V době procesu s Ferim se v internetu vyrojily články, které věnovaly hodně místa jeho tvrzením, zatímco o postojích přeživších násilí mlčely. Řada článků inscenovala Feriho jako oběť, aniž si to média vůbec uvědomila.

Soudní show s Dominikem Ferim: Exposlanec přijde osobně, místa v síni na objednávku. Titulek článku degradoval velmi závažný, pro celou společnost důležitý soudní proces na pouhou podívanou pro dav. A záběry rozesmátého Feriho koneckonců prozrazovaly, že si popularitu skutečně užíval.

Novinový titulek má několik funkcí: nadpisovou, informační, poutací, hodnotící, agitační, orientační, estetickou. Má upoutat pozornost, vyjádřit podstatu textu, nalákat k přečtení článku. Na titulku do značné míry záleží, zda se do článku vůbec začteme.

Jistě jsem nenaplnil očekávání některých dívek. Feri odmítl obvinění ze znásilnění. Titulek budí dojem, jako by snad obtěžované, paralyzované a znásilňované ženy měly nějaká očekávání; o očekáváních se ale v takové situaci nedá mluvit. Také druhá věta titulku fandí Ferimu. A v článku může Feri dokonce najít i jakousi polehčující okolnost: „…není rozhodně svými údajnými činy v mezinárodním kontextu výjimečným politikem“, i Berlusconi a jiní se dopouštěli znásilňování.

Obrovské rozpory, říká Feri k obžalobě. Oběti promluví za zavřenými dveřmi. První věta titulku opět straní exposlanci, druhá je popisná. Místo „obrovských rozporů“, o nichž se nota bene v článku nic zásadního nepraví, mohl server analyzovat obrovské újmy, které Feri přeživším násilí způsobil. Jenže citovat celebritu, byť vyslovuje jen domněnky nebo lže, je očividně svůdnější?

Feri u soudu čelí obžalobě ze znásilnění. „Nebyl bych toho schopen,“ hájil se. S citací hned v titulku může být Feri spokojen. Přímá řeč totiž obecně působí živěji a přesvědčivěji než strohý právnický popis trestného činu „měl naléhat na ženu a násilím ji donutit k pohlavnímu styku“ nebo „měl ji osahávat“.

Své tvrzení „Nebyl bych toho schopen“ vystupňoval Feri do radikálnější verze, kterou ochotně cituje titulek Bývalý poslanec Feri věří, že soud ukáže, že se nedopustil žádného sexuálního násilí. A kdyby to někdo přehlédl, tak se to hned v perexu dočte ještě jednou: „Dominik Feri v úterý při příchodu k soudu zopakoval, že se nikdy nedopustil žádného sexuálního násilí. Věří, že to vyjde najevo. V obžalobě jsou rozpory, řekl také.“

Znásilňovat je nechutné, a proto to Feri nedělá, dozvíme se z jiného Ferimu nakloněného titulku: Skončil první den soudu s Ferim. ‚Je to nechutné, nikdy bych to neudělal,‘ popírá exposlanec obvinění. V článku se opakují Feriho starší tvrzení, že se „v některých momentech zachoval nevhodně, nepatřičně nebo v rozporu se zásadami gentlemanského chování“, což vnímá jako „osobní selhání a za bolavá místa nejen pro mě“ a že se omlouvá „hluboce a upřímně“. A vrátíme-li se k titulku, Feri by se něčeho tak nechutného jako znásilnění nedopustil!

Zcela nadbytečně spojuje soudní proces s valentýnským svátkem a flintu do žita za oběti předem háže tweet (@iROZHLAScz) Je Valentýn a začíná soud s Dominikem Ferim. Obžaloba ho viní ze dvou znásilnění a jednoho pokusu o něj. Feri věří, že ho soud osvobodí. Co takhle místo toho napsat Ženy věří, že bude odsouzen?

Fascinace celebritou zřejmě zasáhla i další článek pod názvem Začal soud s Dominikem Ferim. Věří, že proces ukáže, že se nedopustil žádného sexuálního násilí. První věta titulku je čistě informativní, druhá stojí za Ferim. Atribut „žádné“ posiluje kladné vyznění věty. A odpovídá mu i obsah článku, popisujícího Feriho tvrzení o „rozporech“, „nenaplnění očekávání“ některých dívek, přesvědčení, že se „nikdy se nedopustil žádného násilí, žádného sexuálního násilí“ a jeho víře, že bude zproštěn obžaloby.

