Jak fotografuje akty Hynek Čermák? „Vožeru ji“
„Já mám v tašce kromě foťáků také flašku nějakého alkoholu. Vožeru ji, ona má pak pocit, že je uvolněná atmosféra, což je strašně důležitá věc.“
Krajské listy Prahy 6 se snaží (s hrubou chybou v časování slovesa) upoutat pozornost čtenářské obce na právě proběhnuvší Show Jana Krause: „Jaké šťavnaté věci se probírali?“ Autorka článku se zdrobnělým rodným jménem Anička Vančová se věnovala metodě, jak herec Hynek Čermák fotí ženské akty.
Poněkud zmatečně líčí autorka „buď ho žena odmítne naprosto nekompromisně, anebo nakonec souhlasí“. Míní tím snad „když žena říká ne, tak myslí ano“? Anička se rozhodně baví technikou „vožrání“ modelky, kterou ocenila jako „šťavnatou věc“, a možná se bavil Jan Kraus (nevím, nesledovala jsem).
Herec přitom fotí i pro ušlechtilé účely: část výdělku občas věnuje špatně placeným herečkám-modelkám a část ženám po ablaci prsu. O to politováníhodnější je jeho vtipkování o „vožrání“. Sexuální násilí v jazyce totiž připravuje živnou půdu pro sexuální násilí fyzické, zvlášť když je rozšiřují média.
Na donekonečna probíranou otázku, proč se ženy, přeživší znásilnění ozvaly tak pozdě existuje ještě jedna odpověď. Kolem nás je hustá síť institucí a celebrit, které jazykové násilí shromažďují, nechávají je nerušeně rozrůstat, zvedají práh všeobecné citlivosti vůči němu, a tak ovlivňují postoje k němu. „Vožrání“ pak v kontextu tisíců vtípků vypadá jako nevinná zábava, a znásilněné ženě málokdo uvěří.
Možná, že Hynek Čermák jen dohodne s modelkou své představy u sklenky alkoholického nápoje, a k „vožrání“ ve skutečnosti nedojde. Pak by měl ovšem vážit slova. Pašákem hodným uznalého poklepání na rameno se klidně může stát, i když řekne, že se fotka podařila, protože s modelkou předem vše probrali a dobře si porozuměli.
A Čermákovy modelky nebudou muset vysvětlovat veřejnosti, že je „nevožral“, aby získal jejich fotografii.
Krajské listy Prahy 6 se snaží (s hrubou chybou v časování slovesa) upoutat pozornost čtenářské obce na právě proběhnuvší Show Jana Krause: „Jaké šťavnaté věci se probírali?“ Autorka článku se zdrobnělým rodným jménem Anička Vančová se věnovala metodě, jak herec Hynek Čermák fotí ženské akty.
Poněkud zmatečně líčí autorka „buď ho žena odmítne naprosto nekompromisně, anebo nakonec souhlasí“. Míní tím snad „když žena říká ne, tak myslí ano“? Anička se rozhodně baví technikou „vožrání“ modelky, kterou ocenila jako „šťavnatou věc“, a možná se bavil Jan Kraus (nevím, nesledovala jsem).
Herec přitom fotí i pro ušlechtilé účely: část výdělku občas věnuje špatně placeným herečkám-modelkám a část ženám po ablaci prsu. O to politováníhodnější je jeho vtipkování o „vožrání“. Sexuální násilí v jazyce totiž připravuje živnou půdu pro sexuální násilí fyzické, zvlášť když je rozšiřují média.
Na donekonečna probíranou otázku, proč se ženy, přeživší znásilnění ozvaly tak pozdě existuje ještě jedna odpověď. Kolem nás je hustá síť institucí a celebrit, které jazykové násilí shromažďují, nechávají je nerušeně rozrůstat, zvedají práh všeobecné citlivosti vůči němu, a tak ovlivňují postoje k němu. „Vožrání“ pak v kontextu tisíců vtípků vypadá jako nevinná zábava, a znásilněné ženě málokdo uvěří.
Možná, že Hynek Čermák jen dohodne s modelkou své představy u sklenky alkoholického nápoje, a k „vožrání“ ve skutečnosti nedojde. Pak by měl ovšem vážit slova. Pašákem hodným uznalého poklepání na rameno se klidně může stát, i když řekne, že se fotka podařila, protože s modelkou předem vše probrali a dobře si porozuměli.
A Čermákovy modelky nebudou muset vysvětlovat veřejnosti, že je „nevožral“, aby získal jejich fotografii.