Úmyslně jsem zvolil pro charakteristiku Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o obnovení vyšetřován předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů ostrý výraz, protože toto usnesení obsahuje tolik věcných i jazykových absurdit, nepřijatelných tvrzení, nepravd a vyslovených nesmyslů, že je třeba na ně veřejnost i samotný Evropský parlament důrazně upozornit.

Očekával bych, že pokud poslanci Evropského parlamentu o něčem hlasují, mají aspoň základní představu o tom, co je v usnesení uvedeno a s čím svým pozitivním hlasem souhlasí. V případě citovaného usnesení, jehož hlavními autory byla Monika Hohlmeierová a Tomáš Zdechovský z poslaneckého klubu Evropské lidové strany, to zjevně nebyla pravda.

Již samotný úplný nadpis přijatého usnesení P9_TA-PROV(2020)0164
Obnovení trestního stíhání předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů (2019/2987(RSP))

obsahuje ve dvou následujících větách dva výrazy: „trestní stíhání“ a „vyšetřování“, které mají velmi rozdílné významy. Nechápu, že to překladatelům a naším europoslancům, kteří usnesení iniciovali, nevadilo. Přitom v ostatních jazycích tato nekonzistence není, například ve slovenštině je v obou větách „trestné stihanie“. Lze to samozřejmě považovat za drobnost, ale podobná lhostejnost ke konzistenci textu je příznačná pro celý dokument. Bod 38 usnesení obsahuje v české i německé verzi naprostý nesmysl.

Usnesení má tři části, v první jsou jednotlivá konstatování uvozovány slovy „Evropský parlament s ohledem na“, druhá slovy „vzhledem k“ a po nich následuje celkem 50 závěrů Evropského parlamentu. V následujícím textu jsem sdružil velkou část těchto konstatování a tvrzení do několika bodů. Citace z usnesení EP jsou psány ležatě, mé komentáře normálním stojatým písmem. Nejdříve bych však chtěl zdůraznit, že úvodní konstatování, že Evropský parlament

vítá obnovení vyšetřování českého premiéra v souvislosti s jeho účastí na projektu „Čapí hnízdo“; vyjadřuje důvěru v to, že česká justice bude v tomto trestním řízení postupovat nezávisle a nebude podléhat žádnému politickému vlivu;

považuji za nehorázný výrok, kterým si Evropský parlament přisuzuje roli, která mu rozhodně nepřísluší a pouští se na velmi tenký led. „Vyjadřovat důvěru“, že naše justice bude „bude v tomto trestním řízení postupovat nezávisle a nebude podléhat žádnému politickému vlivu“, implicite znamená, že Evropský parlament o nezávislosti naší justice pochybuje. Nedovedu si představit, že by si podobnou formulaci EP dovolil schválit ve vztahu třeba k německé justici. Jaké další usnesení přijme EP ať už rozhodne Jaroslav Šaroch jakkoliv, uvítá skutečnost, že bude premiér postaven před soud a pochválí naši justici, nebo naopak bude litovat, že postaven před soud nebude, protože naše justice podléhá politickému vlivu? A to, že Pavel Zeman neobnovil „vyšetřování“ premiéra, ale jeho trestní stíhání, jen dokresluje nekompetenci autorů české verze usnesení. Ve slovenské je opět správný výraz.


19. je hluboce znepokojen právním rámcem v České republice, který Nejvyššímu kontrolnímu úřadu nedává právo kontrolovat správnost a optimální využívání veřejných prostředků na regionální a místní úrovni, čímž mu znemožňuje, aby si ověřil, kdo jsou skuteční majitelé v případě složitých podnikových struktur; s politováním bere na vědomí informace1, podle nichž Nejvyšší kontrolní úřad neprovádí systematickou kontrolu konečných příjemců na místě; je znepokojen znevažujícími poznámkami českého premiéra ohledně práce českého Nejvyššího kontrolního úřadu;

