Respekt, Deník N, A2larm – v čem se (také) liší oproti České televizi?

Sošky Oscarů získaly Michelle „Yeohová“ a Jamie Lee „Curtisová“. Moderátorka Jolka Krásná pozvala k vyprávění o Oscarech vedoucí kulturní redakce ČT Terezu Willoughby. A zvládla použít příjmení Willoughby i v jiném než prvním pádě.

Sportovní redakce přechyluje příjmení cízích sportovkyň, zatímco česká nepřechýlená příjmení respektuje (K. Emmons a další). O cizích ženských osobnostech se referuje s přechylováním jejich jmen (když to zrovna nejsou Asiatky, u nichž referující neví, kam -ová připojit), avšak Daniel Stach ve svých interview oslovuje vědkyně tak, jak se jmenují. Česká televize tedy vyvinula nové pravidlo, hodné chytré horákyně: „přechyluj, když víš, že si nebude stěžovat“. Michelle Yeoh se zaručeně neozve. Z tvaru „Yeohová“ ostatně ani nepozná, že by se mělo jednat o ni.

Čechizace příjmení žen plošným přechylováním se československý stát chopil po válce, po vyhnání většiny německojazyčného obyvatelstva a na nenávistný pokyn prezidenta Beneše „degermanizujte všechno, i jména“. Horlivě je podpořili čeští jazykovědci a jazykovědkyně: zčistajasna se objevil argument, že přechylování příjmení je strukturní vlastností českého jazyka, ačkoliv před rokem 1945 se o problémech s nepřechýlenými příjmeními nemluvilo ani nepsalo (článek o tom by nenašel ani Ovčáček). Plošné přechylování tvrdě prosazovala M. Knappová, autorka příručky Jak se bude Vaše dítě jmenovat.

Přirozený vývoj a úsilí o svobodné volby tvaru příjmení ukázaly, jak hluboce se nařizovači a nařizovačky povinného přechylování mýlili. Poprvé se -ování řešilo jako porušování lidských práv cizinek v roce 2000 u Českého helsinského výboru (kde jsem se zastala cizinek jako jediná česká jazykovědkyně). V současnosti volí stále více žen nepřechýlená příjmení, a hle, obyvatelstvo je používá stejně dobře jako kdysi před rokem 1945, zvyklé na soužití více národů. Nikoli ovšem Česká televize.

Přechylování nepřechýlených příjmení není jen věc gramatiky. Prozrazuje o vás možná více, než chcete:

Nejistotu v mluvnických pravidlech. Avšak pomůže vám dosadit si do všech pádů třeba jméno Dagmar Kočí, a zjistíte, že není čeho se bát.

Pohodlnost nade vše. S formantem -ová můžete příjmení bezmyšlenkovitě skloňovat, a to je pro vás to hlavní. Že se příjmení změnilo k nepoznání (Yeohová je původně Yeoh? Yeoha? Yeoho?), je vám jedno.

Specifické pojetí národa a jazyka: „Tady jsme v Česku, tady se přechyluje a basta.“ Jenže pak by nám v zahraničí museli brát naše -ová, což nikdo nikde nedělá.

Chybějící povědomí o jménech jako součásti lidských práv. Nelze přece měnit jméno jen proto, že se pohodlně skloňuje. Toho je si naštěstí Česká televize vědoma při přímém kontaktu s cizinkou nebo Češkou s nepřechýleným příjmením.

Chybějící znalost historie jména jako nástroje diskriminace (Sovětský svaz, koncentrační tábory, německojazyčné obyvatelstvo v Československu).

Povyšování gramatiky nad přesnost sdělení. Ignorování národnosti, státní příslušnosti, životních drah a osudů dané osoby. Toho všeho se dopouští Česká televize ve zprávě o Kathi „Diamantové“, autorce knihy o Doře „Diamantové“ (13. 3. 2023). Jejich příjmení známe až ve třech verzích: Diamant, Dymant nebo Diament. Tedy bez -ová. Příjmení Diamantová by ČT používala oprávněně, kdyby se s ním autorka nebo Kafkova přítelkyně identifikovaly a vydávaly pod ním své písemnosti.

Nepřechýlená příjmení ponechávají v jejich původních tvarech Respekt, Deník N, A2larm. Měla by se to naučit i Česká televize. Nota bene si ji platí rovněž ženy* s nepřechýlenými příjmeními.