Co nadělit pod stromeček? Slušnost
Úterý 10. prosince, pořad 90’ČT24. Psycholog Jeroným Klimeš od stolu ve studiu rozebírá pocity pozůstalých z ostravského neštěstí.
Moudré by bylo bývalo říci: „…ta dcera a celá rodina prožila strašnou tragédii, kterou si nedovedeme představit. Musí to být hrozné. Otec se zachoval jako hrdina, když dívku zachránil před smrtí za cenu vlastního života, a pro ni zůstane navždy hrdinou. Buďme v duchu s nimi. Přejme jim hodně sil v této těžké době.“
Místo toho zaznělo: „…ta dcera má jednu ohromnou výhodu, že její táta se stane hrdinou, který ji bude provázet až do konce života. Ona ho bude mít totálně zidealizovanýho, bude chodit s představou, můj táta byl hrdina. Na rozdíl od toho, kdyby se rodiče rozvedli, tak by se táta považoval za kreténa a máma za krávu.“ Moderátor se pohotově a oprávněně tázal, zda je na místě to srovnávat; psycholog trval na svém: „No ne, ale prostě ta smrt má jednu dobrou vlastnost, ať je šílená, tak má tendenci idealizovat toho člověka, který odešel…“.
U psychologa předpokládáme, že se dovede vcítit do obětí tragédie. Místo toho si bez souvislosti s tragédií ventiloval frustrace z dětí, které si po rozvodu přestávají vážit rodičů. Výrazy „kretén“ a „kráva“ dovršily dojem, že se psycholog dočista přestal ovládat. Omluvil se potom pozůstalým? Omluvila se za něj Česká televize? Pozve jej příště zas? A čeho se od něj dočkáme?
„Pokud si čeští pacienti na něco stěžují, ve většině případů jsou to právě nedostatky v přístupu k pacientům, kdy je lékař nekomunikativní, arogantní a podobně“, říká Marek Vácha, přednosta Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy o chování lékařů v ordinacích, a dodává: „U některých pacientů má již dobře vedená komunikace terapeutický efekt sama o sobě“. Ano, dobře vedená komunikace má terapeutický efekt dokonce v obecném měřítku. Vykomunikovat se dá cokoli. Kde funguje komunikace, je méně stresu, nešťastných vztahů, rvaček, vražd, sebevražd…
Se sociálními médii nastoupil fenomén, kdy jedna strana pronáší své komentáře anonymně, a ty pak v souhrnu mohou ovlivnit pojetí daného tématu. U genderových témat bývají komentáře ostřejší i přesto, že genderová perspektiva někdy napoví netušené souvislosti: zatímco si etnograf a kulturní antropolog láme hlavu nad smyslem ženské obřízky, genderová kompetence by mu pomohla osvětlit obřízku jako nástroj sofistikovaného ovládání žen (ale o tom někdy jindy).
Velmi pozorně pročítám komentáře ke svému blogu. Setkala jsem se mimo jiné s označeními „zoufalkyne dzendrteta“ (Warimar Riglí), „nová soudružka Marie Kabrhelová“ (Baryon), „jazyková kastrátka“ (mb), „novodobá komsomolka-politruk“, „komsomolka, extrémistka, taková Gréta sans diagnoz“, „genderová inspektorka Valdrová“ (EmmaSojka), „kreatury nemusím“ (Voráček).
Podobně jako u kolegyň-novinářek a političek se probírá moje sexualita: „S Valdrovou zřetelně cloumají hormony“ (Khol), „Pani Valdrová, pokud nebude zbytí obejmu Vás, chlapi "osází" cokoliv a kohokoliv“ (S.D.), „Vzhledem k faktu, že dotyčná dáma je matkou dvou dospělých synů, musela i ona párkrát v životě podstoupit akt zvaný koitus. Polehčující okolností pro Janu Valdrovou, jakožto vdovu, může být skutečnost, že si již jen matně vybavuje, oč kráčí“ (ciki333), nebo také „Stárnoucí ženy, intelektuálky obzvláště, si nedostatek sexu vynahrazují psaním o něm“ (Petr Nowak).
Za psaní o genderu mě zřejmě někdo platí: „Tahle dáma by v normálním světe buď žebrala o almužničku před kostelem, nebo si musela najít jiný způsob obživy. Nikdo normální by totiž na její činnost fanatické feministky nedal ani kačku ze svého“ (Veterán), „Má ta soudružka na výběr: buď sepisovat takovéto traktáty, anebo doplňovat regály v Lidlu“ (Karel Martel), „aktivistka, podporovaná západní "progresivistickou" agendou, granty, nevládními organizacemi a totální propagandou“ (EmmaSojka), „Jsou to nějaké mindráky z dětství, anebo jste za tyhle nesmysly tak dobře placená?“ (Karel Martel).
Představuji si, že pozvu diskutující na šálek kávy. Buď se vzájemně pochopíme, nebo se neshodneme, ale pevně věřím, že se i tak rozejdeme v dobrém. Přeji všem šťastné, pohodou prozářené Vánoce.