Komentář: Nepřijatelné tvrzení ignorující českou realitu
Na webové stránce Nejvyššího kontrolního úřadu je následující specifikace postavení a působnosti tohoto úřadu

„Jednou z nezbytných podmínek dobrého fungování moderního demokratického státu je existence nezávislého orgánu, který kontroluje jeho hospodaření. Tuto roli v České republice plní Nejvyšší kontrolní úřad, jehož pojetí vychází z principů platných u obdobných kontrolních institucí v Evropě. NKÚ představuje jeden z nezastupitelných pilířů demokratického státu. Existence NKÚ je zakotvena v Ústavě ČR a jeho činnost a pravomoci upravuje zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. NKÚ plní svou funkci samostatně a je nezávislý jak na moci zákonodárné, tak na moci výkonné i soudní. Nezávislé postavení brání v maximální možné míře tomu, aby činnost NKÚ ovlivňovaly politické vlivy. Nezávislost institucionální doplňuje také přiměřená nezávislost finanční. Jediným určujícím orgánem v tomto směru je Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, která také kontroluje hospodaření Nejvyššího kontrolního úřadu. Každý rok předává prezident NKÚ Poslanecké sněmovně a Ministerstvu financí účetní závěrku kapitoly Nejvyšší kontrolní úřad, která je zároveň ověřena nezávislým auditorem. Nejvyšší kontrolní úřad prověřuje, jak stát hospodaří se státním majetkem a s prostředky získanými ze zahraničí. Vyjadřuje se ke státnímu závěrečnému účtu a dohlíží také na plnění státního rozpočtu. Nejvyšší kontrolní úřad nemá ve své působnosti kontrolu prostředků obcí, měst a krajů, ani kontrolu společností s majetkovou účastí státu či samosprávy.“

Konstatování, které tak „hluboko znepokojuje“ signatáře usnesení EP, a které je obsaženo v poslední větě, je důsledkem skutečnosti, že kontrola hospodaření obcí, měst a krajů se řídí zákonem 420/2004 Sb. o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, v jehož úvodu se praví
„Tento zákon upravuje přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků, jakož i městských částí hlavního města Prahy, dobrovolných svazků obcí a Regionálních rad regionů soudržnosti (dále jen "územní celek"), uložené zvláštními právními předpisy (dále jen "přezkoumání"), a stanoví předmět, hlediska, postup a pravidla přezkoumání.“
Připomínám, že územními samosprávné celky jsou dle zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky a ústavního zákona č. 176/2001 Sb., obce a kraje.

Nářek EP, že nelze ověřit „kdo jsou skuteční majitelé v případě složitých podnikových struktur“ nedává v kontextu usnesení EP o Babišovi smysl, protože v případě společností skupiny Agrofert žádné složité struktury neexistují a všechny tyto společnosti mají stejného skutečného majitele jako samotný Agrofert, ať jím je kdokoliv.

20. zdůrazňuje, že politicky nevyvážené složení dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) s sebou nese riziko politického ovlivňování, čímž podlamuje schopnost Fondu provádět nezávislé audity;

Komentář: Nepřijatelné, politicky motivované tvrzení,
Dozorčí rada Fondu Dozorčí rada je kontrolním orgánem Fondu. Kontroluje činnost Fondu, hospodaření i naplňování jeho poslání. Přezkoumává účetní uzávěrku Fondu, vyjadřuje se k návrhu rozpočtu a výroční zprávě. Do pětičlenného týmu dozorčí rady volí předsedu ze svých řad Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, stejně jako další tři členy rady. Místopředsedu pak volí a odvolává Senát Parlamentu ČR. Funkční období členů dozorčí rady je čtyřleté. Současné složení
Předseda: Pavel Kováčik, poslanec, KSČM
Místopředseda. Karel Kratochvíle, senátor, ČSSD
Člen: Josef Kott, poslanec, ANO
Člen: Monika Oborná, poslankyně, ANO
Člen: Jitka Věková, navržena SPD

Je naprosto nepřijatelné, aby EP kritizoval složení orgánu, zvoleného naším Parlamentem, ať jsou jeho členy kterékoliv osoby. Je zjevné, že tento bod je motivován skutečností, že dva z pěti členů Dozorčí rady SZIF jsou také členové ANO.

