Může být mladý Liška dobrým ministrem?
Kandidát na post ministra školství Ondřej Liška v rozhovoru na otázku, jakou má kvalifikaci pro řízení důležitého ministerstva, odpověděl asi takto (slyšel jsem za jízdy v radiu, proto necituji přesně): „Mám elán a jsem schopný prosazovat zelenou linii.“ Může to stačit?
Může, i když výše uvedená formulace není zrovna nejšťastnější vizitkou! Třicetiletý Ondřej Liška vystudoval politologii a religionistiku, lze proto předpokládat, že je schopen uvažovat v širších souvislostech. Jen doufám, že prosazování zelené linie nebude znamenat především podporu výroků mediálně známého člena Strany zelených Stanislava Pence, prosazujícího legalizaci marihuany. Děti, máme přestávku, jdeme hulit trávu:-) Nejsem ale přesvědčen, že školství potřebuje nutně zelenou linii (stejně tak modrou, oranžovou, rudou). Školství potřebuje vítězství zdravého selského rozumu na všech frontách a především podporu celé vlády.
Prezidentu Václavu Klausovi se nelíbí Liškovo mládí, ale to neberu. Jistě, vybaví se vzpomínka na historicky nejmladšího ministra Karla Březinu, který se zapsal do dějin nikoliv svými státnickými činy, ale sexuálními aférami a fotkami na titulních stránkách bulváru. Březina ovšem byl klasickým příkladem často nezodpovědné personální politiky jednotlivých stran.
Liška na první pohled vypadá seriózněji než Březina, bude však zajímavé sledovat, jaký respekt si v případě nominování na ministerský post bude schopen vybudovat u slovutných rektorů, děkanů i řadových učitelů. V této funkci totiž nejde pouze o přehazování fondů Evropské unie vidlemi, jak se často mylně píše. Pokud by kráčel ve stopách dalšího ministerského mladíka Jiřího Pospíšila, který si na pozici ministra spravedlnosti vydobyl v krátké době vysoký respekt, bude to jen dobře.
V radiu člověk slyší opravdu zajímavé věci. Když se reportér ptal v anketě poslanců KDU-ČSL, zda si myslí, že se má Jiří Čunek vrátit do vládního křesla, jeden lidovec odpověděl: „No samozřejmě, jako předseda naší strany na vládní post má nárok!“ Trestní stíhání Jiřího Čunka v kauze údajného půlmilionového úplatku sice bylo podruhé zastaveno, ale pořád v jeho skříni chrastí kostlivec v podobě nevysvětlených uložených milionů, které oficiálně nevydělal. To, co považuje za vysvětlení, je na úrovni důvěryhodnosti strýce Vika, Lájose Bácse nebo Pepy z Hongkongu. Nic zatím nevysvětlil, proto zůstává nedůvěryhodným a na vládní post nárok nemá. I když je předsedou vládní strany. Navíc jako ministr na práci dosud neměl jaksi čas.
Politika často nemá logiku. Mladý a možná nadějný politik Ondřej Liška je a priori některými lidmi odmítán jen proto, že je mladý a nevystudoval pedagogickou fakultu. Věkově vyzrálý, úspěšný komunální a neúspěšný vrcholný politik Jiří Čunek nevystudoval vůbec žádnou vysokou školu a neumí vysvětlit původ milionů na svém kontě, ale pro spolustraníky je nedotknutelným božstvem, které sice s výhradami, ale přece, uznávají i koaliční partneři. To už není politika, ale pouze politikaření.
Může, i když výše uvedená formulace není zrovna nejšťastnější vizitkou! Třicetiletý Ondřej Liška vystudoval politologii a religionistiku, lze proto předpokládat, že je schopen uvažovat v širších souvislostech. Jen doufám, že prosazování zelené linie nebude znamenat především podporu výroků mediálně známého člena Strany zelených Stanislava Pence, prosazujícího legalizaci marihuany. Děti, máme přestávku, jdeme hulit trávu:-) Nejsem ale přesvědčen, že školství potřebuje nutně zelenou linii (stejně tak modrou, oranžovou, rudou). Školství potřebuje vítězství zdravého selského rozumu na všech frontách a především podporu celé vlády.
Prezidentu Václavu Klausovi se nelíbí Liškovo mládí, ale to neberu. Jistě, vybaví se vzpomínka na historicky nejmladšího ministra Karla Březinu, který se zapsal do dějin nikoliv svými státnickými činy, ale sexuálními aférami a fotkami na titulních stránkách bulváru. Březina ovšem byl klasickým příkladem často nezodpovědné personální politiky jednotlivých stran.
Liška na první pohled vypadá seriózněji než Březina, bude však zajímavé sledovat, jaký respekt si v případě nominování na ministerský post bude schopen vybudovat u slovutných rektorů, děkanů i řadových učitelů. V této funkci totiž nejde pouze o přehazování fondů Evropské unie vidlemi, jak se často mylně píše. Pokud by kráčel ve stopách dalšího ministerského mladíka Jiřího Pospíšila, který si na pozici ministra spravedlnosti vydobyl v krátké době vysoký respekt, bude to jen dobře.
V radiu člověk slyší opravdu zajímavé věci. Když se reportér ptal v anketě poslanců KDU-ČSL, zda si myslí, že se má Jiří Čunek vrátit do vládního křesla, jeden lidovec odpověděl: „No samozřejmě, jako předseda naší strany na vládní post má nárok!“ Trestní stíhání Jiřího Čunka v kauze údajného půlmilionového úplatku sice bylo podruhé zastaveno, ale pořád v jeho skříni chrastí kostlivec v podobě nevysvětlených uložených milionů, které oficiálně nevydělal. To, co považuje za vysvětlení, je na úrovni důvěryhodnosti strýce Vika, Lájose Bácse nebo Pepy z Hongkongu. Nic zatím nevysvětlil, proto zůstává nedůvěryhodným a na vládní post nárok nemá. I když je předsedou vládní strany. Navíc jako ministr na práci dosud neměl jaksi čas.
Politika často nemá logiku. Mladý a možná nadějný politik Ondřej Liška je a priori některými lidmi odmítán jen proto, že je mladý a nevystudoval pedagogickou fakultu. Věkově vyzrálý, úspěšný komunální a neúspěšný vrcholný politik Jiří Čunek nevystudoval vůbec žádnou vysokou školu a neumí vysvětlit původ milionů na svém kontě, ale pro spolustraníky je nedotknutelným božstvem, které sice s výhradami, ale přece, uznávají i koaliční partneři. To už není politika, ale pouze politikaření.