Moudré by bylo bývalo říci: „…ta dcera a celá rodina prožila strašnou tragédii, kterou si nedovedeme představit. Musí to být hrozné. Otec se zachoval jako hrdina, když dívku zachránil před smrtí za cenu vlastního života, a pro ni zůstane navždy hrdinou. Buďme v duchu s nimi. Přejme jim hodně sil v této těžké době.“
Místo toho zaznělo: „…ta dcera má jednu ohromnou výhodu, že její táta se stane hrdinou, který ji bude provázet až do konce života. Ona ho bude mít totálně zidealizovanýho, bude chodit s představou, můj táta byl hrdina. Na rozdíl od toho, kdyby se rodiče rozvedli, tak by se táta považoval za kreténa a máma za krávu.“ Moderátor se pohotově a oprávněně tázal, zda je na místě to srovnávat; psycholog trval na svém: „No ne, ale prostě ta smrt má jednu dobrou vlastnost, ať je šílená, tak má tendenci idealizovat toho člověka, který odešel…“.
U psychologa předpokládáme, že se dovede vcítit do obětí tragédie. Místo toho si bez souvislosti s tragédií ventiloval frustrace z dětí, které si po rozvodu přestávají vážit rodičů. Výrazy „kretén“ a „kráva“ dovršily dojem, že se psycholog dočista přestal ovládat. Omluvil se potom pozůstalým? Omluvila se za něj Česká televize? Pozve jej příště zas? A čeho se od něj dočkáme?
„Pokud si čeští pacienti na něco stěžují, ve většině případů jsou to právě nedostatky v přístupu k pacientům, kdy je lékař nekomunikativní, arogantní a podobně“, říká Marek Vácha, přednosta Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy o chování lékařů v ordinacích, a dodává: „U některých pacientů má již dobře vedená komunikace terapeutický efekt sama o sobě“. Ano, dobře vedená komunikace má terapeutický efekt dokonce v obecném měřítku. Vykomunikovat se dá cokoli. Kde funguje komunikace, je méně stresu, nešťastných vztahů, rvaček, vražd, sebevražd…
Se sociálními médii nastoupil fenomén, kdy jedna strana pronáší své komentáře anonymně, a ty pak v souhrnu mohou ovlivnit pojetí daného tématu. U genderových témat bývají komentáře ostřejší i přesto, že genderová perspektiva někdy napoví netušené souvislosti: zatímco si etnograf a kulturní antropolog láme hlavu nad smyslem ženské obřízky, genderová kompetence by mu pomohla osvětlit obřízku jako nástroj sofistikovaného ovládání žen (ale o tom někdy jindy).
Velmi pozorně pročítám komentáře ke svému blogu. Setkala jsem se mimo jiné s označeními „zoufalkyne dzendrteta“ (Warimar Riglí), „nová soudružka Marie Kabrhelová“ (Baryon), „jazyková kastrátka“ (mb), „novodobá komsomolka-politruk“, „komsomolka, extrémistka, taková Gréta sans diagnoz“, „genderová inspektorka Valdrová“ (EmmaSojka), „kreatury nemusím“ (Voráček).
Podobně jako u kolegyň-novinářek a političek se probírá moje sexualita: „S Valdrovou zřetelně cloumají hormony“ (Khol), „Pani Valdrová, pokud nebude zbytí obejmu Vás, chlapi "osází" cokoliv a kohokoliv“ (S.D.), „Vzhledem k faktu, že dotyčná dáma je matkou dvou dospělých synů, musela i ona párkrát v životě podstoupit akt zvaný koitus. Polehčující okolností pro Janu Valdrovou, jakožto vdovu, může být skutečnost, že si již jen matně vybavuje, oč kráčí“ (ciki333), nebo také „Stárnoucí ženy, intelektuálky obzvláště, si nedostatek sexu vynahrazují psaním o něm“ (Petr Nowak).
Za psaní o genderu mě zřejmě někdo platí: „Tahle dáma by v normálním světe buď žebrala o almužničku před kostelem, nebo si musela najít jiný způsob obživy. Nikdo normální by totiž na její činnost fanatické feministky nedal ani kačku ze svého“ (Veterán), „Má ta soudružka na výběr: buď sepisovat takovéto traktáty, anebo doplňovat regály v Lidlu“ (Karel Martel), „aktivistka, podporovaná západní "progresivistickou" agendou, granty, nevládními organizacemi a totální propagandou“ (EmmaSojka), „Jsou to nějaké mindráky z dětství, anebo jste za tyhle nesmysly tak dobře placená?“ (Karel Martel).
Představuji si, že pozvu diskutující na šálek kávy. Buď se vzájemně pochopíme, nebo se neshodneme, ale pevně věřím, že se i tak rozejdeme v dobrém. Přeji všem šťastné, pohodou prozářené Vánoce.