47. vyzývá české orgány, aby orgány EU co nejdříve informovaly o výsledku obnoveného vyšetřování ve věci projektu „Čapí hnízdo“;

Komentář: absurdní požadavek
Až naše justiční orgány dokončí kauzu Čapí hnízdo, budou o jejím výsledku jistě informovat veřejnost a orgány EU se s tuto informací budou moci seznámit stejně jako kdokoliv jiný. Není důvod, aby české orgány zvláště informovaly orgány EU.


A. vzhledem k tomu, že nejvyšší státní zástupce České republiky nedávno obnovil vyšetřování českého premiéra Andreje Babiše, které bylo zahájeno na základě zprávy úřadu OLAF ve věci neoprávněného čerpání unijních dotací pro malé podniky a o dva roky později zastaveno; připomíná, že v rámci projektu „Čapí hnízdo“ Agrofert uměle vytvořil středně velký podnik, který zůstal pod jeho kontrolou, a to s cílem získat prostředky určené pro malé a střední podniky v celkové výši přibližně 2 milionů EUR;

Komentář: Nepravda
Nechme opět stranou drobnost, že místo „vyšetřování“ má být správně „trestní stíhání“, ale není pravda, že trestní stíhání Babiše bylo zahájeno „na základě zprávy úřadu OLAF. Tato zpráva dorazila na Ministerstvo financí na přelomu let 2017 a 2018, zatímco policie požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání již 10. srpna 2017, téměř po dvou letech vyšetřování na základě anonymního podnětu české policii a úřadu OLAF. Není ani pravda, že Farma Čapí hnízdo byla v okamžiku žádosti i dotaci „středně velkým podnikem“, neboť v té době neměla prakticky žádné zaměstnance ani obrat.

E. vzhledem k tomu, že v únoru 2017 byl novelizován český zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, v němž byl rozšířen seznam zakázaných činností, včetně ustanovení zakazujících určitým společnostem ucházet se o veřejné zakázky, a to i v roli subdodavatele, a získávat dotace; vzhledem k tomu, že účelem tohoto zákona je předcházet střetu zájmů ve všech jeho podobách;

Komentář: Nepravda
Podle článku § 4b zákona 159/2006 se obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) (tedy například Andrej Babiš, zapomeňme na to, že akcie Agrofertu vložil do dvou svěřenských fondů) vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek, ale nikoliv získávat dotace. Ty jsou upraveny v článku 4c, který ovšem ukládá povinnost poskytovateli dotace, nikoliv žadateli:

„Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.“

Babiš, resp. společnosti koncernu Agrofert nemohly tento článek porušit, neboť se jich netýká, porušit ho mohly jedině poskytovatelé dotací, tedy primárně Ministerstva průmyslu a obchodu a zemědělství.

P. vzhledem k tomu, že Parlament České republiky nevykonává dohled nad veřejnými zakázkami, vnitrostátními dotacemi ani veřejnými investicemi se státní podporou, z nichž by koncern Agrofert mohl mít i nadále prospěch;

Komentář: neznalost českých reálií
Poslanci Evropského parlamentu, kteří pro usnesení hlasovali, by měli uvést, v které členské zemi EU vykonává dohled nad veřejnými zakázkami, vnitrostátními dotacemi a veřejnými investicemi Parlament. Já takovou zemi neznám. Jak čeští europoslanci dobře vědí, u nás dohled nad veřejnými zakázkami vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), a dohled nad dotacemi auditní orgány jednotlivých ministerstev.