„Nutit ženy k sexu jsem neměl zapotřebí," hájil se Feri. Soud bude pokračovat ve čtvrtek. Titulek obsahuje snad nejbizarnější Feriho „argument“ proti obvinění ze znásilňování. Ženy se podle Feriho samy o své vůli vrhají jemu, Panu Neodolatelnému do náruče. Feri podprahově konstruuje rozdíl mezi sebou a ostatními muži, kteří mají zapotřebí nutit ženy k sexu, což on nemusí. Mimochodem tím jen legitimizuje sexuální násilí, a titulek v jeho službách to potvrdil.

Bůh ví, jak to celé bylo, naznačuje titulek Pět případů z kauzy Dominika Feriho spadlo pod stůl. Ono „spadnutí pod stůl“ je Feriho matoucí formulace, kterou noviny doslova papouškují na nejviditelnější pozici. O žádné spadnutí pod stůl nešlo. Vysvětluje to naštěstí informace v textu „…Do hry se navíc ještě může vrátit dalších pět případů, které prozatím žalobci odložili“ s vyjádřením experta „Podle mých informací je tohle minimalistická verze. Kriminalisté zkrátka vybrali ty nejsilnější kauzy, o kterých si myslí, že dokáží důkazně obstát.“


Neutrální titulek a skutečně informativní článek, vysvětlující okolnosti kauzy, uvádějící Feriho výroky na pravou míru a zasazující kauzu do společenského kontextu se kupodivu nehledá snadno. K takovým patří Dominik Feri stane v úterý před soudem. Co vše tomu předcházelo a Feri zveřejnil jména žen, které kvůli němu šly na policii. Špatný signál pro oběti, říká expertka. Již podle titulku lze očekávat kvalitní analýzu událostí.

Možné důsledky Feriho skandálu na smýšlení mladých lidí o jejich vzorech v politice analyzuje článek Dominik Feri: Po „gentlemanovi“ zůstala pachuť z toho, že vzor mnoha mladých lidí selhal: „…Je to příběh o slávě a jejím tlaku, který někdo neustojí.“ Spíše než o slávě je to ale příběh o tom, jak Feri neustál své mocenské postavení.

Do titulku právem patří skutečnosti, které kauza Feri vynesla na světlo – důsledky v životě žen, přeživších násilí: Feri míří k soudu za znásilnění. Psycholožka: Čím mladší oběť, tím horší trauma. A je dobře, že v textu zazněla slova „Znásilnění je jeden z nejvíce zraňujících trestných činů, má obrovský dopad na psychiku, a to často i celoživotně“.

Feriho jednání u soudu analyzuje a do kontextu se současným stavem nahlašování násilí je staví článek s titulkem České #metoo: Dominik Feri dává najevo, že se bude hájit všemi možnými způsoby. A nebude to hezké. Článek popisuje promyšlené a záměrné zastrašování žen, přeživších násilí zveřejňováním jejich jmen a Feriho lži o tom, že odložené případy se nestaly. A podotýká: „…A ať výsledek bude jakýkoliv, nevýznamnou roli bude v případě budoucího Feriho působení v politice či v právní profesi hrát to, jaký názor si na případ udělá tuzemská veřejnost.“

Jasnou řečí hovoří titulek Kdo je tady oběť. Kauza Feri ovlivní, jak bude zdejší justice do budoucna věřit lidem vypovídajícím o sexuálním násilí. Důležitost události shrnuje autorka článku takto: „O případu se mluví jako o první tuzemské kauze ve stylu hnutí #MeToo, které v roce 2017 odstartovalo zájem o dříve přehlížené oběti sexuálního násilí. I Feriho proces proto přesahuje význam jedné kauzy s účastí celebrity. Jeho průběh bude důležitý pro pojetí spravedlnosti v Česku a názor veřejnosti na to, co to vlastně znásilnění je a jak se má přistupovat k obětem.“

Výmysly celebrity v titulku nevadí za předpokladu, že jsou tamtéž korigovány. To je příklad článku Vymyslela si to, hájí se Feri. Obžaloba křivé obvinění vyloučila. Text nenechá nikoho na pochybách o Feriho způsobu argumentace. Cituje dvě odborná vyjádření, z nichž vyplývá, že jednak nelze usuzovat na křivé obvinění ze strany přeživších, a za druhé, že policie „…případ odložila kvůli pochybnostem v právním hodnocení, nikoliv skutkovém“.

Při sexuálním násilí a napadání žen, jakého se dopouštěl Feri, nejde tolik o sex. Feriho kauza je jasná zpráva nikoli o špatně zvládaném puzení k sexu, nýbrž o naprosto nezvládané potřebě zkoušet, jak chutná moc a kam až lze v mocenském postavení zacházet v ponižování druhých. A také o lhostejnosti nebo strachu těch, kteří o Feriho chování věděli a neohlásili je. Některá média se ve Feriho případu projevila a projevují jako hlídací psi demokracie, avšak jiná bohužel hůře, než sloni v porcelánu.