéry (za tuto poznámku děkuji trenérovi sebeobrany Pavlu Houdkovi). Opravdu to nejsou „cíle“, kdo může za znásilnění. Nejsou to „cíle“, kdo udělal chybu. Ne, za znásilnění nemůžou krátké sukně, noční chůze parkem, alkohol, jízda výtahem. Za znásilnění vždycky může násilník.

Věřte nevěřte, MAFRo, pane Sauere, pane Krejčí: vaše přístupy nepřímo podporují násilí. Koneckonců chce i vaše žena, matka, přítelkyně, teta, dcera či syn, neteř či synovec, vnučka či vnuk jezdit výtahem bez obav ze znásilnění.

Je načase přestat bavit lidi autentickými kopanci do varlat. Potenciální útočníci i „cíle“ potřebují od vás zcela jiné komentáře: „Sex chtít, ba i mít můžete, ale pouze ve vzájemné shodě“.

Média už vědí cosi o etice zpráv o neštěstích. Je načase sestavit a učit se dodržovat etické principy zpráv o sexuálním násilí, pokud někomu – jako v tomto případě – ještě nedošlo, že násilí má i svou smutnou stránku.