6. zdůrazňuje, že vnitrostátní právní předpisy o střetu zájmů musí být v souladu s literou i duchem nového finančního nařízení; vyzývá Komisi, aby vypracovala návrh společných pokynů, které členským státům pomohou předcházet střetům zájmů mezi politiky na vysokých postech

Komentář: hloupost pramenící z neznalosti základních právních norem EU
I každý prvňák ví, že vnitrostátní právní předpisy nemusí být v souladu s literou i duchem nového finančního nařízení, dokonce takové vnitrostátní právní předpisy nemusí v dané oblasti ani existovat. Nařízení EU (Evropské komise, Rady a Evropského Parlamentu nebo kombinace těchto orgánů) jsou na závazná v celém svém rozsahu a přímo použitelná ve všech zemích EU, viz webová stránka PRÁVNÍ NÁSTROJE EU. Protože nařízení EU jsou národním právním předpisům nadřazená, může být národní legislativa s nařízeními EU klidně v rozporu, nic se neděje a tam, kde by byly použitelné obě legislativy, platí nařízení.

7. žádá Radu a Evropskou radu, aby přijaly společné normy pro všechny otázky spojené se střetem zájmů a aby usilovaly o jejich jednotný výklad ve všech členských státech;

Komentář: nesrozumitelný požadavek
Společné normy pro všechny otázky spojené se střetem zájmů, tak jak je chápe právě Evropský parlament a Rada, jsou mimo jiné obsahem onoho „finančního nařízení“, tedy NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie. Pokud chce Evropský parlament něco jiného, může požádat Evropskou komisi, aby iniciovala vznik dalšího nařízení, neboť jedině Evropská komise má pravomoc legislativní iniciativy. A „usilovat o jejich jednotný výklad“ nelze jinak, než právě prostřednictvím nařízení, které platí v celém rozsahu a přímo ve všech zemích EU.

30. vyzývá Komisi, aby plně v souladu se zásadou sdíleného řízení zavedla jednotné a standardizované postupy, jejichž prostřednictvím budou členské státy předávat informace o konečných příjemcích finančních prostředků EU; zdůrazňuje, že informace o konečných příjemcích by měly uvádět také skutečné majitele podniků (fyzické i právnické osoby);

Komentář: zarážející neznalost
Požadavek, aby „informace o konečných příjemcích uváděly také skutečné majitele podniků (fyzické i právnické osoby)“ ignoruje základní rys skutečných majitelů, jímž je to, že jde výlučně o fyzické osoby.

38. trvá na tom, že osoby odpovědné za zneužívání finančních prostředků EU by měly čelit následkům svých činů a že v případě finančních oprav by nemělo být příslušné břemeno přesunuto na vnitrostátní daňové poplatníky; vyzývá české státní orgány, aby po osobách, které měly protiprávně prospěch z neoprávněně vyplacených dotací, tyto dotace vrátily; má za to, že pro příští programové období by měla být zavedena základní podmínka vyžadující, aby vnitrostátní právní předpisy zahrnovaly ustanovení, kterým se odpovědnému příjemci uloží povinnost získat zpět neoprávněně vyžádané částky;

Komentář: jazykový i věcný blábol
První tučně psaná pasáž nedává smysl, místo "vrátily" v ní má být "vymáhaly", závěrečná tučně psaná pasáž rovněž nedává smysl, podle ní by Babišovy společnosti měly mít povinnost získat zpět prostředky, které již dostaly. Smysl pasáž dostane pokud "získat zpět" nahradíme slovem "vrátit". Navíc zatímco v první pasáži je správně "neoprávněně vyplacené", v druhé je nesmyslně "neoprávněně vyžádané." Pro srovnání, ve slovenské verzi usnesení EP je všechno v pořádku:

38. trvá na tom, že osoby zodpovedné za zneužívanie finančných prostriedkov EÚ by mali znášať dôsledky, a že v prípade finančných opráv by sa zaťaženie nemalo presunúť na vnútroštátnych daňovníkov; vyzýva české vnútroštátne orgány, aby vymáhali neoprávnene vyplatené dotácie od tých, ktorí z nich neoprávnene profitovali; zastáva názor, že by sa mala zaviesť podmienka využívania finančných prostriedkov EÚ v budúcom programovom období, ktorá by vyžadovala, aby vnútroštátne právne predpisy obsahovali ustanovenia, na základe ktorých by bol zodpovedný príjemca povinný vrátiť neoprávnene vyplatené finančné prostriedky;

Skutečně zarážející je ovšem skutečnost, že ten druhý nesmysl na konci bodu 38. je i v německé verzi usnesení

38. besteht darauf, dass diejenigen, die für den Missbrauch von EU-Mitteln verantwortlich sind, die Folgen tragen sollten und dass die Belastung im Falle von Finanzkorrekturen nicht auf die nationalen Steuerzahler verlagert werden sollte; fordert die tschechischen Behörden auf, zu Unrecht gezahlte Beihilfen von denjenigen zurückzufordern, die rechtswidrig davon profitiert haben; ist der Ansicht, dass für den nächsten Programmplanungszeitraum eine grundlegende Bedingung für die Verwendung von EU-Mitteln eingeführt werden sollte, wonach die nationalen Rechtsvorschriften Bestimmungen enthalten müssen, die die verantwortlichen Begünstigten verpflichten, zu Unrecht beantragte Mittel zurückzufordern;

Skutečnost, že si dva hlavní iniciátoři dotčeného usnesení EP, Monika Hohlmeierová a Tomáš Zdechovský, ani nepřečetli, co ve svých rodných jazycích navrhují ke schválení, je neomluvitelná nezodpovědnost a lajdáctví. Jsem zvědav, jak nám oba vysvětlí, proč pro takový nesmysl sami hlasovali.


s ohledem na správní šetření týkající se projektu v České republice označovaného jako „Čapí hnízdo“, které provedl Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a při němž byly zjištěny „závažné nesrovnalosti“,

Komentář:
Pokud si čtenář přečte zprávu OLAF, zjistí, že v ní je Babiš zmíněn 18krát, ovšem vždy jen v kontextu informací o tom co, kde a kdy řekl, či co vlastní nebo co podepsal, Babiš však nikdy nebyl předmětem vyšetřování OLAF a nebyl jím vyslechnut ani jako svědek, na rozdíl třeba od Jaroslava Faltýnka. Za „dotčené osoby“, tedy osoby zodpovědné za pokus získat neoprávněně dotaci, jsou označeni Josef Nenadál, tehdejší předseda představenstva Farmy Čapí hnízdo a Jana Mayerová, roz. Nagyová, tehdejší místopředsedkyně představenstva Farmy Čapí hnízdo a společnost IMOBA a.s., právní nástupce společnosti Čapí hnízdo a.s. Ve zprávě OLAF je i konstatování

"OLAF shledává postoj řídícího orgánu při hodnocení a schvalování tohoto projektu jako poněkud neobvyklý a upozorňuje na tento fakt DG REGIO. Oba externí experti formulovali své výhrady k různým aspektům projektové žádosti a navrhli projektovému žadateli, ať vyjasní zmíněné nedostatky ve svém projektovém návrhu. Příjemce dotace ovšem nebyl nikdy informován o výsledcích externího hodnocení a nebylo po něm požadováno vysvětlení sporných bodů v popisu projektu. Bez ohledu na závažnost připomínek expertů a absenci vysvětlení ze strany projektového žadatele byl daný projekt schválen."

které upozorňuje na to, že řídící orgán, tj. Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy hrubě porušil závazná pravidla pro posuzování projektů. Předsedou tohoto řídícího orgánu byl tehdejší místopředseda ODS a hejtman Středočeského kraje Petr Bendl a ředitelem Úřadu M. Kupsa.

I. vzhledem k tomu, že Agrofert je koncern založený českým premiérem, jehož součástí je přes 230 podniků a má více než 34 000 zaměstnanců (2017); vzhledem k tomu, že bylo odhaleno, že Andrej Babiš je skutečným majitelem Agrofertu, společnosti ovládající koncern Agrofert, pod nějž spadá i několik významných českých médií, a to prostřednictvím svěřenských fondů AB I a AB II, jichž je zakladatelem a současně jediným obmyšleným; vzhledem k tomu, že pokud se Andrej Babiš rozhodne tyto svěřenské fondy rozpustit, opětovně nabude plné vlastnictví všech jejich aktiv;

Komentář:
Za tuto (dez)informaci by se nemusel stydět žádný z dezinformačních serverů. Nechápu, jak může EP schválit formulaci „bylo odhaleno“ aniž konkrétně uvede, kdo, kde a co konkrétně „odhalil“. Evidence „skutečných majitelů“ podle našeho zákona 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob není veřejným rejstříkem a přístup k údajům mají pouze Rejstříkovým zákonem určené subjekty. Vsadil bych se o karton Châteauneuf du Pape, že jako „skutečný majitel“ Agrofertu jsou v něm uvedeni pánové Průša a Bílek, správci dvou svěřenských fodů v nichž jsou uloženy akcie Agrofertu. Připomínám, že náš Rejstříkový soud návrh na zápis údajů zkoumá jen z formálních hledisek. Nedohlíží na pravdivost údajů zapisovaných do evidence. Povinnost uvést pravdivé údaje má příslušná evidující právnická osoba, tedy samotný Agrofert a tedy oba zmínění pánové.

Výrazem „bylo odhaleno, že Andrej Babiš je skutečným majitelem Agrofertu“ je zjevně myšlena skutečnost, že Babiš je spolu se svou manželkou, pány Průšou a Bílkem a Václavem Knotkem, členem Rady protektorů Babišových svěřenských fondů, uveden ve slovenském Registru partnerů veřejného sektoru jako jeden z „konečných užívatelov výhod“, což je daleko vhodnější ekvivalent anglického „beneficial owner“, než český „skutečný majitel“. Na Slovensku je ovšem tento registr veřejně přístupný a zápis do něj podává za partnera veřejného sektoru „oprávněná osoba“, což je advokát, notář, banka, auditor, daňový poradce, kteří mají místo podnikání anebo sídlo na území Slovenské republiky a kteří se na základě písemné dohody zavázali plnit povinnosti oprávněné osoby pro konkrétního partnera veřejného sektoru. Názor oprávněné osoby, v případě Agrofertu paní Kuchtové, může být přirozeně jiný než názor pána Průši, který jako předseda představenstva Agrofert, a. s. zadává za Agrofert informace do naší evidence „skutečných majitelů“. Pokud někdo argumentuje údaji ve slovenském Registru partnerů veřejného sektoru, musí tento rozdíl respektovat.

24. bere na vědomí rozhodnutí Komise ze dne 28. listopadu 2019 o pozastavení proplácení příslušných částek, které české orgány zahrnuly do svých výkazů průběžných výdajů Programu rozvoje venkova České republiky pro čtvrté čtvrtletí 2018 a první čtvrtletí 2019;

Komentář: typická polopravda
Proč Evropský parlament nevzal na vědomí také skutečnost, že uvedené rozhodnutí Evropské komise ze dne 28. listopadu 2019 Evropská komise sama zrušila, neboť ho po diskusi s českými orgány a po podání žaloby na Evropskou komisi ze strany ČR uznala za neoprávněné?


11. vyjadřuje politování nad tím, že Andrej Babiš jako předseda vlády (a dříve jako předseda Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy) byl a stále je aktivně zapojen do plnění rozpočtu EU v České republice, přestože stále ovládá koncern Agrofert jako jeho zakladatel a jediný obmyšlený obou svěřenských fondů, což je v rozporu s čl. 61 odst. 1 finančního nařízení, a je tudíž zpochybněn nestranný a objektivní výkon jeho funkcí; je velmi znepokojen zprávami, (zde, zde a zde) které se v nedávné době objevily ve sdělovacích prostředcích a podle nichž předseda vlády vykonává i nadále kontrolu nad obchodními rozhodnutími Agrofertu;

Komentář: EP spoléhá na to co jedna paní povídala
Evropský parlament je tedy znepokojen zprávami z jednoho českého serveru, které drtivá většina jeho poslanců, kteří pro usnesení hlasovali, nečetla, neboť jsou jen v češtině a v žádném případě si nemohla ověřit pravdivost klíčového tvrzení, že „předseda vlády vykonává i nadále kontrolu nad obchodními rozhodnutími Agrofertu“, resp. co konkrétně je těmito slovy myšleno. To je zarážející nezájem poslanců EP o fakta.

12. poukazuje na to, že ve sdělovacích prostředcích se v nedávné době objevily zprávy, z nichž zřejmě vyplývá, že Andrej Babiš s manželkou jsou stále vedeni mezi šesti aktivními osobami, které vykonávají významný vliv či kontrolu nad členy svěřenského fondu dceřiné společnosti Agrofertu GreenChem Solutions Ltd. ve Spojeném království;

Komentář:
Opět odkaz na to, co jedna paní povídala a opět aniž je v usnesení specifikováno z jakého dokumentu ony zprávy „vyplývají“. Navíc věcný nesmysl. GreenChem Solutions Ltd. je členem skupiny Agofert, stejně jako více než 250 dalších společností po celé Evropě, například Kostelecké uzeniny, a. s. Žádný „svěřenský fond dceřiné společnosti Agrofertu GreenChem Solutions Ltd.“ neexistuje, ve svěřenských fondech Trust AB I a II jsou uloženy akcie pouze Agrofertu, nikoliv společnosti skupiny Agrofert, tedy ani podíly GreenChem Solutions Ltd.

16. je hluboce znepokojen informacemi (odkaz na Informace, která byla získána od Asociace soukromého zemědělství České republiky v průběhu pracovní cesty ke zjištění potřebných údajů konané ve dnech od 26. do 28. února 2020.) o tom, že podniky z koncernu Agrofert jsou schopny uměle přesouvat aktiva mezi jednotlivými dceřinými společnostmi, což jim umožňuje splňovat kritéria způsobilosti pro dotace určené malým a středním podnikům, nebo naopak spojovat své operace tak, aby se prezentovaly jako jediný velký podnik, což jim umožňuje získávat veřejné zakázky;

Komentář:
Je zarážející, že většina poslanců EP je znepokojena takovým nesmyslem. Kategorie malých a středních podniků (MSP) je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR, a/nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. Důležitým pojmem v definici MSP je pojem „ovládání“, a to právní i faktické. Ovládání určuje, zda se podnik považuje za partnerský nebo pro¬pojený podnik, či nikoli. Je třeba posoudit nejen základní kapitál nebo podíly, ale také ovládání jednoho podniku jiným podnikem. Všechny společnosti skupiny Agrofert jsou propojeny s Agrofertem, a.s. a proto nesplňuji definici MSP. Žádné „přesuny aktiv mezi jednotlivými dceřinými společnostmi“ na tuto skutečnost nemohou mít vliv a proto jim nemohou umožnit splňovat kritéria způsobilosti pro dotace určené malým a středním podnikům. To jsou elementární fakta, která by členové EP měli znát a nenechat se zmást tvrzením Asociace soukromého zemědělství České republiky.

21. je znepokojen informacemi (odkaz na Informace od zaměstnanců státní správy a zástupců nevládních organizací, na něž byli upozorněni členové pracovní cesty do České republiky ke zjištění potřebných údajů konané ve dnech od 26. do 28. února 2020.) o tom, že zaměstnanci státní správy2 dostali pokyny a byl na ně vyvíjen nátlak, aby neprověřovali obvinění týkající se potenciálního střetu zájmů v souvislosti s koncernem Agrofert, a že jim bylo údajně uloženo, aby vyhodnotili komerční nabídky, které obdržel Agrofert; je hluboce znepokojen informacemi o tom, že zaměstnanci státní správy čelili postihům – např. propuštění pod záminkou tzv. systemizace –, pokud se těmito pokyny odmítli řídit; zdůrazňuje, že tato opatření zpochybňují nestrannost státní správy a nezávislost výkonu veřejných povinností;

Komentář:
Tak vážné obvinění na adresu naší státní správy by mělo být podloženo konkrétními fakty, jinak jde o pomluvu.


27. je znepokojen nesprávným provedením směrnic (EU) 2015/849 a (EU) 2018/843 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (čtvrtá a pátá směrnice o praní peněz); zdůrazňuje povinnost plně a správně provést obě tyto směrnice a zajistit, aby všechna jejich ustanovení, včetně ustanovení o transparentnosti skutečného vlastnictví, byla v plné míře provedena;
32. zdůrazňuje, že rejstřík skutečných majitelů musí obsahovat pouze plně ověřené údaje o ovládající osobě či osobách a musí být v plném rozsahu zpřístupněn veřejnosti;

Komentář k oběma předchozím bodům:
První směrnice již byla částečně transponována do našeho zákona č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a nový vládní návrh zákona o evidenci skutečných majitelů by měl transpozici obou směrnic provést důkladněji a především by měl zajistit, že evidence skutečných majitelů bude veřejně přístupná. Podrobněji v mém blogu.

Požadavek, aby rejstřík skutečných majitelů obsahoval jen "plně ověřené údaje o ovládající osobě", je ovšem nelogický, půjde přece o evidenci skutečných majitelů, což je obecně něco jiného než ovládající osoba. Dále usnesení nespecifikuje, kdo a na základě jakých kritérií by měl údaje o skutečných majitelích "ověřovat". Aby to někdo nezávislý mohl dělat, musel by mít pravomoc rozhodnout, kdo je skutečný majitel. Žádná taková autorita u nás ani v jiných zemích neexistuje. Bude-li evidence skutečných majitelů veřejně přístupná, bude moci kdokoliv podat podnět správním orgánům, aby přezkoumaly, zda údaje v něm uvedené o konkrétním subjektu jsou v souladu s novým zákonem.

39. důrazně odsuzuje veřejně pronesené hanlivé a nenávistné výroky namířené proti účastníkům pracovní cesty EP ke zjištění potřebných údajů konané ve dnech od 26. do 28. února 2020, k němuž se na své tiskové konferenci uchýlil předseda vlády; považuje za nepřijatelné, aby poslanci Evropského parlamentu, kteří se zúčastnili uvedené pracovní cesty Výboru pro rozpočtovou kontrolu do České republiky, čelili při plněních svých povinností poslanců Evropského parlamentu výhrůžkám smrtí a dalším verbálním útokům;

Komentář:
Výroky premiéra na adresu členů delegace EP a některých naších europoslanců v souvislosti s usnesením Evropského parlamentu byly nevhodné a ve svých důsledcích kontraproduktivní. Kdyby si Babiš usnesení EP v klidu přečetl, mohl jeho evidentní slabiny využít jako argument pro své tvrzení, že usnesení EP je politicky motivované a v řadě bodů nepodložené.

Závěrečná poznámka: jsem eurofil, ale právě proto, že jsem eurofil, mi velmi vadí nezodpovědný způsob, jakým Evropský parlament přistoupil k iniciativě části českých europoslanců. Skutečnost, že Evropský parlament je schopen schválit tak nekvalitní dokument, jako je diskutované usnesení, je varovná.